zákon o azylu

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

1. a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta na území,
2. b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,
3. c) práva a povinnosti žadatele o udělení azylu a azylanta,
4. d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,
5. e) státní integrační program,
6. f) azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

1. a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
2. b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
3. c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
4. d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,¹) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91.

(3) Žadatelem o udělení azylu se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení azylu v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu správního řízení o udělení azylu a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu,^1a) má-li tato žaloba odkladný účinek.

(4) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(5) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

(6) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

(7) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

(8) Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území^1b).

(9) Rozhodnutím ministerstva ve věci azylu se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení nebo neudělení azylu, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu.

§ 3

(1) Prohlášením o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

(2) Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.

§ 3a

Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu

1. a) policii
   1. 1. na hraničním přechodu,²) nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství^2a),
   2. 2. v přijímacím středisku,
   3. 3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
   4. 4. v zařízení pro zajištění cizinců,³) s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství^2a), anebo

1. b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.

§ 3b

(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců³) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.

(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.

§ 3c

(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení azylu

1. a) po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení azylu (dále jen „vstupní vízum“),
2. b) po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
3. c) od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.

(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.

§ 3d

(1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na útvaru policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo jí osvědčil čestným prohlášením.

(2) Vstupní vízum uděluje policie.

(3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.

(4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.

§ 3e

(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.

(2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.

(3) Cizinec je povinen

1. a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
2. b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

(4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).

§ 3f

Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).

§ 3g

Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec

1. a) je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁴) nebo
2. b) učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

§ 4

(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.

(2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.

§ 4a

(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.

(3) Cizinec je povinen

1. a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
2. b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

§ 4b

Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.

§ 4c

(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.

(2) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.

§ 8

Ministerstvo je příslušné

1. a) k řízení o udělení a odnětí azylu,
2. b) k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu^1c), není-li příslušná Česká republika.

§ 9

Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,⁵) ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,^5a) ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině,^5b) dále ustanovení o úřední desce,^5c) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat,^5d) a o ustanovení zástupce pro doručování,^5e) a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,^5f) o ústním jednání,^5g) o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka,^5h) o lhůtách pro vydání rozhodnutí⁵ⁱ) a ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu.^5j)

§ 10

Zahájení řízení

(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.

(2) Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu.

(3) Cizinec, který v České republice o udělení azylu již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení azylu nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Dvouletá lhůta neplatí v případě, jestliže řízení o udělení azylu zahájené podáním žádosti o udělení azylu cizincem bylo zastaveno podle § 25 písm. a) nebo g) a Česká republika je příslušná k posuzování jeho nové žádosti o udělení azylu^1c).

(4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.

(5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu písemně vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti. Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení azylu a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení azylu v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o azylu.

§ 10a

Nepřípustnost žádosti o udělení azylu

Žádost o udělení azylu je nepřípustná,

1. a) byla-li podána občanem Evropské unie^5k), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství^5l), nebo
2. b) je-li k posuzování žádosti o udělení azylu příslušný jiný členský stát Evropské unie^1c).

§ 10b

Doprava žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu

Bylo-li řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu podle § 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu^1c).

§ 10c

Doprava žadatele o udělení azylu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu

V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu^1c), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu z hraničního přechodu do přijímacího nebo ministerstvem určeného pobytového střediska.

§ 11

Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva.

§ 12

Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

1. a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
2. b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

§ 13

Azyl za účelem sloučení rodiny

(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.

(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí

1. a) manžel azylanta,
2. b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
3. c) rodič azylanta mladšího 18 let, nebo
4. d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 9.

(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.

(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.

§ 14

Humanitární azyl

Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.

§ 15

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení azylu

1. a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
2. b) se dopustil před podáním žádosti o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
3. c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

§ 16

(1) Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel

1. a) uvádí pouze ekonomické důvody,
2. b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
3. c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
4. d) v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu,
5. e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
6. f) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl,
7. g) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12,
8. h) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
9. i) mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu, nebo
10. j) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu.

(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení azylu, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.

(3) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu.

(4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.

§ 17

(1) Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže

1. a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí,
2. b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
3. c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,
4. d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,
5. e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,
6. f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, nebo
7. g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.

(2) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.

(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.

§ 18

Azyl zaniká

1. a) smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvého,
2. b) udělením státního občanství České republiky⁶) azylantovi, nebo
3. c) písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu.

§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ve věci azylu.

(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.

§ 20

Účastník řízení

(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

1. a) žadatel o udělení azylu, nebo
2. b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.

(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen. Plnou moc nelze udělit k převzetí rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.

§ 21

(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

(3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc.

§ 22

(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí pohovor se žadatelem o udělení azylu. O provedeném pohovoru sepíše protokol. Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení azylu zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.

(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení azylu, zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

§ 23a

Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části.

§ 23b

Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení žadatele o udělení azylu. V čestném prohlášení je žadatel o udělení azylu povinen uvést úplné a pravdivé údaje.

§ 24

Doručování písemností žadateli o udělení azylu

(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu do místa jeho hlášeného pobytu (§ 77) nebo za podmínek podle odstavce 2 na adresu pro doručování.

(2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení azylu a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení azylu doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení azylu uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o azylu. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.

(3) Pokud nebyl žadatel o udělení azylu v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, a žadatele o udělení azylu o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 3 dnů od uložení, poslední den této lhůty je dnem doručení.

(4) Nemohl-li si žadatel o udělení azylu pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může namítnout překážku v doručování do 15 dnů ode dne, kdy pominula. Ve stejné lhůtě musí žadatel o udělení azylu písemnost převzít. Překážku lze namítnout do 1 roku ode dne uložení písemnosti.

(5) O tom, zda písemnost byla doručena, vydá ministerstvo rozhodnutí, proti kterému nelze podat rozklad.

(6) Písemnost určená žadateli o udělení azylu, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

§ 24a

Doručení rozhodnutí

(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ a doložkou „Za správnost vyhotovení“ s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azylu doručeno.

§ 24b

Úřední deska

Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeních.

§ 25

Zastavení řízení

Řízení se zastaví, jestliže

1. a) žadatel o udělení azylu vzal žádost o udělení azylu zpět,
2. b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,
3. c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,
4. d) žadatel o udělení azylu se bez závažného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,
5. e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,
6. f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,
7. g) žadateli o udělení azylu bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,
8. h) žadatel o udělení azylu v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil, nebo
9. i) je žádost o udělení azylu nepřípustná.

§ 26

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže

1. a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo
2. b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

§ 31a

Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nabývá právní moci dnem doručení.