Zákon o soudech a soudcích

§ 1

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudnictví vykonávají nezávislé soudy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudy České a Slovenské Federativní Republiky jsou: Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.

účinné od 1. 9. 1991(3) Soudy České republiky a Slovenské republiky jsou: Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky, krajské soudy a okresní soudy (dále jen „soudy republik“).

účinné od 1. 9. 1991(4) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

účinné od 1. 9. 1991(5) Na území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

účinné od 1. 9. 1991(6) Působnost okresních soudů mohou v případech stanovených zákony národních rad vykonávat i soudy jinak označené.

§ 2

účinné od 1. 9. 1991Rozhodnutí všech soudů působících v České a Slovenské Federativní Republice jsou účinná a vykonatelná na celém jejím území.

§ 3

účinné od 1. 9. 1991Úkolem soudů je zejména

1. účinné od 1. 9. 1991a) rozhodovat o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob a státu, pokud zákon nestanoví jinak,
2. účinné od 1. 9. 1991b) rozhodovat o vině obžalovaného a ukládat zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,
3. účinné od 1. 9. 1991c) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, nestanoví-li zákon jinak,
4. účinné od 1. 9. 1991d) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí jiných orgánů, pokud tak zákon stanoví.

§ 4

účinné od 1. 9. 1991(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákony o řízení před soudy stanoví, ve kterých věcech se zúčastňují na rozhodování přísedící a ve kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce.

účinné od 1. 9. 1991(3) Kde tento zákon mluví o soudci, rozumí se tím i přísedící, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.

§ 5

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem. Jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jsou povinni rozhodovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

účinné od 1. 9. 1991(2) Zákon poskytuje soudcům ochranu před neoprávněnými zásahy do jejich činnosti.

účinné od 1. 9. 1991(3) Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zajištěním.

§ 6

účinné od 1. 9. 1991(1) Na orgány státní správy soudů se lze obracet se stížnostmi na postup soudu, jen jde-li o průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení před soudem.

účinné od 1. 9. 1991(2) Anonymní podání se nevyřizují.

účinné od 1. 9. 1991(3) Podrobnosti o stížnostech na postup soudů a o jejich vyřizování stanoví zvláštní zákony.

§ 7

účinné od 1. 9. 1991(1) Všichni jsou si před zákonem i před soudem rovni. Každý má právo na ochranu svých práv, svobod a právem chráněných zájmů před soudem, pokud zákon nesvěřuje tuto ochranu jiným orgánům. Soudy rozhodují samy a nezávisle, zda věc, která jim byla předložena k rozhodnutí, patří do jejich pravomoci.

účinné od 1. 9. 1991(2) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

účinné od 1. 9. 1991(3) Každý může před soudem jednat ve svém mateřském jazyku. Zákon stanoví, kdy náklady spojené s přibráním tlumočníka hradí stát.

§ 8

účinné od 1. 9. 1991(1) Řízení před soudy je zásadně ústní a veřejné. Výjimka může být stanovena jen zákonem.

účinné od 1. 9. 1991(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předseda senátu rozhoduje o tom, zda je možné v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy.

§ 9

účinné od 1. 9. 1991(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.

účinné od 1. 9. 1991(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.

účinné od 1. 9. 1991(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce a dvou přísedících.

§ 10

účinné od 1. 9. 1991Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně, pokud zákony o řízení před soudy nestanoví jinak.

§ 11

účinné od 1. 9. 1991Předseda a místopředseda okresního soudu v souladu s rozvrhem práce vykonávají soudnictví náležející okresnímu soudu jako předsedové senátů nebo jako samosoudci. Předseda okresního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování příslušným soudům vyššího stupně.

§ 12

účinné od 1. 9. 1991(1) Krajský soud se skládá z předsedy a místopředsedů soudu, dalších soudců a přísedících.

účinné od 1. 9. 1991(2) Krajský soud rozhoduje v senátech; samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.

účinné od 1. 9. 1991(3) Senáty krajského soudu se skládají

1. účinné od 1. 9. 1991a) ze dvou soudců, z nichž jeden je předsedou a tří přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
2. účinné od 1. 9. 1991b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.

§ 13

účinné od 1. 9. 1991(1) Krajské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství. Zákony o řízení před soudy stanoví, kdy krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

účinné od 1. 9. 1991(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o řízení před soudy.

§ 14

účinné od 1. 9. 1991Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející krajskému soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda krajského soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudů dává podněty ke sjednocování rozhodování nejvyššímu soudu republiky.

§ 15

účinné od 1. 9. 1991(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců.

účinné od 1. 9. 1991(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců.

§ 16

účinné od 1. 9. 1991Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Dbá o jednotný výklad a jednotné používání zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů tím, že

1. účinné od 1. 9. 1991a) rozhoduje o řádných a mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
2. účinné od 1. 9. 1991b) zaujímá stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů,
3. účinné od 1. 9. 1991c) přezkoumává zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,
4. účinné od 1. 9. 1991d) rozhoduje v dalších zákonem určených případech.

§ 17

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti kolegia trestní, občanskoprávní, obchodní a správní. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda nejvyššího soudu může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia, jestliže je to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů navrhují kolegiím zaujetí stanovisek ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.

§ 18

účinné od 1. 9. 1991(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, místopředsedy nejvyššího soudu a ostatních soudců. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců nejvyššího soudu.

účinné od 1. 9. 1991(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména:

1. účinné od 1. 9. 1991a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,
2. účinné od 1. 9. 1991b) zaujímá stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,
3. účinné od 1. 9. 1991c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s republikovou působností a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.

účinné od 1. 9. 1991(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit ministr spravedlnosti a generální prokurátor příslušné republiky a předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky. Na zasedání pléna je možno přizvat i jiné osoby.

§ 19

účinné od 1. 9. 1991(1) Předseda a místopředseda nejvyššího soudu republiky vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející nejvyššímu soudu republiky jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda nejvyššího soudu republiky na základě pravomocných rozhodnutí soudů republiky navrhuje kolegiím nebo plénu, aby zaujaly stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předseda nejvyššího soudu republiky svolává plénum nejvyššího soudu, určuje program jednání pléna a toto jednání řídí.

§ 20

účinné od 1. 9. 1991Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších osob, o kterých to stanoví zákon.

§ 21

účinné od 1. 9. 1991(1) Vojenský obvodový soud se skládá z předsedy, popřípadě místopředsedy, dalších soudců a přísedících.

účinné od 1. 9. 1991(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.

účinné od 1. 9. 1991(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce a ze dvou přísedících.

účinné od 1. 9. 1991(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně, pokud trestní řád nestanoví jinak.

§ 22

účinné od 1. 9. 1991(1) Předseda, popřípadě místopředseda vojenského obvodového soudu vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vojenskému obvodovému soudu jako předseda senátu nebo samosoudce. Předseda vojenského obvodového soudu mimo to při respektování soudcovské nezávislosti dbá, aby nedocházelo k průtahům v řízení, dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců, a o dodržování zásad soudcovské etiky, a na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování příslušným soudům vyšších stupňů.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předseda vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru; při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá soudcovské nezávislosti.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předsedu vojenského obvodového soudu zastupuje místopředseda nebo, není-li místopředsedy, jiný soudce předsedou soudu k tomu určený.

§ 23

účinné od 1. 9. 1991(1) Vyšší vojenský soud se skládá z předsedy, místopředsedy, dalších soudců a přísedících.

účinné od 1. 9. 1991(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.

účinné od 1. 9. 1991(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

1. účinné od 1. 9. 1991a) ze dvou soudců, z nichž jeden je předsedou, a tří přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně,
2. účinné od 1. 9. 1991b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.

účinné od 1. 9. 1991(4) Vyšší vojenské soudy rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy. Zákon o řízení před soudy stanoví, kdy vyšší vojenské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

§ 24

účinné od 1. 9. 1991(1) Předseda a místopředseda vyššího vojenského soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vyššímu vojenskému soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda vyššího vojenského soudu mimo to při respektování soudcovské nezávislosti dbá u svého soudu i u vojenských obvodových soudů, aby nedocházelo k průtahům v řízení, dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců, dbá o dodržování zásad soudcovské etiky, a na základě pravomocných rozhodnutí soudů dává podněty k sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předseda vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru; při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá soudcovské nezávislosti.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předsedu vyššího vojenského soudu zastupuje místopředseda vyššího vojenského soudu.

§ 25

účinné od 1. 9. 1991Výkon správy vojenských soudů

účinné od 1. 9. 1991(1) Správu vojenského soudnictví vykonává ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Za tím účelem při respektování soudcovské nezávislosti zejména:

1. účinné od 1. 9. 1991a) zajišťuje řádný chod vojenských soudů po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční,
2. účinné od 1. 9. 1991b) vyřizuje personální věci soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
3. účinné od 1. 9. 1991c) organizuje, usměrňuje a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy vojenských soudů,
4. účinné od 1. 9. 1991d) organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů u vojenských soudů a další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
5. účinné od 1. 9. 1991e) sleduje stav soudní agendy, sleduje a hodnotí postup vojenských soudů v řízení a jejich rozhodování z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, plynulosti řízení a za tím účelem vykonává prověrky práce vojenských soudů,
6. účinné od 1. 9. 1991f) dává Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podněty ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností,
7. účinné od 1. 9. 1991g) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců.

účinné od 1. 9. 1991(2) Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může výkon některých svých oprávnění přenést na náčelníka Správy vojenských soudů zřízené ve federálním ministerstvu obrany.

§ 26

účinné od 1. 9. 1991Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců.

§ 27

účinné od 1. 9. 1991(1) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. V senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a proti rozhodnutím senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky v případech, kdy tyto senáty rozhodovaly o řádném opravném prostředku.

účinné od 1. 9. 1991(2) Při sestavování senátů je třeba dbát, aby členy senátu byli občané obou republik; rozhoduje-li senát o opravném prostředku proti rozhodnutí senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o napadeném rozhodnutí.

účinné od 1. 9. 1991(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 20, je senát složen ze soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 28

účinné od 1. 9. 1991(1) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky sleduje pravomocná rozhodnutí nejvyšších soudů republik a vojenských soudů a zajišťuje zákonnost a jednotnost rozhodování mezi republikami a vojenskými soudy tím, že

1. účinné od 1. 9. 1991a) rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutí vyšších vojenských soudů v případech stanovených zákonem,
2. účinné od 1. 9. 1991b) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů, proti rozhodnutím senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud tento soud rozhodoval o řádném opravném prostředku, a dále proti rozhodnutím jiných orgánů činných v trestním řízení ve vojenských věcech v případech stanovených zákonem,
3. účinné od 1. 9. 1991c) zaujímá stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností,
4. účinné od 1. 9. 1991d) rozhoduje v jiných zákonem stanovených případech.

účinné od 1. 9. 1991(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky dále

1. účinné od 1. 9. 1991a) přezkoumává zákonnost rozhodnutí ústředních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, nestanoví-li zákon jinak,
2. účinné od 1. 9. 1991b) rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky a spory o pravomoc mezi soudy a federálními orgány státní správy, rozhoduje spory o příslušnost mezi soudy a mezi soudy a státními notářstvími a určuje jejich příslušnost v případech stanovených zákony o řízení před soudy a státními notářstvími,
3. účinné od 1. 9. 1991c) rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České a Slovenské Federativní Republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva.

§ 29

účinné od 1. 9. 1991(1) Jestliže některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky navrhnout kolegiu nebo plénu zaujetí stanoviska [§ 28 odst. 1 písm. c)].

účinné od 1. 9. 1991(2) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky vyžádá vyjádření předsedů nejvyšších soudů republik a může si vyžádat vyjádření i představitelů jiných orgánů a organizací.

účinné od 1. 9. 1991(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 30

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, vojenské, občanskoprávní, obchodní a správní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií. Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky může se souhlasem pléna sloučit některá kolegia, je-li to vzhledem k náplni jejich činnosti vhodné.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, nejvyšších soudů republik a vojenských soudů navrhují kolegiím zaujetí stanoviska ke sjednocování výkladů zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.

§ 31

účinné od 1. 9. 1991(1) Plénum Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z předsedy, místopředsedy a ostatních soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.

účinné od 1. 9. 1991(2) Zasedání pléna Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se mohou zúčastnit předsedové nejvyšších soudů republik a generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky. Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.

účinné od 1. 9. 1991(3) Plénum Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zejména

1. účinné od 1. 9. 1991a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,
2. účinné od 1. 9. 1991b) zaujímá stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností v otázkách týkajících se více kolegií nebo sporných mezi kolegii,
3. účinné od 1. 9. 1991c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě.

§ 32

účinné od 1. 9. 1991(1) Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky jako předseda senátu nebo soudce. Při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o dodržování zásad soudcovské etiky. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, nejvyšších soudů republik a vojenských soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanovisek ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky svolává plénum tohoto soudu, určuje program jeho jednání a řídí je.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává správu tohoto soudu s výjimkou jeho vojenského kolegia, zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudu. Při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na průtahy v řízení a nevhodné chování soudců dbá o dodržení soudcovské nezávislosti.

účinné od 1. 9. 1991(4) Správu vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky prostřednictvím předsedy tohoto kolegia v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(5) Místopředseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zastupuje předsedu způsobem stanoveným v jednacím řádu. V souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky jako předseda senátu nebo soudce.

§ 33

účinné od 1. 9. 1991Sídla a obvody soudů

účinné od 1. 9. 1991(1) Sídlem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky je Brno.

účinné od 1. 9. 1991(2) Sídla a obvody okresních a krajských soudů a sídla nejvyšších soudů republik určí zákony národních rad.

účinné od 1. 9. 1991(3) Zákony národních rad může být

1. účinné od 1. 9. 1991a) zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název,
2. účinné od 1. 9. 1991b) určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud.

účinné od 1. 9. 1991(4) Ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky může obecně závazným právním předpisem zřídit v obvodu okresního nebo krajského soudu jeho pobočku.

účinné od 1. 9. 1991(5) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy se zřizují a zrušují zákonem Federálního shromáždění, který též stanoví jejich sídla a obvody. Právo uvedené v odstavci 4 přísluší v oboru vojenského soudnictví federálnímu ministerstvu obrany.

§ 34

účinné od 1. 9. 1991Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České a Slovenské Federativní Republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudce mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.

účinné od 1. 9. 1991(3) Zvláštní zákon může stanovit další podmínky a postup při přezkoumávání předpokladů a morálních vlastností, potřebných pro funkci soudce.

účinné od 1. 9. 1991(4) Přísedící vojenského soudu mimo splnění podmínek uvedených v odstavci 1 musí konat vojenskou činnou službu nebo být příslušníkem ozbrojených sborů. Soudce vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky musí mimo to mít hodnost důstojníka nebo generála a splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.

účinné od 1. 9. 1991(5) Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, notářská zkouška, prokurátorská zkouška, arbitrážní zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe a jiné obdobné závěrečné zkoušky vykonané před účinností tohoto zákona mají stejné účinky jako odborná justiční zkouška podle tohoto zákona. Ministr spravedlnosti příslušné republiky a u vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky mohou uznat advokátní zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona.

§ 35

účinné od 1. 9. 1991Funkční období soudce a přísedícího

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci jsou jmenováni bez časového omezení.

účinné od 1. 9. 1991(2) Přísedící jsou voleni na dobu čtyř let.

účinné od 1. 9. 1991(3) Způsobilost vykonávat funkci soudce nebo přísedícího začíná dnem složení slibu po ustanovení.

účinné od 1. 9. 1991(4) Přísedící vojenských soudů jsou voleni na dobu, po kterou vykonávají vojenskou činnou službu nebo jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu čtyř let.

§ 36

účinné od 1. 9. 1991Počet soudců a přísedících

účinné od 1. 9. 1991(1) Počet soudců vojenských soudů určuje ministr obrany České a Slovenské Federativí Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(2) Počet soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanoví prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(3) Počet přísedících vojenských soudů stanoví předseda příslušného soudu, a to tak, aby jednotliví přísedící zpravidla nemuseli zasedat více než 12 dní v roce.

§ 37

účinné od 1. 9. 1991Slib

účinné od 1. 9. 1991(1) Po svém ustanovení skládají soudci a přísedící tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“. Odmítnutí složení slibu má za následek ztrátu funkce.

účinné od 1. 9. 1991(2) Složení slibu se neopakuje, jestliže byl přísedící zvolen znovu.

účinné od 1. 9. 1991(3) Slib skládají

1. účinné od 1. 9. 1991a) soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudci vojenských soudů do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
2. účinné od 1. 9. 1991b) soudci soudů republik do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky,
3. účinné od 1. 9. 1991c) přísedící okresních, krajských a vojenských soudů do rukou předsedy toho soudu, k němuž byli zvoleni.

§ 38

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudce Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky zpravidla ve stejném počtu z občanů České republiky a z občanů Slovenské republiky. Jmenování soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nabývá účinnosti schválením oběma sněmovnami Federálního shromáždění.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudce vojenských soudů jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(3) Soudce nejvyššího soudu republiky a ostatních soudů republik jmenuje předsednictvo příslušné národní rady na návrh vlády příslušné republiky.

účinné od 1. 9. 1991(4) Byl-li soudce soudů republiky jmenován soudcem soudů České a Slovenské Federativní Republiky, nebo byl-li soudce soudů České a Slovenské Federativní Republiky jmenován soudcem soudů republiky, složením slibu jeho dosavadní funkce zaniká.

účinné od 1. 9. 1991(5) Volbu přísedících soudů republik upraví zákony národních rad. Přísedící vojenských soudů volí shromáždění příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů na návrh komisí ustavených příslušnými veliteli.

§ 39

účinné od 1. 9. 1991Jmenování soudních funkcionářů

účinné od 1. 9. 1991(1) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje ze soudců tohoto soudu prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky; jestliže předsedou jmenoval občana České republiky, jmenuje místopředsedou občana Slovenské republiky nebo naopak.

účinné od 1. 9. 1991(2) Předsedu a místopředsedu nejvyššího soudu republiky jmenuje ze soudců těchto soudů předsednictvo příslušné národní rady na návrh vlády příslušné republiky.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a předsedy kolegií a předsedy senátů nejvyšších soudů republik jmenují předsedové příslušného soudu ze soudců tohoto soudu. Jde-li o soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, činí tak po dohodě s ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky.

účinné od 1. 9. 1991(4) Předsedy a místopředsedy krajských soudů, jakož i předsedy a místopředsedy okresních soudů jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců jmenovaných pro soudy příslušné republiky.

účinné od 1. 9. 1991(5) Předsedy senátů krajských a okresních soudů jmenuje předseda příslušného krajského soudu ze soudců krajského soudu a okresních soudů.

účinné od 1. 9. 1991(6) Předsedy a místopředsedy vyšších vojenských soudů a vojenských obvodových soudů, předsedy senátů vyšších vojenských soudů a vojenských obvodových soudů jmenuje ze soudců jmenovaných pro vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 40

účinné od 1. 9. 1991Přidělování soudců k výkonu funkce k určitému soudu a přeložení soudce

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudce soudů republik přiděluje k výkonu funkce k určitému soudu ministr spravedlnosti příslušné republiky na základě jeho předchozího souhlasu (§ 34 odst. 1). Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek ztrátu funkce, nelze-li soudce přidělit s jeho souhlasem k jinému soudu.

účinné od 1. 9. 1991(2) Ministr spravedlnosti může přeložit soudce na jiný soud téhož stupně nebo na vyšší soud jen s jeho souhlasem.

účinné od 1. 9. 1991(3) Na soud nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit soudce jen na jeho žádost.

účinné od 1. 9. 1991(4) Bez souhlasu nebo bez žádosti může být soudce přeložen na jiný soud téhož stupně nebo na nižší soud jen pravomocným rozhodnutím kárného soudu.

účinné od 1. 9. 1991(5) Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k nejvyššímu soudu republiky může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy nejvyššího soudu republiky se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu (odstavec 3).

účinné od 1. 9. 1991(6) O přidělení nebo přeložení vojenských soudců rozhoduje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Jinak se použijí přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 4.

§ 41

účinné od 1. 9. 1991(1) Pro řádný chod soudnictví je možno soudce dočasně přidělit

1. účinné od 1. 9. 1991a) k výkonu soudcovské činnosti k soudu vyššího stupně,
2. účinné od 1. 9. 1991b) k výkonu soudcovské činnosti u okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v obvodu krajského soudu (vyššího vojenského soudu), jde-li o soudce krajského soudu (vyššího vojenského soudu),
3. účinné od 1. 9. 1991c) k výkonu soudcovské činnosti u jiného okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v obvodu krajského soudu (vyššího vojenského soudu), jde-li o soudce okresního soudu (vojenského obvodového soudu).

účinné od 1. 9. 1991Dočasně lze přidělit soudce k jinému soudu pouze s jeho souhlasem.

účinné od 1. 9. 1991(2) Se souhlasem soudce je možno soudce dočasně přidělit

1. účinné od 1. 9. 1991a) k využití zkušeností k ústřednímu orgánu, který vykonává správu soudů, k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, k úřadům vlád republik nebo ke kancelářím zákonodárných orgánů,
2. účinné od 1. 9. 1991b) soudce okresního nebo krajského soudu k výkonu soudcovské činnosti k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému soudu.

účinné od 1. 9. 1991(3) Doba dočasného přidělení soudce nesmí přesahovat jeden rok v období tří roků s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a).

§ 42

účinné od 1. 9. 1991(1) O dočasném přidělení rozhoduje

1. účinné od 1. 9. 1991a) ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o dočasné přidělení soudců soudů republik k ministerstvu spravedlnosti, k nejvyššímu soudu republiky nebo k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, k úřadům vlád republik a ke kancelářím zákonodárných orgánů,
2. účinné od 1. 9. 1991b) ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o dočasné přidělení k okresnímu soudu mimo obvod krajského soudu nebo k jinému krajskému soudu,
3. účinné od 1. 9. 1991c) ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o soudce vojenských soudů,
4. účinné od 1. 9. 1991d) ministr spravedlnosti příslušné republiky a u soudců vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s předsedou Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o dočasné přidělení k tomuto soudu,
5. účinné od 1. 9. 1991e) předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o dočasné přidělení soudců tohoto soudu k Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky nebo ke Kanceláři Federálního shromáždění,
6. účinné od 1. 9. 1991f) předseda krajského soudu v ostatních případech.

účinné od 1. 9. 1991(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a e), s výjimkou přidělení k ministerstvu spravedlnosti, je třeba k přidělení soudce souhlasu vedoucího orgánu, k němuž má být soudce dočasně přidělen.

§ 43

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci, kteří jsou povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci vojenských soudů.

účinné od 1. 9. 1991(2) Způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky za branné pohotovosti státu upraví federální ministerstvo obrany v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a ministerstvy spravedlnosti republik.

§ 44

účinné od 1. 9. 1991Odvolání z funkce soudce a odvolání z funkce přísedícího vojenského soudu

účinné od 1. 9. 1991(1) Pravomocným rozhodnutím kárného soudu může být soudce z funkce uvedené v § 38 odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své soudcovské povinnosti.

účinné od 1. 9. 1991(2) Návrh na odvolání z funkce soudců soudů republik podává ministr spravedlnosti příslušné republiky, soudců vojenských soudů ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky předseda tohoto soudu.

účinné od 1. 9. 1991(3) Přísedící vojenského soudu může být ze své funkce odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího. O odvolání rozhoduje orgán, který přísedícího vojenského soudu zvolil (§ 38), a to na návrh orgánu, který podává návrh na jeho zvolení. Před rozhodnutím o odvolání je třeba si vyžádat vyjádření přísedícího.

účinné od 1. 9. 1991(4) Dnem, kdy bylo soudci nebo přísedícímu vojenského soudu doručeno rozhodnutí o odvolání, jejich funkce zaniká.

§ 45

účinné od 1. 9. 1991Vzdání se funkce soudce a funkce přísedícího vojenského soudu

účinné od 1. 9. 1991Soudce a přísedící vojenského soudu se mohou vzdát své funkce uvedené v § 38. Funkce soudce nebo funkce přísedícího vojenského soudu zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno orgánu, který soudce jmenoval nebo přísedícího zvolil.

§ 46

účinné od 1. 9. 1991Zproštění funkce soudce a zproštění funkce přísedícího vojenského soudu

účinné od 1. 9. 1991(1) Proti své vůli může být soudce své funkce uvedené v § 38 zproštěn, jestliže

1. účinné od 1. 9. 1991a) pravomocným rozhodnutím kárného soudu bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti,
2. účinné od 1. 9. 1991b) dosáhl věku 65 let.

účinné od 1. 9. 1991(2) Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) může být zproštěn funkce též přísedící vojenského soudu.

účinné od 1. 9. 1991(3) O zproštění funkce rozhoduje orgán, který soudce do funkce jmenoval nebo přísedícího zvolil (§ 38), a to na návrh orgánu, který podává návrh na jejich jmenování, popřípadě zvolení.

účinné od 1. 9. 1991(4) Dnem, kdy bylo soudci nebo přísedícímu vojenského soudu doručeno rozhodnutí o zproštění, jejich funkce zaniká.

§ 47

účinné od 1. 9. 1991Zánik funkce soudce a zánik funkce přísedícího vojenského soudu ze zákona

účinné od 1. 9. 1991Soudce pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena. Totéž platí pro přísedícího vojenského soudu.

§ 48

účinné od 1. 9. 1991Zánik funkce přísedícího okresních a krajských soudů upraví zákony národních rad.

§ 49

účinné od 1. 9. 1991Dočasné zproštění výkonu funkce soudce

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodu, pro který může být odvolán nebo má být zproštěn funkce podle § 46 odst. 1 písm. a), může být až do zániku funkce podle § 47 nebo do rozhodnutí o odvolání nebo o zproštění dočasně výkonu funkce soudce zproštěn.

účinné od 1. 9. 1991(2) O dočasném zproštění výkonu funkce soudce rozhoduje:

1. účinné od 1. 9. 1991a) ministr spravedlnosti příslušné republiky, jde-li o soudce soudu republiky; jde-li o soudce nejvyššího soudu republiky, činí tak po dohodě s předsedou tohoto soudu,
2. účinné od 1. 9. 1991b) předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o soudce tohoto soudu,
3. účinné od 1. 9. 1991c) ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o soudce vojenského soudu,
4. účinné od 1. 9. 1991d) orgán, který je do funkce jmenoval, jde-li o předsedy a místopředsedy nejvyšších soudů.

§ 50

účinné od 1. 9. 1991Zproštění, uvolnění a odvolání soudních funkcionářů

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudce bude na svou žádost zproštěn funkce uvedené v § 39. O zproštění rozhoduje orgán, který soudce do funkce jmenoval.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudce může být uvolněn z funkce předsedy a místopředsedy soudu a předsedy kolegia nejvyššího soudu orgánem, který jej do této funkce jmenoval. Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky uvolňuje z funkce předsedu vojenského kolegia tohoto soudu po dohodě s ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky. Uvolnit z funkcí uvedených v § 39 odst. 1 a 2 lze jen na návrh orgánu, který podává návrh na jmenování do těchto funkcí.

účinné od 1. 9. 1991(3) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen pravomocným rozhodnutím kárného soudu.

účinné od 1. 9. 1991(4) Dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o zproštění, uvolnění nebo odvolání z funkce, do které byl jmenován, jeho funkce zaniká.

účinné od 1. 9. 1991(5) Zproštění, uvolnění nebo odvolání z funkce uvedené v § 39 nemá za následek ztrátu funkce soudce (§ 38).

§ 51

účinné od 1. 9. 1991(1) Jestliže byl soudce zproštěn funkce podle § 46 odst. 1 písm. a), náleží mu po dobu tří měsíců od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání mu nenáleží, má-li nárok na starobní nebo invalidní důchod. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl soudci přiznán.

účinné od 1. 9. 1991(2) Jestliže byl soudce zproštěn nebo uvolněn z funkce uvedené v § 39 nebo jestliže byl podle tohoto ustanovení jmenován do nižší funkce, náleží mu po dobu tří měsíců vyrovnání rozdílu mezi výší dosavadního funkčního platu a nového platu. Vyrovnání mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně postižen.

účinné od 1. 9. 1991(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na soudce vojenských soudů a na soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jejichž nároky jsou upraveny předpisy platnými pro vojáky z povolání.

§ 52

účinné od 1. 9. 1991(1) Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.

účinné od 1. 9. 1991(2) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce soudce se vztahují, s výjimkou soudců vojenských soudů a soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, ustanovení zákoníku práce. Pracovní vztah vzniká dnem, který je stanoven k nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce podle tohoto zákona.

účinné od 1. 9. 1991(3) Funkce soudce a přísedícího je neslučitelná s funkcí poslance zákonodárného orgánu nebo orgánu místní samosprávy a s funkcí ve veřejné správě.

účinné od 1. 9. 1991(4) Soudce nesmí dále zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví. Toto ustanovení se nevztahuje na přísedícího.

účinné od 1. 9. 1991(5) Platové poměry soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky upraví zákon Federálního shromáždění. Platové poměry soudců soudů republik upraví zákony národních rad.

§ 53

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jsou vojáky z povolání, a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na ně předpisy platné pro vojáky z povolání.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudce vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nemůže být propuštěn z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru, jestliže předtím nebyl odvolán z funkce soudce (§ 44), této funkce se nevzdal (§ 45) anebo nebyl této funkce zproštěn (§ 46).

§ 54

účinné od 1. 9. 1991Základní povinnosti soudců

účinné od 1. 9. 1991(1) Soudci jsou povinni vykonávat svědomitě své povinnosti, zvyšovat si své odborné znalosti a při výkonu funkce i v občanském životě dodržovat soudcovskou etiku a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

účinné od 1. 9. 1991(2) Soudci nejsou oprávněni ke stávce ani k jinému znemožňování činnosti soudnictví.

účinné od 1. 9. 1991(3) Soudci jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, o věcech, o kterých se dozvěděli ve své úřední činnosti, pokud nebyli této povinnosti zproštěni ze zákona nebo osobou k tomu povolanou; k zproštění z vážných důvodů je oprávněn předseda soudu, a jde-li o předsedu soudu, předseda jeho bezprostředně vyššího soudu, jde-li o předsedu nejvyššího soudu republiky, předseda vlády, a jde-li o předsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 55

účinné od 1. 9. 1991Podmínky trestního stíhání

účinné od 1. 9. 1991(1) Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce je možno soudce a přísedícího trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem orgánu, který je jmenoval nebo zvolil.

účinné od 1. 9. 1991(2) Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci nebo přísedícímu, vyrozumí o tom předsedu příslušného soudu, a jde-li o soudce, též ústřední orgán, který vykonává správu příslušného soudu.

účinné od 1. 9. 1991(3) Souhlas podle odstavce 1 u přísedícího vojenského soudu dává předseda soudu, u kterého je přísedící činný.

§ 56

účinné od 1. 9. 1991Kárná odpovědnost soudců

účinné od 1. 9. 1991Kárnou odpovědnost soudců upravuje zvláštní zákon.

§ 57

účinné od 1. 9. 1991Odpovědnost za škodu způsobenou výkonem soudcovské funkce

účinné od 1. 9. 1991Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudu odpovídá stát. Zvláštní zákon stanoví, kdy a v jaké míře může stát vymáhat tuto škodu na soudci.

§ 58

účinné od 1. 9. 1991Zákony národních rad upraví působnost profesních zájmových organizací soudců soudů republik v otázkách upravených tímto zákonem.

§ 59

účinné od 1. 9. 1991Povolávání k soudnímu jednání

účinné od 1. 9. 1991(1) Přísedící se povolávají k výkonu funkce přísedícího na dobu zpravidla nepřesahující 12 dní v roce; prodloužení této doby je přípustné.

účinné od 1. 9. 1991(2) Přísedící vojenských soudů povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít alespoň stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší. Velitelé jsou povinni umožnit přísedícím plnění povinností vyplývajících z jejich funkce.

§ 60

účinné od 1. 9. 1991Náhrady za vykonávání funkce přísedícího

účinné od 1. 9. 1991(1) Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.

účinné od 1. 9. 1991(2) Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou.

účinné od 1. 9. 1991(3) Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstva spravedlnosti vyhláškou.

účinné od 1. 9. 1991(4) Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou. Náhrady příslušející přísedícím vojenských soudů upraví vyhláškou federální ministerstvo obrany v dohodě s resortními ministerstvy, kterým jednotlivé ozbrojené sbory podléhají.

§ 61

účinné od 1. 9. 1991Přípravná služba justičních čekatelů

účinné od 1. 9. 1991Účelem přípravné služby je odborně připravit justiční čekatele pro výkon funkce soudce. Přípravná služba justičních čekatelů trvá tři roky. Ministr spravedlnosti příslušné republiky, popřípadě ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může na žádost justičního čekatele zčásti započítat do přípravné služby dobu právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru, jestliže čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce. Zkrácení čekatelské praxe nemůže přesahovat dva roky.

§ 62

účinné od 1. 9. 1991(1) Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce (§ 34 odst. 1, 2 a 3) s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky.

účinné od 1. 9. 1991(2) Justiční čekatelé jsou oprávněni vykonávat pod dozorem soudce jednoduché úkony vyhrazené samosoudci, které určí ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky (federální ministerstvo obrany) vyhláškou.

účinné od 1. 9. 1991(3) Justiční čekatelé jsou povinni, a to i po skončení přípravné služby, zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudci. Zprostit této povinnosti je může předseda krajského soudu z vážných důvodů.

účinné od 1. 9. 1991(4) Justičním čekatelem u vojenského soudu se může stát pouze voják v činné službě.

účinné od 1. 9. 1991(5) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy příslušného krajského soudu (vyššího vojenského soudu) tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit zákony, budu se svědomitě připravovat na výkon soudcovské funkce a osvojím si zásady soudcovské etiky.“.

účinné od 1. 9. 1991(6) Platové poměry justičních čekatelů soudů republik upraví zákony národních rad.

§ 63

účinné od 1. 9. 1991Odborná justiční zkouška

účinné od 1. 9. 1991Po skončení přípravné služby jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat funkci soudce.