Zákon o veřejných výzkumných institucích

§ 16

(1) Orgány veřejné výzkumné instituce jsou

1. a) ředitel,
2. b) rada instituce,
3. c) dozorčí rada.

(2) Orgány veřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2).

(3) Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce.

(4) Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce.

(5) Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví-li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady.

(6) Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy¹³). Porušení této povinnosti může být důvodem k odvolání z funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce.

§ 17

Ředitel

(1) Ředitel

1. a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce,
2. b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele,
3. c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví,
4. d) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy,
5. e) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou radou instituce,
6. f) předkládá poskytovateli¹⁴) návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané radou instituce,
7. g) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn,
8. h) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli,
9. i) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b).

(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení. Pokud zřizovatel nepřijme návrh rady instituce na jmenování ředitele, své rozhodnutí odůvodní. Rada instituce vyhlásí nové výběrové řízení. Ředitele odvolává zřizovatel na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí se souhlasem rady instituce. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

(3) V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.

(4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která

1. a) je způsobilá k právním úkonům,
2. b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin¹⁵), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
3. c) nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce¹⁶).

(5) Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů¹⁷) ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením.

(6) Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku.

(7) Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele¹⁸).

(8) Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva.

(9) Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru.

§ 18

Rada instituce

(1) Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce.

(2) Rada instituce

1. a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na její řádné hospodaření,
2. b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje,
3. c) schvaluje rozpočet veřejné výzkumné instituce a jeho změny a střednědobý výhled rozpočtu,
4. d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až e),
5. e) schvaluje výroční zprávu a účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
6. f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,
7. g) dává předchozí souhlas, popřípadě navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce,
8. h) vyhlašuje výběrové řízení, na základě jehož výsledku navrhuje zřizovateli jmenování vybraného uchazeče ředitelem veřejné výzkumné instituce, navrhuje odvolání ředitele, popřípadě dává souhlas k odvolání ředitele podle § 17 odst. 2,
9. i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce,
10. j) projednává návrhy na sjednání smluv o zahraniční spolupráci veřejné výzkumné instituce a smluv o spolupráci s institucemi České republiky.

(3) Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby, popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce.

(4) V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, a uživatelé výsledků výzkumu (dále jen „externí členové“). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu¹⁴) tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituce.

(5) Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K podávání návrhů na externí členy rady instituce vyzve ředitel i představitele jiných právnických osob nebo organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem nebo vývojem, popřípadě další představitele odborné veřejnosti. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu¹⁴) jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení.

(6) Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem¹) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce.

(7) Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období.

(8) Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy.

(9) Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce.

(10) Členství v radě instituce zanikne

1. a) uplynutím funkčního období,
2. b) odstoupením,
3. c) odvoláním, nebo
4. d) smrtí.

(11) Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů.

(12) V případě, že se po dobu 6 měsíců nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce k poslednímu kalendářnímu dni šestého měsíce nečinnosti rady instituce. Ředitel navrhne nové členy rady instituce podle odstavců 4 a 5.

§ 19

Dozorčí rada

(1) Dozorčí rada

1. a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav,
2. b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá
   1. 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,
   2. 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu¹⁹) za hmotný majetek,
   3. 3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce,
   4. 4. založit jinou právnickou osobu,
   5. 5. nabýt účast v existující právnické osobě,
   6. 6. vložit majetek do jiné právnické osoby,
   7. 7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce,

1. c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli,
2. d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli,
3. e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce,
4. f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce,
5. g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření,
6. h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel,
7. i) vyjadřuje se k návrhu výroční zprávy; své vyjádření předkládá řediteli a radě instituce,
8. j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 3,
9. k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti,
10. l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti.

(2) Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena.

(3) Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě.

(4) Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.

(5) Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období.

(6) Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady.

(7) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady.

(8) Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli.

§ 20

(1) Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména

1. a) volební řád rady instituce,
2. b) jednací řád rady instituce,
3. c) organizační řád,
4. d) vnitřní mzdový předpis²⁰),
5. e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce,
6. f) jednací řád dozorčí rady.

(2) Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel.

(3) Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci.

§ 21

(1) Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.

(2) Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde

1. a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²¹),
2. b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku.

(3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že

1. a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,
2. b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce,
3. c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce,
4. d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně,
5. e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy²²),
6. f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů.

(4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění.

(5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí.

(6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26.

§ 22

Rozpočet

(1) Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. Do svého rozpočtu a jeho střednědobého výhledu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.

(2) Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z

1. a) podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu¹⁴),
2. b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků,
3. c) majetku,
4. d) přijatých darů a dědictví,
5. e) dotací na další činnost z veřejných prostředků,
6. f) jiné činnosti.

(3) Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména

1. a) náklady na hlavní činnost,
2. b) náklady na další činnost,
3. c) náklady na jinou činnost.

(4) Veřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení radou instituce.

§ 23

Fondy

(1) Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy:

1. a) rezervní fond,
2. b) fond reprodukce majetku,
3. c) fond účelově určených prostředků,
4. d) fond sociální.

(2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

§ 24

Rezervní fond

(1) Zdrojem rezervního fondu jsou

1. a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění,
2. b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených.

(2) Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu

1. a) k úhradě ztráty,
2. b) k úhradě sankcí,
3. c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků,
4. d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy,
5. e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo
6. f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6].

§ 25

Fond reprodukce majetku

(1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

1. a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku,
2. b) příděl ze zisku,
3. c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
4. d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku,
5. e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
6. f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,
7. g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce.

(2) Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku

1. a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku,
2. b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku,
3. c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
4. d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo
5. e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.

§ 26

Fond účelově určených prostředků

(1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou

1. a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
2. b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí,
3. c) účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.

(2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli.

(3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.

§ 27

Sociální fond

(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Jeho užití se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].

(2) Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích²³) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.

§ 28

Majetek

(1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.

(2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

(3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.

(4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem²⁴) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba²⁵) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

(5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.

(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.

(7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.

(8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí

1. a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
2. b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků,
3. c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost.

(9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.

(10) Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu²⁶) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

§ 29

Účetnictví

(1) Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu²⁷) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

(2) Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů²⁸), nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²⁹).

(4) Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

§ 30

Výroční zpráva

(1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení radou instituce zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.

(2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.

(3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.

(4) Výroční zpráva obsahuje

1. a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách,
2. b) informace o změnách zřizovací listiny,
3. c) hodnocení hlavní činnosti,
4. d) hodnocení další a jiné činnosti,
5. e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce,
6. f) stanoviska dozorčí rady,
7. g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem³⁰).