Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu

§ 9

(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních předpisů³²) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.

(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda

1. a) v zastavěném území pro
   1. 1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo
   2. 2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,

1. b) pro umístění
   1. 1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, mobilních sítí, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²,
   2. 2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², nebo
   3. 3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku,

1. c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
2. d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
3. e) uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím³⁸), nebo
4. f) pro registrovaný významný krajinný prvek.

(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada¹⁸), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.

(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr

1. a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury³³) umísťovaný v koridoru vymezeném v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
2. b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
3. c) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury³³) umísťovaný v koridoru vymezeném v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
4. d) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
5. e) na zastavitelné ploše nebo ploše územní rezervy vymezené v platném územním plánu,
6. f) těžby ve stanovených dobývacích prostorech, nebo
7. g) vyhledávání a průzkumu nerostů ve stanovených průzkumných územích.

(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí

1. a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
2. b) vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,
3. c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,
4. d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy,
5. e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,
6. f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
7. g) výsledky pedologického průzkumu,
8. h) údaje o odvodnění a závlahách,
9. i) údaje o protierozních opatřeních,
10. j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
11. k) informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem,
12. l) vyjádření podle § 7 odst. 4, jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí,
13. m) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.

(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.

(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména

1. a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
2. b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
3. c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
4. d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a
5. e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.

(9) Výši odvodů vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví podle § 11.

§ 10

(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 8 pro záměr vyžadující povolení podle zvláštních právních předpisů je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů.⁶) Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů.⁶)

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů.⁶) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na návrh osoby podle odstavce 1 změnit pravomocné rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 21), jestliže se změnily podmínky rozhodné pro obsah souhlasu. Změna souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody je možná pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo přechodně chráněné plochy. Změny souhlasu z důvodu ochrany přírody nesmí převýšit 10 % plochy řešené původně schváleným plánem rekultivace. Změna souhlasu z důvodu ochrany přírody je účinná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné plochy.

(3) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů. Byl-li souhlas vydán formou rozhodnutí (§ 21), pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.

(4) Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, popřípadě pravomocné rozhodnutí o souhlasu (§ 21).

§ 11

(1) Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.

(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.

(3) Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu (§ 21).

(4) Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím

1. a) doručit kopii pravomocného rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu (§ 21), a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
2. b) písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další etapy záměru, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.

(5) Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 3 je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech oznámit změnu způsobu využití a doložit kopii oprávnění k provedení změny, a to do 1 měsíce od této změny.

(6) Dojde-li ke změně v osobě povinného k platbě odvodů, je nový povinný k platbě odvodů povinen oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je povinnost k platbě odvodů uložena novému povinnému. Platnost rozhodnutí o odvodech vydaného původnímu povinnému zaniká týmž dnem jako platební povinnost původnímu povinnému; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.

(7) Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno po zahájení realizace záměru, částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se přičte k první platbě odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace záměru.

§ 11a

(1) Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro

1. a) stavby drah včetně jejich součástí³⁴), je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát,
2. b) stavby dálnic, silnic a místních komunikací³⁵), včetně jejich součástí a příslušenství,
3. c) stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství,
4. d) výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
5. e) stavby a zařízení protierozní ochrany,
6. f) stavby čistíren odpadních vod,
7. g) změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím,
8. h) zalesnění na pozemcích ve IV. a V. třídě ochrany,
9. i) stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi,
10. j) cyklistické stezky nebo jejich části, budované v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem, nebo
11. k) zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku
    1. 1. ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo
    2. 2. vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha nebo rybník, nebo

1. l) registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněnou plochu změnou souhlasu podle § 10 odst. 2,
2. m) změnu druhu pozemku na druh pozemku lesní pozemek se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany,
3. n) vodní nádrže, retenční nádrže a rybníky,
4. o) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
5. p) realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí.

(2) Za stavby zemědělské prvovýroby se nepovažují stavby obsahující obytné místnosti, stavby pro zpracování a prodej zemědělské produkce a stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, například dostihová dráha nebo výcviková hala.

(3) Dojde-li do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu (§ 21) ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.

§ 11b

(1) Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 8 písm. c)] nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4, popřípadě do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo do dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné plochy.

(2) Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Potvrzení o ukončení odnětí zašle celnímu úřadu.

(3) Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.

(4) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí je souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu (§ 21) s trvalým odnětím, zaniká povinnost rekultivace daná předchozím souhlasem s dočasným odnětím na tutéž plochu. Týmž dnem zaniká platnost rozhodnutí o odvodech za dočasné odnětí; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.

(5) Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcí, část připadající do rozpočtu obce se mezi obce rozdělí poměrně podle plochy odňaté zemědělské půdy.

§ 12

Splatnost odvodů

(1) Odvod placený jednorázově je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.

(2) Jde-li o odvody placené každoročně, jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

(3) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě odvodu nepoužije.

(4) Odvod se neplatí, jestliže výše odvodu

1. a) placeného jednorázově nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
2. b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč ročně.

(5) Při správě placení odvodů se postupuje podle daňového řádu.