Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 152

(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území²⁰) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.

(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰), jde-li o průvoz leteckou cestou.

(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže

1. a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,
2. b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,
3. c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,
4. d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo
5. e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.

§ 153

(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.

(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.

(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.

§ 154

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

1. a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰) nebo
2. b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob.

(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

§ 156

(1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,
2. b) dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,
3. c) nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí podle § 104 odst. 1 a 2, nebo
4. d) nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že

1. a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
2. b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
3. c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,
4. d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
5. e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
6. f) neoznámí policii úmrtí cizince, nebo
7. g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 50 000 Kč.

§ 157

(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

1. a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
2. b) zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu²¹),
3. c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
4. d) provede nebo si nechá provést neoprávněné změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,
5. e) v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení,
6. f) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,
7. g) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
8. h) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,
9. i) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,
10. j) neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,
11. k) neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
12. l) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
13. m) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
14. n) neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,
15. o) nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,
16. p) jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nepožádá o vydání průkazu o povolení k pobytu tomuto cizinci,
17. q) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení (§ 88 odst. 2 a 3),
18. r) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,
19. s) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,
20. t) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,
21. u) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů,
22. v) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
23. w) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče, nebo
24. x) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až x) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

§ 157a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,
2. b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci, nebo
3. c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15.

(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

1. a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,
2. b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),
3. c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,
4. d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,
5. e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,
6. f) neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo
7. g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 157b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají orgány policie (§ 161).

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

(7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

(8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích^21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné územní finanční úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu²²).