Vyhláška o požadavcích na projekt jaderného zařízení

§ 24

(1) Vyhodnocování míry prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z vnějších a vnitřních vlivů zajištěné projektem jaderného zařízení musí být prováděno hodnocením souladu projektu jaderného zařízení s požadavky na projekt jaderného zařízení.

(2) Hodnocení souladu projektu jaderného zařízení s požadavky na projekt jaderného zařízení (dále jen „hodnocení bezpečnosti projektu“) musí být prováděno na základě zkoušek jaderného zařízení nebo, není-li to možné, deterministickými výpočtovými metodami.

(3) Hodnocení bezpečnosti projektu musí analyzovat a vyhodnotit odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení proti vlastnostem území a odezvu jaderného zařízení na základní projektové vnitřní postulované iniciační události a postulované iniciační události a scénáře, patřící do rozšířených projektových podmínek.

(4) Při hodnocení bezpečnosti projektu musí být přednostně uplatněn konzervativní přístup v metodách tohoto hodnocení a při stanovení bezpečnostních rezerv.

(5) Při hodnocení odolnosti jaderného zařízení po vzniku postulované iniciační události a scénáře patřícího do rozšířených projektových podmínek musí být prokázáno, že bezpečnostní cíle jsou naplněny při použití realistického přístupu k analýze a ke stanovení kritérií přijatelnosti.

(6) V případě abnormálního provozu a základních projektových nehod musí být vyhodnoceny neurčitosti stanovení vstupních parametrů a výsledků hodnocení bezpečnosti projektu.

§ 25

(1) Hodnocením bezpečnosti projektu musí být

1. a) prokázána správnost definování projektových východisek jaderného zařízení a jeho částí,
2. b) prokázáno plnění bezpečnostních funkcí jaderného zařízení a kritérií přijatelnosti tohoto hodnocení,
3. c) prokázáno zajištění zvládání projektem jaderného zařízení předpokládaných událostí abnormálního provozu, základních projektových nehod a rozšířených projektových podmínek zásahem automatické funkce bezpečnostních systémů a diverzních prostředků a zásahy pracovníků obsluhy stanovenými vnitřními předpisy a
4. d) prokázána správnost nastavení řídicích a ochranných systémů, a to
   1. 1. přijatelností odezvy na jejich zásah, včetně odezev plánovaných zásahů pracovníků obsluhy, a
   2. 2. správným zohledněním rušivých vlivů systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, včetně falešného spuštění bezpečnostních systémů nebo možných chyb pracovníků obsluhy.

(2) Hodnocení bezpečnosti projektu musí používat ověřené metody odpovídající aktuálně dosažené úrovni vědy a techniky.

(3) Pro projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí být používáno jedinečné pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti 1. a 2. úrovně podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona. Tímto pravděpodobnostním hodnocením bezpečnosti musí být prokázáno, že

1. a) projekt jaderného zařízení je vyvážený tak, že
   1. 1. žádný systém, konstrukce, komponenta, vlastnost území nebo iniciační událost nezvyšuje nepřiměřeně celkové riziko radiační havárie a
   2. 2. riziko porušení fyzických bezpečnostních bariér je nízké a není zásadně ovlivněno neurčitostmi veličin použitých v analýze a

1. b) bezpečnostní rezervy zajišťují prevenci před vlivy malých odchylek parametrů jaderného zařízení schopných způsobit významné změny jeho provozních podmínek.

§ 26

Hodnocení bezpečnosti projektu pro základní projektové vnitřní postulované iniciační události

Hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízení proti základní projektové vnitřní postulované iniciační události musí

1. a) prokázat plnění základních bezpečnostních funkcí zásahy bezpečnostních systémů a pracovníků obsluhy jaderného zařízení, které zaručují vysokou spolehlivost plnění bezpečnostních funkcí; funkce ostatních systémů musí být v této analýze zohledněny, pokud mohou zhoršovat průběh odezvy jaderného zařízení po postulované iniciační události,
2. b) zohlednit výskyt nejzávažnější jednoduché poruchy bezpečnostních systémů s aktivní bezpečnostní funkcí; je-li selhání pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty prakticky vyloučenou skutečností, nemusí být touto analýzou zohledněno,
3. c) ověřit účinnost zásahu bezpečnostních systémů v případě, kdy schopnost těchto systémů zajistit bezpečnostní funkci je v nejméně příznivém stavu předpokládaném projektem jaderného zařízení pro průběh odezvy po základní projektové vnitřní postulované iniciační události; selhání jiných systémů, konstrukcí a komponent, které vznikne jako důsledek základní vnitřní postulované iniciační události, se považuje za součást této postulované iniciační události, a
4. d) prokázat, že vliv neurčitostí vstupních parametrů a výpočetních postupů a výrobních tolerancí na výsledek analýz byl v hodnocení projektu jaderného zařízení zohledněn konzervativním přístupem.

§ 27

(1) Hodnocení bezpečnosti projektu musí zahrnovat analýzy odolnosti jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek.

(2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek musí být provedeny bezpečnostní analýzy rozvoje událostí a scénářů vybraných podle § 21 odst. 3 a 4.

(3) Pro kombinace událostí a scénářů vybraných podle § 21 odst. 3 a 4 musí být ověřeno, že jsou v projektu jaderného zařízení uplatněna účinná preventivní nebo zmírňující technická a organizační opatření tak, aby bylo zajištěno plnění principů bezpečného využívání jaderné energie a bezpečnostních cílů.

(4) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek

1. a) mohou být použity předpoklady analýz stanovené realistickým přístupem,
2. b) nemusí být uplatněna jednoduchá porucha systémů, konstrukcí a komponent a
3. c) lze uvažovat zásahy systémů, které nejsou bezpečnostními systémy.

§ 28

(1) Hodnocením bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových podmínek musí být prokázáno, že systémy, konstrukce a komponenty určené projektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených projektových podmínek mají kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a jsou přizpůsobeny podmínkám při zajišťování své funkce po potřebnou dobu.

(2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových podmínek musí být provedeny analýzy zvládání rozšířených projektových podmínek, které musí

1. a) prokázat účinnost projektem jaderného zařízení stanovených prostředků pro prevenci vážného poškození jaderného paliva a zmírnění průběhu těžké havárie,
2. b) stanovit důsledky radiační havárie, nastane-li,
3. c) prokázat rezervy odolnosti systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení, určených pro zvládání rozšířených projektových podmínek, do úrovní zatížení vlastnostmi území a pracovním prostředím, které vede ke změně nebo ztrátě jejich projektových charakteristik,
4. d) zohlednit uspořádání jaderného zařízení, vlastnosti jeho systémů, konstrukcí a komponent, jejich pracovní podmínky spojené s rozvoji vybraných scénářů rozšířených projektových podmínek a proveditelnost odezvy na radiační mimořádnou událost,
5. e) zohlednit výsledky v 1. a 2. úrovni pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a
6. f) určit koncový stav události a požadavky na dobu trvání funkce systémů, konstrukcí a komponent potřebných k jejímu zvládnutí.

§ 29

(1) Spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost musí být zajištěna

1. a) systémem zajišťujícím jejich kvalifikaci na prostředí,
2. b) způsobem zajištění odolnosti systémů proti poruchám a
3. c) způsobem jejich údržby a zkoušení.

(2) Kvalifikace na prostředí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost musí být ve shodě s technickou specifikací stanovenou projektem jaderného zařízení.

(3) Shoda vlastností systému, konstrukce nebo komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost s požadavky technické specifikace musí být průběžně ověřována a dokumentována po celou dobu jeho životnosti.

(4) Vybrané zařízení musí spolehlivě plnit své bezpečnostní funkce

1. a) ve všech stavech jaderného zařízení, včetně stavů předpokládaných během jeho zkoušek, a
2. b) při očekávatelném selhání nebo nesprávné činnosti jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, a to včetně selhání způsobených chybným zásahem pracovníků obsluhy.

(5) Projekt jaderného zařízení musí fyzickým oddělením, funkční izolací, nezávislostí a zálohováním systémů a využitím diverzních prostředků zajistit spolehlivé plnění bezpečnostní funkce vybraných zařízení při selhání vybraného zařízení v důsledku jednoduché poruchy a poruch ze společné příčiny.

(6) Vybrané zařízení musí být v případě poruchy nebo selhání některé z jeho komponent samovolně uvedeno do stavu, ve kterém přispívá rozumně proveditelným způsobem ke zvládání abnormálního provozu nebo havarijních podmínek na jaderném zařízení.

§ 30

(1) Projekt jaderného zařízení musí vyloučit ovlivňování bezpečnostní funkce vybraných zařízení jinými systémy, konstrukcemi a komponentami s vlivem na jadernou bezpečnost.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit automatickou aktivaci a řízení bezpečnostních systémů nebo provedení bezpečnostní funkce systémy s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty tak, aby zásah pracovníků obsluhy byl nutný nejdříve po 30 minutách od vzniku iniciační události.

(3) Požadavek podle odstavce 2 nemusí být zajištěn, jde-li o případ, kdy lze zásah pracovníků obsluhy provést dříve. Takový případ musí být odůvodněn analýzou prokazující možnost dřívějšího zásahu pracovníků obsluhy.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit opatření k předcházení selhání bezpečnostních systémů a systémů s vlivem na jadernou bezpečnost bazénů skladování v důsledku poruchy ze společné příčiny, která může vést k závažnému poškození jaderného paliva.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit

1. a) bezpečnostní limity a kritéria přijatelnosti pro parametry charakterizující stav jaderného zařízení,
2. b) omezení pro provozní konfigurace jaderného zařízení,
3. c) požadavky na provozuschopnost a nastavení funkčních parametrů vybraného zařízení,
4. d) doby potřebné pro obnovení provozuschopnosti vybraného zařízení a
5. e) požadavky na kontroly a zkoušky vybraného zařízení.

(6) Způsob provedení a četnost kontrol a zkoušek vybraného zařízení stanovené projektem jaderného zařízení musí dostatečně ověřovat jeho spolehlivost a nesmí vést k nadměrnému snižování jeho životnosti.

(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na kalibraci a ověření funkce přístrojů a zařízení pro údržbu a provádění kontrol a zkoušek vybraného zařízení.

§ 31

Požadavky na vybraná zařízení v průběhu životního cyklu jaderného zařízení

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit způsob ověřování platnosti kvalifikace na prostředí vybraných zařízení po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení.

(2) Způsob ověřování platnosti kvalifikace na prostředí vybraných zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky

1. a) před uvedením vybraného zařízení do provozu,
2. b) během provozu vybraného zařízení a
3. c) při údržbě, změnách a zkušebním provozu vybraného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit konzervativním přístupem technickou specifikaci vybraného zařízení tak, aby jeho bezpečnostní rezervy zohlednily zhoršení vlastností materiálu vlivem stárnutí, zahrnujícího zejména únavu, opotřebení, neutronové křehnutí, erozi, korozi a jiné degradační mechanizmy, které vznikají v důsledku provozu vybraného zařízení.

§ 32

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na aktivní zónu a související chladicí, řídicí a bezpečnostní systémy jaderného zařízení s jaderným reaktorem tak, aby

1. a) byly tyto systémy schopny při uplatnění konzervativního přístupu k hodnocení bezpečnosti zajistit dodržení projektových limitů pro aktivní zónu v každém provozním stavu a
2. b) výsledný účinek okamžitých zpětných vazeb v aktivní zóně působil proti rychlému zvýšení reaktivity ve všech provozních stavech s jaderným reaktorem v kritickém a nadkritickém stavu.

(2) Mechanické části palivového systému tvořící aktivní zónu nebo mechanické části umístěné v její blízkosti, včetně jejich upevnění, musí být projektem jaderného zařízení řešeny tak, aby

1. a) byly schopny odolat statickým a dynamickým účinkům procesů v jaderném reaktoru při provozních stavech a
2. b) při základních projektových nehodách a, jak je to rozumně proveditelné, též v rozšířených projektových podmínkách jejich porušení nebránilo dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru a účinnému chlazení aktivní zóny stanovenému projektem jaderného zařízení.

(3) Požadavky na palivový systém aktivní zóny musí být projektem jaderného zařízení stanoveny tak, aby nedošlo po dobu plánované životnosti k jeho nepřijatelnému poškození v důsledku ozáření v podmínkách provozních stavů.

(4) Projekt jaderného zařízení musí v návrhu palivového systému konzervativním přístupem zohlednit mechanizmy zhoršení materiálových vlastností palivového systému v aktivní zóně

1. a) působením vnějšího tlaku chladiva,
2. b) zvýšením vnitřního tlaku v palivovém elementu,
3. c) změnami v tlacích a teplotách vznikajících v důsledku výkonových změn,
4. d) chemickými vlivy,
5. e) statickým a dynamickým namáháním, včetně namáhání způsobeného průtokem chladiva,
6. f) mechanickými vibracemi a
7. g) změnami v přenosu tepla, které mohou nastat v důsledku deformací nebo chemických vlivů.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit kritéria přijatelnosti pro jaderné palivo (dále jen „projektová kritéria paliva“) pro provozní stavy včetně přípustného úniku radioaktivních látek z palivových elementů, která nesmí být při provozních stavech a havarijních podmínkách základní projektové nehody překročena.

(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit charakteristiky palivového systému a aktivní zóny a podmínky provozu jaderného reaktoru tak, aby

1. a) podmínky, které mohou v aktivní zóně nastat během abnormálního provozu, nezpůsobily jejich významné zhoršení,
2. b) úniky štěpných produktů z palivových elementů byly udržovány na tak nízkých hodnotách, jak je to rozumně proveditelné, a
3. c) palivové elementy a soubory zůstaly při základní projektové nehodě na svém místě a nedošlo k jejich poškození, které by bránilo
   1. 1. zavedení komponent systému řízení reaktivity do aktivní zóny,
   2. 2. funkci jiných systémů pro řízení reaktivity a odstavení reaktoru,
   3. 3. efektivnímu dochlazování aktivní zóny, nebo
   4. 4. následné manipulaci s palivovými soubory.

§ 33

(1) Konstrukční řešení palivových souborů uplatněné v projektu jaderného zařízení musí umožňovat kontrolu jejich částí.

(2) Charakteristiky palivových souborů v projektu jaderného zařízení musí být experimentálně nebo v provozu jiného jaderného zařízení prověřeny z hlediska schopnosti palivových souborů plnit bezpečně svoji projektovou funkci.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit v případě jaderného reaktoru s tepelným výkonem vyšším než 50 MW požadavky na systém sledování úrovně a rozložení tepelného výkonu a neutronového toku v aktivní zóně.

(4) Systém sledování rozložení neutronového toku v aktivní zóně musí být schopen odhalit oblasti aktivní zóny, ve kterých by úroveň a rozložení neutronového toku mohly způsobit překročení projektových kritérií paliva v aktivní zóně pro provozní stavy.

(5) Konstrukční řešení aktivní zóny v projektu jaderného zařízení musí umožnit řídicímu systému výkonu reaktoru udržet úroveň a rozložení neutronového toku ve všech stavech aktivní zóny při normálním provozu v mezích stanovených projektem jaderného zařízení.

(6) Aktivní zóna a související chladicí, řídicí, bezpečnostní a informační systémy musí být projektem jaderného zařízení řešeny tak, aby výkonové oscilace v aktivní zóně, které by mohly způsobit překročení projektových kritérií paliva v provozních stavech, byly podle návrhu aktivní zóny prakticky vyloučenou skutečností nebo byly bez prodlení zjistitelné a potlačitelné.

§ 34

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavek na vybavení jaderného reaktoru výkonnými systémy pro řízení reaktivity a odstavení reaktoru, které jsou schopny jej odstavit za provozních stavů a v průběhu základních projektových nehod. Tyto systémy musí udržet jaderný reaktor odstavený též za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny a zajišťovat dodržení stanovených projektových kritérií jaderného paliva.

(2) Systémy řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru musí být v projektu jaderného zařízení tvořeny nejméně dvěma nezávislými systémy založenými na různých technických principech a schopnými vykonávat svou funkci též v případě jednoduché poruchy.

(3) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být systémem rychlého odstavení jaderného reaktoru, který je sám schopen rychle uvést jaderný reaktor z provozního stavu nebo základní projektové nehody do podkritického stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervou, a to i v případě jednoduché poruchy tohoto systému.

(4) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být sám schopen uvést jaderný reaktor z normálního provozu do podkritického stavu a udržet reaktor v podkritickém stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervou, nastane-li nejvyšší reaktivita aktivní zóny.

(5) Systém podle odstavce 2 musí být v projektu jaderného zařízení řešen tak, aby jiný systém jaderného zařízení nemohl způsobit ztrátu funkce tohoto systému nebo jeho části.

(6) Systémy podle odstavce 2 musí být schopny v abnormálním provozu a při základní projektové nehodě po dosažení stabilizovaného podkritického stavu každý samostatně zabránit opětovnému samovolnému vzniku kritického stavu jaderného reaktoru, a to též v případě jednoduché poruchy těchto systémů.

§ 35

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit systémy měření a testy k prověření, zda

1. a) systémy pro řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru jsou schopny plnit požadavky § 34 a
2. b) bezpečnostní funkce systémů pro řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru jsou prováděny ve všech provozních stavech a při základní projektové nehodě.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit opatření schopná zajistit podkritičnost aktivní zóny při zvládání rozšířených projektových podmínek.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit rozumně proveditelná opatření k dlouhodobému zajištění podkritičnosti roztavené aktivní zóny při těžké havárii.

§ 36

(1) Požadavky na primární okruh v projektu jaderného zařízení musí být stanoveny tak, aby s podporou ostatních systémů jaderného zařízení plnil základní bezpečnostní funkce po dobu své projektové životnosti ve všech provozních stavech a v podmínkách základních projektových nehod.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na materiály a výrobní a zkušební postupy komponent primárního okruhu způsobem odpovídajícím povaze jaderného zařízení a ve shodě s požadavky jiných právních předpisů.

(3) Projekt jaderného zařízení musí u tlakové nádoby jaderného reaktoru a ostatních komponent primárního okruhu v průběhu životního cyklu jaderného zařízení stanovit

1. a) požadavky tak, aby
   1. 1. byla zajištěna odolnost proti vzniku poruch materiálu, včetně roztržení,
   2. 2. byla zajištěna nízká rychlost šíření poruch v materiálu,
   3. 3. byla zajištěna odolnost proti křehkému lomu materiálu a
   4. 4. bylo prasknutí tlakové nádoby reaktoru prakticky vyloučenou skutečností,

1. b) způsob detekce a sledování poruch podle písmene a) a
2. c) způsob ovlivňování křehnutí materiálu.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit podmínky pro provoz a ochranu primárního okruhu v provozních stavech a pro zkoušky tohoto systému tak, aby mohlo být provedeno hodnocení vlivů, které jej mohou poškodit, a stanoveny bezpečnostní limity a kritéria přijatelnosti těchto zkoušek, včetně projektových limitů.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na primární okruh a jeho podpůrné, řídicí a ochranné systémy tak, aby kritéria přijatelnosti podle odstavce 4 byla

1. a) stanovena konzervativním přístupem a
2. b) plněna ve všech stavech jaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízení.

§ 37

(1) Projekt jaderného zařízení musí zajistit prostředky pro včasnou detekci úniku chladiva z primárního okruhu a postupy pro periodické kontroly a zkoušky stavu primárního okruhu, včetně hodnocení vlastností materiálu nádoby jaderného reaktoru.

(2) V projektu jaderného zařízení musí být navrženy prostředky chránící primární okruh proti přetlakování tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení a do provozních prostor, s výjimkou odůvodněného a časově omezeného odpuštění radioaktivní látky do systémů nebo prostor uvnitř ochranné obálky jaderného reaktoru k tomu určených, je-li to nutné ke zvládnutí havarijních podmínek. Abnormální provoz musí být zvládán bez zásahu těchto prostředků.

(3) Primární okruh musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven oddělovacími prvky na připojovacích potrubích k zabránění úniku chladiva obsahujícího radioaktivní látku mimo primární okruh.

(4) Pro udržení dostatečného množství chladiva v primárním okruhu a pro regulaci objemových změn chladiva ve všech provozních stavech musí být v projektu jaderného zařízení stanoven doplňovací systém.

(5) Komponenty umístěné uvnitř primárního okruhu musí být navrženy tak, aby byly vysoce spolehlivé a při jejich poruše nedošlo v provozních stavech a při základních projektových nehodách k následnému poškození ostatních částí primárního okruhu.

§ 38

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní systémy havarijního chlazení aktivní zóny, které v případě základní projektové nehody spojené s porušením integrity tlakového okruhu chlazení jaderného reaktoru a únikem chladiva z primárního okruhu zajistí odvod tepla z aktivní zóny do okolního prostředí po dostatečně dlouhou dobu tak, aby

1. a) nebyly překročeny projektové limity pro porušení palivových elementů,
2. b) energetické důsledky chemické reakce jaderného paliva s chladivem primárního okruhu byly v mezích kritérií přijatelnosti stanovených projektem jaderného zařízení a
3. c) nedošlo ke změnám geometrie palivových elementů, palivových souborů nebo vnitřních částí jaderného reaktoru, které by mohly ovlivnit účinnost chlazení aktivní zóny.

(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, že účinnost zásahu systémů havarijního chlazení aktivní zóny při postulované iniciační události s únikem chladiva z primárního okruhu nebude negativně ovlivněna zejména

1. a) nevhodnou konfigurací systému, nebo
2. b) nevhodným umístěním připojení k primárnímu okruhu.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém havarijního chlazení aktivní zóny tak, aby byly možné periodické zkoušky jeho funkčnosti a prohlídky za provozu jaderného zařízení, včetně zkoušek

1. a) pevnosti a těsnosti tohoto systému,
2. b) aktivních funkcí komponent tohoto systému a
3. c) funkce tohoto systému jako celku nebo funkcí jeho jednotlivých testovatelných částí.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy pro čištění chladiva primárního okruhu od nečistot a radioaktivních látek, včetně odstraňování korozních a štěpných produktů, tak, aby byla plněna projektem jaderného zařízení stanovená kritéria přijatelnosti pro chemický režim primárního okruhu a umožněn provoz při netěsnostech jaderného paliva připuštěných projektem jaderného zařízení.

(5) Bezpečnostní systém zajišťující odvod zbytkového tepla z aktivní zóny a z rozpadu štěpných produktů a akumulovaného tepla komponent musí podle projektu jaderného zařízení

1. a) zajistit plnění své funkce nezávisle na zdrojích energie mimo jaderné zařízení,
2. b) zajistit odvod zbytkového tepla z aktivní zóny po odstavení jaderného reaktoru a během následující doby tak, aby nebyly porušeny projektové limity jaderného paliva a primárního okruhu při jednoduché poruše v tomto systému v případě, že jedna z částí tohoto systému je současně neprovozuschopná z důvodu opravy, a
3. c) zajišťovat monitorování svých funkcí.

(6) Návrh systémů, konstrukcí a komponent systému primárního okruhu v projektu jaderného zařízení musí pracovníkům obsluhy zajistit diverzní a alternativní prostředky a umožnit provedení organizačních opatření k

1. a) havarijnímu chlazení aktivní zóny a odvodu zbytkového tepla z jaderného reaktoru v situaci, kdy dojde k úplné ztrátě funkce bezpečnostního systému chlazení aktivní zóny v důsledku poruchy ze společné příčiny, a
2. b) odtlakování primárního okruhu a zabránění rozvoji tavení aktivní zóny za vysokého tlaku chladiva v havarijních podmínkách.

(7) Projekt jaderného zařízení musí zajistit systémy odvodu zbytkového tepla z aktivní zóny a bazénu skladování diverzními a alternativními prostředky tak, aby alespoň jeden byl účinný též po výskytu vlastností území a vnitřních událostí závažnějších, než jsou vlastnosti území nebo vnitřní události zahrnuté do základních projektových východisek.

§ 39

Informační a řídicí systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy umožňující sledovat, měřit, zaznamenávat, zpracovávat a řídit provozní parametry technologických procesů a ovládat systémy s vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení ve všech stavech jaderného zařízení.

(2) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno informačními systémy, které poskytují, zaznamenávají a zpracovávají v havarijních podmínkách informace

1. a) o okamžitém stavu jaderného zařízení a o průběhu události, zejména o parametrech a stavu systémů, které mohou mít vliv na průběh štěpné reakce nebo integritu aktivní zóny, primárního okruhu a ochranné obálky a s ní souvisejících systémů, a
2. b) umožňující předpovědět šíření ionizujícího záření a únik radioaktivní látky mimo jaderné zařízení tak, aby bylo možné řídit odezvu na radiační havárii.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na spolehlivost informačních a řídicích systémů a na způsob, periodicitu a kvalitu ověřování stavu těchto systémů.

(4) Projekt jaderného zařízení musí pro komponenty informačních a řídicích systémů, u nichž je projektem jaderného zařízení vyžadována vysoká spolehlivost, zajistit ověřování jejich stavu

1. a) za provozu průběžně prováděnou diagnostikou nebo periodickým testováním, nebo
2. b) při odstaveném jaderném reaktoru jejich periodickým testováním, neexistuje-li bezpečný způsob jejich testování za provozu.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače a ovladače tak, aby pracovníci obsluhy měli neustále dostatek informací o provozu jaderného zařízení a mohli v případě potřeby zasáhnout.

(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a řídicí systémy tak, aby signalizovaly odchylky důležitých provozních parametrů od mezí přípustných hodnot.

§ 40

Ochranné systémy

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na ochranné systémy. Ochranné systémy musí

1. a) rozeznat vznik abnormálního provozu a základní projektové nehody,
2. b) automaticky uvést do chodu bezpečnostní systémy ke zvládání abnormálního provozu a základní projektové nehody, včetně výkonného systému pro rychlé odstavení jaderného reaktoru,
3. c) umožnit pracovníkům obsluhy jaderného zařízení záložní ruční spuštění zásahů ochranného systému v případech předpokládaných projektem jaderného zařízení,
4. d) být odděleny od řídicích systémů; propojení ochranných a řídicích systémů je přípustné, neovlivňuje-li negativně jadernou bezpečnost,
5. e) být navrženy tak, že jejich zásahy jsou v případě konfliktu nadřazeny činnosti řídicích systémů a zásahům pracovníků obsluhy v míře dovolující plnit požadavek podle písmene f),
6. f) plnit automatické funkce ochranných systémů, aniž by bránily pracovníkům obsluhy jaderného zařízení v nápravných zásazích podle havarijních předpisů a návodů pro zvládání těžkých havárií,
7. g) být vysoce spolehlivé a zálohovány tak, aby jednoduchá porucha nezpůsobila ztrátu funkce ochranného systému,
8. h) být navrženy tak, aby výpadek, zkoušení nebo uvedení mimo provoz kanálu tvořeného komponentou nebo jedním ze zálohujících se funkčních řetězců od čidla po zpracování signálu (dále jen „kanál“) nezpůsobily snížení počtu provozuschopných zálohujících se kanálů na jeden,
9. i) mít nezávislé kanály v počtu, který zajistí, že jednoduchá porucha nezpůsobí ztrátu funkce ochranného systému,
10. j) mít společné obvody zpracování zálohujících se signálů navržené tak, aby jejich poruchy nemohly způsobit ztrátu funkce systému rychlého odstavení jaderného reaktoru, a
11. k) být navrženy tak, aby bylo minimalizováno ohrožení funkcí ochranného systému, a to i při výskytu předem neidentifikovatelných poruch ze společné příčiny v ochranných systémech.

(2) Požadavky na ochranný systém a nastavení jeho parametrů musí být v projektu jaderného zařízení stanoveny tak, aby nemohlo dojít k překročení projektových kritérií a projektových limitů jaderného paliva.

(3) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak, aby umožňoval

1. a) periodické zkoušky funkce jednotlivých kanálů při provozu jaderného reaktoru a
2. b) vyzkoušení společných obvodů zpracování zálohujících se signálů při odstaveném jaderném reaktoru.

(4) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak, aby při zjištění poruch jeho komponent pomocí průběžně automaticky prováděné diagnostiky nebo při vzniku podmínek znemožňujících řádné provádění jeho bezpečnostních funkcí umožnil pracovníkům obsluhy jaderného zařízení dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení nebo stabilizovaného podkritického stavu.

(5) Projekt jaderného zařízení musí při použití digitálních programovatelných prostředků v ochranném systému stanovit požadavek na jejich kvalitu a její nezávislé posouzení. Nelze-li zajistit potřebnou spolehlivost projektovaných bezpečnostních funkcí ochranných systémů v důsledku nízké odolnosti těchto systémů proti poruše ze společné příčiny v programovém vybavení, musí být funkce ochranného systému zálohována diverzními prostředky.

§ 41

Pracoviště a systémy pro ovládání jaderného zařízení

(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat návrh blokové dozorny.

(2) Bloková dozorna musí být navržena v projektu jaderného zařízení tak, aby

1. a) umožňovala bezpečný přístup a pobyt pracovníků a zdravotní nezávadnost prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozorny ve všech stavech jaderného zařízení, ve kterých je funkce blokové dozorny vyžadována projektem jaderného zařízení, a
2. b) byla zajištěna ochrana blokové dozorny před vlivem vnitřních událostí a vlastností území, který může ohrozit její provozuschopnost a obyvatelnost podle písmene a).

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače stavu parametrů a komponent a ovladače zařízení v blokové dozorně tak, aby

1. a) zohledňovaly lidský faktor a ergonomické požadavky na uživatelské rozhraní pro pracovníky obsluhy blokové dozorny,
2. b) pracovníci obsluhy blokové dozorny měli informace o
   1. 1. provozu jaderného zařízení,
   2. 2. automatických zásazích řídicích a ochranných systémů a
   3. 3. výsledcích automatických zásahů řídicích a ochranných systémů,

1. c) pracovníci obsluhy blokové dozorny mohli provádět činnosti stanovené vnitřními předpisy a
2. d) systémy kontroly a řízení dávaly prostřednictvím sdělovačů vizuální a zvukové výstrahy, upozorňující pracovníky obsluhy blokové dozorny na vznik nebo změnu provozních stavů, které se odchylují od mezí pro normální provoz a mohou ovlivnit jadernou bezpečnost a radiační ochranu jaderného zařízení.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na záložní pracoviště a prostředky pro ovládání jaderného zařízení tak, aby v případě nepoužitelnosti blokové dozorny byly zajištěny zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízení nutné v provozních stavech, v podmínkách základních projektových nehod a po základní vnější projektové události pro

1. a) odstavení jaderného reaktoru,
2. b) udržení jaderného reaktoru v bezpečném stavu,
3. c) odvádění zbytkového tepla z jaderného reaktoru a bazénů skladování a
4. d) monitorování stavu jaderného zařízení.

(5) Záložní pracoviště musí

1. a) být tak, jak je to rozumně proveditelné, fyzicky a elektricky odděleno od blokové dozorny,
2. b) být navrženo tak, aby byl zajištěn bezpečný přístup a pobyt pracovníků na tomto pracovišti a zdravotní nezávadnost jeho prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozorny v situacích, pro které je záložní pracoviště projektem jaderného zařízení určeno, a
3. c) plnit požadavek podle odstavce 3 písm. b) a c) a funkce záložního pracoviště v rozsahu stanoveném projektem jaderného zařízení.

§ 42

Elektrické napájecí systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí zajistit pro systémy důležité pro provoz jaderného zařízení systém navzájem nezávislých zdrojů elektrického napájení tak, aby byla v rozumně proveditelné míře vyloučena možnost selhání elektrického napájení systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zdroje a systémy elektrického napájení podle odstavce 1 tak, aby

1. a) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost byly schopny vykonávat určené funkce,
2. b) zálohující se systémy, konstrukce a komponenty byly z hlediska elektrického napájení navzájem nezávislé a
3. c) zdroj elektrického napájení měl sám o sobě spolehlivost a kapacitu k zajištění
   1. 1. plnění projektových limitů pro elektrické napájecí systémy při provozních stavech a
   2. 2. bezpečnostních funkcí v souladu s požadavky projektu jaderného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit požadavky na elektrické napájecí systémy tak, aby

1. a) bylo v rozumně proveditelné míře zajištěno, že porucha rozvodu elektrické energie mimo jaderné zařízení neovlivní
   1. 1. systém pracovního napájení jaderného zařízení,
   2. 2. systém rezervního napájení vlastní spotřeby jaderného zařízení a
   3. 3. plnění základních bezpečnostních funkcí,

1. b) pro napájení projektem jaderného zařízení určených systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost byl k dispozici nouzový zdroj elektrického napájení, který je rychle dostupný, spolehlivý, nezávislý a za provozu testovatelný, (dále jen „nouzový zdroj elektrického napájení“) s výkonem poskytovaným po dobu potřebnou pro zajištění spolehlivé funkce systémů nutných pro zvládnutí situací, které jsou stanoveny v projektových východiscích,
2. c) nouzový zdroj elektrického napájení byl schopen plnit svou bezpečnostní funkci při jednoduché poruše v systému nouzových zdrojů elektrického napájení a současné ztrátě vnějšího elektrického napájení,
3. d) zatěžování nouzového zdroje elektrického napájení připojováním jednotlivých spotřebičů probíhalo řízeným způsobem a nedošlo k jeho přetížení,
4. e) v situaci, kdy je počet nezávislých nouzových zdrojů elektrického napájení nižší než počet nezávislých zálohujících se bezpečnostních systémů stejného typu, nebyla snížena spolehlivost a nezávislost zásahu bezpečnostních systémů a
5. f) byly k dispozici další diverzní a alternativní zdroje elektrického napájení zajišťující napájení systémů, konstrukcí a komponent pro zvládání situací vyvolaných extrémními vlastnostmi území a vnitřními událostmi patřícími do rozšířených projektových podmínek v souladu s postupy pro jejich zvládání stanovenými projektem jaderného zařízení.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, u nichž je pro zajištění jaderné bezpečnosti nutné nepřetržité napájení z akumulátorů. Kapacita akumulátorů nepřetržitého napájení musí být projektem jaderného zařízení stanovena konzervativním přístupem s ohledem na potřebnou dobu napájení a výkon tak, aby byly zajištěny bezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízení do doby, než bude možné zajistit dobíjení akumulátorů.

(5) Elektrický napájecí systém systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven monitorovacími a informačními systémy, které

1. a) podávají pracovníkům obsluhy informace o stavu a důležitých elektrických parametrech elektrického napájecího systému a
2. b) jsou schopny zjišťovat a lokalizovat poruchu elektrického napájecího systému a jeho komponent.

(6) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW, které slouží k výrobě elektrické energie, musí obsahovat návrh způsobu zajištění napájení vlastní spotřeby jaderného zařízení z vlastního turbogenerátoru v případě, že napájení z vnější sítě je přerušeno a je znemožněno vyvedení výkonu turbogenerátoru do vnější sítě.

§ 43

(1) Projekt jaderného zařízení musí v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW obsahovat návrh bezpečnostního systému ochranné obálky, který je schopen

1. a) zajistit ochranu jaderného reaktoru před
   1. 1. vlivem vlastností území a
   2. 2. událostmi, které mají původ v činnosti člověka, a

1. b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení.

(2) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení tvořen hermetickou obálkou uzavírající hermetický prostor a musí chránit

1. a) jaderný reaktor a systémy, konstrukce a komponenty primárního okruhu a od něj neoddělitelné části systému přeměny energie a
2. b) v hermetickém prostoru umístěné
   1. 1. části bezpečnostních systémů a
   2. 2. bazény skladování.

(3) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení dále tvořen systémy zajišťujícími

1. a) oddělení hermetického prostoru od vnějších potrubních systémů v místě jejich prostupů a hermetické uzavření průchodů do hermetického prostoru,
2. b) řízení tlaku a teploty v hermetickém prostoru,
3. c) nakládání se štěpnými produkty, vodíkem, kyslíkem a jinými látkami vznikajícími při štěpné reakci, při ozáření a při chemických reakcích v havarijních podmínkách a jejich řízené odstraňování tak, aby se zabránilo jejich úniku mimo jaderné zařízení,
4. d) aktivní ochranu hermetického prostoru proti vlastnostem území a událostem, které mají původ v činnosti člověka, a
5. e) potlačení a zvládání těžkých havárií s tavením jaderného paliva vzniklých v hermetickém prostoru.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit pro zajištění a ochranu funkcí systému ochranné obálky

1. a) kritéria přijatelnosti zahrnující projektové limity
   1. 1. teplot a tlaků uvnitř ochranné obálky,
   2. 2. těsnosti ochranné obálky a
   3. 3. přípustných deformací konstrukce ochranné obálky a

1. b) technická a organizační opatření proti překročení kritérií přijatelnosti podle písmene a) prováděná
   1. 1. při základních projektových nehodách a v rozšířených projektových podmínkách bez vážného poškození jaderného paliva po dobu do uplatnění opatření nutných pro dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení a
   2. 2. po vzniku těžké havárie minimálně po dobu potřebnou k provedení opatření ke zvládání těžké havárie a radiační mimořádné události.

(5) Projekt jaderného zařízení musí obsahovat návrh systémů pro oddělení hermetického prostoru tak, aby při základních projektových nehodách bylo oddělení systémů umístěných uvnitř hermetického prostoru od zbytku jaderného zařízení zajištěno pomocí systému testovatelných oddělovacích prvků.

§ 44

(1) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení při základních projektových nehodách schopen pomocí oddělovacích prvků omezit následky zjištěného obtoku hranic hermetického prostoru, včetně případu vzniku jednoduché poruchy v systémech ovládání oddělovacích prvků. Každá potrubní trasa, která prochází hranicí hermetického prostoru a

1. a) je součástí primárního okruhu nebo je spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí být oddělitelná a vybavena nejméně dvěma oddělovacími prvky řazenými v sérii, které jsou nezávisle ovladatelné, z nichž jeden je uvnitř ochranné obálky a druhý mimo ni, a
2. b) není součástí primárního okruhu nebo není spojena přímo s atmosférou hermetického prostoru, musí mít nejméně jeden oddělovací prvek umístěný mimo hermetický prostor.

(2) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena možnost oddělení hermetického prostoru od vnějšího prostředí a od systémů mimo něj v rozšířených projektových podmínkách.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky tak, aby v průběhu provozního stavu s odstaveným jaderným reaktorem a s otevřeným hermetickým prostorem byla těžká havárie v hermetickém prostoru prakticky vyloučenou skutečností.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na potrubní a kabelové průchodky hranicí hermetického prostoru tak, aby

1. a) byl omezen únik radioaktivní látky z hermetického prostoru na co nejnižší míru,
2. b) byly chráněny před vlivy
   1. 1. reaktivních sil a
   2. 2. poruch ostatních komponent a

1. c) oddělovací armatury u potrubních průchodek byly umístěny co nejblíže ke stěně hranice hermetického prostoru a jejich
   1. 1. stav byl v každé situaci detekovatelný,
   2. 2. funkce byla testovatelná během normálního provozu a
   3. 3. ovládání bylo spolehlivé a společně se zásobováním elektrickou energií bylo zajištěno zálohováním nebo diverzními prostředky.

(5) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven prostředky umožňujícími vstup fyzických osob do hermetického prostoru za provozu při zachování jeho těsnosti.

(6) Mezi jednotlivými částmi hermetického prostoru musí být projektem jaderného zařízení stanoveny ventilační cesty, které zabrání

1. a) lokálnímu shromažďování vznikajících výbušných plynů a
2. b) poškození hranice hermetického prostoru nebo zařízení uvnitř hermetického prostoru rozdíly tlaku vzniklými za havarijních podmínek.

§ 45

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky těsnosti, pevnosti a funkčnosti systému ochranné obálky a jeho jednotlivých částí během a po ukončení výstavby jaderného zařízení, periodicky za jeho provozu a po opravách jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent pro

1. a) ověření plnění kritérií přijatelnosti,
2. b) odhalení vad, poruch a úrovně degradace jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent a
3. c) získání podkladů pro uplatnění nápravného opatření odpovídajícího odhalenému nedostatku.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní systém odvodu tepla ze systému ochranné obálky, který spolu s ostatními systémy ochranné obálky v průběhu havarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru musí zajistit snížení tlaku a teploty uvnitř hermetického prostoru na úroveň stanovenou projektem jaderného zařízení.

(3) Systémy podle § 43 odst. 3 písm. c) musí být podle projektu jaderného zařízení spolu s ostatními systémy jaderného zařízení schopny

1. a) snížit objemovou aktivitu radionuklidů v hermetickém prostoru a upravit složení a formu produktů štěpné reakce pro potřeby dalšího nakládání a
2. b) monitorovat objemové koncentrace výbušných plynů vznikajících při havarijních podmínkách a snižovat jejich úroveň tak, aby nebyla ohrožena celistvost hermetického prostoru jejich hořením nebo výbuchem.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na diverzní a alternativní prostředky a postupy k ochraně integrity systému ochranné obálky, které umožňují v případě tavení aktivní zóny v rozumně proveditelné míře

1. a) zachycení taveniny aktivní zóny uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky,
2. b) potlačení reaktivity v tavenině aktivní zóny,
3. c) dlouhodobé chlazení taveniny aktivní zóny s vyvedením tepla do systémů pro odvod tepla z ochranné obálky a
4. d) udržení schopnosti systému ochranné obálky zachytit radioaktivní látku uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky.

(5) Kryty, tepelné izolace a nátěry konstrukcí a komponent uvnitř hermetického prostoru musí být v projektu jaderného zařízení navrženy pro základní projektové nehody a rozšířené projektové podmínky a

1. a) musí bránit ohrožení bezpečnostních funkcí systému ochranné obálky a
2. b) nesmí negativně ovlivnit systém ochranné obálky a další bezpečnostní systémy umístěné v ochranné obálce v důsledku vlastního poškození při stavech jaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného zařízení.

§ 46

Pomocné a podpůrné služby a systémy

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na pomocné a podpůrné služby a systémy, kterými jsou

1. a) nezávislé systémy odvodu tepla do okolního prostředí pro zajištění funkce bezpečnostních systémů pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny, odvod tepla z bazénů skladování, odvod tepla z ochranné obálky a odvod tepla z vybraných zařízení a dalších zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost při provozních stavech a při základních projektových nehodách; tyto systémy musí být projektovány tak, aby byla zajištěna
   1. 1. spolehlivost provedení bezpečnostní funkce zálohováním systémů, konstrukcí a komponent těchto nezávislých systémů odvodu tepla s vlivem na jadernou bezpečnost, včetně jejich elektrického napájení z nouzových zdrojů elektrického napájení,
   2. 2. detekce průniku radioaktivní látky do těchto systémů odvodu tepla a
   3. 3. zařízení pro zamezení úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení,

1. b) ventilační, klimatizační a filtrační systémy, které zajišťují za provozních stavů a při základních projektových nehodách projektem jaderného zařízení stanovené podmínky v prostorách, kde se nacházejí systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, a
2. c) jiné systémy, které poskytují služby nebo média k udržení provozuschopnosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, zejména
   1. 1. elektrické napájení,
   2. 2. vodu,
   3. 3. stlačený vzduch,
   4. 4. pohonné hmoty,
   5. 5. mazání, nebo
   6. 6. technické plyny.

(2) Alespoň jeden ze systémů podle odstavce 1 písm. b) musí

1. a) zabránit šíření aerosolů radioaktivní látky nebo škodlivých látek unikajících ze zařízení v prostorách jaderného zařízení určených k tomu projektem jaderného zařízení a snížit úroveň jejich koncentrací na hodnoty, které jsou v souladu s požadavky na přístupnost obslužných prostor jaderného zařízení,
2. b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení nebo tento únik udržet tak malý, jak je rozumně proveditelné,
3. c) zajistit projektem jaderného zařízení stanovené podmínky prostředí v prostorách jaderného zařízení a odvětrávat z nich inertní a toxické plyny, aniž by byla narušena schopnost řídit výpusť radioaktivní látky,
4. d) být vybaven filtry s dostatečnou účinností a umožňovat zkoušky jejich účinnosti a
5. e) zajistit soulad výpustí radionuklidů z jaderného zařízení s požadavky atomového zákona.

§ 47

Systém přeměny energie

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém přeměny energie páry produkované z jaderné energie na elektrickou energii (dále jen „systém přeměny energie“) tak, aby v provozních stavech při výkonu jaderného reaktoru předpokládaném projektem jaderného zařízení byl zajištěn odvod tepla z jaderného reaktoru.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém sekundárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „sekundární okruh“), který musí zajišťovat výrobu a odvod páry a přívod napájecí vody v systému přeměny energie tak, aby bylo zajištěno oddělení systému přeměny energie od primárního okruhu a od částí systému mimo hermetický prostor při abnormálním provozu a v havarijních podmínkách pomocí vybraného zařízení.

(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná zařízení, která jsou součástí systému přeměny energie, tak, aby

1. a) bylo zajištěno plnění jejich bezpečnostních funkcí a
2. b) byly konstrukce a komponenty tohoto systému s vlivem na jadernou bezpečnost chráněny proti vnitřním událostem a vlastnostem území.

(4) Návrh systému přeměny energie v projektu jaderného zařízení musí

1. a) zajistit sledování úrovně úniku radioaktivní látky z primárního okruhu do systému přeměny energie a
2. b) umožnit omezení dalšího úniku radioaktivní látky mimo systém přeměny energie tak, aby nedošlo k radiační nehodě nebo radiační havárii.

§ 48

(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky k zajištění radiační ochrany potřebné pro

1. a) analýzu procesů a činností z hlediska radiační ochrany,
2. b) identifikaci zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látek, včetně vznikajících aktivačních a korozních produktů, a
3. c) kontrolu transportu zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látek v systémech jaderného zařízení a v pracovním prostředí.

(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybavení jaderného zařízení prostředky umožňujícími řízení plynných a kapalných výpustí a nakládání s radioaktivním odpadem, včetně zadržovacích a skladovacích prostor.

(3) Konstrukční materiály a média jaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízení voleny tak, aby vznik aktivačních a korozních produktů byl tak nízký, jak je to rozumně proveditelné.

(4) Prostory jaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízení navrženy tak, aby

1. a) byla zajištěna optimalizace radiační ochrany,
2. b) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky ze systémů,
3. c) bylo zabráněno kontaminaci pracoviště a rozptylu radioaktivní látky do ovzduší pracoviště,
4. d) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení,
5. e) byly vytvořeny bariéry bránící šíření radioaktivní látky a kontaminaci osob a předmětů,
6. f) prostory jaderného zařízení byly klasifikovány a rozděleny podle radiační situace v provozních stavech a za havarijních podmínek a vhodně označeny tak, aby bylo zabráněno neplánovanému ozáření,
7. g) byl přístup pracovníků do prostor se zhoršenou radiační situací omezen,
8. h) bylo zařízení vyžadující častou obsluhu nebo údržbu přednostně umístěno v místech s příznivou radiační situací a
9. i) byl zajištěn dostatečný počet míst a prostředků a kapacita míst pro
   1. 1. měření kontaminace fyzických osob a předmětů,
   2. 2. dekontaminaci fyzických osob a předmětů a
   3. 3. dekontaminaci částí jaderného zařízení.

§ 49

(1) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno stacionárními a mobilními prostředky pro monitorování radiační situace, které umožňují signalizaci překročení stanovených monitorovacích úrovní

1. a) za provozních stavů,
2. b) při základních projektových nehodách a
3. c) tak, jak je to rozumně proveditelné, v rozšířených projektových podmínkách.

(2) Stacionární monitorovací systémy musí podle projektu jaderného zařízení poskytovat informaci o jimi měřených veličinách na blokovou dozornu, na dozornu radiační kontroly a v havarijním řídicím středisku nebo technickém podpůrném středisku. Stacionární monitorovací systémy musí zajišťovat ve všech stavech jaderného zařízení monitorování

1. a) dávkového příkonu v místech se zhoršenou radiační situací běžně přístupných pracovníkům obsluhy,
2. b) objemové aktivity radioaktivní látky v ovzduší místností běžně přístupných pracovníkům obsluhy, kde by mohlo dojít k překročení stanovených monitorovacích úrovní,
3. c) povrchové kontaminace fyzických osob a předmětů na výstupech z kontrolovaného pásma a
4. d) objemové aktivity radioaktivních látek v systémech jaderného zařízení, zejména v systému čištění plynů a v systému výpustí.

(3) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení vybaveno

1. a) laboratoří pro měření aktivity vzorků plynů a kapalin odebraných ze systémů jaderného zařízení,
2. b) systémem monitorování vnějšího ozáření a kontaminace osob a
3. c) systémy pro bilancování výpustí radioaktivních látek do ovzduší a vodotečí.

(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na monitorování dopadů provozu jaderného zařízení na jeho okolí a na včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek mimo jaderné zařízení monitorováním

1. a) dávkového příkonu na hranici střeženého prostoru a v zóně havarijního plánování a
2. b) aktivity radionuklidů z výpustí z jaderného zařízení.

(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické prostředky a podmínky k zajištění radiační ochrany tak, aby byly naplněny požadavky vyhlášek o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a o monitorování radiační situace.