Vyhláška o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

Příloha č. 1

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ A ZDRAVOTNÍ POTVRZENÍ K PŘEMÍSTĚNÍ ZVÍŘETE

Příloha č. 3

Názvy diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci ve veterinárním lékařství

Příloha č. 4

STUDIJNÍ PŘEDMĚTY V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU V OBLASTI VETERINÁRNÍHO LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY A ZNALOSTI A DOVEDNOSTI

STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘEČást A

Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně obsahuje alespoň tyto předměty:

1. I. Základní předměty
   1. a) fyzika,
   2. b) chemie,
   3. c) biologie zvířat,
   4. d) biologie rostlin,
   5. e) biomatematika.

1. II. Speciální předměty
   1. Skupina 1: Základní vědy
      1. a) anatomie včetně histologie a embryologie,
      2. b) fyziologie,
      3. c) biochemie,
      4. d) genetika,
      5. e) farmakologie,
      6. f) farmacie,
      7. g) toxikologie,
      8. h) mikrobiologie,
      9. i) imunologie,
      10. j) epizootologie,
      11. k) profesní etika.
   1. Skupina 2: Klinické vědy
      1. a) porodnictví,
      2. b) patologie včetně patologické anatomie,
      3. c) parazitologie,
      4. d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie,
      5. e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných druzích zvířat,
      6. f) preventivní lékařství,
      7. g) radiologie, reprodukce a poruchy reprodukce,
      8. h) hygienické předpisy,
      9. i) veterinární legislativa a soudní lékařství,
      10. j) terapeutika,
      11. k) propedeutika.
   1. Skupina 3: Živočišná výroba
      1. a) živočišná výroba,
      2. b) výživa zvířat,
      3. c) agronomie,
      4. d) ekonomika zemědělství,
      5. e) chov a zdraví zvířat,
      6. f) veterinární hygiena,
      7. g) etologie a ochrana zvířat.
   1. Skupina 4: Hygiena potravin
      1. a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu,
      2. b) hygiena a technologie potravin,
      3. c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin.
      4. Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické výuky, pokud je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod dohledem vysoké školy s veterinárním studijním programem a netrvá v rámci celého studia dohromady déle než 6 měsíců.
      5. Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.