Vyhláška České národní banky, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě

§ 25

(1) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

(2) Pro účely kompenzací nástrojů podle § 26 a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34 lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od centrální banky státu zóny A nebo úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od banky se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo od obchodníka s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v bankovním portfoliu. Potom se použijí všechny takové úrokové pozice, které byly zaujmuty za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně oceňovány reálnými hodnotami.

§ 26

Kompenzace nástrojů

(1) Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kuponovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

(2) V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek:

1. a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o sedm dní,
2. b) v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o
   1. 1. 0 dní při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,
   2. 2. 7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně,
   3. 3. 30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.

§ 27

Úrokové pozice

(1) Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

(2) Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.

(3) Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(4) S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.

(5) V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(6) V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

(7) V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle hlavy deváté. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 28

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.

(2) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient 0.

§ 29

(1) Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika, kterými jsou metoda splatností podle § 30 nebo metoda durací podle § 31.

(2) Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.

(3) Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 33, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.

§ 30

Metoda splatností

(1) Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

(2) Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

1. a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),
2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),
5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),
6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),
7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),
8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 31

Metoda durací

(1) Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(2) Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(6) Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

§ 32

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací podle § 31 se rovná součtu

1. a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (§ 31 odst. 3),
2. b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (§ 31 odst. 4),
3. c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 (§ 31 odst. 4),
4. d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (§ 31 odst. 4),
5. e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (§ 31 odst. 5),
6. f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (§ 31 odst. 5),
7. g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (§ 31 odst. 6),
8. h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 6.

§ 33

Metoda marží

(1) Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 30 nebo § 32 nebo hlavy XI části třetí.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 42 nezařazují.

§ 34

Výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu spočtených podle metody splatností podle § 30 nebo metody durací podle § 31 a 32 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 33.

§ 35

(1) Kapitálový požadavek k akciovému riziku se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.

(2) V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle § 37.

§ 36

Kompenzace nástrojů

Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 37

Akciové pozice

(1) Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

(2) Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.

(3) Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.

(4) Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

(5) U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 38

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 37 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

(2) Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:

1. a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
2. b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze č. 2 této vyhlášky,
3. c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

(3) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 39

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 37 odst. 3.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.

§ 40

Akciové indexy

(1) Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.

(2) Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů nebo jako reálná hodnota akciového indexu.

(3) Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.

§ 41

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a bankovního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice

1. a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
2. b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se (§ 9 odst. 6) proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.

(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 42

Měnové pozice

(1) Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

(2) Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.

(3) Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.

(4) Celková měnová pozice je součet

1. a) větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje, a
2. b) absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 43

Silně korelované měny

(1) Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.

(2) Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 42 odst. 4.

§ 44

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku

(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.