zrušený předpis

5909Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené

(1) Patří sem veškeré neinvestiční výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 5.
(2) Patří sem i výdaje, kterými jsou vrácení peněžních prostředků na základě vystavených dobropisů, zaplacení rozdílu mezi úhrnem přijatých záloh a částkou vyúčtování, která je nižší než tento úhrn záloh, a vrácení peněžních prostředků přijatých do příjmů (v organizačních složkách státu připsaných na příjmový účet) v důsledku omylu, a to v případě, že se vracejí peněžní prostředky přijaté v předchozích letech nebo, nepoužije-li se příjmová kompenzace, i v běžném roce (v organizačních složkách státu odepsání z výdajového účtu). Jestliže se tyto výdaje v roce, v kterém byly přijaty peněžní prostředky, které se jimi vracejí, provádějí jako příjmová kompenzace (jako záporné příjmy, v organizačních složkách státu odepsáním z příjmového účtu), zařazují se minusem na příjmové položky, na které byly vracené peněžní prostředky zařazeny při svém přijetí (v organizačních složkách státu při připsání na příjmový účet). Na položku 5909 se zařazují i mylné platby přijaté do výdajů (v organizačních složkách státu připsané na výdajový účet), a to jako minusový výdaj.
(3) Patří sem i výdaje představující krádež a výdaje k úhradě ukradených peněz nebo přijatých falešných bankovek (například když se z pokladny organizační složky státu ztratí hotovost přijatá jako příjmy nebo když se zjistí, že taková hotovost je falešná, převede se odpovídající částka z výdajového účtu na příjmový, ve výdajích se zařadí na položku 5909 a v příjmech na položky, na něž ukradené nebo falešné peníze patřily; když se z pokladny organizace ztratí hotovost určená na výdaje, zařadí se jako výdaj na položce 5909; stejně se postupuje u částek ukradených z bankovního účtu).
(4) Na tuto položku se zařazují i vratky peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám, například když taková osoba daruje organizaci peněžní částku na zakoupení určité věci s tím, ať případný zbytek částky je jí vrácen (je-li příjemcem takového daru rezervní fond organizační složky státu, provádí se vratka přímo z něj).
(5) Na tuto položku patří i výdaje, které jsou vratkami příjmů přijatých na příjmové účty státního rozpočtu v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné příjmy, ale jako kladné výdaje (u organizačních složek státu nejsou vydávány z příjmových účtů státního rozpočtu, ale z účtů výdajových).
(6) Na položku 5909 se zařazuje i vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 až 459 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a § 2991 až 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179.
(7) Na položku 5909 se zařazují i výdaje rezervních fondů organizačních složek státu představující převod peněžních prostředků, které organizační složky státu přijaly přímo do rezervního fondu a mají povinnost po jejich použití na stanovený účel je vyúčtovat a jejich nespotřebovaný zbytek vrátit, zpět poskytovateli (§ 48 odst. 5 rozpočtových pravidel). Patří sem i takovéto peněžní prostředky vracené zpět poskytovatelům z výdajových účtů státního rozpočtu.
(8) Na položku 5909 zařazují podle svých vnitřních pravidel zpravodajské služby [§ 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.], Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů v evidencích výdajů nepodléhajících utajení všechny své výdaje za účelem utajení jejich podrobného třídění (§ 3 odst. 13 této vyhlášky).
(9) Na položku 5909 patří i výdaje představující převody peněžních prostředků obdržených do příjmů v předcházejícím roce, které v tom roce měly být poukázány z příjmů (příjmová kompenzace, v organizačních složkách státu z příjmového účtu), ale nestalo se tak.
599Dočasné zatřídění výdajů
5991Dočasné zatřídění výdajů

Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, takové částky výdajů výdajových účtů státního rozpočtu, které z nich nebyly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu a které proto nemohl zařadit na jednotky rozpočtové skladby uvedené v rezervaci založené podle § 34 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb. Jsou to zejména výdaje uskutečněné prostřednictvím šeku nebo na základě nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu. Na tuto položku též může organizační složka státu zařadit již uskutečněné výdaje, které je třeba zařadit na položku nebo jiné jednotky rozpočtové skladby odlišné od těch, na něž byly zařazeny po uskutečnění výdaje, předtím, než založí rezervaci na tuto položku nebo tyto jiné jednotky rozpočtové skladby a zařadí je na ně. Rozpočtový systém na položku 5991 zařazuje též příjmy (minusové výdaje) výdajových účtů státního rozpočtu.
Výdaje a příjmy zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.
6KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
61Investiční nákupy a související výdaje
(1) Na položky seskupení položek 61 patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a na jeho technické zhodnocení. Mezi tyto výdaje se vedle plateb dodavateli tohoto majetku zahrnují i výdaje na hodnoty uvedené v § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášek č. 403/2011 Sb., č. 460/2012 Sb. a č. 473/2013 Sb.
(2) Není-li organizace plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, zařazuje na položky seskupení položek 61 i částky, které dodavatelé dlouhodobého majetku platí jako daň z přidané hodnoty, tj. zahrnuje se celá cena placená dodavateli (tzv. cena včetně daně z přidané hodnoty) a nikoliv pouze tzv. cena bez daně z přidané hodnoty, i když ji dodavatel ve faktuře nebo jiném dokladu, na jehož základě mu organizace za dodávku platí, uvádí (k tomu náplň položky 5362). Je-li organizace plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že daň z přidané hodnoty, kterou v takovém případě správci daně [§ 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb.] platí, se místo na položku 5362 bude zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu.
(3) V případě aktivace vlastního majetku se zahrnují jen prostředky, které byly na aktivaci vynaloženy.
TřídaSeskupení položekPodseskupení položekPoložkaNázev a náplň
611Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým je nehmotný majetek (definice je uvedena v náplni položky 5041), doba jehož použitelnosti je delší než rok a částka, za niž byl pořízen, převyšuje 60 tisíc Kč (§ 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášek č. 403/2011 Sb. a č. 460/2012 Sb.). Na položky tohoto podseskupení patří zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a toto oprávnění je na dobu delší než rok (je-li na rok nebo dobu kratší nebo platba za ně nepřevýšila 60 tisíc Kč, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 5179). Patří sem i odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li jejich použitelnost delší než rok a odměna vyšší než 60 tisíc Kč (převod patentu podle § 15 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ochranných práv k chráněné odrůdě podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně práv k odrůdám, ochranné známky podle § 15 odst. 1 zákona o ochranných známkách, práva na průmyslový vzor podle § 19 odst. 1 a § 30 zákona o ochraně průmyslových vzorů, převod užitného vzoru podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a převod topografie polovodičového výrobku podle § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků). Na položky podseskupení 611 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku, převyšuje-li cena, která byla za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě zaplacena, 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5179 nebo 5172); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.
6111Programové vybavení

Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým jsou počítačové programy (software) a databáze. Jsou to výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), částka, která za jeho udělení byla zaplacena, převyšuje 60 tisíc Kč a tento počítačový program je použitelný déle než rok (je-li použitelný méně než rok nebo zaplacená částka 60 tisíc Kč nepřevyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 5172). Na položku 6111 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení každého jednotlivého programu převyšuje 60 tisíc Kč (jestliže nepřevyšuje, výdaje patří na položku 5172); cena ani ocenění zhodnocovaného programu ani doba jeho použitelnosti nerozhodují.
6112Ocenitelná práva

Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, kterým nejsou informace, jiné soubory signálů ani oprávnění podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví. Na tuto položku patří například případné výdaje organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na nákup povolenek k vypouštění emisí podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.
6113Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti

Výdaje na převod práv k výsledkům výzkumu nebo vývoje, která nelze chránit podle zákonů o ochraně duševního vlastnictví (autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně práv k odrůdám, zákona o ochranných známkách, zákona o ochraně průmyslových vzorů, zákona o užitných vzorech, zákona o ochraně biotechnologických vynálezů ani zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků), od jejich vlastníka [§ 11, 15 a 16 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].