Zákon o veřejných výzkumných institucích

§ 21

(1) Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.

(2) Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde

1. a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²¹),
2. b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.

(3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že

1. a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,
2. b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce,
3. c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,
4. d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně,
5. e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy²²),
6. f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů.

(4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění.

(5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí.

(6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26.

§ 22

Rozpočet

(1) Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok. Do svého rozpočtu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.

(2) Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z

1. a) podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu¹⁴),
2. b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků,
3. c) majetku,
4. d) přijatých darů a dědictví,
5. e) dotací na další činnost z veřejných prostředků,
6. f) jiné činnosti.

(3) Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména

1. a) náklady na hlavní činnost,
2. b) náklady na další činnost,
3. c) náklady na jinou činnost.

§ 23

Fondy

(1) Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy:

1. a) rezervní fond,
2. b) fond reprodukce majetku,
3. c) fond účelově určených prostředků,
4. d) fond sociální.

(2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

§ 24

Rezervní fond

(1) Zdrojem rezervního fondu jsou

1. a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění,
2. b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených.

(2) Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu

1. a) k úhradě ztráty,
2. b) k úhradě sankcí,
3. c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků,
4. d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy,
5. e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo
6. f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6].

§ 25

Fond reprodukce majetku

(1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

1. a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku,
2. b) příděl ze zisku,
3. c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
4. d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku,
5. e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
6. f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,
7. g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce.

(2) Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku

1. a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku,
2. b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku,
3. c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
4. d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo
5. e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.

§ 26

Fond účelově určených prostředků

(1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou

1. a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
2. b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí,
3. c) účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.

(2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje, výzkumné záměry nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli.

(3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.

§ 27

Sociální fond

(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Jeho užití se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].

(2) Pro účely vymezení uznaných nákladů ve výzkumu a vývoji²³) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.

§ 28

Majetek

(1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.

(2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

(3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.

(4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem²⁴) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba²⁵) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

(5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.

(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.

(7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.

(8) Veřejná výzkumná instituce může založit jinou právnickou osobu pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí

1. a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
2. b) vkládat do jiné právnické osoby nemovité věci vložené do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem a prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)],
3. c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost.

(9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.

(10) Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu²⁶) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

§ 29

Účetnictví

(1) Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu²⁷) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

(2) Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů²⁸), nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) O uznaných nákladech výzkumných záměrů a projektů výzkumu a vývoje vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²⁹).

(4) Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

§ 30

Výroční zpráva

(1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení radou instituce zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.

(2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.

(3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.

(4) Výroční zpráva obsahuje

1. a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách,
2. b) informace o změnách zřizovací listiny,
3. c) hodnocení hlavní činnosti,
4. d) hodnocení další a jiné činnosti,
5. e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce,
6. f) stanoviska dozorčí rady,
7. g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem³⁰).

§ 30a

(1) Veřejná výzkumná instituce může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na řešení výzkumného projektu³¹), jestliže

1. a) je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
2. b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování (§ 30c) a
3. c) se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků.

(2) Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na řešení výzkumného projektu, pro který se daná kvalifikace vyžaduje.

(3) Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se veřejná výzkumná instituce zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky.

§ 30b

Seznam výzkumných organizací

(1) Veřejná výzkumná instituce je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „žádost o schválení“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení veřejná výzkumná instituce uvede svůj název, identifikační číslo a své sídlo.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše veřejnou výzkumnou instituci do zvláštního seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „seznam výzkumných organizací“). Rozhodnutí o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení nebo rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje nebo přestane splňovat podmínky stanovené v § 30a odst. 1. Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; doba stanovená pro podání nové žádosti však nesmí být delší než 5 let.

(4) Do seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje

1. a) název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce,
2. b) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena veřejná výzkumná instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí,
3. c) údaj o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 3 s uvedením této doby.

(5) Seznam výzkumných organizací je veřejně přístupný, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství³¹) seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis ze seznamu výzkumných organizací.

(6) Veřejná výzkumná instituce je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do seznamu výzkumných organizací Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v seznamu výzkumných organizací.

(7) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis veřejné výzkumné instituce do seznamu výzkumných organizací, informuje o tom bezodkladně Policii České republiky a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

§ 30c

Dohoda o hostování

(1) Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na řešení výzkumného projektu a výzkumný pracovník se zavazuje výzkumný projekt provést. Dohoda o hostování stanoví právní vztah a pracovní podmínky výzkumného pracovníka. Ustanovení zvláštního právního předpisu³²) týkající se vstupu, pobytu a vycestování cizince z území České republiky nejsou dohodou o hostování dotčena.

(2) Veřejná výzkumná instituce může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže

1. a) ředitel po projednání s radou instituce rozhodl uskutečnit výzkumný projekt a ověřil
   1. 1. účel, dobu řešení výzkumného projektu a dostupnost finančních prostředků na provedení výzkumného projektu,
   2. 2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na řešení výzkumného projektu; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu³³),

1. b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky,
2. c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění³⁴) na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu.

(3) Po uzavření dohody o hostování předá veřejná výzkumná instituce výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 30a odst. 1 písm. c).

(4) Dohoda o hostování zaniká, jestliže

1. a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu³²), nebo
2. b) dojde mezi veřejnou výzkumnou institucí a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu.

(5) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem.

(6) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je veřejná výzkumná instituce povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Policii České republiky a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.

§ 30d

Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na

1. a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,
2. b) žadatele o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia provádějícího výzkum vedoucí k udělení akademického titulu „doktor“ nebo „doktor teologie“³⁵),
3. c) státního občana třetí země, jestliže nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle zvláštního právního předpisu³⁶) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,
4. d) výzkumného pracovníka vyslaného výzkumnou organizací z jiného členského státu.

§ 30e

Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí jinými výzkumnými organizacemi

(1) Úprava podmínek pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovená tímto zákonem pro veřejnou výzkumnou instituci platí s odchylkou podle odstavců 2 a 3 obdobně i pro jinou výzkumnou organizaci, za kterou se považuje

1. a) organizační složka státu nebo územního samosprávného celku,
2. b) organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra,
3. c) fyzická osoba podnikající podle zvláštního právního předpisu usazená v členském státě Evropské unie, nebo
4. d) právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie,

provádí-li na území České republiky výzkum vymezený zákonem o podpoře výzkumu a vývoje¹). Podmínky pro přijetí rozhodnutí o uskutečnění výzkumného projektu pro účely sjednání dohody o hostování se přitom řídí vnitřním předpisem veřejné výzkumné instituce.

(2) Jiná výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží

1. a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo d),
2. b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. c), a
3. c) některou z těchto listin:
   1. 1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje¹),
   2. 2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu³⁷), nebo
   3. 3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.

   Povinnost přiložit k žádosti o schválení tyto listiny se nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu³⁸). Tato povinnost se dále nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě věty první, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropských společenství³¹) v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem ze seznamu výzkumných institucí tohoto členského státu ne starším než 90 kalendářních dnů.

(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou jinou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 30a odst. 1 a dále postupuje obdobně jako v § 30b odst. 2 a 3.

(4) Jiná výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice.

§ 30f

Správní delikty

(1) Veřejná výzkumná instituce nebo jiná výzkumná organizace se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 30a odst. 1 písm. a), nebo
2. b) nesplní oznamovací povinnost podle § 30b odst. 6.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do 100 000 Kč.

§ 30g

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby³⁹) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.