účinné od 1. 5. 196533
účinné od 1. 5. 1965ZÁKON
účinné od 1. 5. 1965ze dne 25. března 1965
účinné od 1. 5. 1965o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách)
účinné od 1. 5. 1965Socialistická společnost vytvořila potřebné předpoklady, aby lidský život a zdraví byly v podmínkách života a práce co nejvíce chráněny. Přesto dochází k četným úrazům, nemocem z povolání a jiným poškozením na zdraví, které nejen ohrožují životní úroveň postižených osob a jejich rodin, ale působí také velmi značnou společenskou škodu, zejména zatěžují stát značnými výdaji z celospolečenských prostředků na odčinění, popřípadě zmírnění vzniklých následků. Přitom příčinou těchto poškození na zdraví bývá ponejvíce porušení právních povinností.
účinné od 1. 5. 1965Tyto skutečnosti ukazují, že je třeba více než dosud vést organizace i občany, aby dodržovali povinnosti souvisící přímo nebo nepřímo s ochranou života a zdraví. Jedním z prostředků takové výchovy je požadavek, aby nesli aspoň část nákladů, které vznikly společnosti tím, že způsobili někomu poškození na zdraví nebo smrt.
účinné od 1. 5. 1965Vycházejíc z těchto skutečností, usneslo se Národní shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:
účinné od 1. 5. 1965(1) Jestliže organizace nebo občan zavinili, že bylo někomu způsobeno poškození na zdraví nebo smrt (dále jen „poškození zdraví“), jsou povinni zaplatit státu regresní náhradu.
účinné od 1. 5. 1965(2) Regresní náhradu tvoří náhrada nákladů léčebně preventivní péče, vyplacených dávek nemocenského pojištění a dávek důchodového zabezpečení, popřípadě jiných nákladů vynaložených společností.
účinné od 1. 5. 1965(1) Za zavinění organizace se považuje každé porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i nedbání závazných pokynů daných při výkonu dozoru podle těchto předpisů (dále jen „porušení předpisu“), pokud byly způsobeny v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří plnili její úkoly.
účinné od 1. 5. 1965(2) Organizace, které bylo prokázáno porušení předpisu, zprostí se povinnosti k regresní náhradě, prokáže-li, že k poškození zdraví došlo výlučně zaviněním poškozeného nebo že porušení předpisu nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat. Své povinnosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření nadřízených orgánů.
účinné od 1. 5. 1965(3) Jestliže organizace prokázala, že poškození zdraví nemohla zabránit, protože jiná organizace nesplnila závazek, má povinnost k regresní náhradě tato organizace, pokud neprokáže, že svůj závazek nemohla splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat.
účinné od 1. 5. 1965(4) Jestliže poškození zdraví je přímým důsledkem porušení předpisů nebo nesplnění závazku několika organizací, zaplatí tyto organizace regresní náhradu poměrně. To platí také tehdy, jestliže poškození zdraví je přímým důsledkem zavinění organizace a občana.
účinné od 1. 5. 1965(5) Zavinění občanů i jejich společná odpovědnost se posuzuje podle občanského zákoníku.
účinné od 1. 5. 1965Výše náhrady se určí
účinné od 1. 5. 1965(1) Jestliže se v témže závodě nebo na témže pracovišti opakuje poškození zdraví vzniklé z týchž příčin, o jejichž odstranění se organizace dostatečně nestará, může být k regresní náhradě za takové opakované poškození zdraví uložena přiměřená přirážka, nejvýše však ve výši samotné regresní náhrady. Tuto přirážku lze uložit pouze na návrh příslušného orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Občanovi lze takovou přirážku uložit tenkráte, jestliže opětovně způsobil poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti.
účinné od 1. 5. 1965(2) Má-li povinnost k regresní náhradě občan, nesmí výše regresní náhrady ani s přirážkou přesáhnout 10 000 Kčs, a jde-li o poškození zdraví, které způsobil úmyslně nebo v opilosti, částku 20 000 Kčs.
účinné od 1. 5. 1965(3) Všechna další ustanovení o regresní náhradě se týkají také přirážky k ní.
účinné od 1. 5. 1965Podklady pro rozhodování o regresních náhradách zjišťují okresní ústavy národního zdraví. Ve stanovených méně závažných případech také o regresních náhradách rozhodují; v ostatních případech předkládají věc k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru a v řízení před národními výbory jsou účastníky řízení.
účinné od 1. 5. 1965Jednotný postup při uplatňování regresních náhrad a rozhodování o nich zajišťuje ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a ministerstvem financí; vydává též pokyny k tomuto účelu potřebné.
účinné od 1. 5. 1965(1) Právo státu na regresní náhradu zaniká, jestliže uplynuly tři roky od prvého dne roku následujícího poté, kdy došlo k poškození zdraví nebo kdy byla zjištěna nemoc z povolání, pokud nebyla regresní náhrada v této lhůtě přiznána.
účinné od 1. 5. 1965(2) Pravomocně přiznané regresní náhrady lze vymáhat nejpozději do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 pro zánik práva. Byla-li splatnost regresní náhrady odložena až na dobu po uplynutí lhůty pro zánik práva, počíná se lhůta k vymáhání teprve ode dne, na který byla splatnost odložena.
účinné od 1. 5. 1965(1) S výjimkou regresních náhrad, které se vypořádávají bez uplatnění nebo které uplatňují jiné orgány než ústavy národního zdraví, platí se regresní náhrady okresnímu národnímu výboru, jenž také spravuje jejich výnos.
účinné od 1. 5. 1965(2) Výnosu regresních náhrad, spravovaného okresními národními výbory, se použije na financování zařízení a opatření sloužících lepšímu zabezpečení ochrany života a zdraví, zejména předcházení a léčení úrazů a nemocí z povolání, a to ať jde o zařízení a opatření státu nebo socialistických organizací.
účinné od 1. 5. 1965(3) O použití výnosu regresních náhrad podle odstavce 2 rozhodují národní výbory po slyšení orgánů Revolučního odborového hnutí a výrobního družstevnictví, jakož i orgánů hygienické služby a jiných orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.
účinné od 1. 5. 1965(1) Předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (§ 2) se rozumějí pro účely tohoto zákona tytéž předpisy jako pro účely odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
účinné od 1. 5. 1965(2) Při posuzování, zda organizace porušila předpis, nelze se dovolávat jen všeobecných ustanovení, podle nichž organizace má učinit vše, aby nedocházelo k poškození zdraví.
účinné od 1. 5. 1965(1) Organizace nebo občan, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, jsou povinni poskytovat potřebnou součinnost, zejména jsou povinni ústavu národního zdraví nebo národnímu výboru ve stanovené lhůtě předložit potřebné podklady a vyjádřit se o důvodu své povinnosti k regresní náhradě.
účinné od 1. 5. 1965(2) Také jiné organizace a orgány jsou povinny v mezích své působnosti pomáhat při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a z předpisů vydaných k jeho provedení, zejména jsou povinny s urychlením vyhovovat dožádáním o předložení podkladů a o sdělení potřebných údajů nebo odborných vyjádření.
účinné od 1. 5. 1965(3) Orgány Revolučního odborového hnutí při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení úzce spolupracují a zejména spolupůsobí při zjišťování podkladů pro rozhodování o regresních náhradách.
účinné od 1. 5. 1965Ministerstvo zdravotnictví vydá v dohodě s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a ministerstvem financí předpisy k provedení tohoto zákona. V těchto předpisech zejména upraví výši regresních náhrad, způsob řízení o regresních náhradách, možnost povolení splátek nebo jiného odložení splatnosti, snížení, popřípadě prominutí regresní náhrady, jakož i použití výnosu regresní náhrady a rozhodování o něm; takovými předpisy může i omezit rozsah uplatňování regresních náhrad nebo stanovit, že se některé regresní náhrady vypořádávají bez uplatnění.
účinné od 1. 5. 1965(1) Regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků ozbrojených sil uplatňují orgány ministerstva národní obrany, regresní náhrady z poškození zdraví příslušníků vojsk a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra uplatňují orgány ministerstva vnitra. Orgány těchto ministerstev také o těchto regresních náhradách rozhodují, pokud směřují proti příslušníkům těchto útvarů nebo proti organizacím v oboru působnosti těchto ministerstev; o regresních náhradách uplatněných těmito orgány proti jiným osobám nebo organizacím rozhodují národní výbory.
účinné od 1. 5. 1965(2) Ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra zajišťují jednotný postup činnosti vyplývající z tohoto zákona, pokud je prováděna jejich orgány.
účinné od 1. 5. 1965(3) Výnos regresních náhrad, které podle odstavce 1 uplatňují orgány ministerstev národní obrany a vnitra, je příjmem ministerstva národní obrany, popřípadě ministerstva vnitra, i když o těchto náhradách rozhodly národní výbory.
účinné od 1. 5. 1965(4) Ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, Ústřední radou odborů a ministerstvem financí vydat předpisy k provedení tohoto zákona v oboru své působnosti.
účinné od 1. 5. 1965Ustanovení tohoto zákona platí i o regresních náhradách z poškození zdraví, která vznikla před jeho účinností, pokud nebylo o těchto náhradách již rozhodnuto. U těchto náhrad platí však dosavadní předpisy o promlčení nároku s tím, že promlčecí doba skončí nejpozději dnem 31. prosince 1968.
účinné od 1. 5. 1965Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1965.