Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 118

(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní vízum. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

1. a) až na 10 let,
   1. 1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
   2. 2. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

1. b) až na 5 let,
   1. 1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
   2. 2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
   3. 3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu¹⁶) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
   4. 4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
   5. 5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
   6. 6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
   7. 7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

1. c) až na 3 roky,
   1. 1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
   2. 2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
   3. 3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

(2) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na

1. a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
2. b) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.

(2) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 121

Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

§ 122

Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

(1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(2) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, lze je uhradit, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

1. a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,
2. b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,
3. c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,
4. d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

(1) Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

(3) Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh na řízení podle zvláštního právního předpisu,¹⁷) v němž soud rozhodne o zákonnosti zajištění a nařídí propuštění, je-li zajištění cizince nezákonné.

§ 125

(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí některého rodinného příslušníka s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.

§ 126

Policie je povinna

1. a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
2. b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

§ 127

Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

1. a) po zániku důvodu pro zajištění,
2. b) rozhodne-li tak soud na základě žádosti cizince o přezkum zákonnosti zajištění.

§ 128

(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.

(2) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

§ 130

(1) Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

(2) Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

(3) Zařízení provozuje policie.

(4) Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.

(5) Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.

§ 131

Část se zmírněným režimem zajištění

(1) Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.

(2) Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.

(3) V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

§ 132

Část s přísným režimem zajištění

(1) Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.

(2) Do části s přísným režimem policie umístí cizince

1. a) pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,
2. b) který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,
3. c) po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu,
4. d) který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení, nebo
5. e) jehož totožnost nelze ověřit.

§ 133

Rozdělení rodiny

Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 134

Osobní prohlídka a odebrání věcí

(1) Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.

(2) Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

§ 135

Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi

Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.

§ 136

Vnitřní řád

(1) Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

1. a) časový rozvrh vycházek,
2. b) časový rozvrh provádění osobní hygieny,
3. c) časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,
4. d) časový rozvrh poskytování stravy,
5. e) časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,
6. f) režim návštěv,
7. g) prostor vymezený pro vycházky

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.

(2) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.

§ 137

Umísťování cizinců

(1) Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně musí být umístěni

1. a) muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,
2. b) cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.

§ 138

Místnost pro ubytování

Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m².

§ 139

Strava

Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby.¹⁸) Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.

§ 140

Oděv

Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.

§ 141

Písemná sdělení

Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.

§ 142

Návštěvy cizinců

(1) Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.

(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.

(3) Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

§ 143

Přijímání balíčků a peněz

(1) Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.

(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

(3) Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.

§ 144

Uspokojování kulturních potřeb

Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.

§ 145

Péče o zdraví

(1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

(2) Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

(3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Jestliže zdravotní stav cizince vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit v zařízení, zajistí mu policie tuto péči ve zdravotnickém zařízení mimo zařízení.

(5) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 146

Ochrana práv cizinců

(1) K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.

(2) Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.

§ 147

Povinnosti cizinců

(1) Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

(2) Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,¹⁹) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.

§ 149

Ukončení zajištění

Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

§ 150

Kontrola

O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České republiky.

§ 151

Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o cizince jiným způsobem. Je-li taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení, přihlíží se k projevu její vůle.

§ 152

Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 153

(1) Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(2) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(3) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(4) Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

§ 154

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

1. a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰) nebo
2. b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob.

(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

§ 156

(1) Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

1. a) dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, nebo
2. b) ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z tohoto zákona.

(2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie uloží pokutu až do výše 100 000 Kč za každého cizince dopraveného na území bez příslušných dokladů opravňujících jej ke vstupu.

(3) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu do výše 25 000 Kč; za opakované porušení této povinnosti uloží pokutu ve výši 50 000 Kč.

(4) Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(6) Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²¹)

(7) Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.

§ 157

(1) Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že

1. a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
2. b) s úmyslem překročit státní hranice zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo přitom zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,^21a)
3. c) se úmyslně vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
4. d) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu,
5. e) předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,
6. f) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
7. g) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
8. h) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
9. i) úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,
10. j) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,
11. k) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,
12. l) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
13. m) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo
14. n) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h), i) nebo j) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. k), l), m) nebo n) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.

(3) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis,²²) pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

(5) Pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona ukládá a vybírá policie.

(6) Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.²¹)

(7) V blokovém řízení lze uložit pokutu do výše 1,5násobku částky životního minima na osobní potřeby.