Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 170

Odvolací řízení

(1) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek.

(2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek.

(3) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů.

(4) Proti novému rozhodnutí^5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle § 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.

(5) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů.

(6) Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y.

§ 170a

(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.

(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.

(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.

(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,

1. a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
2. b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
3. c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku

1. a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba,
2. b) proti veřejnému pořádku,
3. c) proti občanskému soužití,
4. d) proti majetku,
5. e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti⁴⁴) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo
6. f) podle tohoto zákona.

(7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.

(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.

(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.

§ 170b

(1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.

(2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.

(3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.

(4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.

§ 170c

Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 171

(1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

1. a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza,
2. b) rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,
3. d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

(2) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států²⁷), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.

(3) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států²⁷), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.

§ 172

Žaloba

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.

(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení se podává prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.

(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(7) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.

(8) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.

(9) V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.

(10) O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.

§ 172a

(1) Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází.

(2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1

1. a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu,
2. b) příslušník vězeňské služby, nachází-li se tato osoba ve věznici,
3. c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení,
4. d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo
5. e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie,

pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází.

(3) Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení.

(4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. O námitce soud rozhodne neprodleně. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí.

(5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam.

(6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.