Vyhláška o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 27

Elektronická evidence prohlášení o shodě a způsob předávání technických údajů

(1) Elektronická evidence prohlášení o shodě obsahuje následující údaje

1. a) identifikační číslo vozidla,
2. b) číslo schválení typu ES,
3. c) tovární značku vozidla,
4. d) typ vozidla,
5. e) jméno a příjmení osoby, která prohlášení o shodě vydala, a
6. f) datum vydání prohlášení o shodě.

(2) Způsob a forma předávání údajů do evidence technických údajů schválených typů silničních vozidel je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 28

Jednotlivá výroba silničního vozidla

(1) Technické požadavky na jednotlivě vyrobené vozidlo jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Vzor osvědčení pro jednotlivě vyrobená silniční vozidla s platností ve všech členských státech je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 29

Přestavba vozidla

(1) Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v přílohách č. 3 až 6 této vyhlášky pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie.

(2) Pokud se při přestavbě vozidla mění identifikační číslo vozidla, stanoví příslušný úřad, provádějící registraci vozidla, jakým způsobem se uvedené číslo vyznačí na nové nebo změněné konstrukční nebo podstatné části mechanismu vozidla. Pokud je na nahrazující konstrukční části vyznačeno identifikační číslo z jiného vozidla, toto se vždy znehodnotí přeražením křížky tak, aby zůstalo nadále identifikovatelné. Identifikační číslo vozidla, u kterého se mění konstrukční nebo podstatná část mechanismu vozidla, se pak vyrazí v blízkosti čísla znehodnoceného, a to v případě, že se jedná o konstrukční část prohlášenou výrobcem za záměnnou. Informace o ražbě identifikačního čísla náhradní technologií se uvede v dokladech vozidla.

(3) V případě, že výrobce prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu, se ohledně ražby identifikačního čísla vozidla postupuje obdobně jako v odstavci 2.

(4) Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho kategorii ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

(5) Při přestavbě vozidla lze změnit nebo upravit pouze jednu podstatnou část mechanizmu nebo konstrukci silničního vozidla. Jiné podstatné části mechanizmu nebo konstrukce silničního vozidla již nesmí být touto, ani žádnou následnou přestavbou změněny.

(6) Podmínky pro přestavbu vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným nebo zkapalněným zemním plynem jsou stanoveny v příloze č. 11.

§ 30

Povolení přestavby

(1) Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozidla a při povolování hromadné přestavby vozidel se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti typu vozidla.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ministerstvo přestavbu vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené podle § 29 odst. 1.

§ 31

Požadavky na konstrukci a stav výbavy

V příloze č. 12 k této vyhlášce jsou stanoveny

1. a) požadavky na konstrukci a stav povinné výbavy vozidel, v části B,
2. b) technické požadavky na výbavu jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků pro jejich užití v provozu na pozemních komunikacích, v části C,
3. c) technické požadavky na výbavu vozidel světelnými zařízeními, v části D,
4. d) technické požadavky na výbavu vozidel zvláštními výstražnými světelnými a zvukovými zařízeními, v části E,
5. e) technické požadavky na výbavu vozidel koly, pneumatikami a protiskluzovými řetězy, v části F,
6. f) technické požadavky na výbavu vozidel doplňkovými zařízeními, v části G,
7. g) technické požadavky na výbavu vozidel označením nejvyšší povolené rychlosti, v části H,
8. h) technické požadavky na výbavu zvláštních vozidel, v části I.

§ 32

Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje

Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, a požadavky na její konstrukci a stav jsou uvedeny v části A přílohy č. 12 k této vyhlášce.

§ 33

Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštního vozidla

(1) Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií T, C, R a S jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií SS a SN jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci a výpisu z tohoto technického osvědčení, je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 34

Spojitelnost z pohledu okamžité hmotnosti přípojného vozidla a souprav

(1) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h^-1 nejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. U jízdní soupravy traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel jízdní soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru.

(2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h^-1 nejvýše 1,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. Tento odstavec neplatí pro přípojná vozidla kategorií O₁ a O₂.

(3) Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla.

(4) Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií O₃ a O₄ v jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla. V případě více přípojných vozidel se jedná a součet jejich okamžitých hmotností.

(5) Prostřední vozidlo jízdní soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo jízdní soupravy. Kombinace pomocného vozíku ve spojení s návěsem se pro tyto účely pokládá za jedno vozidlo. Pomocným vozíkem pro výše uvedené účely se rozumí jedno nebo vícenápravové přípojné vozidlo kategorie O nebo R svojí konstrukcí určené k připojení návěsu příslušné kategorie za použití točnice pro připojení návěsového čepu. Pomocný vozík jako samostatné vozidlo musí plnit požadavky na příslušnou kategorii přípojného vozidla.

(6) Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O₁ a O₂ platí

1. a) okamžitá hmotnost nebrzděného přípojného vozidla kategorie O₁ nesmí být větší než největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla,
2. b) okamžitá hmotnost brzděného přívěsu kategorií O₁, O₂ nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, za podmínky, že okamžitá hmotnost takového přípojného vozidla není větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M₁ a N₁ a 1,5násobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M₁G a N₁G,
3. c) za traktor a vozidlo kategorie Z smí být zapojována přípojná vozidla kategorií O₁ a O₂ při dodržení podmínek z hlediska přípojných hmotností stanovených při schválení technické způsobilosti těchto vozidel, vozidla musí být vybavena schváleným spojovacím zařízením odpovídajícího typu schváleným výrobcem vozidla. Jestliže není přípojné vozidlo vybaveno výškově nastavitelnou ojí, musí být spojovací zařízení traktoru umístěno ve výšce 350-420 mm. Jestliže oj přípojného vozidla je výškově nastavitelná, může být výška spojovacího zařízení traktoru odlišná za podmínky, že osa ovládacího zařízení nájezdové brzdy přívěsu není skloněná od vodorovné roviny více jak ± 10°.

(7) Okamžitá hmotnost vozidla kategorie S vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h^-1 nejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti traktoru.

§ 35

Spojitelnost jízdních souprav

(1) Nebrzděná vozidla kategorie O₁ mohou být zapojována jen za vozidla kategorií M a N, jejichž hmotnost v provozním stavu (dále jen „provozní hmotnost“) je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.

(2) Pro spojování vozidel do jízdních souprav platí

1. a) za vozidla kategorií M, N a L lze připojit pouze vozidla kategorie O,
2. b) za vozidla kategorií T a C lze připojit pouze vozidla kategorie R, pokud není v § 34 odst. 6 stanoveno jinak.

(3) Vozidla kategorií R a S, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií R a S, která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak, u vozidel výše uvedených kategorií s největší povolenou hmotností nad 3 t zapojených do jízdní soupravy s tahačem musí být kromě toho účinek parkovací brzdy tahače prokazatelně schopen ubrzdit jízdní soupravu tahače s tímto vozidlem na svahu 12 %.

(4) V případě spojení tažného vozidla s přívěsem nebo dalším přívěsem musí být splněny dále uvedené požadavky

1. a) svislé statické zatížení pevné oje, svisle nevýkyvné, u přívěsů s nápravou uprostřed, musí mít vždy kladnou hodnotu, aby se zabránilo odlehčování zadních náprav tažného vozidla,
2. b) svisle výkyvná oj přívěsu nesmí mít, v zapojeném stavu, úhlovou odchylku od vodorovné roviny větší jak 10°, přitom poloha oje je dána spojnicí os čepů umožňujících kývání oje a bodu vlastního spojení s tažným vozidlem.

(5) Zapojení vozidel do jízdních souprav, s výjimkou tažení přívěsů kategorií O₁ a O₂ s nájezdovou brzdou, s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích

1. a) tažné vozidlo s ABS a přípojné vozidlo s ABS,
2. b) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo bez ABS,
3. c) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo s ABS za podmínky, že tažné vozidlo je vybaveno zařízením umožňujícím napájet a kontrolovat bezchybnou funkci ABS přípojného vozidla.

(6) Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií M₁ a N₁ smí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie O₁ nebo O₂ o maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400 mm od této roviny, měřeno na každé straně – po obou stranách, jízdní soupravy vozidel zapojených do jízdní soupravy a podélné ose.

(7) Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za vozidlo kategorie L nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti tažného motorového vozidla.

§ 36

Technické požadavky pro provoz jízdních souprav

(1) V rámci jednotlivého schvalování technické způsobilosti přívěsů kategorií O₁ a O₂ nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h^-1. Na základě technického protokolu, vydaného technickou zkušebnou, který obsahuje hodnocení jízdních vlastností vozidla a ověření stability, je možné zvýšit největší rychlost vozidel, jímž je schvalována technická způsobilost, či vozidel již provozovaných kategorie O₁ až na 130 km.h^-1, kategorie O₂ až na 100 km.h^-1, kategorie O₃ a O₄ až na 90 km.h^-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(2) Pokud přípojné vozidlo, jeho náklad nebo výměnná nástavba svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být tažné vozidlo opatřeno doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.

(3) Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h^-1, nebo je snížena podle § 38 odst. 6 pod 20 km.h^-1, musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi posledního vozidla jízdní soupravy deskami zadního značení pro „pomalá vozidla“. Toto označení splňuje podmínky stanovené schvalovacím předpisem EHK č. 69 a je podle něj schváleno. V případě, že je jízdní souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí zakryto.

(4) Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.

§ 37

Největší povolené hmotnosti silničních vozidel, zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy

(1) Největší povolené hmotnosti na nápravu vozidla nesmí překročit

(2) Největší povolená hmotnost silničních vozidel nesmí překročit

(3) Největší povolená hmotnost zvláštních vozidel nesmí překročit hodnoty platné pro silniční vozidla a dále

1. a) u traktorových návěsů může být vyšší než hmotnosti stanovené u přívěsů uvedené v odstavci 2 písm. d), e) a f) v závislosti na počtu náprav o hmotnost připadající na spojovací zařízení v závislosti na typu tohoto spojovacího zařízení a jeho povoleném zatížení,
2. b) u pracovních strojů přípojných nesmí přesahovat hodnoty stanovené pro traktorové přívěsy nebo návěsy.

(4) Největší povolená hmotnost vozidla nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti vozidla. Největší povolená hmotnost jízdní soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti jízdní soupravy. Největší povolená hmotnost na nápravu nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu.

§ 38

Hmotnosti vyžadované pro provoz na pozemních komunikacích

(1) Okamžitá hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nesmí překročit největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy. V případě znečištění například bláto, sníh nebo voda se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy maximálně o 3 %.

(2) Pro používání vozidel a jízdních souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje největší povolenou hmotnost nebo u nichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje největší povolenou hmotnost na nápravu, platí jiný právní předpis²).

(3) Hmotnost připadající na řízenou nápravu nebo nápravy motorového vozidla kategorie N nebo kloubového autobusu – měřeno při stání na vodorovné vozovce – nesmí poklesnout pod 20 % okamžité hmotnosti a u ostatních autobusů, s výjimkou autobusů třídy I a třídy A, pod 25 % okamžité hmotnosti.

(4) U vozidel kategorií M, N, O a L v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla.

(5) U vozidel kategorií T, C a SS v rozsahu od provozní až po největší povolenou hmotnost nesmí být hmotnost na řízenou nápravu, měřeno při stání na vodorovné vozovce, menší než 20 % okamžité hmotnosti vozidla. U vozidel kategorií T, C se však připouští nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje při současném snížení nejvyšší rychlosti na 20 km.h^-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

(6) U vozidel kategorií T, C, R, SS a S se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatik

1. a) u vozidel kategorií T, C a R nejvýše 15 % hmotnosti připadající na nápravu,
2. b) u vozidel kategorií SS a S nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu,
3. c) u traktoru po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu.

(7) Náklad na vozidle, i v jízdní soupravě, musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 12195-3, ČSN EN 12195-4³). Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat ČSN EN 12195-1³).

§ 39

Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav

(1) Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu jsou

1. a) největší povolená šířka

   § 39 Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav

   1.	vozidel kategorií M, N, O, R, T a C	2,55 m,
   2.	vozidel s tepelně izolovanou nástavbou, u které je tloušťka stěn větší než 45 mm	2,60 m,
   3.	dvoukolových mopedů	1,00 m,
   4.	ostatních vozidel kategorie L	2,00 m,
   5.	přípojných vozidel za dvoukolová motorová vozidla	1,00 m,
   6.	samojízdných a výměnných tažených strojů, nesených pracovních strojů v jízdní soupravě s nosičem a traktorů za podmínek stanovených v příloze č. 12 k této vyhlášce	3,00 m,
   7.	tramvají	2,65 m,

1. b) největší povolená výška

   § 39 Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav

   1.	vozidel, včetně sběračů tramvají a trolejbusů v nejnižší pracovní poloze	4,00 m,
   2.	vozidel kategorie L	2,50 m,
   3.	vozidel kategorií N, O, určených pro přepravu vozidel	4,20 m,
   4.	jízdní souprava tahače s návěsem	4,00 m + 2 % výšky,

1. c) největší povolená délka

   § 39 Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav

   1.	jednotlivého vozidla s výjimkou autobusu a návěsu	12,00 m,
   2.	a) trolejbusu a autobusu se dvěma nápravami	13,50 m,
   	b) trolejbusu a autobusu se třemi a více nápravami	15,00 m,
   3.	kloubového dvoučlánkového autobusu a trolejbusu	18,75 m,
   4.	kloubového tříčlánkového autobusu a trolejbusu	22,00 m,
   do největší povolené délky autobusů se započítává jakákoliv odnímatelná výbava, například schrána na lyže,
   5.	jízdní soupravy tahače s návěsem	16,50 m,
   6.	jízdní soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem	18,75 m,
   7.	jízdní soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem kategorie O určeným pro přepravu vozidel	20,75 m,
   8.	vozidla kategorie L	4,00 m,
   9.	tramvaje (sólo) včetně spřáhel	18,00 m,
   10.	jízdní soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel	65,00 m,
   11.	jízdní soupravy traktoru s jedním přívěsem nebo návěsem	18,00 m,
   12.	jízdní soupravy traktoru s přípojným pracovním strojem	18,00 m,
   13.	jízdní soupravy samojízdného stroje s podvozkem pro přepravu pracovního zařízení stroje	20,00 m,
   14.	jízdní soupravy se dvěma přívěsy nebo s kombinací návěsu a jednoho přívěsu	22,00 m.

Do celkové délky vozidla nebo jízdní soupravy se nepočítá délka nakládacího satelitního vozíku, který je v přepravní poloze namontován vzadu na vozidle, pokud nepřesahuje vozidlo o více než 1,20 m.

(2) Délka přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než délka tažného vozidla, nejvýše však 2,50 m.

(3) Délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravami uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky, nejvýše však 3,50 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

(4) Vzdálenost předního obrysu vozidla kategorie M nebo N, včetně nástaveb, nesmí být větší než 3,00 m od středu volantu a u vozidel kategorií T, C a SS, včetně nástaveb a pracovních strojů nesených, nejvýše 4,00 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

(5) Pro zvláštní vozidla platí z hlediska manévrovatelnosti požadavky uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel přiměřeně.

(6) Pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené rozměry, na pozemních komunikacích platí jiný právní předpis²).