Vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu

Příloha č. 1

Obsahové náležitosti havarijních plánů

Havarijní plán obsahuje:

1. a) identifikační údaje o držiteli licence (název obchodní firmy právnické nebo fyzické osoby, její sídlo nebo bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, druh licence), údaje o zařízeních, kterých se havarijní plán týká, datum zpracování, datum schválení, datum nabytí účinnosti, dobu platnosti, jméno osoby zpracovatele a jeho pracovní zařazení, jméno schvalující osoby a její pracovní zařazení a jejich podpisy,
2. b) seznam příloh, které tvoří havarijní plán,
3. c) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování a ve fázi výstrahy, při stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze,
4. d) organizační schéma s popisem základních vztahů a odpovědností,
5. e) přehled spojení na subjekty podílející se na řešení předcházení stavu nouze a stavu nouze, včetně spojení na subjekty podílející se na likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení,
6. f) zásady postupu při likvidaci havárií provozovaného plynárenského zařízení,
7. g) postup při oznamování předcházení stavu nouze a vyhlašování stavu nouze.
8. Havarijní plán plynárenské soustavy České republiky dále obsahuje ustanovení o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky včetně jeho statutu a jednacího řádu.

Příloha č. 2

Obsahové náležitosti podkladů pro zpracování posouzení rizik

(1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavy obsahují:

1. a) popis přepravní soustavy a určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu,
2. b) zajištění infrastrukturního standardu podle nařízení (EU) 2017/1938
   1. 1. vzorec N-1,
   2. 2. určení jediné největší plynárenské infrastruktury,
   3. 3. výpočet vzorce N-1 na úrovni České republiky,
   4. 4. popis hodnot používaných pro všechny parametry ve vzorci N-1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu,
   5. 5. uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N-1,
   6. 6. vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N-1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu,
   7. 7. vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N-1 pomocí hydraulického modelu,

1. c) obousměrná kapacita
   1. 1. propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacita obousměrných toků,
   2. 2. ujednání, jimiž se řídí užívání kapacity obousměrného toku,
   3. 3. udělené výjimky z obousměrnosti pro jednotlivé propojovací body,

1. d) návrh opatření pro snížení identifikovaných rizik ze strany provozovatele přepravní soustavy.

(2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavy obsahují:

1. a) údaje o:
   1. 1. výši spotřeby plynu na vymezeném území (roční spotřeba za poslední dva a čtyři roky, maximální denní spotřeba za poslední dva roky a maximální denní spotřeba za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let),
   2. 2. skutečném průtoku plynu na vstupních a výstupních bodech distribuční soustavy (roční průtok plynu za poslední dva roky, maximální denní průtok plynu za poslední dva a čtyři roky a maximální denní průtok plynu za poslední dva a čtyři roky a za posledních dvacet let), včetně členění podle typu zákazníků,

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše hlavní distribuční infrastruktury (zejména přerušení toku plynu přes jednu či více vnitrostátních předávacích stanic),
2. c) popis výskytu narušení dodávek v předchozích letech včetně doby trvání, dopadů na zákazníky,
3. d) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik,
4. e) popis distribuční soustavy a identifikace klíčové infrastruktury pro bezpečnost dodávek.

(3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynu obsahují:

1. a) údaje o
   1. 1. vstupních a výstupních bodech každého zásobníku plynu a jejich napojení na jednotlivé navazující soustavy,
   2. 2. celkové skladovací kapacitě virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu (celkový i pracovní objem),
   3. 3. maximálním těžebním výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu,
   4. 4. maximálním vtláčecím výkonu virtuálního zásobníku plynu a jednotlivých zásobníků plynu,
   5. 5. těžební křivce jednotlivých zásobníků plynu,
   6. 6. počtu a výkonech kompresorových jednotek umístěných v každém zásobníku plynu,

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše zásobníků plynu a dopady na navazující soustavy,
2. c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(4) Podklady zpracované výrobcem plynu obsahují:

1. a) údaje o
   1. 1. napojení jednotlivých výroben plynu na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu,
   2. 2. maximálním denním množství plynu dodaného na předávací místo,

1. b) popis a pravděpodobné důsledky scénářů na období následujících čtyř let a identifikaci z nich vyplývajících rizik při poruše výrobny plynu a dopady na připojenou přepravní nebo distribuční soustavu,
2. c) návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik.

(5) Podklady zpracované obchodníkem s plynem obsahují popis rizik při narušení dodávek plynu od dodavatelů, dále rozdělení dodávkových zdrojů plynu podle země původu a návrh preventivních opatření ke snížení zjištěných rizik, zejména s ohledem na přerušení dodávek od hlavního dodavatele.

Příloha č. 2a

Obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření

(1) Podklady zpracované provozovatelem přepravní soustavy obsahují:

1. a) opatření týkající se propojení se sousedními státy na základě rizik identifikovaných v analýze rizik,
2. b) popis budoucích infrastrukturních projektů, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek,
3. c) popis, jak jsou jednotlivé infrastrukturní projekty zohledněny v desetiletém plánu rozvoje soustavy pro celou Unii vypracovávaného ENTSOG.

(2) Podklady zpracované provozovatelem distribuční soustavy obsahují:

1. a) roční spotřebu chráněných zákazníků dle jednotlivých kategorií,
2. b) popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek.

(3) Podklady zpracované provozovatelem zásobníku plynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek.

(4) Podklady zpracované výrobcem plynu obsahují popis budoucích infrastrukturních projektů včetně data jejich zprovoznění, kapacity a odhadovaného dopadu na bezpečnost dodávek.

Příloha č. 3

Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu a podmínky jeho použití

(1) Rozsah bezpečnostního standardu se stanovuje následujícím způsobem:

1. a) Pro případ mimořádných teplotních hodnot v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví tento den s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu, jako den G. Dále stanoví den H, který je stejným dnem předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření nesmí přesáhnout 7 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu R^max.den pro období G (tj. předpokládanou maximální denní kapacitu při nejnižší teplotě dosažené za posledních 20 let) jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě typového diagramu dodávky (dále jen „TDD“),

   je koeficient i-té třídy TDD pro den G přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let,

   M je koeficient, korigující rozsah bezpečnostního standardu pro daný měsíc a jeho výše pro jednotlivé měsíce v roce je uvedena v následující tabulce:

   Příloha č. 3 Stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu a podmínky jeho použití

   říjen	listopad	prosinec	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září
   0,4	0,6	0,8	0,9	0,8	0,6	0	0	0	0	0	0

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   ^C1,D1,FS^A,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B ve dni H,

   je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den G, přepočtený na nejnižší teplotu dosaženou ve stejném dni a měsíci za posledních 20 let,

   je koeficient podle platné metodiky TDD pro třídu SO3 pro den H, přepočtený na skutečnou teplotu v tomto dni.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální denní spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od 1. 10. do 31. 3. předcházejícího období.

1. b) Pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví z údajů zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a z těchto dnů vybere den s nejnižší dosaženou teplotou. Operátor trhu stanoví 30 výše uvedených dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období I. Dále stanoví období J, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu dodávky pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude za předcházející den dosažena skutečná teplota za celou Českou republiku rovnající se vybranému dni s nejnižší dosaženou teplotou nebo nižší a předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu pro aktuální den a následující 2 dny uvádí stejné nebo nižší hodnoty. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R^30dnů jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD,

   je součet koeficientů i-té třídy TDD v období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let.

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B v období J,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období I, přepočtených na teploty dosažené v průběhu 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období J, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období.

1. c) Pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů operátor trhu stanoví 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů z aktuálních normálových teplot za celou Českou republiku. Operátor trhu stanoví těchto 30 dnů s uvedením roku, pro který obchodník stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu, jako období T. Dále stanoví období U, které je stejným obdobím předcházejícího kalendářního roku. Obchodník s plynem má možnost v den narušení největší plynárenské infrastruktury přijmout opatření ohledně bezpečnostního standardu pro zajištění dodávek plynu svým chráněným zákazníkům pro aktuální plynárenský den, pokud bude na základě údajů zveřejňovaných provozovatelem přepravní soustavy zřejmé, že dochází k narušení jediné největší plynárenské infrastruktury. Celková doba trvání všech opatření ohledně použití bezpečnostního standardu dodávky nesmí přesáhnout 30 dní v období od 1. října do 31. března a celkový denní objem plynu je omezen na 1/30 rozsahu bezpečnostního standardu dodávky plynu stanoveného dále uvedeným postupem.

   Obchodník s plynem stanoví rozsah svého bezpečnostního standardu dodávky plynu R^N-1 jako součet bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^C pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C a bezpečnostního standardu ^C1,D1,FR^A,B pro odběrná místa chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B a bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C pro odběrná místa zákazníků skupiny D2, tedy

   Bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^C se spočítá podle vztahu

   kde

   je součet aktuální plánované roční spotřeby odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu C v i-té třídě TDD,

   je součet koeficientů i-té třídy TDD za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období.

   Podobně, bezpečnostní standard ^C1,D1,FR^A,B se spočítá podle vztahu

   kde

   ^C1,D1,FS^A,B je součet skutečných spotřeb odběrných míst chráněných zákazníků skupin C1, D1 a F s měřením typu A a B za období U,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období T, přepočtených na aktuální normálové teploty v tomto období,

   je součet koeficientů TDD pro třídu SO3 za období U, přepočtených na skutečné teploty dosažené v jednotlivých dnech tohoto období.

   Bezpečnostní standard ^D2R^A,B,C se spočítá podle vztahu

   kde

   ^D2S^A,B,C je maximální měsíční spotřeba odběrných míst chráněných zákazníků skupiny D2 od října až do března předcházejícího období.

(2) Koeficienty K_max.den, L_max.den, K_30dnů, L_30dnů, K_N-1, L_N-1 jsou uvedeny na čtyři desetinná místa, konstanta M na jedno desetinné místo. Operátor trhu stanoví tyto koeficienty na dny G a H a období I, J, T a U a dále teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 7 nejchladnějších po sobě následujících dnů za celou Českou republiku za posledních 20 let a teplotu dosaženou ve dni s nejnižší teplotou během 30 nejchladnějších po sobě následujících dnů za posledních 20 let a zveřejní je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Údaje o skutečných spotřebách odběrných míst chráněných zákazníků s měřením typu A a B a o plánovaných ročních spotřebách odběrných míst zákazníků s měřením typu C s rozlišením třídy TDD jsou k dispozici v systému operátora trhu.

(4) Rozsah bezpečnostního standardu se stanoví jen pro ta odběrná místa chráněných zákazníků s měřením typu A a B, která byla připojena před dnem H a před prvním dnem období J a U.

(5) V případě, že na odběrném místě chráněného zákazníka dojde ke změně typu měření z C na A nebo B, stanoví obchodník s plynem denní podíl spotřeby rozpočítáním poslední známé plánované roční spotřeby a třídy TDD do jednotlivých dnů období J nebo U nebo dne H podle platné metodiky TDD.

(6) Hodnota bezpečnostního standardu se udává v MWh zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

(7) V případě použití pouze části bezpečnostního standardu dodávky zajišťuje obchodník s plynem do 31. března pouze poměrnou část k celkovému bezpečnostnímu standardu dodávky plynu, z ní však minimálně z 30 % uskladněním plynu v zásobnících plynu.

(8) Operátor trhu a provozovatel přepravní soustavy zveřejňují výše uvedené stanovené dny a dny, pro které má obchodník s plynem možnost přijmout aktuální opatření ohledně bezpečnostního standardu dodávky, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Příloha č. 4

Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu

Příloha č. 5

Bezpečnostní standard dodávky (BSD)

Příloha č. 6

Doklad na zajištění Bezpečnostního standardu dodávek plynu (BSD) jiným účastníkem trhu s plynem podle § 11 odst. 4 písm. f)

Příloha č. 7

Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku

Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku se nepoužijí v rozsahu, ve kterém Evropská komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni zahrnující Českou republiku nebo na unijní úrovni podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Příloha č. 8

Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu na 90 %

Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu na 90 % nemůže překročit dobu stanovenou pro jednotlivé provozovatele zásobníků plynu následovně:

1. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníkům plynu Tvrdonice, Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Háje, Třanovice - 120 dnů
2. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Uhřice - 90 dnů
3. - provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Dambořice - 100 dnů

Příloha č. 9

Údaje o denním aktuálním množství uskladněného plynu poskytované provozovatelem zásobníku plynu na území České republiky a výrobcem plynu Energetickému regulačnímu úřadu

Příloha č. 10

Průměrné teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech

Příloha č. 11

Bližší určení druhů potravin a krmiv pro zařazení jejich výrobců do skupiny D

Do skupiny D patří zákazníci odebírající plyn, jejichž hlavní ekonomickou činností, případně vedlejší ekonomickou činností, podle „Klasifikace ekonomických činností“ (CZ-NACE) vedené Českým statistickým úřadem je výroba některého z následujících druhů

1. a) potravin

   Příloha č. 11 Bližší určení druhů potravin a krmiv pro zařazení jejich výrobců do skupiny D

   Odvětví CZ-NACE	Označení
   1011	Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího
   1012	Zpracování a konzervování drůbežího masa
   1013	Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa
   1020	Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů
   1031	Zpracování a konzervování brambor
   1032	Výroba ovocných a zeleninových šťáv
   1039	Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny
   1041	Výroba olejů a tuků
   1042	Výroba margarínu a podobných jedlých tuků
   1051	Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů
   1052	Výroba zmrzliny
   1061	Výroba mlýnských výrobků
   1062	Výroba škrobárenských výrobků
   1071	Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých
   1072	Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků
   1073	Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků
   1081	Výroba cukru
   1082	Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek
   1083	Zpracování čaje a kávy
   1084	Výroba koření a aromatických výtažků
   1085	Výroba hotových pokrmů
   1086	Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin
   1089	Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n.
   1107	Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví
   1105	Výroba piva
   1106	Výroba sladu

1. b) krmiv

   Příloha č. 11 Bližší určení druhů potravin a krmiv pro zařazení jejich výrobců do skupiny D

   Odvětví CZ-NACE	Označení
   162	Podpůrné činnosti pro živočišnou výrobu
   109	Výroba průmyslových krmiv
   1091	Výroba průmyslových krmiv pro hospodářská zvířata

   Provozovatel zjišťuje označení hlavní ekonomické činnosti od zákazníka.