Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

§ 14

Obsah a zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému

(1) Dokumentací integrovaného záchranného systému je

1. a) havarijní plán okresu (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),
2. b) dohoda o poskytnutí pomoci (§ 15),
3. c) dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy (§ 16),
4. d) dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek (§ 17),
5. e) typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a
6. f) územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému (dále jen „ústřední poplachový plán“) nebo poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje (dále jen „poplachový plán kraje“) anebo poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu (dále jen „poplachový plán okresu“) (§ 19).

(2) Generální ředitelství zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. b) až e) a ústřední poplachový plán.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. a) až d), poplachový plán kraje a poplachový plán okresu.

(4) Pokud některé dokumenty uvedené v odstavci 1 obsahují zvláštní²⁰) nebo utajované skutečnosti,²¹) dělí se dokumentace integrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí, oddílů nebo kapitol takovým způsobem, aby byla chráněna jen příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.

§ 15

Dohoda o poskytnutí pomoci

Dohodami o poskytnutí pomoci jsou

1. a) písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání,²²) které uzavírá generální ředitelství nebo hasičský záchranný sbor kraje pro sestavení poplachových plánů a které stanovují rozsah poskytnutí pomoci ostatní složkou podle § 21 odst. 4 zákona,
2. b) písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje nebo přednosta okresního úřadu nebo starosta obce předem sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci²³) pro potřebu záchranných a likvidačních prací, a
3. c) dohody podle § 10 odst. 2 písm. e) zákona; jejich uzavření se zveřejňuje ve Věstníku vlády pro krajské úřady, okresní úřady a orgány obcí.

§ 16

Dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy

(1) Složky zpracovávají vlastní dokumentaci o záchranných a likvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.

(2) Velitel zásahu zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo zásahu. Předá ji hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od ukončení zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná zpráva o zásahu podle zvláštního právního předpisu.²⁴)

(3) Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí, a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Předává ji hejtmanovi nebo přednostovi okresního úřadu, pokud záchranné a likvidační práce koordinovali.

(4) Zpráva o zásahu obsahuje údaje o vzniku mimořádné události, prováděných záchranných a likvidačních pracích, použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu, následcích mimořádné události, velikosti škod a uchráněných hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomoci a grafické znázornění místa zásahu.

(5) Hasičský záchranný sbor zpracovává statistiku o mimořádných událostech spojených se společnými záchrannými a likvidačními pracemi složek podle zvláštního právního předpisu²⁵)^{, 26}) tak, aby statistické výstupy byly využitelné pro analýzy mimořádných událostí podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo podle zvláštního právního předpisu²⁷) anebo pro potřeby obnovy území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.

§ 17

Dokumentace o společných školeních, instruktážích a o cvičení složek

(1) Dokumentace o společných školeních, instruktážích složek²⁸) (dále jen „odborná příprava“) obsahuje téma a datum odborné přípravy, seznam a podpisy osob, které se jí účastnily, jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

(2) Dokumentace o cvičení²⁹) složek obsahuje zejména cíl, námět a účel cvičení, jméno a příjmení osoby, která je zodpovědná za organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný postup při provedení cvičení s časovými údaji. Uvedenou dokumentaci zpracovává hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství. Dokumentaci o cvičení schvaluje před jeho provedením ten, kdo je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo taktické cvičení podle § 17 odst. 3 zákona. Po provedení cvičení je dokumentace o cvičení doplněna o vyhodnocení cvičení a o přijaté závěry.

(3) Dokumentace o společné odborné přípravě a o cvičení složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.

§ 18

Typové činnosti složek při společném zásahu

Typové činnosti složek při společném zásahu, které vydává generální ředitelství,³⁰) obsahují postup složek při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události.

§ 19

Územně příslušný poplachový plán

(1) Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje

1. a) spojení na základní a ostatní složky,
2. b) přehled sil a prostředků ostatních složek, včetně přehledu sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty také ty, které okres, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,³¹) nebo na základě jiných dohod,³²) a
3. c) způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů,³³) právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu.

(2) Ústřední poplachový plán se použije při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generálním ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.

(3) Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na krajské úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem.³⁴)

(4) Poplachový plán okresu se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na okresní úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo přednosta okresního úřadu v případech stanovených zákonem³⁵) anebo pokud jsou záchranné a likvidační práce koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

(5) Výpisy z poplachového plánu kraje nebo poplachového plánu okresu obdrží pro svoji potřebu operační střediska základních složek od hasičského záchranného sboru kraje.

§ 20

(1) Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu uvedené v § 2.

(2) V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako zvláštní, je stupněm nejvyšším.

(3) Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko³⁶) při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.

§ 21

První stupeň poplachu

První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

1. a) mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah,³⁷) jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m², nebo
2. b) záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.

§ 22

Druhý stupeň poplachu

Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

1. a) mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m²,
2. b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky z kraje nebo okresu, kde mimořádná událost probíhá, nebo
3. c) je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu.

§ 23

Třetí stupeň poplachu

(1) Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

1. a) mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km², povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo
2. b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů nebo jiných okresů než z těch, které byly postiženy mimořádnou událostí, nebo
3. c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky.

(2) Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě žádosti velitele zásahu se oznamuje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu okresu přednostovi okresního úřadu.

§ 24

Zvláštní stupeň poplachu

(1) Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

1. a) mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km²,
2. b) záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů a okresů než z těch, které byly mimořádnou událostí postiženy, popřípadě je nutno použít pomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomoci,
3. c) je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, nebo
4. d) společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni podle § 2 písm. c).

(2) Vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese oznamuje územně příslušné operační a informační středisko přednostovi okresního úřadu a operační a informační středisko kraje hejtmanovi při vyhlášení tohoto stupně poplachu podle poplachového plánu kraje.

(3) Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese operační a informační středisko kraje na základě žádosti územně příslušného operačního a informačního střediska povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů, koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu generální ředitelství. Obdobným způsobem pomáhá operační a informační středisko generálního ředitelství postiženému okresu, kraji nebo hlavnímu městu Praze.

§ 25

Havarijní plán okresu

(1) Havarijní plán okresu se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.

(2) Havarijní plán okresu zpracovává hasičský záchranný sbor kraje za použití

1. a) analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území okresu,
2. b) podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami,³⁸) a
3. c) podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady,³⁹) jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.

(3) Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území okresu se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou

1. a) přehled zdrojů mimořádných událostí,
2. b) přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, a
3. c) předpokládané záchranné a likvidační práce.

(4) Způsob zpracování havarijního plánu okresu je uveden v příloze č. 1.

(5) Havarijní plán okresu se zpracovává v minimálně dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního plánu okresu se ukládá jako součást krizového plánu okresu pro jednání bezpečnostní rady okresu a krizového štábu okresu, druhé vyhotovení se ukládá na územně příslušném operačním a informačním středisku.

(6) Územní střediska nebo okresní střediska zdravotnické záchranné služby,⁴⁰) okresní (obvodní, městská) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky, dotčené správní úřady a obce obdrží od hasičského záchranného sboru kraje příslušné výpisy z havarijního plánu okresu, které jsou potřebné pro rozpracování jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.

§ 26

Vnější havarijní plán se zpracovává

1. a) pro jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření podle § 27, nebo
2. b) pro objekty a zařízení,⁴¹) u kterých je možnost vzniku závažné havárie⁴²) způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky⁴³) podle zvláštního právního předpisu.²⁶)^,44)

§ 27

Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření

(1) Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření (dále jen „vnější havarijní plán“) zpracovává hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,⁴⁵) u kterého je stanovena zóna havarijního plánování.⁴⁶)

(2) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého kraje (dále jen „dílčí část“) a předají je hasičskému záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření se stanovenou zónou havarijního plánování (dále jen „koordinující hasičský záchranný sbor“).

(3) Koordinující hasičský záchranný sbor sjednocuje postup příslušných hasičských záchranných sborů krajů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jeho změny, sestavuje vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování, projednává jej s držitelem povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „držitel povolení“) a s dotčenými ústředními správními úřady.

(4) Zpracování vnějšího havarijního plánu nebo jeho dílčí části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „žadatel o povolení“) a držitele povolení podle zvláštního právního předpisu⁴⁷) a dílčích podkladů připravených příslušnými okresními úřady,⁴⁸) složkami a obcemi.

(5) Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

(6) Projednání vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu zabezpečuje příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Případné spory při jeho projednání řeší hejtman kraje, který koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostí v kraji.⁴⁹)

(7) Koordinující hasičský záchranný sbor nebo hasičský záchranný sbor kraje, který zpracoval vnější havarijní plán, zajistí předání výtisku vnějšího havarijního plánu žadateli o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a hasičským záchranným sborům krajů, do jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování. Stejným způsobem obdrží dotčené složky, dotčené správní úřady s krajskou nebo okresní působností a dotčené obce příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu, které jsou potřebné pro rozpracování těchto výpisů k jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.

(8) Jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, další vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje a také na územně příslušném operačním a informačním středisku, pokud se v jeho územním obvodu nachází zóna havarijního plánování jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření.

(9) Jestliže zóna havarijního plánování jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nepřesahuje do území jiného okresu, ukládá se jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu jako součást krizového plánu okresu pro jednání bezpečnostní rady okresu a krizového štábu okresu. Další vyhotovení se ukládá na územně příslušném operačním a informačním středisku.

§ 28

(1) Havarijní plán okresu a vnější havarijní plán se zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě; výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen v elektronické podobě.

(2) Vnější havarijní plán se prověřuje minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením.⁵⁰)

(3) Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, provádí se bezodkladně jejich aktualizace.

(4) Ucelené samostatné části havarijního plánu okresu, vnějšího havarijního plánu a výpisy z nich, které neobsahují zvláštní skutečnosti,²⁰) utajované skutečnosti²¹) nebo skutečnosti, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti,⁵¹) mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis.⁵²)

§ 29

Zásady způsobu krizové komunikace

(1) Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 2 mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou nebo okresní působností a mezi obcemi (dále jen „subjekty krizové komunikace“) a u každého z těchto subjektů.

(2) Ke krizové komunikaci slouží

1. a) účelová telekomunikační síť ministerstva, která zabezpečuje hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému,
2. b) hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému provozovaná ministerstvem a její využití k běžnému provozu složek jako jediného radiokomunikačního prostředku se používá tam, kde byl ukončen přechod z radiokomunikačních technologií do hromadné sítě,
3. c) veřejná pevná telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
4. d) veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
5. e) prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění spojení orgánů krizového řízení a obcí,
6. f) záložní rádiová síť v přímém režimu na určeném kmitočtu, případně v režimu umožňujícím propojení,
7. g) spojky nebo vytvořená rádiová síť pro tranzitní přenos zpráv, které se použijí při selhání všech technologií, nebo
8. h) mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační a informační středisko při nedostatečné kapacitě standardně používaných spojovacích prostředků.

(3) Pokud je to možné, zabezpečuje se v telekomunikačních sítích podle odstavce 2 písm. a) až e) identifikace účastnické stanice volajícího.

§ 30

Organizace spojení v integrovaném záchranném systému

(1) Vzájemné spojení subjektů krizové komunikace se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).

(2) Spojení mezi složkami v místě zásahu a z místa zásahu na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. b) a d). Nelze-li postupovat podle věty prvé, spojení se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).

(3) Spojení mezi operačními středisky základních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat podle věty prvé, je zabezpečeno spojení podle § 29 odst. 2 písm. f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.

(4) Spojení mezi operačním a informačním střediskem a operačními středisky, dispečinky nebo pracovišti ostatních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a d) a případně po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).

(5) Organizaci spojení pro zajištění vlastních činností složky provádí každá složka samostatně.