Zákon České národní rady o správě daní a poplatků

§ 33

účinné od 1. 1. 1993Registrační povinnost daňových subjektů

účinné od 1. 1. 1993(1) Poplatník, který obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat nepodnikatelskou samostatnou výdělečnou činnost,⁵) je povinen se do třiceti dnů registrovat u místně příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy začne provozovat nepodnikatelskou samostatnou výdělečnou činnost.

účinné od 1. 1. 1993(2) Začne-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do třiceti dnů.

účinné od 1. 1. 1993(3) Poplatník je povinen oznámit správci daně do třiceti dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území České republiky. Zpravidla třicet dnů před zrušením této stálé provozovny oznámí tuto skutečnost správci daně.

účinné od 1. 1. 1993(4) Plátce daně je povinen se registrovat u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 1993(5) Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.

účinné od 1. 1. 1993(6) Při plnění své registrační nebo oznamovací povinnosti je daňový subjekt povinen sdělit své plné jméno nebo název, bydliště, místo podnikání nebo sídlo, rodné číslo, identifikační číslo organizace, jakož i údaje osvědčující povolení nebo oprávnění podle odstavce 1. Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelským subjektem, též čísla účtů u bank, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Dále uvede údaje potřebné k určení místní příslušnosti správce daně, druhu daňových povinností, které u ní přicházejí v úvahu, a své organizační jednotky. Právnická osoba uvede též svůj statutární orgán a případně osoby, které jsou kromě tohoto orgánu za ni v daňových věcech oprávněny jednat. Jde-li o daňový subjekt se sídlem v cizině, uvede vždy svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. Je-li se zahájením činnosti spojena i povinnost platit zálohu na daň, uvede údaje potřebné pro stanovení této zálohy.

účinné od 1. 1. 1993(7) Dojde-li ke změnám skutečností uvedených v odstavcích 1 a 6, zejména zanikne-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

účinné od 1. 1. 1993(8) Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna se registrovat nejpozději v den zahájení dani podrobené činnosti.

účinné od 1. 1. 1993(9) Registrace nebo oznámení podle tohoto zákona se správci daně předkládá ve dvojím vyhotovení na tiskopise vydaném ministerstvem. Na registračním tiskopisu musí daňový subjekt též výslovně prohlásit, že jde o jeho první daňovou registraci nebo uvést, zda byl již někdy daňově registrován a pokud ano, kdy, u jakého správce daně, jaké bylo přidělené daňové identifikační číslo, jméno nebo název pod jakým byl registrován, a byla-li registrace odňata nebo zrušena, důvody z nichž se tak stalo. Ministerstvo může rozšířit údaje požadované při registraci na registračním tiskopisu, půjde-li o údaje nezbytné pro řádnou správu jednotlivých daní.

účinné od 1. 1. 1993(10) Správce daně prověří údaje sdělené daňovým subjektem při registraci a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil a zároveň určí lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen na výzvu odpovědět. Dodrží-li daňový subjekt tuto lhůtu, považuje se za dodrženou i lhůta uvedená v odstavci 1, jestliže jinak k porušení lhůty uvedené v odstavci 1 nedošlo.

účinné od 1. 1. 1993(11) Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto číslo je daňový subjekt povinen uvádět na všech daňových dokladech (např. na fakturách, dobropisech, vrubopisech, pokladních dokladech a dodacích listech), které bude vydávat, a dále při styku se správcem daně. Při změnách skutečností uvedených v osvědčení je daňový subjekt současně s oznámením těchto změn podle odstavce 7 povinen předložit osvědčení o registraci, na kterém správce daně změny nebo jeho zánik vyznačí.

účinné od 1. 1. 1993(12) Nesplní-li daňový subjekt svoji registrační nebo ohlašovací povinnost, zaregistruje jej správce daně z úřední povinnosti neprodleně, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.

účinné od 1. 1. 1993(13) Nesplní-li daňový subjekt svoji povinnost podle odstavce 7, provede správce daně příslušné změny v registraci nebo registraci zruší, jakmile zjistí rozhodné skutečnosti.

účinné od 1. 1. 1993(14) Je-li správcem daně orgán obce, může podle místních podmínek zde stanovenou registrační povinnost daňových subjektů vhodně omezit jak co do okruhu daňových subjektů, tak co do okruhu jimi uváděných skutečností.

účinné od 1. 1. 1993(15) Ustanovení předchozích odstavců se použijí, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 34

účinné od 1. 1. 1993Součinnost třetích osob

účinné od 1. 1. 1993(1) Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi je podle zvláštních předpisů zdaňován, jsou povinni poskytnout správci daně údaje potřebné pro vyměření a vymáhání daně.

účinné od 1. 1. 1993(2) Státní kontrolní orgány mají povinnost sdělovat správcům daně výsledky kontrol, pokud mají vztah k daňovým povinnostem.

účinné od 1. 1. 1993(3) Státní a jiné orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu správce daně sdělit údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 1993(4) Osoby, které mají listiny a jiné věci, jež mohou být důkazním prostředkem při správě daní, jsou povinny na výzvu správce daně listiny a jiné věci vydat nebo zapůjčit k ohledání, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 1993(5) Právnické osoby, které provádějí úhrady za výkony a za přenechání majetkových předmětů a práv fyzickým osobám, a při těchto úhradách nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat místně příslušnému správci daně, pokud vyplacená částka přesáhne 2000 Kčs v jednotlivém případě. V oznámení se uvede jméno a bydliště fyzické osoby, vyplacená částka, den výplaty a důvod platby. Oznámení se zašle vždy do třiceti dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

účinné od 1. 1. 1993(6) Banky jsou povinny sdělovat na písemné vyžádání správce daně čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech.⁶)

účinné od 1. 1. 1993(7) Na výzvu správce daně jsou mu pošty povinny sdělovat zejména totožnost osob, které mají pronajaty poštovní přihrádky, a údaje o počtu tam došlých zásilek a jejich odesilatelích, úhrn částek docházejících poštou daňovému subjektu nebo na jeho poštovní přihrádku, totožnost přejimatele zásilek poste restante nebo umožnit správci daně tyto údaje získat na poště a správnost údajů sdělených poštou na místě prověřit.

účinné od 1. 1. 1993(8) Orgány spojů jsou povinny sdělovat správci daně na jeho výzvu totožnost uživatelů telefonních, dálnopisných a telefaxových stanic, kteří nejsou uvedeni ve veřejně dostupných seznamech.

účinné od 1. 1. 1993(9) Pojišťovny jsou povinny sdělovat správcům daně výplaty pojistných plnění nahrazujících příjem nebo výnos do třiceti dnů ode dne plnění.

účinné od 1. 1. 1993(10) Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit správci daně na jeho výzvu jméno objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

účinné od 1. 1. 1993(11) Veřejní přepravci jsou na výzvu správce daně povinni mu sdělovat zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakteru zásilky a případné další bližší údaje, pokud jim budou známy.

§ 35

účinné od 1. 1. 1993Ukončení činnosti

účinné od 1. 1. 1993(1) Správce daně při zjištění, že daňový subjekt přestal vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, učiní opatření potřebná k urychlenému stanovení základů daně a k vybrání nedoplatků na všech daních za celou dobu jeho činnosti, ze které plynuly příjmy podléhající zdanění.

účinné od 1. 1. 1993(2) Daňový subjekt je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku písemný souhlas správce daně, jehož vydání si vyžádá. Povinnost předložit písemný souhlas správce daně s ukončením činnosti se týká i ostatních podnikatelských subjektů evidovaných v jiných evidencích.

účinné od 1. 1. 1993(3) Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového subjektu podle odstavce 2, se lze odvolat.

účinné od 1. 1. 1993(4) Je-li žádost daňového subjektu podle odstavce 2 zamítnuta, může další žádost podat nejdříve po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo zamítavé rozhodnutí doručeno.

účinné od 1. 1. 1993(5) Není-li o žádosti podle odstavce 2 rozhodnuto do tří měsíců od jejího podání, má se za to, že souhlas je udělen.

účinné od 1. 1. 1993(6) Rozhodnutí o žádosti se sděluje daňovému subjektu a soudu, který vede obchodní rejstřík nebo živnostenskému úřadu anebo jinému subjektu, který vede na základě zvláštních předpisů evidenci podnikatelů.

§ 36

účinné od 1. 1. 1993Vyhledávací činnost

účinné od 1. 1. 1993(1) Správce daně je povinen ověřovat úplnost evidence či registrace daňových subjektů a zjišťovat též všechny údaje týkající se jejich příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné a úplné vyměření a vymáhání daně.

účinné od 1. 1. 1993(2) Při této činnosti má správce daně stejná oprávnění jako při místním šetření.

účinné od 1. 1. 1993(3) Vyhledávací činnost může být vykonávaná i bez přímé součinnosti s daňovým subjektem a její výsledky se využijí až po zahájení příslušného daňového řízení.

§ 37

účinné od 1. 1. 1993Pokuty

účinné od 1. 1. 1993(1) Tomu, kdo nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy vyplývající z tohoto nebo zvláštního daňového zákona nebo uloženou rozhodnutím podle tohoto zákona, může správce daně opakovaně uložit pokutu až do celkové výše 2 000 000 Kčs. Opakovaně lze pokutu uložit, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

účinné od 1. 1. 1993(2) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

účinné od 1. 1. 1993(3) Proti rozhodnutí o uložení pokuty se lze odvolat do třiceti dnů od jeho doručení. Včas podané odvolání má odkladné účinky.

účinné od 1. 1. 1993(4) Tohoto opatření se nepoužije, přichází-li v úvahu použití § 68.

účinné od 1. 1. 1993(5) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle tohoto zákona.

účinné od 1. 1. 1993(6) Pokutu nelze uložit, jestliže uplynuly od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, dva roky. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí.

§ 38

účinné od 1. 1. 1993Pozastavení činnosti

účinné od 1. 1. 1993(1) Dochází-li u daňového subjektu k opakovanému porušení povinností nepeněžité povahy, za které již byla uložena pokuta podle § 37, a nedošlo při tom ani dodatečně ke splnění této povinnosti, může správce daně až na dobu třiceti dnů pozastavit daňovému subjektu jeho podnikatelskou činnost, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění a jíž se porušení povinnosti týká.

účinné od 1. 1. 1993(2) Pozastavení činnosti lze uplatnit jen tehdy, ztěžuje-li neplnění povinnosti subjektem daně jeho registraci nebo zjištění skutečností rozhodných pro správné a úplné stanovení daňového základu a daně.

účinné od 1. 1. 1993(3) Správce daně vyzve daňový subjekt k dodatečnému splnění jeho povinnosti a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu. Ve výzvě jej současně upozorní, že nebude-li jí vyhověno ve stanovené lhůtě, přistoupí správce daně k pozastavení činnosti daňovému subjektu. Proti této výzvě se lze odvolat do osmi dnů od doručení výzvy. Podané odvolání nemá odkladného účinku.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pokud lhůta stanovená ve výzvě marně uplynula, může správce daně vydat rozhodnutí o pozastavení činnosti daňovému subjektu. Součástí rozhodnutí musí být i jeho odůvodnění, způsob naložení s věcmi podléhajícími zkáze, jsou-li též zahrnuty v té části hmotného majetku subjektu daně, vůči které je pozastavení činnosti uplatněno, a přesné vymezení doby, od kdy a na jak dlouho se toto opatření uplatní.

účinné od 1. 1. 1993(5) Opravné prostředky proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemají odkladného účinku.

účinné od 1. 1. 1993(6) Pozastavení činnosti se uskuteční tak, že v rozhodnutí uvedený hmotný majetek se za policejní asistence uzavře a uzamkne a zajistí úřední uzávěrou. Daňový subjekt, u něhož došlo k pozastavení činnosti, je povinen předat správci daně do úschovy všechny klíče od takto zajištěného hmotného majetku po dobu, po kterou pozastavení činnosti trvá.

účinné od 1. 1. 1993(7) Je-li to možné a vhodné, může kromě toho správce daně opatřit uzavřený a uzamčený hmotný majetek vlastním zámkem.

účinné od 1. 1. 1993(8) O průběhu uplatnění pozastavení činnosti na místě se sepíše vždy protokol.

účinné od 1. 1. 1993(9) Od okamžiku, kdy byly přiloženy úřední uzávěry, je komukoliv zakázáno se zajištěným hmotným majetkem jakkoliv nakládat nebo do něj vstupovat.

účinné od 1. 1. 1993(10) Ukáže-li se během pozastavení činnosti na straně daňového subjektu nezbytná potřeba jakéhokoliv nakládání se zajištěným hmotným majetkem, může se tak stát jen se souhlasem správce daně a v jeho přítomnosti.

účinné od 1. 1. 1993(11) Případné ztráty vzniklé daňovému subjektu z pozastavení činnosti, včetně ušlého zisku, nese daňový subjekt, ledaže by rozhodnutí o pozastavení činnosti nenabylo právní moci nebo bylo zrušeno.

§ 39

účinné od 1. 1. 1993Záznamní povinnost

účinné od 1. 1. 1993(1) Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy vedl zvláštní záznamy, potřebné pro správné stanovení daňového základu a daně.

účinné od 1. 1. 1993(2) Povinnost vést záznamy ukládá správce daně rozhodnutím, proti kterému se nelze samostatně odvolat. Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů a jejich členění a uspořádání, včetně návaznosti na doklady, z nichž je záznam veden.

účinné od 1. 1. 1993(3) Daňový subjekt, který je povinen platit zálohy na daň, vede záznam s přehledem údajů potřebných pro stanovení daňového základu a daně a ve lhůtě stanovené pro placení záloh předkládá správci daně přehled potřebných ukazatelů.

účinné od 1. 1. 1993(4) Daňový subjekt, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle zvláštního předpisu, je povinen vždy vést evidenci příjmů a evidenci základních prostředků.

účinné od 1. 1. 1993(5) Správce daně je oprávněn přesvědčovat se již v průběhu zdaňovacího období o plnění záznamní povinnosti u daňového subjektu a ukládat mu rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Proti tomuto rozhodnutí není samostatné odvolání přípustné.

účinné od 1. 1. 1993(6) Záznamy a doklady k nim se vztahující je daňový subjekt povinen uchovávat po dobu, v níž zanikne právo daň vyměřit či dodatečně stanovit.

§ 40

účinné od 1. 1. 1993Daňové přiznání a hlášení

účinné od 1. 1. 1993(1) Daňové přiznání nebo hlášení je povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním předpisem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve.

účinné od 1. 1. 1993(2) Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise, vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Při dovozu plní funkci daňového přiznání písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží. Je-li přiznání nebo hlášení podáno též na technickém nosiči dat, musí být ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem.

účinné od 1. 1. 1993(3) Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do 31. 3. roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, jemuž přiznání zpracovává daňový poradce, stanovuje se lhůta k podání přiznání do 30. 6. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování uložena u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována.

účinné od 1. 1. 1993(4) Je-li zdaňovací období kratší než jeden rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do patnácti dnů po jeho uplynutí. Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

účinné od 1. 1. 1993(5) Je-li daňová povinnost vypořádávána při přechodu státních hranic, je daňový subjekt povinen současně předložit daňové přiznání.

účinné od 1. 1. 1993(6) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

účinné od 1. 1. 1993(7) Zemře-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno přiznání k dani za předchozí zdaňovací období, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do tří měsíců po úmrtí poplatníka. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.

účinné od 1. 1. 1993(8) Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce.

účinné od 1. 1. 1993(9) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede poplatník účetní uzávěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek.

účinné od 1. 1. 1993(10) Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

účinné od 1. 1. 1993(11) V případech uvedených v odstavcích 7 až 10 je daňová povinnost splatná ve lhůtě pro podání přiznání.

účinné od 1. 1. 1993(12) Daňový subjekt je povinen v daňovém přiznání nebo hlášení daň si sám vypočítat a uvést též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty a vyčíslit jejich výši.

účinné od 1. 1. 1993(13) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují se pro každé vyměřovací období samostatně.

§ 41

účinné od 1. 1. 1993Dodatečné a opravné daňové přiznání nebo hlášení

účinné od 1. 1. 1993(1) Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání nebo hlášení. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná.

účinné od 1. 1. 1993(2) Dodatečné přiznání nebo hlášení není přípustné, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání nebo hlášení týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu. Daňový subjekt musí být o takovém úkonu zpraven.

účinné od 1. 1. 1993(3) Před uplynutím lhůty k podání přiznání nebo hlášení může daňový subjekt podat opravné přiznání nebo hlášení. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání nebo hlášení a k přiznání nebo hlášení předchozímu se nepřihlíží.

účinné od 1. 1. 1993(4) Dodatečná nebo opravná daňová přiznání či hlášení podávají se na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. V tomto daňovém přiznání nebo hlášení se vyznačí rozdíly proti daňovému přiznání nebo hlášení původně podanému.

§ 42

účinné od 1. 1. 1993Přiznání k majetku

účinné od 1. 1. 1993(1) Fyzické osoby, které mají v České republice bydliště nebo se zde obvykle zdržují alespoň 183 dnů v kalendářním roce, přihlásí ke stanovenému datu majetek, který k tomuto datu vlastní v tuzemsku i v cizině.

účinné od 1. 1. 1993(2) Fyzické osoby, které nemají v České republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, přihlásí ke stanovenému datu věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitý majetek“), které vlastní v České republice.

účinné od 1. 1. 1993(3) Právnické osoby zabývající se podnikatelskou činností se sídlem na území České republiky přihlásí ke stanovenému datu majetek, který k tomuto datu vlastní v tuzemsku i v cizině.

účinné od 1. 1. 1993(4) Právnické osoby se sídlem mimo území České republiky přihlásí ke stanovenému datu nemovitý majetek, který vlastní v České republice.

účinné od 1. 1. 1993(5) Přiznání se podá vždy do 31. května podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Poprvé se přiznání podá v roce 1993, dále v roce 1995 a pak vždy po třech letech. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmů.

účinné od 1. 1. 1993(6) Na základě přiznání k majetku osob, které jsou povinny majetek hlásit, zjistí správce daně přírůstky majetku v jednotlivých letech.

účinné od 1. 1. 1993(7) Přiznání k majetku musí obsahovat jmenovitě

1. účinné od 1. 1. 1993a) veškerý nemovitý majetek,
2. účinné od 1. 1. 1993b) věci movité,
3. účinné od 1. 1. 1993c) majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

účinné od 1. 1. 1993(8) Majetek uvedený v odstavci 7 písm. a) se neoceňuje a majetek uvedený v odstavci 7 písm. b) a c) si daňový subjekt pro tyto účely ocení cenou obvyklou. Majetek uvedený v odstavci 7 písm. a) se do přiznání uvádí vždy a majetek uvedený v odstavci 7 písm. b) a c) jen tehdy, činí-li jeho souhrnná hodnota více než 1 000 000 Kčs. Při nižších částkách je přiznání dobrovolné.

účinné od 1. 1. 1993(9) Majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů se pro tyto účely dělí rovným dílem, nebylo-li dohodou manželů stanoveno jinak.

účinné od 1. 1. 1993(10) Na výzvu správce daně mají všechny osoby, které jsou povinny přihlásit majetek podle odstavců 1 až 4, povinnost prokázat u majetkových přírůstků, že byly pořízeny ze zdaněných prostředků. Tato povinnost se vztahuje i na majetek, který sice ke dni rozhodnému pro podání přiznání již předkladatel nevlastnil, ale nabyl v období od předcházejícího přiznání k majetku.

účinné od 1. 1. 1993(11) Zjištěné majetkové přírůstky, u nichž nebylo prokázáno jejich pořízení ze zdaněných prostředků, využije správce daně k dodatečnému přezkoušení správnosti zdanění za dobu, kdy k použití nezdaněných prostředků došlo a za použití pomůcek daň doměří.

účinné od 1. 1. 1993(12) Z majetkových přírůstků, u nichž zdanění nebylo prokázáno, správce daně vyměří daň z příjmů. K té části majetkového přírůstku, který vyplynul pouze ze změny cenových předpisů, případně změny obvyklé ceny, se nepřihlíží.

účinné od 1. 1. 1993(13) Právo dodatečně stanovit daň z příjmů na základě přiznání k majetku zaniká po dvaceti letech počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém povinnost podat majetkové přiznání vznikla.

účinné od 1. 1. 1993(14) Správce daně má právo prověřit správnost a úplnost údajů uvedených v přiznání k majetku. Pro tuto kontrolu platí přiměřeně ustanovení o daňové kontrole.

účinné od 1. 1. 1993(15) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, který majetek je od přihlašovací povinnosti osvobozen.

§ 43

účinné od 1. 1. 1993Vytýkací řízení

účinné od 1. 1. 1993(1) Vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného přiznání nebo hlášení a dokladů poplatníkem předložených nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, sdělí správce daně tyto pochybnosti poplatníkovi a vyzve jej, aby se k nim vyjádřil, zejména aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů řádně prokázal.

účinné od 1. 1. 1993(2) Ve výzvě poplatníkovi určí správce daně přiměřenou lhůtu k odpovědi, která nesmí být kratší patnácti dnů a poučí ho o následcích spojených s tím, jestliže pochybnosti neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu.

§ 44

účinné od 1. 1. 1993Stanovení daně v případě nepodání daňového přiznání nebo hlášení

účinné od 1. 1. 1993(1) Nebylo-li podáno daňové přiznání nebo hlášení včas, a to ani po výzvě správce daně nebo nebyly-li na výzvu ve stanovené lhůtě odstraněny vady, je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Správce daně může stanovit daň podle pomůcek také v případě, že poplatník uvedl v daňovém přiznání nebo hlášení nesprávné nebo neúplné údaje o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně a nesprávnost nebo neúplnost ani na výzvu správce daně neodstranil.

§ 45

účinné od 1. 1. 1993Zákaz přenosu daňové povinnosti

účinné od 1. 1. 1993Dohody uzavřené s tím, že daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou pro daňové řízení právně účinné, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

§ 46

účinné od 1. 1. 1993Vyměření daně a její dodatečné vyměření

účinné od 1. 1. 1993(1) Podle výsledků vyměřovacího řízení stanoví správce daně základ daně a její výši, která má být daňovému subjektu vyměřena a předepsána.

účinné od 1. 1. 1993(2) Pokud je základ daně nebo daň stanovena odchylně od základu daně a daně, jak je daňový subjekt přiznal nebo za řízení uznal, musí být z vyměřovacího spisu patrno, podle jakých pomůcek nebo na podkladě čeho se správce daně při stanovení základu daně a daně odchýlil, jakož i důvody těchto rozdílů. Obdobně musí být z vyměřovacího spisu patrno, jak byl daňový základ zjištěn a daň stanovena, stalo-li se tak bez přiznání nebo hlášení daňového subjektu.

účinné od 1. 1. 1993(3) Stanoví-li správce daně základ daně a daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si opatřil, přihlédne také ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když jím nebyly za řízení uplatněny.

účinné od 1. 1. 1993(4) O stanoveném základu daně a vyměřené dani vyrozumí správce daně daňový subjekt platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, a takto vyměřenou daň současně předepíše.

účinné od 1. 1. 1993(5) Neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání nebo hlášení, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá s uvedením důvodu nejpozději do konce příštího zdaňovacího období. V tomto případě se za den vyměření daně a současně za den doručení daňovému subjektu považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení a bylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno opožděně, nebo jde-li o dodatečné přiznání nebo hlášení, den kdy došlo správci daně.

účinné od 1. 1. 1993(6) Platebním výměrem se sděluje výše stanovené daně i v případech, kdy daňová povinnost má být podle zvláštních předpisů zaplacena bez podání daňového přiznání nebo hlášení, ale daňový subjekt tuto daňovou povinnost nesplnil.

účinné od 1. 1. 1993(7) Zjistí-li správce daně po vyměření daně, že tato stanovená daňová povinnost je nesprávně nižší oproti zákonné daňové povinnosti, dodatečně daň vyměří ve výši rozdílu mezi daní původně vyměřenou a daní stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem a takto dodatečně stanovenou daň současně předepíše. Právní moc rozhodnutí o původním vyměření daně není jejímu dodatečnému stanovení na překážku.

účinné od 1. 1. 1993(8) V odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru lze napadat jen doměřený rozdíl na daňovém základu a na dani.

účinné od 1. 1. 1993(9) Tiskopisy platebních výměrů, hromadných předpisných seznamů a vyhlášek k nim vydá ministerstvo.

§ 47

účinné od 1. 1. 1993Lhůty pro vyměření

účinné od 1. 1. 1993(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

účinné od 1. 1. 1993(2) Byl-li před uplynutím této doby učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

§ 48

účinné od 1. 1. 1993Odvolání

účinné od 1. 1. 1993(1) Proti stanovení daňového základu a daně správcem daně a proti jiným rozhodnutím, pro něž je to zákonem stanoveno nebo kde to zákon nevylučuje, může příjemce rozhodnutí podat odvolání.

účinné od 1. 1. 1993(2) Proti rozhodnutím, zejména proti výzvám podle § 43, která předcházejí stanovení daňového základu a daně, se nelze samostatně odvolat ani uplatnit mimořádný opravný prostředek.

účinné od 1. 1. 1993(3) Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

účinné od 1. 1. 1993(4) Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti

1. účinné od 1. 1. 1993a) přesné označení správce daně,
2. účinné od 1. 1. 1993b) přesné označení odvolatele,
3. účinné od 1. 1. 1993c) číslo jednací, případně číslo platebního výměru, proti němuž odvolání směřuje,
4. účinné od 1. 1. 1993d) uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí,
5. účinné od 1. 1. 1993e) návrh důkazních prostředků k tvrzením v odvolání uvedeným, není-li odvoláním namítán jen rozpor s právními předpisy,
6. účinné od 1. 1. 1993f) navrhované změny či zrušení rozhodnutí.

účinné od 1. 1. 1993(5) Odvolání lze podat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí proti němuž odvolání směřuje, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Neobsahuje-li podané odvolání zákonem předepsané náležitosti, vrátí je správce daně odvolateli s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu ne kratší patnácti dnů. Vyhoví-li odvolatel plně této výzvě, má se za to, že odvolání bylo podáno včas a řádně. Nevyhoví-li odvolatel výzvě, správce daně odvolací řízení zastaví. Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání.

účinné od 1. 1. 1993(6) Nemůže-li správce daně posoudit všechny údaje odvolání z výsledků již provedeného řízení, řízení doplní.

účinné od 1. 1. 1993(7) Do doby, než je o odvolání rozhodnuto, může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat.

účinné od 1. 1. 1993(8) Vezme-li odvolatel odvolání zpět, nemůže podat v téže věci odvolání nové, i když dosud odvolací lhůta neuplynula. Oznámení o zpětvzetí odvolání musí být podáno písemně, ústně do protokolu nebo písemným záznamem přímo ve vyměřovacím spisu, který podepisuje odvolatel a pracovník správce daně. Jsou-li v době od podání odvolání do jeho zpětvzetí učiněny správcem daně v řízení úkony, zpětvzetím odvolání se neruší a lze je využít v dalším řízení.

účinné od 1. 1. 1993(9) Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí, aniž by současně byl napadán jeho výrok.

účinné od 1. 1. 1993(10) Odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 49

účinné od 1. 1. 1993Postup správce daně

účinné od 1. 1. 1993(1) Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, rozhodne o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Správce daně může rozhodnout o odvolání i v případě, že mu vyhoví pouze částečně. Proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání.

účinné od 1. 1. 1993(2) Správce daně odvolání zamítne, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1993a) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání nepřípustné,
2. účinné od 1. 1. 1993b) je podáno po stanovené lhůtě,
3. účinné od 1. 1. 1993c) je podáno osobou k tomu nepříslušnou.

účinné od 1. 1. 1993Proti zamítnutí odvolání podle písmen a) až c) se lze odvolat.

účinné od 1. 1. 1993(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být odůvodněno, pokud se v něm nevyhovuje odvolání v plném rozsahu. V odůvodnění se musí správce daně vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pokud správce daně o odvolání podle odstavců 1 a 2 sám nerozhodne, postoupí odvolání spolu s výsledky doplněného řízení, s úplným spisovým materiálem a s předkládací zprávou odvolacímu orgánu k rozhodnutí.

účinné od 1. 1. 1993(5) Předkládací zpráva musí obsahovat zejména tyto údaje:

1. účinné od 1. 1. 1993a) zda nejde o odvolání nepřípustné nebo opožděné,
2. účinné od 1. 1. 1993b) shrnutí výsledků doplněného řízení,
3. účinné od 1. 1. 1993c) stanovisko ke všem důvodům odvolání,
4. účinné od 1. 1. 1993d) návrh na výrok rozhodnutí o odvolání.

§ 50

účinné od 1. 1. 1993Postup odvolacího orgánu

účinné od 1. 1. 1993(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je odvolacím orgánem orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal.

účinné od 1. 1. 1993(2) O odvolání proti rozhodnutí ministerstva rozhoduje ministr financí České republiky na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise.

účinné od 1. 1. 1993(3) Odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Vyjdou-li při přezkoumávání najevo skutečnosti odvolatelem sice neuplatněné, ale mající podstatný vliv na výrok rozhodnutí, lze k nim rovněž při rozhodování přihlédnout. Při tom není odvolací orgán vázán návrhy odvolatele a může proto změnit rozhodnutí odvoláním napadené i v neprospěch odvolatele. V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán výsledky daňového řízení doplňovat, odstraňovat vady řízení anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně se stanovením přiměřené lhůty.

účinné od 1. 1. 1993(4) V odvolacím řízení je odvolací orgán oprávněn použít přiměřeně i § 43.

účinné od 1. 1. 1993(5) Směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o dani stanovené podle pomůcek nebo o dani sjednané za řízení, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek pro použití tohoto způsobu stanovení daně. Shledá-li odvolací orgán, že tyto zákonné podmínky byly dodrženy, odvolání pro jeho neodůvodněnost zamítne.

účinné od 1. 1. 1993(6) Odvolací orgán rozhodnutí přezkoumá a není-li při rozhodování vázán ustanovením odstavce 5, rozhodnutí v odůvodněných případech změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne.

účinné od 1. 1. 1993(7) Rozhodnutí o odvolání musí být odůvodněno, pokud se v něm nevyhovuje odvolání v plném rozsahu. V odůvodnění se musí odvolací orgán vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými.

účinné od 1. 1. 1993(8) Vyplývá-li z povahy věci, že odvolání může podat několik daňových subjektů a odvolá-li se jen některý z nich, vyrozumí o tom odvolací orgán všechny ostatní dotčené daňové subjekty a vyzve je, aby se k podanému odvolání v jím stanovené lhůtě vyjádřily. Tato lhůta nesmí být kratší než patnáct dnů. Na vyjádření došlá po stanovené lhůtě se v dalším řízení nebere zřetel. Případná změna či zrušení daňové povinnosti plynoucí z rozhodnutí o odvolání se týká všech těchto daňových subjektů.

účinné od 1. 1. 1993(9) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné.

§ 51

účinné od 1. 1. 1993Stížnost

účinné od 1. 1. 1993(1) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně, požádá plátce daně ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy ke srážce došlo, o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svědčící pro jeho pochybnosti.

účinné od 1. 1. 1993(2) Plátce daně je povinen sdělit poplatníkovi požadované údaje do třiceti dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit.

účinné od 1. 1. 1993(3) Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně v jehož obvodu má plátce daně sídlo nebo bydliště, a to do třiceti dnů ode dne, kdy poplatník obdržel sdělení plátce daně.

účinné od 1. 1. 1993(4) Správce daně o stížnosti rozhodne a rozhodnutí doručí poplatníkovi i plátci daně. Výrok rozhodnutí musí být odůvodněn.

účinné od 1. 1. 1993(5) Proti tomuto rozhodnutí se může odvolat poplatník i plátce daně ve lhůtě třiceti dnů ode dne jeho doručení.

§ 52

účinné od 1. 1. 1993Námitka

účinné od 1. 1. 1993(1) Daňový subjekt může uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu správce daně v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím.

účinné od 1. 1. 1993(2) Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl, a to u správce daně, který úkon provedl. Správce daně posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní.

účinné od 1. 1. 1993(3) Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.

§ 53

účinné od 1. 1. 1993Reklamace

účinné od 1. 1. 1993Proti postupu správce daně při placení a evidenci daně může daňový dlužník podat reklamaci. O podmínkách a způsobu vyřizování platí přiměřeně ustanovení o námitkách.

§ 54

účinné od 1. 1. 1993Obnova řízení

účinné od 1. 1. 1993(1) Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím se obnoví na žádost příjemce rozhodnutí nebo z úřední povinnosti, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1993a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny již dříve v řízení a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí,
2. účinné od 1. 1. 1993b) rozhodnutí bylo učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, křivé výpovědi svědka nebo křivého znaleckého posudku nebo rozhodnutí bylo dosaženo jiným trestným činem,
3. účinné od 1. 1. 1993c) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a rozhodl-li příslušný orgán o ní dodatečně v podstatných skutečnostech, ovlivňujících výši stanovené daně nebo procesní postavení daňového subjektu jinak.

účinné od 1. 1. 1993(2) Žádost o obnovu řízení se podává u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

účinné od 1. 1. 1993(3) Žádost musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se žadatel prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy řízení, nejpozději však před uplynutím lhůty ve které zaniká právo daň vyměřit nebo doměřit. Tyto lhůty nelze prodloužit ani povolit navrácení v předešlý stav.

účinné od 1. 1. 1993(4) V návrhu na obnovu řízení musí být uvedeny okolnosti svědčící o důvodnosti návrhu a o dodržení lhůt.

účinné od 1. 1. 1993(5) Přešla-li místní příslušnost na jiného správce daně, než který v původní věci rozhodoval, návrh na obnovu řízení se podává u správce daně, který je místně příslušný v době podání návrhu.

§ 55

účinné od 1. 1. 1993Postup při obnově řízení

účinné od 1. 1. 1993(1) Obnovu řízení povolí nebo nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni.

účinné od 1. 1. 1993(2) Správce daně nařídí obnovu řízení z úřední povinnosti, pokud nezaniklo právo na vyměření daně. Povolení nebo nařízení obnovy řízení má vůči takto přezkoumávanému rozhodnutí odkladné účinky až do doby doručení rozhodnutí ve věci vydaného v obnoveném řízení s výjimkou zajišťovací exekuce.

účinné od 1. 1. 1993(3) Při změně místní příslušnosti rozhoduje o návrhu na obnovu řízení nebo ji nařizuje správce daně, který je místně příslušný v době podání návrhu.

účinné od 1. 1. 1993(4) V rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy řízení se vysloví v jakém rozsahu se řízení obnovuje a z jakých důvodů.

účinné od 1. 1. 1993(5) Proti rozhodnutí, jímž se obnova řízení povoluje nebo nařizuje, se nelze samostatně odvolat. Byla-li rozhodnutím žádost o obnovu řízení zamítnuta, lze se proti němu odvolat.

účinné od 1. 1. 1993(6) Nové řízení ve věci provede správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni; rozhodl-li o obnově řízení odvolací orgán, je správce daně při řízení vázán jeho právním názorem.

účinné od 1. 1. 1993(7) Pokud řízení nebo jeho jednotlivé úkony nebyly dotčeny důvodem, pro který se obnova řízení povoluje nebo nařizuje, zůstávají v platnosti.

účinné od 1. 1. 1993(8) Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší, pokud se ho důvod obnovy řízení týká. Proti novému rozhodnutí ve věci se lze odvolat.

§ 56

účinné od 1. 1. 1993Opravy zřejmých omylů a nesprávností

účinné od 1. 1. 1993(1) Stanovenou daň správce daně rozhodnutím opraví nebo zruší na žádost nebo z úřední povinnosti, pokud

1. účinné od 1. 1. 1993a) byla stanovena někomu, kdo podle zákona ji není povinen platit,
2. účinné od 1. 1. 1993b) došlo při stanovení daňové povinnosti k zřejmé chybě v počítání, psaní nebo jinému omylu, zejména jde-li o stanovení dvojí daňové povinnosti u téže daně a téhož daňového subjektu. Je-li v tomto případě stanovena dvojí daňová povinnost různě vysoká, zruší se daňová povinnost nižší.

účinné od 1. 1. 1993(2) Shodně s opravou daňové povinnosti se opraví také příslušenství daně.

účinné od 1. 1. 1993(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se použije přiměřeně i při opravě zřejmých nesprávností v jiných rozhodnutích nebo opatřeních, jimiž nebyla stanovena daňová povinnost.

účinné od 1. 1. 1993(4) Opravy nebo zrušení stanovené daně nelze provést zaniklo-li právo daň vyměřit nebo doměřit.

účinné od 1. 1. 1993(5) Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání.