Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu

§ 17

(1) Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, na přípravu a na zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod a na hlubší konkretizaci vztahů při dodávkách výrobků, zejména výrobků s delšími výrobními a dodávkovými cykly s ohledem na zajištění úkolů pětiletých plánů.

(2) V období přípravy směrnic probíhají běžná jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi organizacemi zahraničního obchodu a dalšími organizacemi oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti (dále jen „organizace zahraničního obchodu“)²⁶) a tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi; podle potřeby se vedou tato jednání i na úrovni orgánů středního článku řízení, popřípadě též na úrovni ústředních orgánů.

(3) Na základě rozpisu směrnic, který federální ministerstvo zahraničního obchodu provede na organizace zahraničního obchodu a dodavatelské a odběratelské ústřední orgány po organizační linii na podřízené orgány a organizace, jsou organizace zahraničního obchodu a tuzemské dodavatelské a odběratelské organizace, popřípadě orgány středního článku řízení, povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy v hloubce a struktuře navazující přiměřeně na formuláře Jednotných metodických pokynů.

(4) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 3 musí být zaměřeno na zabezpečení směrnic, na úkoly, na nichž se federální ministerstvo zahraničního obchodu dohodne s příslušnými ústředními orgány, a na zajištění závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na vyšší technickou úroveň výrobků, jejich kvalitu, nové druhy zboží a obměny sortimentů, zlepšení adjustace, úrovně balení apod.

(5) Pokud v době, kdy organizace jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou již potvrzeny návrhy na dovoz, nahrazují potvrzené návrhy na dovoz protokol o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky.

§ 18

(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s dodavatelskými orgány středního článku řízení, a to na základě výsledků jednání vedených s tuzemskými dodavatelskými organizacemi.²⁷)

(2) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s odběratelskými orgány středního článku řízení, výjimečně s odběratelskými ústředními orgány.²⁸)

(3) Organizace zahraničního obchodu předají protokoly pořízené podle odstavce 1 a 2 spolu se zprávou o zajištění vývozních a dovozních úkolů federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení předají tyto protokoly se zprávou nadřízeným ústředním orgánům. Ve zprávách musí být podrobněji osvětleno především zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí.

§ 19

K zajištění závazků přijatých při jednáních o mezinárodních hospodářských vztazích orgány k tomu zmocněnými, které jsou zakotveny ve státních plánech, musí být vydány plánovací akty, pokud toto zajištění nebylo již provedeno uzavřením hospodářských smluv.

§ 20

(1) Za účelem sortimentního vyjasňování dodávek pro vývoz, které stanoví směrnice a prováděcí státní plány rozvoje národního hospodářství v souhrnném hodnotovém vyjádření, uzavírají organizace smlouvy o přípravě dodávek.

(2) Neuzavřou-li organizace smlouvy o přípravě dodávek pro vývoz na celý objem úkolů směrnic anebo prováděcího státního plánu shodně na ně rozepsaných v souhrnném hodnotovém vyjádření nebo neuzavřou-li smlouvy o přípravě dodávek vůbec, a dojde-li k rozporům o věcné náplni rozpisu, řeší tyto rozpory nadřízené orgány. Nedojde-li k dohodě těchto orgánů, je rozpis prováděcího státního plánu v souhrnném hodnotovém vyjádření nepokrytý smlouvami o přípravě dodávek plánovacím aktem, na jehož základě budou dodávky uskutečňovány ve stejném poměru zbožové struktury a časového členění jako dosud.

(3) Plánovací akt vznikne též v tom případě, jestliže nadřízené orgány rozepíší úkol prováděcího státního plánu stanovený v souhrnném hodnotovém vyjádření zcela nebo zčásti shodně po dodavatelské i odběratelské linii na své podřízené organizace v hrubším sortimentním členění, než stanoví § 9 odst. 3, a jestliže takový rozpis shodně označí jako plánovací akt.

(4) Pro první čtvrtletí následujícího roku se uzavírají smlouvy o přípravě dodávek pro vývoz alespoň na takový objem, který odpovídá prvnímu čtvrtletí běžného roku.

§ 21

(1) Uzavřené smlouvy o přípravě dodávek na úseku dovozu jsou podkladem pro uvolňování devizového krytí.

(2) Je-li vydán plánovací akt o dodávce z dovozu, je povinen uzavřít smlouvu o dodávce též odběratel na žádost dodavatele.

§ 22

(1) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu investičních celků se zaměřuje na jejich soustavné a postupné vyjasňování v souladu se stupněm informací získaných při jednáních se zahraničním zákazníkem a s postupem projektové přípravy v tuzemsku; tomu se přizpůsobuje i obsah protokolů. Z tohoto hlediska se projednávání vývozního odběratele a hlavního dodavatele a hlavního dodavatele s jeho dodavateli, popřípadě projednávání na nižších dodavatelských stupních zaměří:

1. a) ve stadiu počátečních jednání se zahraničním zákazníkem na vzájemné vyjasnění podmínek a předpokladů spolupráce dodavatelů a na poskytování informací o vývoji jednání se zahraničním zákazníkem;
2. b) ve stadiu projektové přípravy na vymezení předpokládaného rozsahu budoucích dodávek, na vyjasnění dodavatelského systému a na zajištění spolupráce dodavatelů při zpracovávání projektu;
3. c) ve stadiu závěrečných jednání se zahraničním zákazníkem na zabezpečení hmotných dodávek (hlavního dodavatele, finálních dodavatelů a finálních poddodavatelů) a na vytvoření předpokladů pro urychlené uzavření smluv;
4. d) ve stadiu rozpracovanosti zakázky na ověřování postupu zajišťování dodávek a na případné úpravy vztahů, které z toho plynou.

(2) Organizace, která při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů potvrdí zabezpečení hmotných dodávek, nesmí na žádost odběratele odmítnout uzavření smlouvy na dodávku, a to v rámci jejího dohodnutého rozsahu.

(3) Nedohodnou-li se organizace při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů o zajištění hmotných dodávek v rozsahu dodávky vývozního investičního celku, projednají nadřízené orgány do jednoho měsíce rozpor mezi organizacemi a nebrání-li tomu vážné důvody, uloží organizacím povinnost uzavřít smlouvu podle příslušných ustanovení hospodářského zákoníku.

§ 23

(1) Dovozní odbytovou gescí²⁹) se rozumí soustředěné provádění odbytu výrobků z dovozu, zpravidla hromadně nebo sériově vyráběných a určených pro širší okruh odběratelů, jedinou tuzemskou organizací (dovozním gestorem), obvykle odbytovou organizací. Na hospodářských úsecích řízených v působnosti orgánů republik mohou být dovozní odbytové gesce zřízeny samostatně pro území každé republiky.

(2) Dovozní odbytová gesce se zpravidla vztahuje na všechny dovážené výrobky určeného druhu. Je-li to účelné, může se vztahovat pouze na výrobky dovážené z některých států, zejména u dovozů prováděných v rámci mezinárodní specializace a kooperace; její předmět může být vymezen i s ohledem na jiná důležitá hlediska.

(3) Dovozní gestor všechny dovážené výrobky určeného druhu nakupuje od příslušných organizací zahraničního obchodu a dodává je tuzemským odběratelským organizacím.

(4) O zřizování dovozních odbytových gescí, jejich předmětu a rozsahu rozhodují a dovozní gestory určují ústřední orgány jim nadřízené, a to po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a hlavními odběratelskými ústředními orgány a se souhlasem Státní plánovací komise a plánovacích komisí republik nebo republiky, pro jejíž území se zřizuje. Podnět ke zřízení dovozní odbytové gesce mohou dát i odběratelské ústřední orgány.

§ 24

(1) V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.

(2) Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající

1. a) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům státního plánu,
2. b) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům hospodářských plánů, dohodnutých nadřízenými ústředními orgány,
3. c) jednotné klasifikaci průmyslových oborů a výrobků nebo jednotné klasifikaci výrobků v zemědělství a v lesnictví. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků a nabídek na nové druhy zboží a obměnu sortimentu (např. doplnění a obměny kolekcí), zvyšování kvality, zlepšení adjustace, spotřebitelského balení apod.

§ 25

(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů³⁰) musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 24 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.

(2) Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a převedou je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svým nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout spolu s návrhem na řešení.

(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.

§ 26

(1) Stanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, uzavřou dodavatelské a odběratelské organizace ke splnění těchto úkolů hospodářské smlouvy podle zvláštního předpisu.³¹)

(2) Nestanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, projednají dodavatelské a odběratelské organizace úkoly směrnic v podrobnostech nezbytných pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky a o výsledcích těchto jednání pořídí protokoly s náležitostmi podle § 5 odst. 3 této vyhlášky. Protokoly předkládají organizace koordinačním ústředním orgánům³²) jako přílohy k návrhům na zařazení úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky.

(3) Protokoly podle odstavce 2 jsou podkladem pro uzavření hospodářských smluv podle zvláštního předpisu.³¹)

(4) Postup uvedený pro projednávání úkolů v odstavcích 1 a 2 platí i pro projednávání poddodávek (dílčí úkoly, etapy, popřípadě části řešení úkolů) pro tyto úkoly.

§ 27

Dodavatelské a odběratelské organizace, popřípadě jejich nadřízené orgány se mohou dohodnout, že budou postupovat obdobně podle § 26 odst. 2 též v případech, kdy nejde o úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky.

§ 28

Ústřední orgány přepravců projednají v období přípravy směrnic s ústředními orgány dopravy³³) předběžně předpokládané objemy přepravních požadavků na veřejnou dopravu podle hlavních plánovacích skupin, popřípadě podskupin zboží, podle druhů dopravy, které budou přepravu uskutečňovat, a podle oblastí odeslání zásilek, popřípadě podle oblastí provedení technologických přeprav nebo jiných výkonů veřejné dopravy. Federální ministerstvo zahraničního obchodu projedná s ústředními orgány dopravy předpokládaný souhrn přepravních požadavků na dovoz a vývoz jen v členění podle druhů dopravy.

§ 29

(1) Po rozpisu směrnic projednají organizace přepravců s příslušnými organizacemi veřejné dopravy své přepravní požadavky tak, aby mohly být podkladem pro uzavření hospodářských smluv o přípravě přeprav podle příslušných předpisů,³⁴) popřípadě pro vypracování návrhů plánů přepravy dopravních organizací.

(2) Ústřední orgány a orgány středního článku řízení přepravců i dopravy působí k tomu, aby jimi řízené organizace uzavíraly včas hospodářské smlouvy o přípravě přeprav.

§ 30

Organizace i orgány hospodářského řízení respektují již při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, týkajících se dodávek surovin, paliv, materiálů a výrobků, zásady hospodárného využívání dopravy a vytvářejí předpoklady k tomu, aby vůči dopravě nebyly uplatňovány požadavky nereálné a ekonomicky neodůvodněné (přepravy protisměrné, duplicitní, zbytečně daleké, přepravy neupravených substrátů s velkým podílem balastu, přepravy nevhodným dopravním prostředkem se zřetelem k povaze zásilek a k nákladům dodání apod.), aby dodávky byly uskutečňovány v expedičních množstvích, umožňujících řádné využití dopravních prostředků a zařízení a co nejrovnoměrnější časové i směrové rozvržení zásilek, popřípadě i účelné předzásobení v obdobích nižšího využívání dopravních kapacit.

§ 31

Organizace přepravců i dopravy podávají nadřízeným orgánům zprávy o průběhu a výsledcích projednávání přepravních požadavků s návrhy na řešení zbývajících rozporů a k posouzení stupně zabezpečení dodavatelsko-odběratelských vztahů přepravními výkony, jakož i odůvodněnosti a přiměřenosti přepravních požadavků a dodržování zásad hospodárnosti přepravy.

§ 32

U vybraných výrobků, jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy povinny projednat všechny příslušné dodavatelské organizace a všechny odběratelské organizace, které mají povinnost předkládat v návrzích svých hospodářských plánů údaje o spotřebě.³⁵)

§ 33

(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů.

(2) Požádá-li odběratelský (dodavatelský) orgán středního článku řízení nejpozději do konce prvního čtvrtletí běžného roku o souhrnné projednání důležitých dodavatelsko-odběratelských vztahů za všechny podřízené organizace na příští rok, je dodavatelský (odběratelský) orgán středního článku řízení povinen tomuto požadavku vyhovět. Podle povahy jednotlivých případů mohou být tímto souhrnným projednáním pověřeny podřízené organizace.

(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy podle odstavce 1 se projednávají v rámcové hloubce a struktuře, na které se organizace dohodnou. Základním východiskem přitom je Seznam surovin, materiálů a výrobků stanovený pro vypracování návrhů prováděcích plánů nebo jiná přiměřená nomenklatura odpovídající podmínkám a povaze daných vztahů.

(4) Dodavatelské a odběratelské ústřední orgány ve vzájemné dohodě stanoví, s ohledem na rozsah a význam konkrétních dodavatelsko-odběratelských vztahů, v kterých případech se jednání podle odstavce 2 musí vést.

(5) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 2 musí být dovedeny na podřízené organizace, pro které jsou závazné.

§ 34

(1) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 32 a 33 u výrobků, které jsou obsaženy v Seznamu surovin, materiálů a výrobků stanoveném pro vypracování návrhů prováděcích plánů, se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí. V komentáři k nim se zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři podle Jednotných metodických pokynů a v komentáři k němu.

(2) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních výrobků se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací.

§ 35

(1) Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popřípadě § 27 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování.

(2) Vyžádají-li si to zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků, vydají ústřední orgány ve vzájemné dohodě podrobnější pokyny pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů.³⁶) O vydání těchto pokynů informují ústřední orgány Státní plánovací komisi, Státní arbitráž Československé socialistické republiky a plánovací komise republik.

(3) Lhůta uvedená v § 33 odst. 2 se pro rok 1976 prodlužuje do 31. května 1975.

§ 36

Zrušuje se

1. a) vyhláška Státní plánovací komise č. 33/1972 Sb., o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,
2. b) výnos Státní plánovací komise ze dne 7. srpna 1972 o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v přepravě, jehož vydání bylo oznámeno v částce 21/1972 Sb.

§ 37