Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu

§ 5

Při územně plánovací činnosti

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů⁶) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska⁶) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

§ 6

Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle jiných právních předpisů⁸) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona³¹), grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.

(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.

§ 7

Při zpracování dokumentace pro povolení záměru

(1) Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.

(3) Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací¹⁰), celostátních drah¹¹) a vodních cest a jejich součástí¹²) je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.

(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.

§ 8

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách včetně realizace krajinných prvků, popřípadě aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména

1. a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
   1. 1. pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa,
   2. 2. z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky nelze zemědělsky obdělávat,
   3. 3. v zájmu ochrany přírody a krajiny,
   4. 4. pro ochranu archeologických nalezišť, nebo
   5. 5. pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod,

1. b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
2. c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
3. d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
4. e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále

1. a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
2. b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
3. c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu užívat.

(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

§ 8a

Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny

(1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.

(2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

1. a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,
2. b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,
3. c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,
4. d) plán rekultivace,
5. e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a
6. f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.

(5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.

(6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.

(7) Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují.

(8) Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle jiného právního předpisu⁶). Podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území podle jiného právního předpisu⁶) není jeho soulad s charakterem území.

(9) Pro zařízení sloužící pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě, se odstavce 2 až 6 a 8 použijí obdobně; namísto informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 musí žádost obsahovat informace dokládající splnění podmínek stanovených pro zařízení pro ukládání elektřiny. Platnost souhlasu je omezena na dobu provozu agrovoltaické výrobny elektřiny.

§ 8b

Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby

(1) Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměry realizovány, zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 1. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

1. a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládané doby životnosti,
2. b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,
3. c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,
4. d) plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměr podle odstavce 1,
5. e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a
6. f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměru schválí plán rekultivace.

§ 8c

Při využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin

(1) Zemědělskou půdu lze využívat jako plantáž dřevin¹⁸) nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu výsadbu dřevin, počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin.

§ 9

(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních předpisů³²) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr daný převažujícím účelem záměru.

(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda

1. a) v zastavěném území pro
   1. 1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo
   2. 2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,

1. b) pro umístění
   1. 1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²,
   2. 2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², nebo
   3. 3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m²,
   4. 4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m²,
   5. 5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě v areálu tohoto zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,

1. c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
2. d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
3. e) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím³⁸),
4. f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona⁴²), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,
5. g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo
6. h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada¹⁸), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.

(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr

1. a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury⁶) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
2. b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
3. c) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury⁶) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
4. d) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
5. e) na plochách vymezených v územním plánu k nezemědělskému využití,
6. f) hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo
7. g) geologických prací podle zákona o geologických pracích⁴³).

(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí včetně vymezení cílového záměru, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí

1. a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a s vyznačením krajinných prvků, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
2. b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,
3. c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet a informace, zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,
4. d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území; u záměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního fondu předloží vždy,
5. e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,
6. f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
7. g) výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem,
8. h) údaje o odvodnění a závlahách,
9. i) údaje o protierozních opatřeních,
10. j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
11. k) informaci, v jakém následném řízení podle jiného právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem, a v případě záměrů podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměru podle jiného právního předpisu⁶), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby, a
12. l) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.

(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.

(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména

1. a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
2. b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
3. c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
4. d) orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a
5. e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.

(9) Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.

§ 10

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, může na žádost změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené.

(2) Změna souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru, v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry nebo pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny je možná pouze ve výjimečných případech, a to na základě vyjádření orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace, které orgán ochrany zemědělského půdního fondu zahrne mezi podmínky změny souhlasu. Změny souhlasu nesmí převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Změny souhlasu pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku.

(4) Změny souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru nebo v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky.

(5) Pokud změna souhlasu podle odstavce 2, 3 nebo 4 obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.

(6) Pro náležitosti žádosti o změnu souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu platí přiměřeně § 9 odst. 6.

(7) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.

(8) Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

§ 10a

Veřejnoprávní smlouva o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

(1) Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi orgánem ochrany zemědělského půdního fondu příslušným k povolení změny souhlasu a oprávněným ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu lze provést změnu souhlasu pro těžbu nerostů ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny v rozsahu větším než 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud

1. a) těžební činnost na ploše, která je předmětem žádosti, byla ukončena nejméně 10 let před podáním žádosti o změnu souhlasu,
2. b) celková plocha rekultivovaného území je menší než 10 ha,
3. c) orgán ochrany přírody ve svém vyjádření potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku.

(2) Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření podle odstavce 1 písm. c) stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace.

(3) Návrh veřejnoprávní smlouvy předloží oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Návrh veřejnoprávní smlouvy musí obsahovat

1. a) identifikaci souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, kterého se změna týká, s vyznačením navrhovaných změn tohoto souhlasu,
2. b) vymezení pozemků, kterých se navrhovaná změna souhlasu týká, s vyznačením údajů katastru nemovitostí, vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres pozemků, kterých se navrhovaná změna týká v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
3. c) návrh změny dočasného odnětí na trvalé odnětí s vyznačením ploch, kterých se taková změna týká,
4. d) návrh změny rekultivačního plánu,
5. e) návrh podmínek pro dosažení cílového stavu rekultivace v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2,
6. f) závazek převedení peněžitých prostředků ve výši určené podle odstavce 5 na účet obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází.

(4) K návrhu veřejnoprávní smlouvy oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu přiloží

1. a) vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 1 písm. c),
2. b) souhlas vlastníka pozemku, není-li vlastník pozemku osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
3. c) souhlas dalších osob, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

(5) Výše peněžních prostředků podle odstavce 3 písm. f) se stanoví jako částka, kterou by oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musel vynaložit na plnění rekultivačního plánu na pozemcích dotčených změnou souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud by nedošlo k jeho změně na základě veřejnoprávní smlouvy.

(6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 60 dnů ode dne jeho předložení. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uzavře veřejnoprávní smlouvu, pokud shledá, že

1. a) jsou splněny podmínky tohoto zákona pro změnu souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
2. b) je v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 a
3. c) s uzavřením veřejnoprávní smlouvy souhlasí vlastník pozemku, není-li osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a další osoby, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

(7) Pokud veřejnoprávní smlouva obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.

(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti, nedojde-li k převedení prostředků podle odstavce 3 písm. f) do 3 měsíců od účinnosti smlouvy.