Úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), jak vyplývá z pozdějších změn

§ 13

Technické rezervy pojišťovny a zajišťovny

(1) K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

1. a) rezervu na nezasloužené pojistné,
2. b) rezervu na pojistná plnění,
3. c) rezervu pojistného životních pojištění,
4. d) rezervu na prémie a slevy,
5. e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,
6. f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry,
7. g) rezervu pojistného neživotních pojištění,
8. h) jiné rezervy.

(3) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

1. a) rezervu na nezasloužené pojistné,
2. b) rezervu na pojistná plnění,
3. c) rezervu na prémie a slevy,
4. d) vyrovnávací rezervu,
5. e) rezervu pojistného neživotních pojištění,
6. f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“) podle zvláštního právního předpisu^6a),
7. g) jiné rezervy.

(4) Tvorbu jiných rezerv uvedených v odstavci 2 písm. h) a v odstavci 3 písm. f) schvaluje Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny. Součástí žádosti je návrh způsobu tvorby a použití této rezervy.

(5) Pojišťovna z třetího státu je povinna vytvářet technické rezervy podle tohoto zákona k plnění závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky.

(6) Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. Technické rezervy podle odstavců 2 a 3 je zajišťovna povinna vytvořit, jen pokud to vyplývá z uzavřených zajišťovacích smluv.

(7) O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předloží pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Náležitosti výkazu podle věty druhé vyhlašuje Česká národní banka ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku.

(8) zrušen

(9) Tuzemská pojišťovna, zajišťovna a pojišťovna z třetího státu je povinna mít technické rezervy vytvořené s ohledem na celý rozsah své činnosti a své finanční umístění je povinna mít v každém okamžiku v souladu s ustanoveními § 21a a 21b, v závislosti na charakteru její činnosti; jedná-li se o činnost na území členských států, musí se tato aktiva nacházet na jejich území nebo na území některého z nich. Nelze však požadovat, aby pojišťovna umístila svá aktiva v určeném členském státě. Ve skladbě finančního umístění je tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna, anebo pojišťovna z třetího státu povinna postupovat v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby

1. a) jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků (zásada bezpečnosti),
2. b) jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje (zásada rentability),
3. c) v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem⁷) (zásada likvidity),
4. d) jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby, ani osob, které jednají ve shodě podle zvláštního právního předpisu⁸), (zásada diverzifikace).

(10) Pojišťovna je povinna při uzavírání zajišťovacích smluv postupovat tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků. Jsou-li k tomu důvody, může Česká národní banka požadovat na pojišťovně přiměřené zajištění pohledávek vůči zajišťovně, zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny, anebo nařídit snížení podílu zajišťovny na závazcích pojišťovny, a to ve lhůtě přiměřené pro provedení takové změny.

§ 13a

Výše pojistného

Pojišťovna je povinna stanovit výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech jejích závazků.

§ 13b

Základní podmínky tvorby technických rezerv v životním pojištění

(1) Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje pojišťovna podle těchto zásad:

1. a) výpočet výše technických rezerv musí být proveden pomocí dostatečně opatrného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny smluvními pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně
   1. 1. všech zaručených výnosů souvisejících s odkupem pojištění (odkupné),
   2. 2. prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,
   3. 3. všech možností, které má pojistník v souladu s podmínkami pojistné smlouvy,
   4. 4. nákladů, včetně provizí,

   při současném zohlednění budoucího splatného pojistného;

1. b) používání retrospektivní metody je povoleno, jestliže lze prokázat, že výsledné technické rezervy nejsou nižší, než by bylo požadováno podle dostatečně opatrného prospektivního výpočtu nebo pokud pro daný typ pojistné smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda;
2. c) metoda výpočtu technických rezerv musí být obezřetná i k metodě ohodnocení aktiv, která jsou kryta touto rezervou, zejména nesmí v důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv;
3. d) výše technických rezerv se vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. Použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je povoleno pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace. Zásada odděleného výpočtu nesmí žádným způsobem bránit vytvoření dodatečných rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována;
4. e) v případech, kdy je zaručena hodnota související s odkupem pojištění (odkupné), nesmí být v tomto okamžiku zaručená hodnota odkupného vyšší, než je v daném okamžiku výše matematické rezervy pro danou pojistnou smlouvu.

(2) Při stanovení výše technické úrokové míry je pojišťovna povinna postupovat uvážlivě, a to v souladu s ustanoveními § 18 a 18a.

(3) Část technické rezervy určené k úhradě nákladů pojišťovny je pojišťovna povinna stanovit na obezřetném základě s ohledem na členský stát, kde vznikl závazek, typ pojistné smlouvy a očekávané správní náklady včetně provize.

(4) Při výpočtu výše technických rezerv vytvářených k závazkům z pojistných smluv s dodatečným podílem na zisku je pojišťovna oprávněna použít metodu zohledňující budoucí prémie všech druhů, a to způsobem zohledňujícím předpokládaný budoucí vývoj a současnou metodu přiznávání těchto prémií.

(5) Metoda výpočtu výše technických rezerv nesmí být libovolně a neodůvodněně měněna.

(6) Pojišťovna je povinna umožnit veřejnosti seznámit se se způsobem stanovení technických rezerv.

§ 14

Rezerva na nezasloužené pojistné

(1) Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.

(2) Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit podle odstavce 1, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody.

(3) U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko-statistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí.

§ 15

Rezerva na pojistná plnění

(1) Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí

1. a) v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných,
2. b) v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nehlášených.

Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.

(2) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.

(3) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.

(4) Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

(5) Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod.

(6) Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění.

§ 15a

Rezerva na závazky Kanceláře

(1) Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zvláštního právního předpisu^6a) tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění č. 10a části B přílohy č. 1.

(2) Rezerva podle odstavce 1 je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře. Výše rezervy se určí matematicko-statistickými metodami.

§ 16

Rezerva na prémie a slevy

(1) Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami.

(2) Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

(3) Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění.

(4) Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

§ 17

Vyrovnávací rezerva

(1) Vyrovnávací rezerva se tvoří k odvětví č. 14 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a dále k těm odvětvím neživotních pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru způsobeným skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny, a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu těchto výkyvů. Postup, kterým se stanoví výše rezervy a podmínky pro čerpání rezervy, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Škodným poměrem podle odstavce 1 se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti.

(3) Výkyvem se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí horní mez, kterou stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(4) Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice, kterou stanoví Česká národní banka vyhláškou. Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, která pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4 % a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč.

(5) Vyrovnávací rezerva se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

§ 18

Rezerva pojistného životních pojištění

(1) Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

(2) Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(4) Maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí, stanoví Česká národní banka vyhláškou. Použitá technická úroková míra však nesmí přesáhnout výnos z aktiv vypočítaný způsobem, který je potvrzen odpovědným pojistným matematikem.

§ 18a

Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry

Jestliže současný nebo předpokládaný výnos aktiv pojišťovny nepostačuje k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z použité technické úrokové míry, je pojišťovna povinna vytvořit technickou rezervu, určenou ke splnění těchto závazků. Způsob výpočtu výše této technické rezervy je pojišťovna povinna předložit České národní bance ke schválení, jakmile zjistí nedostatečnost výnosu aktiv.

§ 19

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

(1) Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník.

(2) Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách.

(3) Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva podle § 18.

§ 20

Rezerva pojistného neživotních pojištění

(1) Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného.

(2) Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

(3) Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.

(4) Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

(5) Na plnění z pojištění odpovědnosti a z pojištění úrazu formou důchodu se vytváří rezerva podle § 15 odst. 5.

§ 21

zrušen

§ 21a

Skladba finančního umístění

(1) Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje

1. a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát,
2. b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států,
3. c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi,
4. d) pokladniční poukázky,
5. e) kotované komunální dluhopisy,
6. f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou,
7. g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečním rukojemstvím nebo bankovním avalem,
8. h) nemovitosti na území členských států,
9. i) hypoteční zástavní listy,
10. j) kotované akcie,
11. k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka,
12. l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,
13. m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,
14. n) cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování.

(2) Finanční umístění dále zahrnuje

1. a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
2. b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění,
3. c) zajišťovací deriváty,
4. d) pohledávky za zajišťovnami.

(3) Zajišťovacími deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí deriváty, které současně splňují následující podmínky:

1. a) usnadňují řízení investičních rizik pojišťovny nebo zajišťovny,
2. b) od počátku vzniku zajišťovacího vztahu jsou písemně určeny zajišťované a zajišťovací nástroje, vymezena investiční rizika, která jsou předmětem investičního zajištění, a způsob zjišťování a doložení efektivnosti tohoto zajištění,
3. c) investiční zajištění je efektivní; pojišťovna nebo zajišťovna je povinna zjišťovat efektivnost investičního zajištění průběžně, bližší podmínky zjišťovaní efektivnosti investičního zajištění stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(4) Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zvláštním zákonem nebo dohodnutých v pojistné smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem.

(5) Průměrným stavem podle odstavce 4 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

(6) Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně, přičemž se pojišťovna řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.

(7) Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby, které stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pro účely umístění movitého nebo nemovitého majetku na území členského státu není rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde je majetek umístěn. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno.

(8) Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázaly k pojistnému plnění v jiné než české měně, jsou povinny vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže

1. a) by tato aktiva nepřesahovala 7 % výše těchto rezerv,
2. b) měna jiného než členského státu není vhodná pro finanční umístění,
3. c) by tato aktiva kryla závazek v cizí měně, který nepřesahuje 20 % všech závazků v této měně.

(9) Má-li být závazek kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost vytvoření aktiv v odpovídající měně splněna, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.

(10) Na základě písemné žádosti může Česká národní banka udělit pojišťovně nebo zajišťovně časově omezený souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 13 odst. 9 a je-li skladba finančního umístění v souladu s odstavci 4 a 8. Splnění těchto podmínek je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti.

§ 21b

Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění

(1) Pokud má pojistné plnění ze životního pojištění přímou vazbu na hodnotu jednotek kolektivního investování do převoditelných cenných papírů nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, který je ve vlastnictví pojišťovny, obvykle rozdělený do jednotek, musí skladbu finančního umístění k těmto závazkům tvořit tyto jednotky nebo v případech, kdy nejsou jednotky stanoveny, aktiva vnitřního fondu.

(2) Je-li pojistné plnění ze životního pojištění přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, musí skladbu finančního umístění vztahující se k těmto závazkům tvořit jednotky odpovídající této hodnotě nebo v případě, kdy jednotky nejsou stanoveny, aktiva s odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází.

(3) Ustanovení § 13 odst. 8 písm. a) až d) a ustanovení § 21 a 21a se nevztahují na aktiva odpovídající závazkům, které jsou přímo spojeny s pojistným plněním uvedeným v odstavcích 1 a 2. To neplatí v případě, že pojistná plnění uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují záruku investičního výnosu nebo určitého jiného garantovaného zisku.

§ 21c

Seznam aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny vést seznam aktiv, která se vztahují k jejich finančnímu umístění (dále jen „seznam“). Provozuje-li tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti, s výjimkou té tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam.

(2) Celková hodnota aktiv zapsaných v seznamu, oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy, nesmí být v žádném okamžiku menší než výše vytvořených technických rezerv.

(3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové výše podle odstavce 2.

(4) V případech, kdy na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě konkursního řízení tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny podle právních předpisů České republiky, s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu^8a).

(5) Složení aktiv zapsaných v seznamu v okamžiku zahájení konkursního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí správce konkursní podstaty připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením konkursního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení kmene pojistných smluv.

(7) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v seznamu menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je správce konkursní podstaty povinen sdělit České národní bance důvody tohoto rozdílu.

§ 22

Solventnost pojišťoven a zajišťoven

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši požadované míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví Česká národní banka vyhláškou. Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv.

(2) Jedna třetina požadované míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než

1. a) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění,
2. b) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 10 až 15 neživotních pojištění,
3. c) 60 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených pod čísly 10 až 15.

(3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění nebo podle více odvětví neživotních pojištění, platí pro výpočet výše garančního fondu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 obdobně.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně, přičemž Česká národní banka může na zajišťovně požadovat, v závislosti na rizikovosti provozované zajišťovací činnosti, částky vyšší, nejvýše však pětinásobek stanovených částek.

(5) Určení hodnoty vlastních zdrojů, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond, a způsob vykazování solventnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat České národní bance svou solventnost do 30 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost České národní banky.

(7) zrušen

(8) Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost podle § 5c, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině garančního fondu podle odstavce 2.

(9) Tuzemská pojišťovna, která podléhá výkonu dohledu podle § 26b, nebo doplňkovému dohledu nad finančními konglomeráty podle zvláštního právního předpisu⁹), je povinna vykazovat České národní bance upravený výpočet solventnosti. Způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny přidružené osoby této pojišťovny, její společníci nebo přidružené osoby společníka, nejedná-li se o osobu vyloučenou podle § 26b odst. 2.

(10) Jestliže upravený výpočet solventnosti podle odstavce 9 vykazuje záporný výsledek, uloží Česká národní banka opatření k nápravě podle tohoto zákona.

§ 23

Odpovědný pojistný matematik

(1) Pojišťovna je povinna, nestanoví-li tento zákon jinak, dát odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

1. a) rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou,
2. b) výpočtu sazeb pojistného,
3. c) výše technických rezerv,
4. d) výpočtu požadované míry solventnosti,
5. e) pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací činnosti.

(2) Zajišťovna je povinna, nestanoví-li tento zákon jinak, nechat odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

1. a) výše technických rezerv,
2. b) výpočtu požadované míry solventnosti,
3. c) pojistně matematické metody používané při provozované zajišťovací činnosti.

(3) Odpovědný pojistný matematik svým podpisem na výkazu, který předkládá pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance v souvislosti s tvorbou technických rezerv a skladbou finančního umístění podle § 13 odst. 7, se solventností podle § 22 odst. 6 nebo na základě písemného požadavku České národní banky, potvrzuje správnost předkládaných údajů.

(4) Odpovědným pojistným matematikem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která je zapsána v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka rozhodne o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků do 2 měsíců od doručení písemné žádosti fyzickou osobou, která doloží svoji bezúhonnost podle § 10a, a

1. a) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru matematiky a nejméně tříleté praxi v oboru pojistné matematiky, a
2. b) osvědčení o dosaženém vzdělání a způsobilosti k výkonu funkce odpovědného pojistného matematika vydané organizací pojistných matematiků akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace¹⁰).

Zahraniční fyzická osoba, s výjimkou fyzické osoby, která je občanem členského státu, doloží též povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky na dlouhodobé vízum.

(6) V případě pochybností o rozsahu osvědčení vydaného zahraniční společností pojistných matematiků rozhodne Česká národní banka o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků po konzultaci s organizací pojistných matematiků se sídlem v České republice akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace.

(7) Pojišťovna, které Česká národní banka udělila povolení k provozování pojišťovací činnosti, nebo zajišťovna, jsou povinny zabezpečit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika. Náležitosti související s činností odpovědného pojistného matematika upraví pojišťovna vnitřním předpisem.

(8) Odpovědný pojistný matematik je v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, které souvisí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona, povinen navrhovat statutárnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny opatření ke zlepšení situace. Pokud navrhovaná opatření nejsou realizována a další vývoj hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, je odpovědný pojistný matematik povinen o této skutečnosti bezodkladně informovat Českou národní banku.

(9) Česká národní banka vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto zákonem. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po uplynutí lhůty 10 let od data, ke kterému Česká národní banka tuto osobu ze seznamu vyškrtla. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí Česká národní banka písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí pojišťovně nebo zajišťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.

(10) Česká národní banka zveřejňuje seznam odpovědných pojistných matematiků a jeho změny ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku.

§ 24

Účetnictví

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu¹¹).

(2) Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu¹²) a předkládá o ní písemnou zprávu České národní bance, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy.

(4) Česká národní banka může požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí Česká národní banka, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese Česká národní banka. Česká národní banka má právo na náhradu nákladů, které takto vynaložila, vůči auditorovi původního auditu, pokud se potvrdí důvody, pro které Česká národní banka zpochybňovala správnost původního auditu.

(5) Tvoří-li pojišťovna s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou podnikatelské seskupení, zejména je-li jednou pojišťovnou provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a druhou pojišťovnou činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, nesmí být mezi těmito pojišťovnami uzavírány dohody ani jiná ujednání, která by mohla zkreslovat jejich účetnictví, zejména ovlivnit rozvržení jejich příjmů a výdajů.

§ 25

zrušen