Platné znění

Úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn

vyhlášené znění

ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 25

Odkaz

Společná ustanovení

(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,21) s výjimkou řízení podle ustanovení § 12, 14, 15, § 17 písm. d), e), f), g), h) a § 18.

(2) Provozovatel je povinen hradit veškeré finanční náklady související s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(3) Kraj ze svého rozpočtu hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(4) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.

§ 25a

Odkaz

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 26

Odkaz

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba podle § 3 odst. 1 je povinna pro objekt nebo zařízení, které vlastní nebo již užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen pro objekt nebo zařízení, které je již užívané ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení

  1. a) § 3 a 6 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
  2. b) § 7 až 11 a § 12 odst. 1 a 2 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel je povinen splnit pro nový objekt nebo zařízení povinnosti uvedené v tomto zákoně do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen sjednat pojištění podle § 4 odst. 1 do 100 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení programu nebo bezpečnostní zprávy.

(5) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, použijí se ustanovení českých právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou závažnou havárií i mimo území České republiky.

(6) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů.12)

(7) Zařízení a objekty, pro něž bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební povolení, se považují za objekty a zařízení stávající.

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST ZÁKONA

§ 28

Odkaz

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

* * *

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.

Příloha č. 1

k zákonu č. 353/1999 Sb.

Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo BČást 1

  1. 1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.
  2. 2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.
  3. 3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.
  4. 4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
  5. 5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.
  6. 6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.

Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky

Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky
Nebezpečné látkymnožství v tunách
sloupec 1sloupec 2
Dusičnan amonný22)3502 500
Dusičnan amonný23)1 2505 000
Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli12
Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli0,1
Brom20100
Chlór1025
Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)1
Ethylenimin1020
Fluor1020
Formaldehyd (koncentrace >= 90%)550
Vodík550
Chlorovodík (zkapalněný)25250
Alkyly olova550
Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn50200
Acetylen550
Ethylenoxid550
Propylenoxid550
Methanol5005 000
4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku0,01
Methyl-isokyanát0,15
Kyslík2002 000
Toluen-diisokyanát10100
Karbonyl dichlorid (fosgen)0,30,75
Arsenovodík (arsin)0,21
Fosforovodík (fosfin)0,21
Chlorid sirnatý11
Oxid sírový1575
Motorový benzín a jiné lakové benzíny5 0000 000
Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24)0,001
Následující KARCINOGENY:
4-Aminobifenyl nebo jeho soli
4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli
Bis (chloromethyl) ether
Chloromethylmethylether
N,N'-Dimethylkarbamoyl chlorid
Dimethylnitrosoamin
Hexamethylfosfor triamid
2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli
Propan-1,3-sulton
4-Nitrobifenyl		0,0010,001
  • 22) Dusičnan amonný
    Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.
  • 23) Dusičnan amonný
    Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosfátem anebo potaší).
  • 24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).

    • Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

    Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky
    Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
    2,3,7,8-TCDD12,3,7,8-TCDF0,1
    1,2,3,7,8-PeDD0,52,3,4,7,8-PeCDF0,5
    1,2,3,7,8-PeCDF0,05
    1,2,3,4,7,8-HxCDD
    1,2,3,6,7,8-HxCDD
    1,2,3,7,8,9-HxCDD    		0,11,2,3,4,7,8-HxCDF
    1,2,3,7,8,9-HxCDF
    1,2,3,6,7,8-HxCDF
    2,3,4,6,7,8-HxCDF    		0,1
    1,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,01
    OCDD0,0011,2,3,4,6,7,8-HpCDF
    1,2,3,4,7,8,9-HpCDF    		0,01
    OCDF0,001
    T = tetra, P = penta, Hx = hexa, hp = hepta, O = okta

    Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek

    Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek
    Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jakomnožství v tunách
    sloupec 1sloupec 2
    1. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a50200
    2. Oxidující50200
    3. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c1050
    4a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b150200
    4b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b25 00050 000
    5. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a5 00050 000
    6. Vysoce toxické520
    7. Toxické50200
    8. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b1050
    9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
    • (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy
    • (ii) R51: toxické pro vodní organismy a
    R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí    		 200
    500
    500    		 500
    2 000
    2 000
    10. Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
    • R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15)
    • R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn    		 100
    50    		 500
    200
  • Poznámka 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší mez.
  • Poznámka 2: Pro účely tohoto zákona „výbušná“ znamená
    1. a) i) látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2)
      1. ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu, nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo
      2. iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech,
    1. b) látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3).
  • Poznámka 3: Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená:
    1. a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21°C a méně než nebo rovno 55°C (riziková věta R10), podporující hoření;
    2. b) vysoce hořlavé kapaliny
      1. 1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17),
        látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55°C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie;
      2. 2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21°C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka)
    1. c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:
      1. 1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35°C (riziková věta R12, první odrážka), a
      2. 2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1, a
      3. 3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot pod jejich bodem varu.

    • Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látekČást 2

    1. 1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

      1. kde:
        1. qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,
        2. Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,
        3. n = počet nebezpečných látek,
        4. N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.
    1. 2. Tento vzorec se použije samostatně
      1. a) pro sčítání nebezpečných látek, uvedených v tabulce I v množství menším než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I s nebezpečnými látkami, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,
      2. b) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,
      3. c) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.
    1. 3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do
      1. a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
      2. b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.