zákon o azylu

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

1. a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta na území,
2. b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,
3. c) práva a povinnosti žadatele o udělení azylu a azylanta,
4. d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,
5. e) státní integrační program,
6. f) azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

1. a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
2. b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
3. c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
4. d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,¹) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91.

(3) Žadatelem o udělení azylu se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu. Postavení žadatele má po dobu správního řízení o udělení azylu a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(4) Z hlediska poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravování a nezbytných hygienických potřeb se na cizince po dobu běhu lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2 hledí jako na žadatele o udělení azylu. Po uvedenou dobu může cizinec požádat ministerstvo o dobrovolnou repatriaci podle § 54a.

(5) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(6) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

(7) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

(8) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

§ 3

(1) Prohlášením o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

(2) Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.

§ 3a

Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu

1. a) policii
   1. 1. na hraničním přechodu,²)
   2. 2. v přijímacím středisku,
   3. 3. na odboru cizinecké a pohraniční policie za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
   4. 4. v zařízení pro zajištění cizinců,³) anebo

1. b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.

§ 3b

(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců³) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.

(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.

§ 3c

(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a bezplatného poskytování ubytování, stravy a jiných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení azylu

1. a) po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě vstupního víza,
2. b) po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
3. c) od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.

(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.

§ 3d

(1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo jí osvědčil čestným prohlášením.

(2) Vstupní vízum uděluje policie.

(3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.

(4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.

§ 3e

(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.

(2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.

(3) Cizinec je povinen

1. a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
2. b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

(4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).

§ 3f

Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).

§ 3g

Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec

1. a) je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁴) nebo
2. b) učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

§ 4

(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.

(2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.

§ 4a

(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.

(3) Cizinec je povinen

1. a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
2. b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

§ 4b

Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.

§ 8

K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo.

§ 9

Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se nevztahuje § 33 odst. 2 a oddíl 1 části čtvrté správního řádu.

§ 10

Zahájení řízení

(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.

(2) Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu.

(3) Cizinec, který v České republice o udělení azylu již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení azylu nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí.

(4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.

(5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti.

§ 11

Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva.

§ 12

Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

1. a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
2. b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

§ 13

Azyl za účelem sloučení rodiny

(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.

(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí

1. a) manžel azylanta,
2. b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo
3. c) rodič azylanta mladšího 18 let.

(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.

§ 14

Humanitární azyl

Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.

§ 15

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení azylu

1. a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
2. b) se dopustil před podáním žádosti o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
3. c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

§ 16

(1) Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel

1. a) uvádí pouze ekonomické důvody,
2. b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
3. c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
4. d) v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu,
5. e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
6. f) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl,
7. g) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12,
8. h) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
9. i) mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu,
10. j) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, nebo
11. k) podal žádost o udělení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve.

(2) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu.

(3) Pokud žadatel není způsobilý k právním úkonům (§ 92) a není doprovázen zákonným zástupcem, nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.

§ 17

(1) Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže

1. a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci,
2. b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
3. c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,
4. d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,
5. e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,
6. f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, nebo
7. g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.

(2) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.

(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.

§ 18

Azyl zaniká

1. a) smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvého,
2. b) udělením státního občanství České republiky⁶) azylantovi, nebo
3. c) písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu.

§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ve věci azylu.

(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.

§ 20

Účastník řízení

(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

1. a) žadatel o udělení azylu, nebo
2. b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.

(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen.

§ 21

(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

§ 22

(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor se žadatelem o udělení azylu. O provedeném pohovoru sepíše protokol.

(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání ministerstva k pohovoru.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

§ 24

Doručování písemností žadateli o udělení azylu

(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu.

(2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit, se uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Po hodnověrném zjištění, že se žadatel o udělení azylu dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu, se v případě, že místo jeho pobytu není známo, doručení provede podle odstavce 2.

§ 24a

Doručení rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azylu doručeno.

§ 25

Zastavení řízení

Řízení se zastaví, jestliže

1. a) žadatel o udělení azylu vzal žádost o udělení azylu zpět,
2. b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,
3. c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,
4. d) žadatel o udělení azylu se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,
5. e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,
6. f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,
7. g) k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát, nebo
8. h) žadatel o udělení azylu v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil.

§ 26

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže

1. a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo
2. b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

§ 31a

Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nabývá právní moci dnem doručení.

§ 32

(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu^1a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu

1. a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
2. b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, nebo
3. c) podané v zařízení pro zajištění cizinců.³)

(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.

(4) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.

(5) V řízení o žalobě podle odstavce 2 písm. a) rozhoduje specializovaný samosoudce.^6a)

§ 33

Soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.

§ 34

(1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci azylu.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení azylu.

§ 35

Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.⁸)

§ 36

Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.

§ 37

(1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů

1. a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,
2. b) nahlížet do spisu účastníka řízení,
3. c) být přítomen při pohovoru a ústním jednání.

(2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání.

(3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v azylové oblasti.

§ 38

Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů.

§ 39

Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře

1. a) kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona,
2. b) statistické informace o řízení podle tohoto zákona.

§ 40

Při získávání informací o osobách, které učinily prohlášení o azylu (§ 3), postupuje Úřad Vysokého komisaře přiměřeně podle ustanovení této hlavy.