Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 49

Směrová světla

(1) Každé motorové i přípojné vozidlo musí být vybaveno směrovými světly, která musí být umístěna a provedena tak, aby řidiči i ostatní účastníci silničního provozu mohli bezpečně a včas postřehnout zamýšlenou změnu směru jízdy vozidla.

(2) Směrová světla musí být zřetelně viditelná při slunečním svitu dopadajícím na toto světelné zařízení nejméně na vzdálenost 30 m, v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost 300 m. Směrová světla musí svítit přerušovaným oranžovým světlem (autožluť). Směrové světlo smí být pouze v samostatné nebo skupinové svítilně.

(3) Směrová světla musí mít:

1. a) jednostopá motorová vozidla
   1. - buď symetricky po jednom na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla - boční svítilny - umístěném co nejblíže k rovině vymezující největší šířku vozidla, pokud je zajištěna viditelnost této svítilny zezadu i z příslušné strany,
   2. - nebo symetricky po jednom na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla, z nichž jedna dvojice musí být umístěna v prvé třetině délky vozidla - čelně boční svítilna - a druhá musí být co nejvíce vzadu - zadně boční svítilna;

1. b) dvoustopá a třístopá motorová vozidla — s výjimkou tahačů přívěsů a návěsů
   1. ba) o délce menší než 4 m a šířce menší než 1,6 m
      1. - buď symetricky po jednom na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla — boční svítilna kategorie 3 — umístěném co nejblíže k rovině vymezující největší šířku vozidla,
      2. - nebo podle písmen bb) nebo c);
   1. bb) o délce nejméně 4 m, avšak menší než 6 m
      1. - buď symetricky po dvou na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla, z nichž jedno musí být umístěno co nejvíce vpředu — čelní svítilna kategorie 1 — druhé co nejvíce vzadu — zadní svítilna kategorie 2a nebo 2b,
      2. - nebo podle písmene c);

1. c) dvoustopá motorová vozidla o délce nejméně 6 m a tahače přívěsů a návěsů
   1. - buď symetricky po třech na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla, z nichž jedno musí být umístěno co nejvíce vpředu — čelní svítilna kategorie 1 — druhé na boku v přední třetině délky vozidla, nejdále však 1,8 m od roviny vymezující vpředu největší délku vozidla —- boční svítilna kategorie 5¹³³) - a třetí světlo co nejvíce vzadu — zadní svítilna kategorie 2a nebo 2b,
   2. - nebo symetricky po dvou na levé i pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla v přední třetině délky vozidla, nejdále však 1,8 m od roviny vymezující vpředu největší délku vozidla — a co nejvíce vzadu — zadní svítilna kategorie 2a nebo 2b;

1. d) dvoustopá přípojná vozidla symetricky po jednom na levé a na pravé straně svislé podélné roviny souměrnosti vozidla — co nejvíce vzadu — zadní svítilna kategorie 2a nebo 2b.

(4) Směrová světla musí být umístěna co nejblíže, ne dále než 400 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla; vzdálenosti vnitřních bodů činných svítících ploch nesmějí být menší

1. a) u jednostopých motorových vozidel než
   1. - 560 mm při použití bočních svítilen,
   2. - 240 mm při použití čelně-bočních svítilen,
   3. - 140 mm při použití zadně-bočních svítilen;

1. b) u ostatních vozidel než 600 mm.

Směrová světla nesmějí být nad vozovkou svým horním okrajem činné svítící plochy výše než 1,5 m, svým spodním okrajem činné svítící plochy níže než 400 mm u kategorie 1 a 2 a níže než 500 mm u kategorie 3, 4 a 5.

(5) Svítivost směrových světel v referenční ose musí být v rozsahu:

1. - při jedné hladině svítivosti a svítilen

   kategorie 1 - od 175 do 700 cd,

   kategorie 2a - od 50 do 200 cd,

   kategorie 3 - dopředu od 175 do 700 cd, dozadu od 50 do 200 cd,

   kategorie 4 - dopředu od 175 do 700 cd, dozadu od 0,3 do 200 cd,

   kategorie 5 - od 0,3 do 200 cd, - při dvou hladinách svítivosti u svítilen

   kategorie 2b - ve dne od 175 do 700 cd, v noci od 40 do 120 cd.

(6) Přerušování směrového světla musí mít kmitočet 60—120 cyklů za 1 minutu; poprvé se musí rozsvítit nejpozději za 1 s po zapnutí a zhasnout za 1,5 s po vypnutí. Trvání světelného toku musí být mezi 40—80 % doby cyklu, aby účinek směrového světla byl zřetelně a dostatečně vnímatelný (ověřuje se při zkušebním napětí).

(7) Jednotlivá směrová světla, popřípadě svítilny nebo jejich díly smějí být nahrazována zásadně jen světly typu stanoveného výrobcem a montována podle návodu, který musí být k náhradním svítilnám přikládán.

(8) Vozidlo může být vybaveno zvláštním zařízením — spínačem — umožňujícím výstražnou funkci všech směrových světel obou stran motorového i přípojného vozidla nezávisle na zapnutí zapalování; přitom směrová světla musí svítit za podmínek stanovených v odstavcích 6 a 9. Výstražná činnost směrových světel musí být návěštěna buď zvláštním kontrolním přerušovaným světlem barvy červené nebo současným svícením obou kontrolních zelených světel, určených jinak k oddělené kontrole činnosti směrových světel levých i pravých.

(9) Směrová světla musí být možno uvést v činnost nezávisle na ostatním vnějším osvětlení vozidla. Činnost směrových světel musí být řidiči jasně a zřetelně signalizována opticky nebo akusticky, s výjimkou případů, kdy je zajištěna řidiči viditelnost alespoň jednoho ze směrových světel na každé straně vozidla, a to za podmínky, že činnost jednotlivých směrových světel není řízena oddělenými přerušovači světel a že vozidlo není určeno k tažení přívěsů, které musí být opatřeny směrovými světly. Je-li uvedené kontrolní zařízení optické, musí být jím vyzařované světlo barvy zelené; světlo samotné musí být přerušované s kmitočtem odpovídajícím kmitočtu samočinných směrových světel. Akustické kontrolní zařízení musí být umístěno ve vozidle, aby zaručovalo řidiči bezpečnou slyšitelnost signálů. Při poruše funkce některého světelného zdroje soustavy směrových světel — s výjimkou svítilen kategorie 5 — musí být řidiči tato porucha zřetelně signalizována (výraznou změnou kmitočtu, zhasnutím, trvalým svícením bez přerušování kontrolního optického signálu, obdobnými změnami akustického signálu apod.).

(10) Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, s výjimkou jednostopých motorových vozidel, musí dnem 1. 1. 1974 splňovat podmínky odstavců 1, 7 a 8; ustanovení odstavců 2 až 6 a 9 pro tato vozidla neplatí.

(11) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro

1. - jednostopá motorová vozidla s objemem válců motoru nepřevyšujícím 50 cm3,
2. - přípojná vozidla o šířce nejvýše 800 mm, pokud nezabraňují ve viditelnosti směrových světel tažného vozidla,
3. - dvou- i vícestopá motorová vozidla bez uzavřené karosérie nebo budky řidiče nebo jinak krytého místa řidiče nebo obsluhy, s nejvyšší konstrukční rychlostí do 8 km/h.

§ 50

Odrazky

(1) Každé motorové vozidlo — s výjimkou jednostopých bez postranního vozíku — musí být vybaveno dvěma červenými zadními odrazkami netrojúhelníkového tvaru a stejného typu, umístěnými co nejvíce vzadu ve stejné výši nad vozovkou, nejméně 400 mm a nejvýše 900 mm,¹³⁴) ve výjimečných případech 1,2 m a symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla. Odrazky svými vnějšími okraji činné plochy nesmějí být vzdáleny od roviny vymezující největší šířku vozidla více než 400 mm. Jednostopá motorová vozidla bez postranního vozíku musí být vybavena jednou červenou zadní odrazkou netrojúhelníkového tvaru třídy II nebo I v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla a ne níže než 250 mm nad rovinou vozovky. Odrazky mohou být ve skupině s koncovým, brzdovým nebo směrovým světlem.

(2) Každé přípojné vozidlo musí být vybaveno

1. a) na přední straně dvěma bílými odrazkami netrojúhelníkového tvaru a stejného typu třídy I, umístěnými co nejníže ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 400 mm a ne výše než 900 mm, ve výjimečných případech ne výše než 1,2 m. Odrazky musí být umístěny symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla tak, aby vnějšími okraji činné plochy nebyly vzdáleny od roviny vymezující největší šířku vozidla více než 400 mm,
2. b) na zadní straně dvěma červenými odrazkami stejného typu a tvaru rovnostranného trojúhelníku třídy III o délce strany ne méně než 150 mm a ne více než 200 mm. Odrazky musí být upevněny tak, aby jeden vrchol trojúhelníku byl nahoře a jedna strana byla vodorovná. Uvnitř trojúhelníku nesmí být umístěno žádné jiné světelné zařízení. Odrazky musí být umístěny symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla tak, aby svými vnějšími body činné plochy nebyly vzdáleny od bočního obrysu vozidla více než 400 mm a aby byly ve stejné výši a co nejníže nad vozovkou, avšak ne níže než 400 mm a ne výše než 900 mm,¹³⁴)
3. c) přípojná vozidla tažená jednostopými vozidly bez postranního vozíku, užší než 800 mm, smějí být vybavena jednou zadní červenou odrazkou trojúhelníkového tvaru, umístěnou v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla co nejníže nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm.

(3) Každé motorové vozidlo, které má celkovou délku větší než 8 m, a každé přípojné vozidlo, které má celkovou délku včetně oje větší než 5 m, musí být opatřeno jednou oranžovou boční odrazkou umístěnou na každé straně vozidla, v prostřední třetině jeho délky (bez oje), ne níže než 400 mm a ne výše než 900 mm nad rovinou vozovky. Boční odrazka musí být netrojúhelníkového tvaru třídy I.

(4) Odrazky musí být viditelné při osvětlení dálkovými světly v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 100 m a musí být na vozidle upevněny tak, aby jejich referenční osy byly vodorovné a u předních a zadních odrazek rovnoběžné s podélnou rovinou souměrnosti vozidla, u bočních odrazek kolmé k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla.

(5) Odrazky, s výjimkou předních, nesmějí být umístěny na závěsech¹³⁵) za jízdy volně pohyblivých.

(6) Vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů odrazek nesmí být menší než 600 mm, s výjimkou vozidel uvedených v odstavci 2 písm. c).

(7) Všechny druhy odrazek musí být schváleného typu.¹³⁶)

§ 51

Pomocné světlomety a světla

(1) Mimo světlomety předepsané v § 45 může být motorové vozidlo vybaveno ještě jedním hledacím světlometem a světlomety zpětnými s bílým světlem, světlomety do mlhy a koncovým mlhovým červeným světlem, pokud vyhovují podmínkám § 44.

(2) Motorové i přípojné vozidlo může mít na zádi jeden nebo dva zpětné světlomety, které mohou být v činnosti jen při zařazeném zpětném chodu a zapnutém zapalování. Jsou-li použity dva zpětné světlomety, musí být umístěny symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla, ve stejné výšce a musí mít stejnou svítivost.¹³⁷)

Svítivost zpětného světla v referenční ose nesmí být u zpětných světlometů, které budou montovány na vozidlo po dni účinnosti této vyhlášky, menší než 80 cd, ve vodorovné rovině a nad ní nesmí být větší než 300 cd a pod touto rovinou větší než 600 cd. Při použití jednoho zpětného světlometu musí být tento umístěn na levé polovině zádi vozidla s levostranným řízením a na pravé polovině zádi vozidla s pravostranným řízením. Nejvyšší okraj činné svítící plochy zpětného světlometu nesmí být výše než 1,2 m¹³⁸) a nejnižší bod níže než 250 mm nad rovinou vozovky v nezatíženém stavu vozidla. Ustanovení tohoto odstavce se netýkají bílých světel k osvětlení ložné plochy vozidla, bílých světel na zádi tahačů návěsů určených k osvětlení návěsů při zapojení vozidel do souprav a bílých světel na zádi zemědělských a lesnických traktorů, samojízdných sklizňových zemědělských a lesnických strojů a pojízdných pracovních strojů, určených k osvětlení přívěsného nářadí pro práce výlučně mimo veřejné pozemní komunikace; činnost těchto světel však musí být, s výjimkou zemědělských a lesnických traktorů, návěštěna opticky kontrolním nepřerušovaným světlem barvy žluté v zorném poli řidiče.

(3) Světlomety do mlhy, je-li jimi vozidlo vybaveno, musí mít bílou nebo žlutou barvu světla, musí být umístěny vpředu na motorovém vozidle symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla, ve stejné výšce a musí mít stejnou svítivost; vozidla musí mít dva světlomety do mlhy, jednostopá motorová vozidla a ostatní vozidla široká nejvýše 1 m mohou mít jeden světlomet do mlhy. Světla do mlhy musí být zapínána samostatným spínačem; současně s nimi musí svítit obrysová a koncová světla a osvětlení státní poznávací značky. Činnost světel do mlhy musí být návěštěna kontrolním nepřerušovaným světlem barvy zelené nebo oranžové v zorném poli řidiče. Světlomet do mlhy nesmí být svým vnějším okrajem činné svítící plochy vzdálen více než 400 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla; svým horním okrajem nesmí být výše, než je horní bod činné svítící plochy tlumeného světla, a dolním okrajem níže než 250 mm od roviny vozovky v nezatíženém stavu vozidla. Světlomety do mlhy vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí být schváleny.¹³⁹)

(4) Světlomet pro hledací světlo smí mít výkon světelného zdroje nejvýše 35 W; nemusí splňovat podmínku § 44 odst. 2. Světlo nesmí být uvedeno v činnost na jedoucím vozidle.

(5) Motorová a přípojná vozidla smějí být vybavena na zádi mlhovým koncovým červeným světlem, jehož horní bod činné svítící plochy nesmí být výše než 800 mm nad rovinou vozovky v nezatíženém stavu vozidla. U dvou a vícestopých vozidel musí být mlhové koncové světlo umístěno na levé polovině zádi vozidla; vzájemná vzdálenost nejbližších okrajů činné svítící plochy tohoto a levého koncového světla nesmí být menší než 100 mm. Činná svítící plocha tohoto světla smí být nejvýše 120 cm², svítivost světla musí být nejméně 150 cd a nejvýše 300 cd v rozsahu vyzařovacích úhlů

1. - vertikálně ± 5°,
2. - horizontálně ± 10°.

(6) Mlhové koncové světlo smí být uvedeno v činnost pouze samostatným spínačem; současně s ním musí svítit obrysová a koncová světla a osvětlení státní poznávací značky. Činnost světla musí být návěštěna kontrolním nepřerušovaným světlem zelené nebo oranžové barvy v zorném poli řidiče.

U jednostopých motorových vozidel a u ostatních motorových vozidel s otevřenou budkou řidiče s dostatečným výhledem dozadu postačí k návěštění činnosti koncového mlhového světla pouze poloha spínače.

§ 52

Světelné výstražné zařízení

(1) Zapojení světelného výstražného zařízení musí být uspořádáno tak, aby i při vypnutém vnějším osvětlení vozidla zapínalo světla dálková nebo tlumená.

(2) Ovládání světelného výstražného zařízení musí být provedeno tak, aby nemohlo být v činnosti, pokud řidič nepůsobí na jeho ovládací orgán.

§ 53

Zvláštní výstražná světla

(1) Kromě předepsaného osvětlení musí být vybavena ještě jedním nebo dvěma zvláštními výstražnými světly, která i svou barvou zřetelně upozorňují všechny účastníky silničního provozu na zvláštní charakter těchto vozidel, vozidla

1. a) požární ochrany,
2. b) ozbrojených sborů,
3. c) zdravotnické a důlní záchranné služby,
4. d) pracovní stroje a speciální automobily, vykonávající práci za jízdy nebo za stání v jízdní dráze¹⁴⁰) za neuzavřeného silničního provozu,
5. e) která svými rozměry nebo rozměry svého nákladu přesahují míru stanovenou v § 12, pokud tak stanoví orgán schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo jednotlivého vozidla, anebo orgán, který vydal povolení k zvláštnímu užívání silnice,¹⁴¹)
6. f) pro něž to stanovil orgán schvalující technickou způsobilost typu vozidla nebo jednotlivého vozidla.

(2) Činnost těchto světel musí být nezávislá na ostatním vnějším osvětlení vozidla a musí být snadno a spolehlivě kontrolovatelná z místa řidiče (opticky stálým nepřerušovaným kontrolním světlem žluté barvy).

(3) Světlo výstražných svítilen musí být nepřerušované, svítí-li dopředu, nebo přerušované (majáčky), svítí-li na všechny strany vozidla.

(4) Zvláštní charakter vozidla a jeho postavení vůči ostatním účastníkům silničního provozu je určen barvou výstražného světla, a to

1. - vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a), jehož technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, červenou nebo modrou barvou,
2. - vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a), jehož technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, a vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. b) a c) modrou barvou,
3. - vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. d) až f) oranžovou barvou (autožluť).

(5) Efektu přerušovaného světla musí být dosaženo jiným způsobem než přerušovanou činností světelného toku zdroje (vlákna), to znamená, že zdroj světla musí svítit stálou intenzitou a efektu přerušovaného světla se dosahuje např. rotující clonkou.

(6) Výstražné přerušované světlo musí být umístěno na nejvyšším místě karosérie nebo nástavby, a to přibližně v podélné rovině souměrnosti vozidla nebo přibližně symetricky po obou stranách této roviny; u pojízdných pracovních strojů musí být výška světelného zdroje nejméně 1,9 m nad vozovkou.

(7) Zvláštní výstražná světla musí být na vozidle umístěna tak, aby vždy alespoň jedno bylo přímo viditelné z kteréhokoliv místa na vodorovné rovině 1 m nad vozovkou, vzdáleného 20 m od tohoto světelného zdroje.

(8) Ve vzdálenosti menší než 750 mm v libovolném směru od světelného zdroje výstražného světla nesmí být na vozidle jiné světelné zdroje, jež by mohly způsobit vzájemnou záměnu nebo mylný výklad zvláštních výstražných světel.

(9) U výstražných světel, která budou montována na vozidlo po dni účinnosti této vyhlášky,

1. a) musí mít přerušování výstražného světla kmitočet (f) 120—300 cyklů za 1 minutu;
2. b) musí být svítivost světelného záblesku u modrého světla v rozmezí vertikálních úhlů geometrické viditelnosti ± 4° nejméně 10 cd, u oranžového světla v rozmezí vertikálních úhlů geometrické viditelnosti ± 8° nejméně 30 cd; časová střední hodnota svítivosti světla musí být nejvýše 400 cd;¹⁴²)
3. c) nesmí být trvání světelného záblesku delší než

§ 54

Vnitřní osvětlení vozidel

(1) Vozidla, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí mít vnitřní osvětlení podle ustanovení odstavců 2 až 5.

(2) Budka řidiče motorových vozidel, karosérie osobních automobilů a karosérie autobusů a osobních autobusových přívěsů musí být uvnitř tak osvětlena, aby za snížené viditelnosti byl řidiči a spolujezdcům (cestujícím) osvětlen vstup a výstup; stanoviště řidiče musí být vybaveno osvětlením u osobních automobilů nejméně 6 lx, u nákladních automobilů a autobusů nejméně 40 lx, měřeno na obvodu věnce volantu. Osvětlení musí mít zvláštní spínač, aby se dalo zapnout i bez vnějšího osvětlení vozidla.

(3) Kontrolní přístroje na přístrojové desce musí být osvětleny při zapnutí vnějšího osvětlení vozidla; osvětlení přístrojů nesmí řidiče oslňovat ani působit rušivě při řízení vozidla, zejména se přístroje nesmějí zrcadlit v čelním skle.

(4) Autobusy a osobní autobusové přívěsy musí mít dostatečné osvětlení uvnitř prostoru pro cestující. Osvětlení nesmí působit rušivě na řidiče při řízení vozidla; musí být možno je ztlumit z místa řidiče bez ohledu na ostatní světla na vozidle. Osvětlení vnitřku karosérie musí mít ve výši 1 m nad podlahou alespoň 60 lx, při plně tlumeném osvětlení 5 lx v kterémkoli přímo osvětlovaném místě karosérie. Při otevření dveří musí být vstupní a výstupní schůdky dostatečně osvětleny pro bezpečný vstup a výstup a toto osvětlení nesmí být ovlivňováno tlumením vnitřních světel.

(5) Skříňová vozidla musí být uvnitř osvětlena svítidly chráněnými proti poškozování a musí mít osvětleny vstupní a výstupní schůdky a jejich nejbližší okolí. Osvětlení musí být možno uvést v činnost samostatným spínačem bez ohledu na činnost jiných světel na vozidle a jen při otevřených dveřích.

§ 55

Zvuková výstražná zařízení

(1) Motorová vozidla, s výjimkou pásových vozidel s největší konstrukční rychlostí nepřevyšující 8 km/h, musí mít alespoň jedno zařízení pro dostatečně hlasitou zvukovou výstrahu, které musí být na vozidle umístěno tak, aby při provozu za jakýchkoli podmínek nedocházelo k jeho poškození nebo záměně zvukových vlastností. Zařízení musí, je-li uvedeno dočasně v činnost, vydávat nepřetržitý rovnoměrný zvuk stejné výše nebo v harmonickém akordu. Zařízení, která vydávají pronikavé zvuky, rozložené akordy nebo skřeky, jako píšťaly, sirény, zvonky, gongy apod., nejsou přípustná; pro jednostopá vozidla o objemu válců do 50 cm3 a s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km/h se povolují výstražné zvonky [§ 76 odst. 2 písm. h)].

(2) Na vozidle smí být namontováno jen zvukové výstražné zařízení schválené pro daný typ vozidla (§ 9); musí vyhovovat při dodržení příslušné technické normy,¹⁴³) při umístění mikrofonu 7 m před vozidlem a ve výši v rozmezí 0,5 až 1 m nad rovinou vozovky a při motoru vozidla v klidu hladinou vydávaného hluku níže uvedeným hodnotám:

(3) Vozidla záchranné služby a vozidla ozbrojených sborů a požární ochrany, která jsou vybavena zvláštními výstražnými světly, mohou kromě předepsaných zvukových výstražných zařízení mít ještě zvláštní zařízení vydávající typická zvuková znamení, u nichž musí být spodní hranice hladiny zvuku nejméně 105 dB (A).

(4) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 56

Stěrače a ostřikovače čelních skel, odmrazování a odmlžování skel

(1) Motorová vozidla s řidičskou budkou nebo s uzavřenou karosérií musí být opatřena nejméně jedním výkonným, motoricky poháněným stěračem pro čištění vnějšího povrchu čelního skla.

(2) Motorová vozidla — s výjimkou vozidel uvedených v odstavci 3 — musí být opatřena schválenými¹⁴⁴) stěrači, u nichž je možné stírání se dvěma nebo více frekvencemi. U nákladních automobilů, silničních tahačů a autobusů, u nichž vzdálenost mezi osou otáčení ramena a nejvzdálenějším koncem stírací lišty přesahuje 600 mm, musí být vyšší frekvence nejméně 45 cyklů za minutu (na vlhkém čelním skle), nižší frekvence nejméně 20 cyklů za minutu a rozdíl mezi oběma frekvencemi nejméně 15 cyklů za minutu. U ostatních motorových vozidel musí být vyšší frekvence nejméně 60 cyklů za minutu (na vlhkém čelním skle), nižší frekvence nejméně 20 cyklů a nejvýše 50 cyklů za minutu; rozdíl mezi oběma frekvencemi musí však být nejméně 15 cyklů za minutu.¹⁴⁵) Požadované činnosti stěračů musí být dosaženo již

1. - u elektrických nebo vzduchotlakových stěračů při otáčkách motoru vozidla odpovídajících jízdě rychlostí 30 km/h se zařazeným nejnižším převodovým stupněm a se současně zapojenými tlumenými světly, topením a větráním, a jsou-li samostatné, s odmrazovacím a odmlžovacím zařízením čelního skla,
2. - u podtlakových stěračů za běhu motoru, kdy je dosažen nejnižší rovnoměrný chod motoru.

(3) Motorová vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km/h mohou být vybavena samočinnými stěrači s jedinou frekvencí vyšší než 30 cyklů za minutu.

(4) Motorová vozidla, jež mají před řidičem průhledný ochranný čelní kryt takového provedení, které nedovoluje řidiči za deště nebo sněžení bezpečný výhled mimo něj, musí mít buď samočinný stěrač nebo průzorový otvor (štěrbinu apod.).

(5) U automobilů, motocyklů a skútrů musí být stěrač řešen tak, aby se rameno stěrače po vypnutí stěrače z činnosti samočinně vracelo do základní polohy. Rameno stěrače musí být odklopitelné od povrchu skla za účelem ručního čištění skla. Stěrače musí vykazovat dostatečný čistící účinek na celé stírané ploše při rychlostech do 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla, ale nepřevyšující 130 km/h.

(6) Stíraná plocha, která je částí povrchu čelního skla čištěného činností stěračů a ostřikovačů, musí

1. - u osobních automobilů překrývat nejméně 75 % velké a 99 % malé vztažné plochy,¹⁴⁶)
2. - u ostatních motorových vozidel být co největší.

(7) Osobní a nákladní automobily a autobusy musí být ke zlepšení výhledu za chladného a vlhkého počasí vybaveny dostatečně účinným zařízením pro odmrazování při teplotách do —15 °C a pro odmlžování čelního skla;¹⁴⁷) toto ustanovení se vztahuje přiměřeně také na boční a zadní skla.

(8) Motorová vozidla s řidičskou budkou nebo s uzavřenou karosérií, s výjimkou zvláštních motorových vozidel uvedených v části třetí, musí být opatřena výkonným ostřikováním čelního skla do plochy stírané stěrači. Systém ostřikování čelního skla musí být schopen činnosti v celém rozsahu provozních rychlostí vozidla. Tento systém musí být vybaven nádržkou na kapalinu o objemu nejméně 1 dm³, umístěnou ve vozidle tak, aby byl snadný přístup k nalévacímu hrdlu při doplňování. Tato podmínka je splněna rovněž v případě, že je nádržka snadno a bez odpojování výjimatelná. Systém musí být z materiálů, které se nepoškodí ani nepraskají při zamrzání kapaliny a současně odolávají účinku teplot až do 80 °C. Ostřikování může být prováděno svalovou silou řidiče nebo motoricky poháněným čerpadlem a musí být spolehlivě činné při teplotách +65 °C až —15 °C s kapalinou, která netuhne při nízkých teplotách. Činnost systému ostřikování se nesmí zhoršit, je-li jako kapaliny použito 50 % metyl- nebo izopropyl-alkoholu.

(9) U vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nad 130 km/h a u dálkových luxusních a turistických autobusů musí být zařízení pro ostřikování s motorickým pohonem; toto zařízení musí být provedeno tak, aby je bylo možno ponechat na žádanou dobu společně se stěrači v činnosti, aniž řidič trvale působí na ovladač. Objem nádržky na kapalinu musí být nejméně 1,4 dm³, u autobusů 2,8 dm³.

(10) Ustanovení odstavců 2 až 9 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 57

Odrušení vozidel

(1) Každé motorové a přípojné vozidlo musí být konstrukčně provedeno, vyrobeno a vybaveno tak, aby rušivé vyzařování elektromagnetické energie (dále jen „rušení‟) vznikající při provozu nepřesáhlo přípustné mezní hodnoty rušení.¹⁴⁸) Vozidla, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí být z hlediska odrušení schválena.¹⁴⁹)

(2) Výrobce vozidel musí nejméně jednou ročně provést statistické kontrolní měření odrušení nejméně šesti namátkově vybraných vozidel všech hromadně vyráběných typů. U dovážených vozidel musí dovozce předložit jednou ročně osvědčení o shodnosti výroby se schváleným typem z hlediska odrušení.

(3) V konstrukci a provedení orgánů vozidla nesmějí být prováděny takové zásahy, které by zvyšovaly rušení nad stanovenou hranici (při výměně originálních dílů, zejména částí vysokonapěťového systému zapalování, regulátorů nabíjení, dynama apod., za díly nepůvodní, dodatečné montáži doplňkových zdrojů elektrické energie apod.).

§ 58

Zasklení vozidel a clona proti slunci

(1) Průhledné ochranné sklo před řidičem (dále jen „čelní sklo‟), výplně všech ostatních oken (i střešních) a mezistěn, rovné nebo ohýbané, musí být u motorových a jejich přípojných vozidel ze schváleného¹⁵⁰) bezpečnostního skla,¹⁵¹) aby se při rozbití snížilo nebezpečí zranění na nejmenší možnou míru.

(2) Čelní, postranní a zadní skla karosérie automobilů nebo budky řidiče musí být pro výhled dokonale průhledná, s vysokou světelnou propustností a bez optického a barevného zkreslování.¹⁵²) Čelní skla musí být leštěná nebo zpracovaná jinak s rovnocennou kvalitou povrchu a při prasknutí musí zabezpečovat alespoň částečnou viditelnost, aby bylo možno vozidlo bezpečně zastavit.

(3) U autobusů a osobních autobusových přívěsů nesmějí být nouzové dveřní a okenní východy zaskleny vrstveným sklem.

(4) Dnem, který stanoví federální ministerstvo dopravy, musí být bezpečnostní čelní skla automobilů vrstvená.

(5) Bezpečnostní skla z plastických materiálů smějí být použita pro zasklení:

1. - vnitřních mezistěn a přepážek,
2. - otevíracích střešních oken,
3. - oken skládacích dveří (např. u autobusů),
4. - oken přípojných vozidel za osobní automobily,
5. - ochranných čelních krytů jednostopých vozidel a jejich modifikací bez kabiny řidiče.

(6) Nekryté hrany zasklení — např. vyklápěcích větracích okének, spouštěcích dveřních oken, mezistěn apod. — musí být dostatečně zaobleny. U vozidel určených výlučně pro dopravu dětí musí být tyto hrany vhodně olemovány.

(7) Karosérie a budka řidiče motorového vozidla musí mít dvě clony proti slunci, z nichž jedna musí být před řidičem a musí se dát snadno a jednou rukou beze změny polohy trupu nastavovat.¹⁵³) Budka řidiče zemědělských a lesnických traktorů musí mít alespoň jednu clonu proti slunci.

(8) Clona proti slunci nesmí být provedena z lehce vznětlivého materiálu. U motorových vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí být clona proti slunci provedena buď z materiálu, který pohlcuje nárazovou energii, nebo musí být tímto materiálem úplně pokryta; držák clony proti slunci musí mít — je-li proveden z tuhého materiálu — poloměr zakřivení větší než 3,2 mm u hran, které mohou přijít ve styk s hlavou řidiče nebo spolujezdce.¹⁵⁴)

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 4, 5, 7 a 8 druhé věty neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 59

Počítače ujeté vzdálenosti, počítače motohodin, rychloměry a tachografy

(1) Motorová vozidla musí být v zorném poli řidiče vybavena počítačem ujeté vzdálenosti nebo motohodin a rychloměrem. Toto ustanovení se nevztahuje na motorová vozidla s plnými obručemi, na vozidla s gumovými pásy, na motorové vozíky pro invalidy, na vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km/h, na vozidla vybavená tachografem, který obsahuje rychloměr, na jednostopá motorová vozidla s objemem válců motoru nepřevyšujícím 50 cm³ a s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h.

(2) Autobusy a nákladní automobily s nejvyšší konstrukční rychlostí větší než 40 km/h, které mají celkovou hmotnost větší než 7 t, musí být vybaveny tachografy v zorném poli řidiče. Toto ustanovení se nevztahuje na autobusy používané v městské hromadné dopravě osob.

(3) Počítače ujeté vzdálenosti, počítače motohodin, rychloměry a tachografy namontované na vozidlech musí splňovat tyto podmínky:

1. a) počítač ujeté vzdálenosti musí spolehlivě a zřetelně udávat vozidlem ujetou vzdálenost s přesností nejméně ± 5 % z měřené hodnoty stupnice při jízdě dopředu; počítače ujeté vzdálenosti v tachografech musí mimoto při změně směru jízdy (dopředu-dozadu) ujetou vzdálenost plynule připočítávat;
2. b) počítače ujeté vzdálenosti ve vozidlech, u nichž podíl jízdy dopředu a dozadu je méně než 80 : 20, musí být vybaveny takovým zařízením, které ujetou vzdálenost plynule připočítává a snižuje mrtvý chod počítače na délku ujeté vzdálenosti 1 m;
3. c) rychloměry - i v tachografech - musí spolehlivě a zřetelně udávat rychlost vozidla v rozsahu posledních dvou třetin stupnice, avšak při rychlosti nad 50 km/h s odchylkou nejvýše + 8 % od okamžité skutečné rychlosti vozidla; při rychlostech vozidla od 20 km/h do 50 km/h nesmí být údaj rychloměru nižší než rychlost skutečná. Ukazatel rychlosti vozidla smí kmitat v rozsahu posledních dvou třetin stupnice v rozmezí ± 1 % oblouku celé stupnice, v první třetině v rozmezí ± 5 % oblouku;
4. d) tachografový záznam musí odpovídat svými průběhy údajům počítače ujeté vzdálenosti, rychloměru a času jízdy i stání při spolehlivé čitelnosti bez pomocných přístrojů;
5. e) tachografový hodinový strojek a jeho údaje nesmí vykazovat při jednom natažení strojku odchylky větší než ± 2 minuty za 24 hodin. Doba chodu strojku na jedno natažení musí být nejméně pro záznam

   § 59 Počítače ujeté vzdálenosti, počítače motohodin, rychloměry a tachografy

   3hodinový	24 hodin,
   6hodinový	48 hodin,
   12hodinový	62 hodin,
   24hodinový	168 hodin.

(4) Tachograf a rychloměr, jakož i jejich náhon musí být u nákladních automobilů a autobusů plombován.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.