Vyhláška o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů

§ 22

Místa provádění dovozní rostlinolékařské kontroly

(1) Seznam vstupních míst pro provedení dovozní rostlinolékařské kontroly je uveden v příloze č. 13.

(2) Minimální požadavky pro výkon dovozní rostlinolékařské kontroly ve vstupních místech podle § 25 odst. 3 zákona nebo v místech podle § 25 odst. 2 zákona jsou uvedeny v přílohách č. 14 a 15.

§ 23

Naložení se zásilkou po provedení dovozní rostlinolékařské kontroly

(1) Rostlinolékařská správa oznamuje v souladu s § 26 odst. 6 zákona zadržení zásilky nebo partie podle § 26 odst. 1 zákona dále svým věcně příslušným územním útvarům a vstupním místům, a to včetně opatření, kterému bylo nařízeno zásilku nebo partii podrobit. Oznámení odesílá všem adresátům do dvou pracovních dnů od data zadržení zásilky nebo partie, v případě rozhodnutí o naložení se zásilkou nebo s partií podle § 26 odst. 1 písm. d) zákona přednostně rychleji.

(2) Vzor úředního oznámení o zadržení zásilky nebo partie podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 16, jeho úplné vyplnění se řídí doporučením v pokynech pro experty a úřední organizace ochrany rostlin členských států Evropské unie. Rostlinolékařská správa použije přednostně pro odeslání oznámení o zadržení zásilky nebo partie informační sítě, vytvořené Komisí pro tento účel.

§ 24

Zvláštní ustanovení

Malá množství rostlin nebo rostlinných produktů podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona, na která se nevztahují ustanovení § 21 odst. 1 a 3 zákona, jsou uvedena v § 4 odst. 5.

§ 25

Vývoz

(1) Žádost o vystavení rostlinolékařského osvědčení podle vzoru v příloze č. 17 části A nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport podle vzoru v příloze č. 17 části B podává vývozce písemně nebo i ústně, na místně příslušném pracovišti rostlinolékařské správy. Rozsah šetření k ověření splnění požadavků dovážející třetí země je závislý na těchto požadavcích a může zahrnovat prohlídky porostů, jejichž produkce je určena k vývozu, nebo odběr vzorků a jejich následné testování.

(2) Pokud je zásilka původem ze třetí země na území České republiky rozdělena, skladována, přeložena nebo přebalena, musí být tato zásilka při vývozu z České republiky do třetí země opatřena originálem rostlinolékařského osvědčení pro reexport a originálem rostlinolékařského osvědčení ze země původu zásilky nebo jeho ověřenou kopií. Pokud však

1. a) rostlinolékařské osvědčení ze země původu zásilky v plném rozsahu potvrzuje zdravotní stav zásilky podle platných karanténních požadavků dovážející třetí země, nebo
2. b) je v České republice možno v plném rozsahu potvrdit zdravotní stav zásilky podle platných karanténních požadavků dovážející třetí země,

smí být tato zásilka opatřena pouze rostlinolékařským osvědčením vydaným rostlinolékařskou správou, název země původu je v tomto případě uveden v tomto osvědčení v hranaté závorce.

(3) V případě vývozu dřevěného obalového materiálu do třetí země, která má stanoveny úřední fytosanitární požadavky na ošetření tohoto materiálu proti škodlivým organismům, popřípadě na označení takto ošetřeného materiálu, se za odpovídající ošetření a označení považuje ošetření a označení provedené v souladu s těmito požadavky anebo s požadavky mezinárodního standardu přijatého na základě ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷) Dřevěný obalový materiál pro vývoz do třetích zemí je nutno ošetřit v technickém zařízení podle § 68 odst. 2 zákona uznaném rostlinolékařskou správou. Rostlinolékařská správa zveřejňuje seznam technických zařízení uznaných podle § 68 odst. 2 zákona ve Věstníku.

§ 26

Stanovení a udržování chráněných zón a podmínky pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu

(1) Při provádění průzkumu k vymezení a udržování chráněné zóny se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury rostoucí zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 2 až 5. V případě jiných škodlivých organismů stanoví rostlinolékařská správa pro provádění průzkumu po vyhodnocení potřebných odborných údajů vhodné instrukce, které zveřejní ve Věstníku.

(2) Průzkum se provádí v příslušné chráněné zóně. K zajištění průzkumu se celé území chráněné zóny rovnoměrně rozdělí na čtverce s pravidelnou sítí pozorovacích bodů. U každého pozorovacího bodu se zaznamená jeho pořadové číslo, přesná zeměpisná šířka a délka, topografické údaje a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu, pozorovací body mohou být označeny a je možné vyhotovit mapy s vyznačením rozmístění těchto pozorovacích bodů.

(3) Posuzování vhodnosti výběru pozorovacího bodu podle odstavce 2 se provádí podle těchto kritérií:

1. a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně rozlehlé,
2. b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření,
3. c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například v místech, v nichž existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu.

(4) Je-li to vhodné s ohledem na druh (druhy) škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které mohou ovlivnit pozorování.

(5) Průzkum v pozorovacím bodu je zaměřen přinejmenším na:

1. a) reprezentativní počet jedinců rostlin nebo jednotek rostlinných produktů,
2. b) jednu nebo více hlavních hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu, popřípadě je rozšířen i na další hostitele ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem,

a zahrnuje:

1. 1. vizuální prohlídky k zjištění příznaků výskytu příslušných škodlivých organismů, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že tyto příznaky budou nejzřetelnější,
2. 2. ve sporných případech laboratorní testování vzorků,
3. 3. v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu a počtu pastí a způsob jejich použití se řídí biologií škodlivého organismu.

(6) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podle § 30 odst. 1 zákona jsou stanoveny v příloze č. 9 části A bodu II a části B bodu II. Technické podmínky a opatření k zamezení rozšíření škodlivých organismů při přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu jsou stanoveny v příloze č. 18.

§ 27

Škodlivé organismy

Škodlivé organismy, pro něž představují rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty nebezpečí šíření na základě zjištění učiněného při kontrole prováděné podle § 74 odst. 5 a 6 zákona, jsou

1. a) škodlivé organismy uvedené v přílohách č. 1 části A a č. 2 části A,
2. b) škodlivé organismy podle § 7 odst. 3 zákona a
3. c) škodlivé organismy, které na území České republiky nebyly dosud zjištěny a představují pro rostliny nebo rostlinné produkty, na tomto území pěstované, vyráběné nebo skladované, popřípadě pro životní prostředí, riziko podle § 10 odst. 2 zákona.

§ 28

Mimořádná rostlinolékařská opatření a způsob a rozsah odborného šetření

(1) Rostlinolékařská správa může upustit od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření podle § 76 odst. 6 písm. a) zákona v případě škodlivých organismů uvedených v přílohách č. 1 a 2.

(2) K posouzení nutnosti a rozsahu nařízení nebo vyhlášení mimořádných rostlinolékařských opatření při zjištění nebo podezření z výskytu škodlivých organismů podle § 7 a § 10 odst. 1 zákona rostlinolékařská správa

1. a) ověří správnost určení škodlivého organismu na základě úředního laboratorního diagnostického vyšetření,
2. b) zjistí původ jeho výskytu,
3. c) provede průzkum jeho územního rozšíření v místě a v okolí místa výskytu, popřípadě na dalších místech,
4. d) posoudí možnosti jeho dalšího šíření a možnosti jeho eradikace,
5. e) v případě potřeby ověří patotyp škodlivého organismu,
6. f) posoudí případný kalamitní charakter přemnožení škodlivého organismu a
7. g) v případě potřeby prověří vlastnické nebo uživatelské vztahy fyzických a nebo právnických osob k pozemkům v místě výskytu škodlivého organismu.

§ 29

Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření a náležitosti žádosti o tuto náhradu

(1) Náhradu majetkové újmy tvoří:

1. a) náhrada za zničené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty nebo za prokázanou ztrátu příjmů způsobenou jejich zničením nebo jejich ošetřením postupy stanovenými mimořádným rostlinolékařským opatřením, včetně nařízení jejich jiného než původně zamýšleného použití,
2. b) náhrada výdajů hospodárně vynaložených na provedení nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření.

(2) Náhrada majetkové újmy se poskytuje na základě písemné žádosti dotčené fyzické nebo právnické osoby.

(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje:

1. a) datum narození, jméno a příjmení žadatele, popřípadě obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, popřípadě obchodní firmu žadatele a jméno a příjmení jejího odpovědného zástupce, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2. b) adresu žadatele určenou k doručování a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
3. c) název peněžního ústavu a číslo účtu žadatele včetně směrového kódu peněžního ústavu, pokud je účet zřízen,
4. d) údaj, zda je žadatel plátcem daně z přidané hodnoty,
5. e) místo provedení mimořádných rostlinolékařských opatření: obec, katastrální území, číslo parcely, popřípadě přesnější označení místa,
6. f) popis a dobu plnění mimořádných rostlinolékařských opatření,
7. g) finanční vyjádření majetkové újmy.

(4) K žádosti podle odstavce 2 se přikládají:

1. a) doklad o podnikání (například výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list nebo výpis z evidence osob provozujících zemědělskou výrobu),
2. b) osvědčení finančního úřadu o registraci plátce daně,
3. c) doklady o vlastnictví příslušných pozemků nebo objektů nebo o jejich užívání z jiného právního důvodu,
4. d) účetní, případně daňové doklady, které prokazují vyčíslenou majetkovou újmu utrpěnou v důsledku provedení mimořádných rostlinolékařských opatření.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1. 1. Vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole.
2. 2. Vyhláška č. 355/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole.
3. 3. Vyhláška č. 195/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

§ 31

Účinnost