Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 35

Zařízení pro nastupování a vystupování

(1) Do budky řidiče a do karosérie vozidla pro přepravu osob musí být umožněn pohodlný a bezpečný nástup a výstup. Nástupní a výstupní schůdek do prostoru místa řidiče a spolujezdce — v případě většího počtu schůdků nejspodnější — nesmí být u nezatíženého vozidla výše než 650 mm nad vozovkou, u vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 1. 1973, výše než 500 mm nad vozovkou. Provedení schůdků musí chránit před sklouznutím nastupujících a vystupujících.¹¹¹)

(2) U nezatížených autobusů pro městskou a linkovou dopravu smí být výška prvního nástupního a výstupního schůdku nejvýše 360 mm nad vozovkou, vzájemná vzdálenost mezi jednotlivými schůdky nejvýše 270 mm, celkový počet schůdků nesmí převyšovat 3; u dálkových luxusních a turistických autobusů smí být výška prvního schůdku nejvýše 400 mm nad vozovkou, vzájemná vzdálenost mezi jednotlivými schůdky nejvýše 300 mm, celkový počet schůdků se neomezuje. Hloubka prvního schůdku musí být nejméně 300 mm, ostatních 280 mm. Cestující nastupující do vozidla musí mít také možnost zbavit se nalepeného bláta a sněhu na botách.

(3) U trolejbusů a ostatních vozidel s elektrickým pohonem musí být nástupní a výstupní schůdky, popřípadě jejich povrch a madla držadel elektricky odizolovány od skříně karosérie.

(4) Madla pro usnadnění nastupování a vystupování musí být snadno dosažitelná a dobře uchopitelná i z vozovky, snadno čistitelná a s povrchem, který nezpůsobuje znečištění cestujících.

(5) Nákladní automobily, přívěsy a návěsy, s výjimkou vozidel se sklápěcí karosérií, musí mít zařízení pro bezpečný vstup a výstup na ložnou plochu nebo do ložného prostoru, jestliže výška jejich podlahy nad vozovkou převyšuje 650 mm při pohotovostní hmotnosti vozidla.¹¹¹)

(6) Nákladní automobily se skříňovou karosérií se vstupními dveřmi musí mít u všech dveří pevné nebo snímatelné zařízení pro bezpečný a pohodlný vstup do prostoru karosérie a pro výstup z něho.

(7) Autobusy, pokud jsou vybaveny pro výstup na střechu žebříkem, smějí mít žebřík na pravém boku nebo zádi vozidla; je-li žebřík na boku, musí být odnímací. Přitom musí být dodrženo ustanovení § 13.

(8) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 36

Nádrž na paliva¹¹²)

(1) U vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí nádrže na paliva splňovat tyto podmínky:

1. a) Palivová nádrž musí být naprosto těsná proti dvojnásobnému provoznímu tlaku, avšak nejméně proti přetlaku 0,3 bar (kp/cm²), musí vzdorovat vnější i vnitřní korozi a spolehlivě odolávat namáháním vznikajícím za všech provozních podmínek vozidla. Měkce připájené díly na nádrži musí být současně přinýtovány, přišroubovány nebo jinak bezpečně připevněny.
2. b) Přetlak v nádrži, který přesahuje hodnotu provozního tlaku, musí být snižován vhodným samočinným zařízením (otvory, bezpečnostními ventily apod.). Odvzdušňovací otvory musí být snadno přístupné pro čištění a nesmí se jimi znečišťovat a znehodnocovat obsah nádrže. Nádrž musí mít v nejnižším místě vypouštěcí zařízení.
3. c) Palivové nádrže musí být provedeny tak, aby palivo nevytékalo z nádrže vzniklým přetlakem, šikmou polohou vozidla, při jízdě v zatáčce nebo při nárazu, při kterém nedošlo k převrácení vozidla nebo k porušení vlastní nádrže (roztržení).
4. d) Palivová nádrž nesmí být umístěna (s výjimkou zemědělských a lesnických traktorů)
   1. - v budce řidiče a obsluhy,
   2. - v prostoru pro cestující,
   3. - v prostoru pro náklad, popřípadě pro zavazadla,
   4. - v motorovém prostoru (nevztahuje se na samojízdné sklizňové zemědělské a lesnické stroje a na pojízdné pracovní stroje).

   Oddělení nádrže, včetně přívodního potrubí od těchto prostorů - s výjimkou prostorů pro náklad u nákladních automobilů, u nichž je dostatečná vzdálenost mezi dřevěnou podlahou ložného prostoru a palivovou nádrží - musí být provedeno pevnou stěnou z nehořlavého materiálu, která tvoří nedílnou součást konstrukce karosérie nebo je s touto konstrukcí pevně a vodotěsně spojena. U osobních automobilů nemusí být nádrž oddělena od zavazadlového prostoru pevnou stěnou za předpokladu, že při poruše nádrže (po nárazu apod.) nemůže palivo vytéci do zavazadlového prostoru.

1. e) Palivové nádrže na benzín musí být mimoto na vozidlech - s výjimkou jednostopých vozidel a silničních tahačů s otevřenou budkou řidiče - umístěny tak daleko od předního, zadního a bočního obrysu vozidla, aby při nárazu nedošlo k vznícení vyteklého paliva (jiskrou způsobenou nárazem a trháním deformovaných částí karosérie vozidla, zkratem v elektrické instalaci vozidla apod.).
2. f) Palivové nádrže autobusů musí být umístěny pod podlahou ve vzdálenosti nejméně 500 mm od nejbližší hrany dveří a nejméně 1,2 m od přídě vozidla.
3. g) Plnící otvor palivové nádrže musí být přístupný pouze zvenčí a musí být umístěn na pravé straně vozidla nebo vzadu. Je-li umístěn na boku vozidla, nesmí jeho uzávěr vyčnívat z povrchu karosérie; u autobusů nesmí být v menší vzdálenosti než 500 mm od nejbližší hrany dveří. U jednostopých motorových vozidel a zemědělských a lesnických traktorů může být plnící otvor palivové nádrže i v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla. Plnící potrubí palivové nádrže — s výjimkou palivových nádrží pro nezávislé topení a nádrží jednostopých motorových vozidel — musí být provedeno tak, aby nedocházelo ke zpětnému vystřikování paliva při rychloplnění u čerpací stanice rychlostí nejméně 100 dm³/min., u osobních automobilů rychlostí nejméně 60 dm³/min.
4. h) Plnící otvor nádrže musí být přístupně umístěn a dimenzován tak, aby bylo možné ručně plnit nádrž bez obtíží z nádoby se záložním palivem. Při plnění nádrže palivem nesmí ani při jejím přelití dojít k polití horkých částí vozidla, výfukového potrubí nebo elektrického příslušenství; toto ustanovení neplatí pro jednostopá motorová vozidla a pro zemědělské a lesnické traktory. Plnící a odvětrávací otvory musí být vyvedeny mimo uzavřené prostory vozidla tak, aby výpary se nemohly shromažďovat v uzavřených prostorech (například v zavazadlovém prostoru).
5. i) Palivová nádrž musí mít takové zařízení s nouzovou zásobou paliva, které umožní ujetí nejméně 30 km. Po spotřebování hlavní zásoby paliva musí být tato nouzová zásoba paliva jednoznačně a zřetelně signalizována řidiči uspořádáním přepouštěcích kohoutů nebo optickým zařízením v zorném poli řidiče.
6. j) Plnící otvor palivové nádrže u automobilů musí být zajištěn proti odcizení nebo znehodnocení jejího obsahu nepovolanou osobou.

(2) U osobních automobilů, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 1. 1975, musí být splněny tyto další podmínky:¹¹³)

1. - plnící potrubí, spojky k palivové nádrži a palivové nádrže plněné nejméně na 90 % objemu nesmí propouštět tekutinu rychlostí větší než 30 g/min. po ukončení nárazu na předepsanou překážku,
2. - palivová nádrž naplněná stanoveným objemem a plnící potrubí musí být konstruovány a umístěny tak, aby byly zajištěny proti protržení nebo úplnému odtržení.

§ 37

Palivové potrubí

(1) Celistvost a těsnost palivového potrubí nesmí být porušitelná vibracemi, krutovým nebo ohybovým namáháním přenášeným z vozidla v normálních provozních podmínkách; potrubí musí být chráněno zároveň před mechanickým poškozením. Trubkové spoje musí být šroubené nebo spájené na tvrdo; přípustné jsou též přesuvné spoje s pružnými, palivuvzdornými hadicemi z těžko hořlavých materiálů zajišťujících těsnost při všech provozních teplotách.

(2) Palivové potrubí a všechny orgány, kterými prochází palivo, musí být chráněny před nadměrným teplem; je nepřípustné, aby palivo z potrubí, popřípadě ze zařízení v jeho obvodu namontovaných odkapávalo a odpařovalo se na horké části vozidla, výfukovém potrubí a elektrickém zařízení vozidla.

(3) Motorová vozidla, u nichž se doprava paliva děje z nádrže ke karburátoru nebo vstřikovacímu čerpadlu vlastním spádem, musí mít u nádrže uzavírací zařízení pro přerušení dodávky paliva, které je snadno přístupné a lehce obsluhovatelné z místa řidiče.

(4) U autobusů nesmí být palivové potrubí v prostoru pro cestující ani v prostoru řidiče; pohonná látka nesmí být dopravována vlastním spádem nebo přetlakem v palivové nádrži.

§ 38

Provozní hmoty

(1) K pohonu vozidel a k plnění mazacích, chladicích a jiných podobných systémů se smí používat pouze provozních hmot takových složení, která byla schválena příslušným republikovým orgánem z hlediska přípustných limitů znečišťování ovzduší provozem vozidel.

(2) Počínaje dnem 1. 1. 1973 nesmí obsahovat palivo používané k pohonu vozidel:

1. a) s benzinovým motorem více než 0,78 g olova na 1 l paliva,
2. b) s naftovým motorem více než 4 g síry na 1 kg paliva.

§ 39

Výfukový systém

(1) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno výfukovým potrubím s účinným tlumičem výfuku sloužícím k odvedení výfukových plynů do atmosféry a k tlumení hluku vycházejících plynů; tlumič výfuku musí být trvale zapojen do výfukového potrubí.

(2) Výfukové potrubí musí být od podlahy nebo jiných hořlavých částí vozidla odděleno a k dílům spodku vozidla nebo karosérie připevněno tak, aby tyto byly zvukově i tepelně od výfukového systému izolovány.

(3) Je-li vozidlo vybaveno výfukovou brzdou, musí být výfukové potrubí včetně těsnění až k ovládacímu ventilu brzdy dimenzováno pro příslušný tlak a teplotu. Spojovací šrouby a matice výfukového potrubí musí být dostatečně chráněny proti korozi.

(4) Koncová část výfukového potrubí musí být směrována vzhůru nad vozidlo¹¹⁴) nebo dozadu rovnoběžně s podélnou osou vozidla nebo dozadu vlevo pod úhlem až 45° k podélné ose vozidla. U tahačů návěsů nesmí docházet k přímému ofukování částí návěsu výfukovými plyny. Koncová část výfukového potrubí (vyústění) nesmí přesahovat jinou pevnou část zadního a bočního obrysu vozidla. Osa vyústění koncové části výfukového potrubí musí být rovnoběžná s vodorovnou rovinou nebo odkloněná od ní tak, aby prodloužená osa potrubí ve vzdálenosti 1,0 m od ústí byla ve výši 200 mm nad rovinou vozovky, na níž nezatížené vozidlo stojí, přičemž rovina procházející středem ústí potrubí může být buď kolmá k ose potrubí nebo kolmá k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla. Vyústění výfukového potrubí musí být vedeno tak, aby bylo co nejvíce omezeno vnikání výfukových plynů dovnitř karosérie a aby výfukové plyny neznehodnocovaly náklad.

(5) U autobusů určených pro jízdu bez přívěsu pro dopravu osob, u skříňových a cisternových automobilů, u tahačů a sklápěčkových automobilů pro přepravu hořlavých nákladů, pokud je výfukové potrubí vyvedeno svisle vzhůru, musí být jeho vyústění v levé polovině vozidla a nejméně 100 mm nad střechou budky řidiče nebo karosérie.

(6) Ustanovení odstavce 4 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 40

Emise škodlivin motorových vozidel

(1) Vozidla s naftovými motory musí mít spalování při všech režimech jízdy a provozu tak dokonalé, aby kouř motoru na konci výfukového potrubí byl v těchto mezích:

1. a) u vozidel uvedených do provozu po dni účinnosti této vyhlášky smí kouř vykazovat nejvýše 40% zabarvení filtračního papíru,¹¹⁵) po uplynutí záruční doby vozidla, popřípadě záruční doby motoru po opravě nejvýše 50% zabarvení filtračního papíru, konstrukce a provedení motoru musí být takové, aby bylo zabráněno úniku plynů z klikové skříně do ovzduší [odstavec 2 písm. b)],
2. b) u vozidel uvedených do provozu přede dnem účinnosti této vyhlášky smí ¹¹⁵) kouř vykazovat nejvýše 60 % zabarvení filtračního papíru, avšak nejpozději dnem 1. 1. 1973 musí být tato vozidla seřízena tak, aby kouř vykazoval nejvýše 50% zabarvení filtračního papíru.

(2) Vozidla s benzinovými motory, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, s výjimkou dvoukolových a tříkolových motorových vozidel s celkovou hmotností menší než 400 kg nebo s nejvyšší konstrukční rychlostí menší než 50 km/h, musí být z hlediska emise plynných škodlivin schválena¹¹⁶) a

1. a) při volnoběhu motoru nesmí vylučovat ve zplodinách hoření objemový obsah kysličníku uhelnatého větší než 4,5 %,
2. b) konstrukce a provedení motoru musí být takové, aby bylo zabráněno úniku plynů z klikové skříně do ovzduší,¹¹⁷)
3. c) vozidla s celkovou hmotností menší než 3,5 t musí splňovat test I (evropský cyklus).¹¹⁷)

§ 41

Hluk vozidel

(1) Vozidla, jejich motory, díly a všechny orgány, ve kterých dochází k pohybu částí, sací a výfukové potrubí s tlumičem a výfuková brzda musí být konstruovány tak, aby hluk uvnitř i vně vozidla byl co nejmenší.

(2) Vozidla musí být schválena¹¹⁸) z hlediska hladiny vnějšího hluku. Nejvyšší přípustné meze hladiny vnějšího hluku pro tato vozidla jsou:

1. a) jízdní kola s pomocným motorkem

   § 41 Hluk vozidel

   - s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 25 km/h	70 dB (A)
   - s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 40 km/h	73 dB (A)

1. b) jednostopá motorová vozidla a jejich modifikace s objemem válců motoru

   § 41 Hluk vozidel

   ba)	nepřesahujícím 50 cm3
   	- s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km/h	73 dB (A)
   	- s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 50 km/h	79 dB (A)
   bb)	přesahujícím 50 cm3, avšak nepřesahujícím 125 cm3	82 dB (A)
   bc)	přesahujícím 125 cm3, avšak nepřesahujícím 500 cm3	84 dB (A)
   bd)	přesahujícím 500 cm3	86 dB (A)

1. c) třístopá vozidla s objemem válců motoru

   § 41 Hluk vozidel

   - nepřesahujícím 50 cm3	79 dB(A)
   - přesahujícím 50 cm3	85 dB(A)

1. e) ostatní motorová vozidla o celkové hmotnosti

   § 41 Hluk vozidel

   - nepřevyšující 3,5 t		85 dB (A)
   - převyšující 3,5 t, avšak nepřevyšující 12 t		89 dB (A)
   - převyšující 12 t
   	- s motorem o výkonu nejvýše 147,1 kW (200 k)	89 dB (A)
   	- s motorem o výkonu vyšším než 147,1 kW (200 k)	92 dB (A)

Uvedené hodnoty jsou platné pro vozidla nová i po generální opravě. Pro vozidla v provozu (po uplynutí záruční doby vozidla) smějí být hodnoty nejvýše o 2 dB (A) vyšší.

(3) Automobily opatřené karosérií pro obsluhu nebo pro přepravu osob smějí při měření podle příslušné technické normy vykazovat nejvyšší hlasitost vnitřního hluku:¹¹⁹)

1. - osobní automobily, autobusy, osobní autobusové přívěsy, nákladní automobily pro dálkovou a mezinárodní dopravu 55 son (OD),
2. - ostatní nákladní automobily 65 son (OD).

Uvedené hodnoty platí pro vozidla nová i po generální opravě. Pro vozidla v provozu (po uplynutí záruční doby) může být hlasitost vnitřního hluku nejvýše o 10 son (OD) vyšší.

(4) Výrobce (dovozce) vozidel musí nejméně jednou ročně provést statistická kontrolní měření hluku nejméně 6 namátkově vybraných vozidel všech hromadně vyráběných (dovážených) typů.

(5) V konstrukci a provedení orgánů vozidla nesmějí být prováděny takové zásahy, které by zvyšovaly hluk nad stanovené meze.

(6) U motorových a jejich přípojných vozidel s kovovou nebo jinou k resonanci náchylnou karosérií musí být její upevnění a uložení řešeno tak, aby během provozu nedocházelo k zvyšování hluku vozidla nad stanovené přípustné hodnoty (tj. nehlučné upevnění a uložení sklápěcích karosérií a skříní, dostatečná tloušťka a tuhost použitých materiálů —- plechů, podpěry a výztuhy apod.).

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 42

Zdrojové soupravy elektrické energie

(1) Akumulátor musí být na vozidle upevněn a upraven tak, aby z něho elektrolyt nevystřikoval a aby jeho poloha na vozidle byla zachována i při zpoždění nebo zrychlení nejméně 5 g všemi směry. Akumulátor musí být umístěn tak, aby byla umožněna jeho snadná přístupnost, montáž a demontáž, a přitom tak, aby nemohlo dojít k neúmyslnému zkratu s vodivými díly vozidla.

(2) Akumulátor smí být umístěn jen v takovém prostoru, kde je zaručeno dostačující odvětrávání. Vyústění odvětrávání akumulátoru nesmí být zásadně vedeno do prostoru pro cestující, obsluhu, náklad ani do jiného uzavřeného prostoru vozidla ani do blízkosti palivové nádrže a jejího odvětrávání.

(3) Akumulátor musí při vnější teplotě —15 °C při stavu nabití na 66 % jmenovité kapacity umožnit spolehlivé spuštění motoru vozidla za podmínek stanovených v § 23 odst. 3. Toto ustanovení se netýká jednostopých motorových vozidel a jejich modifikací a zemědělských a lesnických traktorů.

(4) Zařízení vyrábějící elektrickou energii na motorovém vozidle musí mít takový výkon, aby krylo - i na přípojných vozidlech, pokud jsou motorová vozidla k jejich tažení určena - s dostatečnou rezervou spotřebu na všech elektrických spotřebičích, včetně doplňků, které výrobce na přání odběratele montuje nebo běžně povoluje dodatečně montovat, a přitom zajistilo řádné dobíjení akumulátoru.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 43

Elektrická instalace vozidla

(1) Elektrické vedení musí být izolováno a umístěno tak, aby bylo zamezeno poškození kabelů nebo vzniku zkratu. Izolaci jednotlivých kabelů nutno volit podle prostředí, druhu a způsobu uložení. Elektrická instalace musí být provedena podle příslušné technické normy.¹²⁰)

(2) Motorová vozidla, s výjimkou jednostopých, musí být opatřena zásuvkou pro přenosnou elektrickou svítilnu.

(3) Připojení elektrické instalace pro předepsané osvětlení návěsu a přívěsu k tažnému vozidlu musí být provedeno sedmipólovým elektrickým vedením se zásuvkou a jí odpovídající vidlicí; u přípojných vozidel za zemědělské a lesnické traktory může být připojení elektrické instalace provedeno pětipólovým elektrickým vedením. Je-li pro spojení použito více sedmipólových zásuvek, musí být žluté barvy; zásuvka a vidlice pro jiné účely musí být červené barvy. Zásuvky a vidlice co do provedení a umístění podléhají schválení.¹²¹)

(4) Nákladní automobily a autobusy musí mít elektrické zařízení opatřeno snadno přístupným odpojovačem nebo nejméně jednou rychloupínací svorkou vodiče na akumulátoru, které umožní jeho odpojení od kostry vozidla bez použití nástrojů.

(5) Ustanovení odstavce 1 třetí věty a odstavců 2 a 4 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 44

Osvětlení vozidel

(1) Na vozidle se smí používat jen takových světelných zařízení — i co do počtu¹²²) — která jsou pro druh vozidla předepsána nebo povolena. Světelná zařízení na vozidlech, jejichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky, musí být schválena.¹²³)

(2) Veškerá vnější světelná zařízení vozidla musí být umístěna tak, aby referenční osy světelných zařízení byly zásadně v rovinách rovnoběžných s podélnou svislou rovinou souměrnosti vozidla a rovinou vozovky, pokud není pro určitý druh světla předepsáno jinak.¹²⁴)

(3) Světelná zařízení, s výjimkou světlometu pro hledací světlo, musí být na vozidle umístěna tak, aby se jejich poloha a referenční osy samovolně neměnily.¹²⁵) Poloha světelných zařízení se stanoví při pohotovostní hmotnosti vozidla.

(4) Vnější světelná zařízení mohou být samostatná, skupinová, sdružená nebo sloučená.

(5) Dvojice všech předepsaných druhů vnějších světelných zařízení musí být na vozidle — pokud není stanoveno jinak — umístěny souměrně k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla, ve stejné výši nad vozovkou a musí vykazovat stejné světelné parametry a barevné odstíny.

(6) Všechna vnější světelná zařízení, pokud jsou v činnosti, musí svítit stálým a nepřerušovaným světelným tokem, s výjimkou směrových světel (§ 49).

(7) Všechna vnější světelná zařízení musí vyzařovat světlem té barvy, která je pro jednotlivé druhy světel v příslušných ustanoveních uvedena. Vozidla evidovaná na území cizích států, provozovaná na území ČSSR nejdéle po dobu 6 měsíců, a vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, mohou mít výjimečně barvu světla vyzařovaného

1. - světlomety - žlutou,
2. - brzdovým světlem - oranžovou,
3. - předními ukazateli směru - bílou,
4. - zadními ukazateli směru - červenou.

(8) Přepínání tlumených a dálkových světel musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k jejich nechtěnému současnému vypnutí. Dálková světla mohou být zapnuta buď všechna současně nebo ve dvojicích. Po přepnutí z tlumených světel na dálková musí být zapnut aspoň jeden pár dálkových světel; tlumená světla mohou svítit současně s dálkovými. Po přepnutí z dálkových světel na tlumená musí být vypnuta všechna dálková světla.

(9) Zemědělské a lesnické traktory a silniční tahače v případech, kdy vlekou za sebou zemědělské stroje nebo jiná přípojná vozidla, která nejsou vybavena vlastní světelnou výstrojí (obrysovými, koncovými, brzdovými a směrovými světly), musí být vybavena přenosnou soupravou světelných zařízení, upravenou pro jejich snadnou dočasnou montáž na vlečená vozidla. Připojení této soupravy k traktoru se provede podle § 43 odst. 3 na elektrickou instalaci traktoru při každé přepravě po veřejné pozemní komunikaci. Délka spojovacího kabelu příslušejícího k přenosné soupravě musí být nejméně 10 m.

(10) Geometrickou viditelnost jednotlivých světel určuje technická norma.¹²⁶) Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1966.

§ 45

Světlomety vozidel

(1) Každé motorové vozidlo s nejvyšší konstrukční rychlostí nejméně 10 km/h musí být vybaveno tlumenými světly bílé barvy, způsobilými v noci bez atmosférických poruch účinně osvětlovat jízdní dráhu dopředu před vozidlem na vzdálenost nejméně 40 m, přičemž oslnění ostatních účastníků silničního provozu v kterémkoliv směru musí být co nejmenší.

(2) Motorová vozidla s největší šířkou nejméně 1 m musí být vpředu vybavena dvěma světlomety s tlumenými světly umístěnými nejméně 500 mm svým nejnižším okrajem činné svítící plochy a nejvýše 1,2 m¹²⁷) svým nejvyšším okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky. Vozidla užší než 1 m smějí být vybavena jedním světlometem s tlumeným světlem umístěným v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla ne níže než 500 mm svým nejnižším okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky. Tlumená světla nesmějí být však vzdálena svým vnějším okrajem činné svítící plochy více než 400 mm od rovin vymezujících největší šířku vozidla. Třístopá motorová vozidla s koly uspořádanými symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla, s největší šířkou 1,3 m mohou mít jeden světlomet s tlumeným světlem.

(3) Motorová vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/h — s výjimkou jednostopých motorových vozidel a třístopých motorových vozidel uvedených v odstavci 2, která mohou být vybavena pouze jedním dálkovým světlem — musí být vybavena sudým počtem dálkových světel, tj. nejméně dvěma dálkovými světly, popřípadě další dvojicí nebo dalšími dvojicemi dálkových světel. Přitom svým vnějším okrajem činné svítící plochy nesmějí být blíže rovině vymezující největší šířku vozidla než vnější okraj činné svítící plochy světla tlumeného. Dálková světla musí být bílé barvy, způsobilá v noci bez atmosférických poruch účinně osvětlit jízdní dráhu dopředu před vozidlem nejméně na vzdálenost 100 m a umístěna na přídi vozidla svým nejvyšším okrajem činné svítící plochy ne výše než 1,2 m¹²⁷) nad rovinou vozovky. Tato světla mohou být sloučena do jednoho světlometu se světly tlumenými nebo ve skupině s tlumenými a jinými světly svítícími dopředu. Činnost dálkového světla musí být návěštěna modrým kontrolním světlem v zorném poli řidiče; u jednostopých motorových vozidel a u tažných vozidel s otevřenou budkou řidiče postačuje návěštění činnosti dálkového světla polohou přepínače světel.¹²⁸)

(4) Je dovoleno používat jen těchto světlometů s tlumeným světlem:

1. a) světlometu svítícího symetricky¹²⁹) u vozidel uvedených v odstavci 6,
2. b) světlometu svítícího asymetricky¹²⁹) u ostatních motorových vozidel.

(5) U jednostopých motorových vozidel a vozidel vícestopých od nich odvozených s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km/h nesmí mít dálkové světlo¹²⁹) svítivost v ose světlometu menší než 2500 cd a v libovolném směru větší než 75 000 cd. Dálková světla¹²⁹) ostatních motorových vozidel nesmějí mít součet svítivosti v osách všech namontovaných světlometů menší než 10 000 cd a v libovolném směru více než 300 000 cd.

(6) Světlomety s tlumeným světlem mohou být ve vztahu ke karosérii vozidla pohyblivé v závislosti na řízení pouze na jednostopých a od nich odvozených vícestopých motorových vozidlech s jedním rejdovým kolem vpředu. U těchto vozidel se světlomety pohyblivými v závislosti na řízení nesmí být použito světlometů svítících asymetricky.

(7) Motorová vozidla vybavená více než jednou dvojicí dálkových světel mohou mít jednu dvojici dálkových světel pohyblivou v závislosti na řízení vozidla.

(8) Rozsvícení tlumených nebo dálkových světel nesmí být možné, nejsou-li současně v činnosti obrysová a koncová světla vozidla a osvětlení zadní státní poznávací značky. Tato podmínka se nevztahuje na použití dálkových světel jako světelné houkačky.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 7 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 46

Obrysová a parkovací světla

(1) Každé motorové vozidlo musí být pro dopředné světelné vyznačení svých bočních obrysů vybaveno dvěma obrysovými světly; jestliže šířka vozidla nepřesahuje 800 mm, musí být vybaveno jedním obrysovým světlem v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla. Světla musí být vidět na vzdálenost nejméně 300 m v noci bez atmosférických poruch a nesmí oslňovat. Barva obrysového světla musí být bílá. Obrysová světla nesmějí být vzdálena svým vnějším okrajem činné svítící plochy více než 400 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla. Přitom vzdálenost vnitřních okrajů činných svítících ploch nesmí být menší než 600 mm. Obrysové světlo může být sloučeno s kterýmkoli jiným světlem svítícím dopředu, pokud jeho vnější okraj činné svítící plochy není vzdálen více než 400 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla; může být skupinové s kterýmkoli světlem dopředu. Obrysová světla musí být umístěna co nejblíže k přednímu obrysu vozidla, ne níže než 400 mm svým nejnižším okrajem činné svítící plochy a ne výše než 1,5 m svým nejvyšším okrajem činné svítící plochy. Současně s obrysovými světly se musí rozsvítit světla koncová.

(2) Přípojná vozidla, jejichž boční obrys je vzdálen více než 400 mm od vnějšího okraje činné svítící plochy obrysového světla tažného vozidla nebo jejichž boční obrys přesahuje o více než 100 mm boční obrys tažného vozidla, anebo jejichž šířka je větší než 1,6 m, musí být rovněž vybavena dvěma obrysovými světly, umístěnými co nejblíže k přednímu obrysu vozidla. Vnější okraj svítící činné plochy obrysového světla nesmí být vzdálen od roviny vymezující největší šířku vozidla více než 150 mm; výška světel nad vozovkou musí odpovídat ustanovení o výšce obrysových světel tažného vozidla.

(3) U vozidel se šířkou větší než 2,35 m, výškou větší než 2,5 m a délkou u motorových vozidel větší než 8 m a u přípojných vozidel větší než 6 m lze používat světel (bočních a střešních), která musí svítit dopředu světlem barvy bílé a dozadu světlem barvy červené. Boční doplňková světla musí být umístěna v zadní polovině vozidla co nejblíže k jeho bočnímu obrysu a ve výši nad vozovkou v rozsahu 400—1500 mm; střešní doplňková obrysová světla musí být umístěna co nejblíže k přednímu hornímu nebo zadnímu hornímu a co nejblíže k bočnímu obrysu vozidla. Boční a střešní doplňková světla musí svítit současně s předepsanými obrysovými a koncovými světly.

(4) Postranní vozíky k jednostopým motorovým vozidlům musí být vybaveny jedním bílým obrysovým světlem, umístěným na vnější straně postranního vozíku vnějším okrajem činné svítící plochy nejvýše 150 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla a ne níže než 400 mm spodním okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky.

(5) K světelnému vyznačení bočních obrysů vozidel při stání a parkování může být použito obrysových a koncových světel, která svítí buď všechna, nebo alespoň na straně přivrácené ke středu vozovky. K témuž účelu může být použito zvláštních parkovacích světel uvedených v odstavci 6 nebo jejich kombinace s obrysovými a koncovými světly.

(6) Osobní automobily bez přívěsu a ostatní motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 6 m a šířka 2 m - s výjimkou jednostopých motorových vozidel - mohou mít k světelnému vyznačení bočních obrysů při stání a parkování dvě samostatná parkovací světla, umístěná symetricky k podélné svislé rovině souměrnosti vozidla; jejich výška nad vozovkou musí odpovídat odstavci 1. Tato světla musí být u stojícího vozidla v činnosti buď současně, nebo alespoň jedno na straně přivrácené ke středu vozovky. Jednostopá motorová vozidla mohou mít k světelnému vyznačení při stání jedno samostatné parkovací světlo, které musí být umístěno v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla tak, aby bylo viditelné zepředu i zezadu. Parkovací světlo musí svítit dopředu světlem barvy bílé a dozadu světlem barvy červené. Se samostatnými parkovacími světly nemusí svítit žádné jiné osvětlovací zařízení vozidla.

(7) Svítivost obrysových světel, bílých doplňkových světel a bílého parkovacího světla v referenční ose musí být v rozsahu od 4 do 60 cd, svítivost červeného parkovacího světla a červených doplňkových obrysových světel v referenční ose v rozsahu od 2 do 12 cd.¹³⁰)

(8) Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí splňovat podmínky odstavců 1, 3 a 4 a dnem 1. 1. 1975 též podmínky odstavce 2; ustanovení odstavců 5 až 7 pro tato vozidla neplatí.

§ 47

Koncová světla, zařízení pro osvětlení zadní státní poznávací značky a osvětlení směrových tabulek

(1) Každé motorové vozidlo - s výjimkou jednostopých bez postranního vozíku - a každé přípojné vozidlo musí být pro světelné vyznačení svých zadních obrysů opatřeno sudým počtem koncových světel. Jednostopá motorová vozidla bez postranního vozíku a přípojná vozidla za ně, jejichž šířka nepřesahuje 800 mm, musí být opatřena jedním koncovým světlem umístěným v podélné svislé rovině souměrnosti vozidla. Barva koncového světla musí být červená. Světla musí být vidět na vzdálenost nejméně 300 m v noci bez atmosférických poruch a nesmějí oslňovat. Vnější okraje činných svítících ploch koncových světel musí být umístěny nejvýše 400 mm od rovin vymezujících největší šířku vozidla. Koncová světla musí být umístěna nejméně 400 mm svým dolním okrajem činné svítící plochy a nejvýše 1,5 m horním okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky. Postranní vozíky k jednostopým motorovým vozidlům musí být vybaveny koncovým světlem umístěným vnějším okrajem činné svítící plochy nejvýše 150 mm od roviny vymezující největší šířku vozidla a ne níže než 400 mm spodním okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky.

(2) Koncové světlo může být buď samostatné, nebo sdruženo ve svítilně s osvětlením zadní státní poznávací značky, nebo sloučeno s brzdovým světlem a přitom popřípadě sdruženo i s osvětlením zadní státní poznávací značky.

(3) Koncová světla musí svítit současně se světly obrysovými a se světlem pro osvětlení státní poznávací značky.

(4) Svítivost koncového světla v referenční ose musí být v rozsahu od 2 do 12 cd.¹³¹)

(5) Každé motorové a přípojné vozidlo musí mít zařízení pro osvětlení zadní státní poznávací značky, pokud je tato pro vozidlo povinná. Toto zařízení musí zajišťovat její čitelnost ze vzdálenosti nejméně 25 m od zadního obrysu vozidla. Barva světla pro osvětlení musí být bílá. Světlo musí na povrch státní poznávací značky dopadat shora nebo ze strany a pod úhlem větším než 8°.

(6) Přední a postranní směrové tabulky na vozidlech pro hromadnou přepravu osob musí být osvětleny dopadajícím nebo průchozím světlem bílé nebo slabě žluté barvy tak, aby hlavní údaj byl čitelný zepředu nebo ze strany alespoň do vzdálenosti 20 m od vozidla; světlo nesmí oslňovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Osvětlení směrových tabulek musí mít zvláštní spínač a jeho zapínání nesmí být vázáno na ostatní světla vozidla. Jas směrových tabulek, vzniklý jejich osvětlením, musí být v každém místě jejich osvětlené plochy nejméně 2 nt (cd.m^-2).¹³¹)

(7) Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí splňovat podmínky odstavce 3 a dnem 1. 1. 1974 též podmínky odstavce 1; ustanovení odstavců 2 a 4 až 6 pro tato vozidla neplatí.

§ 48

Brzdová světla

(1) Každé motorové i přípojné vozidlo s nejvyšší konstrukční rychlostí větší než 20 km/h musí být opatřeno vzadu nejméně dvěma, vždy však sudým počtem brzdových světel; jednostopá motorová vozidla bez postranního vozíku a přípojná vozidla za ně, jejichž šířka je menší než 800 mm, musí být opatřena jedním brzdovým světlem; postranní vozíky jednostopých motorových vozidel musí být rovněž opatřeny jedním brzdovým světlem. Barva brzdového světla musí být červená. Brzdové světlo musí být umístěno co nejblíže k rovině vymezující vzadu největší délku vozidla, v blízkosti koncového světla, ne dále než 300 mm od něho a ne níže než 400 mm svým spodním okrajem činné svítící plochy a ne výše než 1,5 m horním okrajem činné svítící plochy nad rovinou vozovky. Intenzita brzdového světla musí být znatelně větší než intenzita světla koncového. Brzdová světla musí být zřetelně viditelná při slunečním svitu dopadajícím na toto světelné zařízení nejméně na vzdálenost 30 m, v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 300 m.

(2) Svítivost brzdového světla v referenční ose musí být v rozsahu:¹³²)

1. - při jedné hladině svítivosti od 40 do 100 cd,
2. - při dvou hladinách svítivosti
   1. - ve dne od 130 do 520 cd,
   2. - v noci od 30 do 80 cd.

(3) Brzdové světlo, jak u jednotlivého vozidla, tak i u všech vozidel soupravy se musí, jsou-li zapojena zařízení předepsaná pro jízdu, rozsvítit současně

1. a) s použitím ovládacího orgánu provozního brzdění a
2. b) s použitím ovládacího orgánu nouzového brzdění, pokud tento orgán je oddělen od ovládacího orgánu pro brzdění parkovací.

(4) Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, musí dnem 1. 1. 1974 splňovat podmínky odstavce 1; ustanovení odstavců 2 a 3 pro tato vozidla neplatí. Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro jednostopá motorová vozidla o objemu válců motoru nepřevyšujícím 50 cm³.