Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

§ 1

Seznam odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti

(1) Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je veden ve Státní odrůdové knize¹) nebo v Odrůdových knihách ostatních zemí Evropských společenství. Odrůdy révy vinné musí splňovat podmínky stanovené předpisem Evropských společenství pro zatřídění moštových odrůd^1a).

(2) Názvy některých odrůd podle odstavce 1 lze nahradit synonymy uvedenými v příloze č. 1.

§ 4

Podrobnější požadavky na výrobu některých produktů a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů

(1) Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení vína je uveden v příloze č. 5.

(2) Smyslové požadavky na jakost vína, s výjimkou šumivého vína, perlivého vína, likérového vína a aromatizovaného vína jsou uvedeny v příloze č. 6.

(3) Smyslové požadavky na jakost perlivého vína a šumivého vína jsou uvedeny v příloze č. 7.

(4) Smyslové požadavky na jakost likérového vína jsou uvedeny v příloze č. 8.

(5) Smyslové požadavky na jakost aromatizovaného vína jsou uvedeny v příloze č. 9.

(6) Fyzikální a chemické požadavky na jakost vína jsou uvedeny v příloze č. 10.

§ 4a

(1) U vína s označením původu vyrobeného z hroznů révy vinné sklizených v České republice lze zvýšit celkový obsah alkoholu na 15 % objemových^1c).

(2) U jakostních vín s přívlastkem výběr z bobulí nebo ledové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 30 miliekvivalentů na litr vína. U jakostních vín s přívlastkem výběr z cibéb nebo slámové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 35 miliekvivalentů na litr vína^1d).

§ 5

Postup při odstraňování vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů

(1) Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů se provádí:

1. a) jejich prodejem,
2. b) jejich destilací,
3. c) jejich likvidací ve vinici,
4. d) jiným prokazatelným způsobem.

(2) O odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů provede výrobce záznam do evidenční knihy (příloha č. 27 nebo 33) a v případě odstranění vedlejších produktů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) přiloží doklad prokazující, že došlo tímto způsobem k odstranění vedlejších produktů.

§ 7

Hodnoty přípustných technologických ztrát (normy ztrát) při výrobě produktů

(1) Přípustné technologické ztráty při výrobě produktů (dále jen „normy ztrát“) se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem produktu po zkvašení před prvním stáčením z kvasničních kalů.

(2) Normy ztrát při výrobě produktů podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby produktu jsou stanoveny takto:

(3) Souhrn norem ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 písm. a) až h) nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

1. a) prvním stáčení produktu vyrobené množství produktu před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,
2. b) druhém stáčení produktu vyrobené množství produktu před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,
3. c) školení množství školeného produktu násobí normou ztrát pro školení,
4. d) filtraci násobí filtrované množství produktu normou ztrát pro filtraci,
5. e) plnění produktu násobí množství produktu předaného k plnění výše uvedenou normou ztrát pro daný typ plnění,
6. f) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, mísení apod., provedené mimo první nebo druhé stáčení kalů,
7. g) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ počáteční zásoba produktu po druhém stočení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na produkty vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 60 litrů.

§ 9

Podrobnosti týkající se označování produktů

(1) Víno lze označit slovem „barrique“, pokud víno zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

(2) Víno lze označit slovy:

1. a) „zrálo v sudu“, pokud víno zrálo v dřevěném sudu po dobu nejméně 6 měsíců,
2. b) „claret“, „clairet“ nebo „klaret“, pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení,
3. c) „růžák“ nebo „ryšák“, pokud bylo víno vyrobeno ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených, a modrých vinných hroznů,
4. d) „archivní víno“, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně,
5. e) „mladé víno“, pokud je víno nabízeno ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína,
6. f) „první sklizeň“, „panenská sklizeň“ nebo „panenské víno“, pokud víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň uskutečněná ve třetím roce po výsadbě vinice,
7. g) „botrytický sběr“, pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.,
8. h) „zrálo na kvasnicích“ nebo „školeno na kvasnicích“ anebo „krášleno na kvasnicích“ nebo „sur lie“, pokud víno při výrobě bylo ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců.

(3) Označení „rezerva“ je možné použít pro víno, s výjimkou šumivého vína a perlivého vína, které zrálo nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a následně v lahvi, z toho v sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

(4) Víno lze označit údajem o barvě vína slovy „bílé“, „růžové“ nebo „červené“; označení barvy růžové lze nahradit označením „rose“ nebo „rosé“. Vína s chráněným označením původu nebo vína s chráněným zeměpisným označením nelze označit jako „rose“, „rosé“ nebo „růžové“, pokud vznikla mísením bílého a červeného vína.

(5) Tam, kde je dovoleno v označení vína uvádět název odrůdy, uvede se tento název ve znění názvu odrůdy nebo jejího synonyma podle přílohy č. 1.

(6) Na etiketě lze uvést informace pro spotřebitele, týkající se

1. a) způsobu výroby vína,
2. b) charakteristických smyslových vlastností vína,
3. c) historie vína, jeho výrobce nebo osob, které se podílely na uvádění vína do oběhu,
4. d) přírodních nebo technických podmínek, které dávají základní charakteristické vlastnosti tomuto vínu,
5. e) vyzrálosti vína dosažené skladováním vína,
6. f) doporučení, ke kterému jídlu je vhodné víno podávat,
7. g) způsobu, jakým je vhodné víno předložit ke spotřebě,
8. h) způsobu skladování vína.

(7) Informace uváděné na etiketě vína podle odstavce 6 nesmí vést ke klamání spotřebitele.²)

§ 10

Zeměpisná označení pro zemské víno a odrůdy, z nichž lze vyrábět zemské víno

(1) Pro zemské víno se stanovují tato zeměpisná označení:

1. a) české zemské víno,
2. b) moravské zemské víno.

(2) Zemské víno lze vyrábět z odrůd, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti podle § 1 odst. 1 a dále z odrůd uvedených v příloze č. 15.

§ 11

Žádost o povolení přiznávat označení vína originální certifikace a rozsah charakteristiky vlastností vína uvedeného v žádosti

Charakteristika vína uvedeného v žádosti podle § 23 odst. 5 písm. d) zákona musí obsahovat:

1. a) smyslové požadavky na jakost vína,
2. b) chemické a fyzikální požadavky na jakost vína,

a to nejméně v rozsahu potřebném pro hodnocení jakostního vína stanovené oblasti podle § 4 tak, aby tato charakteristika vína definovala odlišnost vína originální certifikace.

§ 12

Způsob odběru, velikost vzorků vína a přípustné odchylky od výsledků rozboru z laboratoře

(1) Odběr vzorků vína podle § 26 odst. 4 zákona se provádí tak, že se odebere

1. a) dílčí vzorek A pro potřebu rozboru z laboratoře – jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr,
2. b) dílčí vzorek B pro smyslové hodnocení vína – jedna láhev o minimálním objemu 0,5 litru, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 0,5 litru,
3. c) dílčí vzorek C k uložení jako referenční vzorek u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „Inspekce“) k případnému prověření výsledků rozborů z laboratoře, nebo k ověření identity zatřiďované šarže vína, nebo jako záložní vzorek ke smyslovému hodnocení vína v případě, že by byl dílčí vzorek B nevyhovující po korku – jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr.

(2) Předkládané dílčí vzorky vína A, B a C musí být odebrány takovým způsobem, aby byly reprezentativní pro celou šarži vína předkládanou k zatřídění.

(3) Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu u vína uváděného do oběhu musí odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky. Jsou přípustné následující odchylky s přihlédnutím k chybě metody:

1. a) u skutečného obsahu alkoholu – podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^2a),
2. b) u celkového obsahu alkoholu ± 0,5 % objemových,
3. c) u obsahu bezcukerného extraktu ± 1,5 g na litr.

§ 13

Registr vinic

Údaje zapisované podle § 11, 28 a 29 zákona do Registru vinic (dále jen „Registr“) se předávají Ústavu na vzorech zveřejněných ministerstvem na jeho internetových stránkách.