Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 173

Cizinec, jemuž byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

1. a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
2. b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

§ 175

Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.

§ 176

Zdravotní péče po dobu zajištění cizince

(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče

1. a) neodkladná, při stavech, které
   1. 1. bezprostředně ohrožují život,
   2. 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
   3. 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny,
   4. 4. působí náhlé utrpení a bolest,
   5. 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
   6. 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,

1. b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.

(3) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví.

(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět.

(5) V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu, zajišťuje úhradu nákladů

1. a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
2. b) policie v ostatních případech.

§ 176a

Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště po pravomocném ukončení azylového řízení

(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²) umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.

(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.

§ 176b

Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu

(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.

(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.

(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.

§ 177

Totožnost

(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 178a

Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.

§ 179

Překážky vycestování

(1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

1. a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn
   1. 1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,
   2. 2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
   3. 3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

1. b) jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.

(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

1. a) může vycestovat do jiného státu, nebo
2. b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.

(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

(5) Policie odepře ověření pozvání

1. a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
2. b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,
3. c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100,
4. d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. l), m) nebo m).
5. e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo
6. f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.

(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:

1. a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,
2. b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky životního minima na osobní potřeby za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,
3. c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 5 písm. a) bodu 4 disponuje částkou nejméně 30 000 EUR,
4. d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.

Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.

(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.

§ 180b

Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 180c

Nezletilý cizinec bez doprovodu

Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území^9b).

§ 180d

Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince

(1) Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území (§ 4 odst. 3), na požádání tyto údaje dodatečně potvrdí, pokud cizinec věrohodným způsobem prokáže dobu pobytu, po kterou oprávněně pobývá na území bez víza nebo na krátkodobé vízum.

(2) Policie při dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu na území postupuje podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^4a).

§ 180e

Nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území

(1) Cizinec je oprávněn požádat policii o nové posouzení důvodu, pro který mu byl podle § 9 odst. 1, 2 nebo 3 odepřen vstup na území.

(2) Žádost o nové posouzení důvodu odepření vstupu podává cizinec písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne odepření vstupu na území u Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.

(3) Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie posoudí soulad důvodu, pro který byl cizinci odepřen vstup na území, s důvody stanovenými v § 9 odst. 1, 2 nebo 3.

(4) O výsledku posouzení Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie cizince písemně informuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti cizince.

§ 181

Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a) nařízením stanovit, že

1. a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
2. b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.

§ 182

(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví

1. a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
2. b) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě^26a), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza,
3. c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění.

(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 182a

Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

§ 182b

Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.

§ 183

(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 184a

Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,²⁷) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.