Zákon o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech)

§ 32

(1) Držitel cestovního dokladu je povinen

1. a) chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,
2. b) odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.

(2) Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik nebo nejbližšímu útvaru policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu.

(3) Držitel cestovního dokladu je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, obecní úřad pověřený vedením matrik, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.

§ 33

(1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.

§ 34

(1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů podle zvláštního právního předpisu²¹) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při opouštění území může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.

§ 35

Kontrola

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen nejméně jednou ročně provést kontrolu plnění úkolů stanovených tímto zákonem u obecního úřadu pověřeného vedením matrik.

§ 36

(1) Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí pověřených vedením matrik, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.²³)

§ 37

Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.¹⁵)