Vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu

Příloha č. 1

Obsahové náležitosti havarijních plánů

Havarijní plán obsahuje:

1. a) identifikační údaje o držiteli licence (název obchodní firmy právnické nebo fyzické osoby, její sídlo nebo bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, druh licence), údaje o zařízeních, kterých se havarijní plán týká, datum zpracování, datum schválení, datum nabytí účinnosti, dobu platnosti, jméno osoby zpracovatele a jeho pracovní zařazení, jméno schvalující osoby a její pracovní zařazení a jejich podpisy,
2. b) seznam příloh, které tvoří havarijní plán,
3. c) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování a ve fázi výstrahy, při stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze,
4. d) organizační schéma s popisem základních vztahů a odpovědností,
5. e) přehled spojení na subjekty podílející se na řešení předcházení stavu nouze a stavu nouze, včetně spojení na subjekty podílející se na likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení,
6. f) zásady postupu při likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení,
7. g) postup při oznamování předcházení stavu nouze a vyhlašování stavu nouze.
8. Havarijní plán plynárenské soustavy České republiky dále obsahuje ustanovení o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky včetně jeho statutu a jednacího řádu.

Příloha č. 2

Obsahové náležitosti podkladů pro zpracování analýzy rizik

(1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavy obsahují:

1. a) standard pro infrastrukturu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴ (dále jen „standard“):
   1. 1. stanovení jediné největší plynárenské infrastruktury,
   2. 2. zajištění standardu na národní úrovni podle vzorce N-1,
   3. 3. zajištění standardu na regionální úrovni podle vzorce N-1,
   4. 4. zajištění obousměrné kapacity,

1. b) údaje nutné pro výpočet standardu podle vzorce N-1:
   1. 1. definice oblasti výpočtu,
   2. 2. definice na straně poptávky: D_max (den s nejvyšší spotřebou za posledních 20 let),
   3. 3. definice na straně nabídky: EP_m, P_m, S_m, I_m,

1. c) hodnotu standardu vypočtenou podle vzorce N-1,
2. d) použité předpoklady pro výpočet standardu podle vzorce N-1
   1. 1. na národní úrovni,
   2. 2. na regionální úrovni,

1. e) údaje o
   1. 1. výši spotřeby plynu v České republice (roční spotřeba za poslední dva roky, maximální denní spotřeba za poslední dva roky a maximální denní spotřeba za posledních dvacet let),
   2. 2. konfiguraci přepravní soustavy,
   3. 3. kapacitě pro fyzický tok plynu na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy, včetně předpokládané potřeby zvýšení kapacity přepravní soustavy,
   4. 4. kapacitě reverzního toku na hraničních bodech přepravní soustavy, včetně případné potřeby jejího navýšení,

1. f) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících dvou let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při
   1. 1. výjimečně vysoké poptávce po plynu,
   2. 2. narušení dodávek,
   3. 3. poruše hlavních přepravních infrastruktur nebo zásobníků plynu,

1. g) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavy obsahují:

1. a) údaje o:
   1. 1. výši spotřeby plynu na vymezeném území (roční spotřeba za poslední dva roky, maximální denní spotřeba za poslední dva roky a maximální denní spotřeba za posledních dvacet let),
   2. 2. skutečném průtoku plynu na vstupních a výstupních bodech distribuční soustavy (roční průtok plynu za poslední dva roky, maximální denní průtok plynu za poslední dva roky a maximální denní průtok plynu za posledních dvacet let),

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících dvou let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše hlavní distribuční infrastruktury (zejména přerušení toku plynu přes jednu či více vnitrostátních předávacích stanic),
2. c) popis výskytu narušení dodávek v předchozích letech včetně doby trvání, dopadů na zákazníky,
3. d) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynu obsahují:

1. a) údaje o
   1. 1. vstupních a výstupních bodech každého zásobníku plynu a jejich napojení na jednotlivé navazující soustavy,
   2. 2. celkové skladovací kapacitě virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu,
   3. 3. maximálním těžebním výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu,
   4. 4. maximálním vtláčecím výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu,
   5. 5. těžební křivce jednotlivých zásobníků plynu,
   6. 6. počtu a výkonech kompresorových jednotek umístěných v každém zásobníku plynu,

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících dvou let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše zásobníků plynu a dopady na navazující soustavy,
2. c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(4) Podklady zpracované výrobcem plynu obsahují:

1. a) údaje o
   1. 1. napojení jednotlivých výroben plynu na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu,
   2. 2. maximálním denním množství plynu dodaného na předávací místo,

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících dvou let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše výrobny plynu a dopady na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu,
2. c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(5) Podklady zpracované obchodníkem s plynem obsahují popis rizik při narušení dodávek plynu od dodavatelů a návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

Příloha č. 3

Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu

(1) Rozsah bezpečnostního standardu se stanovuje následujícím způsobem:

1. a) Pro případ mimořádných teplotních hodnot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví tento den s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu, jako den G. Dále stanoví den H, který je stejným dnem předcházejícího kalendářního roku.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu R^max.den pro období G (tj. předpokládanou maximální denní kapacitu při nejnižší teplotě dosažené za posledních 20 let) jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě typového diagramu dodávky (dále jen „TDD“),

   je koeficient i-té třídy TDD pro den G přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let,

   M je koeficient, korigující rozsah bezpečnostního standardu pro daný měsíc a jeho výše pro jednotlivé měsíce v roce je uvedena v následující tabulce:

   Příloha č. 3 Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu

   říjen	listopad	prosinec	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září
   0,4	0,7	0,9	1,0	0,9	0,7	0	0	0	0	0	0

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   ^C1,D1,FS^A,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B ve dni H,

   je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den G, přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let,

   je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den H, přepočtený na skutečnou teplotu v tomto dni.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální denní spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od 1. 10. do 31. 3. předcházejícího období.

1. b) Pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období I. Dále stanoví období J, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R^30dnů jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD,

   je součet koeficientů i-té třídy TDD v období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let.

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B v období J,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období J, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období.

1. c) Pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů z aktuálních normálových teplot za celou Českou republiku. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období T. Dále stanoví období U, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R^N-1 jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD,

   je součet koeficientů i-té třídy TDD za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období.

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   ^C1,D1,FS^A,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B za období U,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období U, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období.

(2) Koeficienty K_max.den, L_max.den, K_30dnů, L_30dnů, K_N-1, L_N-1 jsou uvedeny na čtyři desetinná místa, konstanta M na jedno desetinné místo. Operátor trhu stanoví tyto koeficienty na dny G a H a období I, J, T a U a zveřejní je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Údaje o skutečných spotřebách odběrných míst chráněných zákazníků s měřením typu A a B a o plánovaných ročních spotřebách odběrných míst zákazníků s měřením typu C s rozlišením třídy TDD jsou k dispozici v systému operátora trhu.

(4) Rozsah bezpečnostního standardu se stanoví jen pro ta odběrná místa chráněných zákazníků s měřením typu A a B, která byla připojena před dnem H a před prvním dnem období J a U.

(5) V případě, že na odběrném místě chráněného zákazníka dojde ke změně typu měření z C na A nebo B, stanoví obchodník s plynem denní podíl spotřeby rozpočítáním poslední známé plánované roční spotřeby a třídy TDD do jednotlivých dnů období J nebo U nebo dne H podle platné metodiky TDD.

(6) Hodnota bezpečnostního standardu se udává v MWh zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

Příloha č. 4

Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu

Příloha č. 5

Bezpečnostní standard dodávky (BSD)

Příloha č. 6

Doklad na zajištění Bezpečnostního standardu dodávek plynu (BSD) jiným účastníkem trhu s plynem podle § 11 odst. 4 písm. f)

Příloha č. 7

Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku

Příloha č. 8

Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu

Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu nemůže překročit dobu stanovenou pro jednotlivé provozovatele zásobníků plynu následovně:

1. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníkům plynu Tvrdonice, Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Háje, Třanovice - 120 dnů
2. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Uhřice - 90 dnů
3. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Dambořice - 100 dnů