Platné znění

Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

vyhlášené znění

349

VYHLÁŠKA

ze dne 16. listopadu 2010

o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 177/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1 zákona:

§ 1

Odkaz § 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

  1. a) při výrobě tepelné energie v
    1. 1. kotlích,
    2. 2. solárních kolektorech,
  1. b) při dodávce tepelné energie,
  2. c) při výrobě elektřiny v
    1. 1. parním bloku,
    2. 2. fotovoltaických článcích,
  1. d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v
    1. 1. soustrojí s plynovou turbínou,
    2. 2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),
    3. 3. jednotce s pístovým motorem,
    4. 4. palivovém článku a
  1. e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Odkaz § 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli ηv podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie ηd podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie ηk podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie ηv na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle příloze č. 2 k této vyhlášce nebo příloze č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Odkaz § 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny ηel podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Odkaz § 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie

Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Odkaz § 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Odkaz § 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.

§ 7

Odkaz

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

  1. a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,
  2. b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 9

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:
Ing. Kocourek v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

  1. a) pro teplovodní a horkovodní kotle
  1. b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry
  1. c) pro parní kotle s výrobou syté páry

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou ηv se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

  1. kde
    Příloha č. 1 Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích
    Mnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotle
    Mp(t)množství páry na výstupu z kotle
    Mpal(t, tis. m3)množství spáleného paliva
    Mv(t)množství oběhové vody proteklé kotlem
    Qri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost paliva
    Qpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
    Qv(GJ)teplo vyrobené v kotli
    Zk(%)Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)
    Zss(%)Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %)
    inv(kJ/kg)průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle
    ip(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle
    ivs(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle
    ivy(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle
    tk(st. C)průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína
    ts(st. C)průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle
    ηv(%)účinnost výroby tepla v kotli

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

  1. 1. Nové zdroje
    1. ηk ≥ ηref
    2. ηk = ηk* / k0 . k1 . k2
    3. kde
      Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
      ηrefreferenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie
      ηk*hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
      k0koeficient druhu paliva, určený podle tabulky
    Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
    druhpalivok0
    pevnéčerné uhlí/koks0,98
    hnědé uhlí/lignit0,96
    rašelina / rašelinové brikety0,96
    dřevěná paliva0,96
    zemědělská biomasa0,89
    biologicky rozložitelný (komunální) odpad0,89
    neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad0,89
    ropná břidlice0,96
    kapalnéolej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG0,99
    Biopaliva0,99
    biologicky rozložitelný odpad0,89
    neobnovitelný odpad0,89
    plynnézemní plyn1,00
    plyn z rafinace / vodík0,99
    Bioplyn0,78
    koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny0,89

    Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.

    1. k1 koeficient výhřevnosti paliva
    2. k1 = ηkskut / ηkstand
    3. kde
      Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
      ηkskutúčinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem
      ηkstandúčinnost kotle při spalování standardního paliva
      standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
      standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5%
    1. k2 koeficient tepelného výkonu kotle
      Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
      výkon MWtZP, LTOčerné a hnědé uhlí
      ≤ 0,50,910,77
      0,51 ≤ 30,920,80
      3,1 ≤ 60,940,85
      6,1 ≤ 200,970,88
      20,1 ≤ 500,990,94
      > 501,001,00
  1. 2. Rekonstruované zdroje
    1. ηk ≥ ηref
    2. ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 . k3
    3. kde
      Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
      ηrefreferenční účinnost dle článku 1
      ηk*účinnost kotle dle článku 1
      k0-2koeficienty dle článku 1
      k3koeficient zohledňující stáří kotle
      Příloha č. 2 Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
      stáří kotlek3
      0 ≥ 10 let1
      11 ≥ 20 let0,98
      > 20 let0,95

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

Příloha č. 3 Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou
teplota spalin
na vstupu do kotle ts		účinnost výroby
tepelné energie
ηet*)		měrná spotřeba
energie v palivu
Setpal
°C%GJ/GJ
do 400741,35
401 – 450761,32
451 – 500781,28
501 – 550801,25
nad 550811,25
  • *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

    • Příloha č. 4

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

    (1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

    (2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

    1. a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě
    1. b) tepelná energie dodávaná v páře
    1. c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)
    1. d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu
      1. kde
        Příloha č. 4 Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie
        Mki(t)množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
        Mnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotle
        Mpal(t, tis. m3)množství spáleného paliva
        Mpdi(t, tis. m3)množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
        Mpdi(t)množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny
        Mvd(t)množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
        Qd(GJ)teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
        Qri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost paliva
        Qpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
        idv(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
        idz(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
        ik(kJ/kg)průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
        iki(kJ/kg)roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
        ipdi(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku
        ipdi(kJ/kg)roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
        ηd(%)účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje

    Příloha č. 5

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Minimální účinnost η dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie

    Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie ηd může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

    Příloha č. 6

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku

    (1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qpal (GJ) za stejnou dobu:

    (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku

    1. kde
      Příloha č. 6 Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku
      Esv(MWh)výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
      Qpal(GJ)energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny
      Sevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku
      ηel (%)účinnost výroby elektřiny v parním bloku

    Příloha č. 7

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku

    Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT ηref:

    1. kde
      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      ηref referenční hrubá účinnost(%)
      ηBATčistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení(%)
    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    palivoTechnologieηBAT *)
    čistá účinnost stanovená
    BAT pro nová zařízení (%)
    černé a hnědé uhlíkogenerace1) vyhl. 344/2009 Sb.
    černé uhlípráškové palivo (výtavný a granulační kotel)η min ≥ 43
    fluidní kotelη min ≥ 41
    tlakový fluidη min ≥ 42
    hnědé uhlí**)práškové palivo (granulační kotel)η min ≥ 42
    fluidní kotelη min ≥ 40
    tlakový fluidη min ≥ 42
    biomasaspalování na roštuη min ≥ 20
    pohazovací roštη min ≥ 23
    fluidní spalováníη min ≥ 28
    Zemní plynplynový kotelη min ≥ 44
    Koksárenský, vysokopecní plynplynový kotel, stávající zdrojη min ≥ 38
    plynový kotel, nový zdrojη min ≥ 40
    Těžký topný olejolejový kotelη min ≥ 43
  • *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.
  • **) Srovnávací normál je uvažován blok
    • Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    Technologiegranulační
    Výkondo 700 MW
    Palivo
    obsah vody v původním vzorku Wtr =0,265
    obsah popele v sušiněAd = 0,215
    Pohon napájecího čerpadlaelektromotor
    Chlazeníchladící věž s přirozeným tahem
    Teplota okolí+10°C
    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    kvlstkoeficient vlastní spotřeby
    kvlst = kvlstzak.α.β.γ. δ
    kvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní
    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    palivohnědé uhlíčerné uhlízemní plynmazut
    kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní0,9240,950,980,97

    V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:

    1. • příprava paliva vč. mlýnů
    2. • vzduchové a spalinové ventilátory
    3. • oběh
    4. • kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla
    5. • ztráta vývodových transformátorů
    6. • elektrostatické odlučovače.

    α součinitel velikosti zdroje

    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    Jmenovitý výkon TG (MW)α
    Nad 7000,9848
    Do 7001
    Do 3001,01
    Do 2001,019
    Do 1001,035

    Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel α stanoví lineární aproximací.

    β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    Součinitel typu pohonu
    napájecích čerpadel    		elektromotorparní turbinka s využitím odběrové
    nebo admisní páry bloku (turbonapáječka)
    β= 1Obrázek
    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    PSVsvorkový výkon generátoru(kW)
    PTBNpříkon turbonapáječky(kW)

    γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)

    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    γVoda Wtr
    0,20,250,30,35
    popel Ad0,150,98930,99880,99910,9995
    0,20,98930,99890,99930,9997
    0,250,98940,99910,99950,9999
    0,30,98940,99940,99981,0003
    0,350,98950,99971,00011,0006
    0,40,98951,00001,00051,0011
    0,450,98961,00041,00101,0016

    δ součinitel typu chladící věže

    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    Součinitel typu chladící
    věže    		přirozený tahventilátor
    δ= 1Obrázek
    Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
    PVEN Příkon ventilátorů (kW)

    Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

    porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1

    1. 1. Pro nové zdroje
      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      ηtepcel*celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
      ηtepcelsrovnávací účinnost zdroje(%)

      k0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)

      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      k0Voda Wtr
      0,20,250,30,35
      popel Ad0,150,97620,97690,97970,9797
      0,20,97930,98010,98260,9826
      0,250,98250,98400,98620,9862
      0,30,98570,98860,99040,9904
      0,350,99060,99390,99540,9954
      0,40,99551,00001,00111,0011
      0,451,00101,00681,00751,0075

      k1 koeficient pro chladící systém

      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      Typ chlazeník1
      Chladící věž s přirozeným tahem1,000
      Průtočné chlazení0,974
      Suchá kondenzace1,036
      Suché chlazení1,051

      k2 koeficient velikosti zdroje

      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      Jmenovitý výkon TG (MW)k2
      Nad 7000,98
      Do 7001
      Do 3001,034
      Do 2001,059
      Do 1001,097

      Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

    1. 2. Pro rekonstruované zdroje
      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      ηtepcel*celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
      k0koeficient kvality paliva
      k1koeficient pro chladící systém
      k2koeficient velikosti zdroje
      k3koeficient stáří zdroje

      k3=1/ (a.b.c)

      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      akoeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcí
      bkoeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcí
      ckoeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí

      Stanovení koeficientů a, b,c

      Příloha č. 7 Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku
      Stáří zařízeníKotelTurbogenerátorChladící okruhy
      a pomocná zařízení
      rokyabc
      0111
      100,990,970,98
      20 a více0,960,940,95

      Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací.

      Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

    Příloha č. 8

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

    (1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %:

    (2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

    1. kde
      Příloha č. 8 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou
      Eosv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)
      Qopal(GJ)energie paliva spáleného v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla)
      Setpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny na svorkách generátoru
      ηet(%)účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

    Příloha č. 9

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu

    (1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %:

    (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu

    1. kde
      Příloha č. 9 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu
      Esv(MWh)elektřina vyrobená v parním soustrojí
      Essv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu se spalinovým kotlem
      Qspal(GJ)energie paliva spáleného v plynové turbině při provozu se spalinovým kotlem
      Setpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
      ηet(%)účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
      (GJ)energie paliva spáleného ve spalinovém kotli

    Příloha č. 10

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu

    Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky ηref

    1. kde
      Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
      ηref referenční hrubá účinnost(%)
      ηBATčistá účinnost stanovená BAT(%)
      kvlstkoeficient vlastní spotřeby
    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    Nová zařízeníStávající
    zařízení**
    ηBAT (%)
    Plynová turbina *)≥36≥32
    Paroplynový cyklus k výrobě elektřiny≥54≥50
  • *) Platí pro špičkový provoz
  • **) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení

    • kvlst = kvlstzak.β.γ. δ

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    kvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní = 0,98

    Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.

    β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    Součinitel typu pohonu
    napájecích čerpadel    		elektromotorparní turbinka s využitím odběrové
    nebo admisní páry bloku
    (turbonapáječka)
    β= 1Obrázek
    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    PSVsvorkový výkon generátoru(kW)
    PTBNpříkon turbonapáječky(kW)

    γ součinitel paliva

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    PalivoZemní plynLehký topný
    olej
    γ= 11,01

    δ součinitel typu chladící věže

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    Součinitel typu chladící
    věže    		přirozený tahventilátor
    δ= 1Obrázek
    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    PVENPříkon ventilátorů(kW)

    Stanovení srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    ηtepcel*celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
    ηtepcel srovnávací účinnost zdroje(%)

    ηtepcel= ηtepcel*.k0.k1.k2

    kde

    k0 koeficient kvality paliva

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    PalivoZemní plynLehký topný olej
    k0= 11,01

    k1 koeficient pro chladící systém

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    Typ chlazeník1
    Chladící věž s přirozeným tahem1,000
    Průtočné chlazení0,9866
    Suchá kondenzace1,0170
    Suché chlazení1,0249

    k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje

    Příloha č. 10 Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu
    Instalovaný výkon
    paroplynového
    zdroje PelPPC((MW)    		≤ 200200≤ 300300 ≤ 500> 500
    k21,11,041,011

    Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

    Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

    Příloha č. 11

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

    (1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem ηkj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) dodané z jednotky Qkj(GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %:

    (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

    1. kde
      Příloha č. 11 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem
      Ekj(MWh)elektřina vyrobená v jednotce, měřená na svorkách generátoru
      Qkjpal(GJ)energie paliva spáleného v jednotce
      Sevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v jednotce
      ηkj(%)účinnost výroby elektřiny v jednotce

    Příloha č. 12

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

    Příloha č. 12 Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem
    jmenovitý elektrický
    výkon jednotky Pelkj    		účinnost výroby
    elektřiny
    ηkj*)    		měrná spotřeba
    energie v palivu na
    výrobu elektřiny
    Sevpal
    kW%GJ/MWh
    ≤ 302613,85
    30≤ 1003012,0
    100≤ 5003211,25
    > 500389,47
  • *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

    • Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem

    Příloha č. 12 Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem
    jmenovitý elektrický
    výkon jednotky    		účinnost výroby
    elektřiny
    ηkj*)    		měrná spotřeba
    energie v palivu na
    výrobu elektřiny
    Sevpal
    kW%GJ/MWh
    do 301524,00
    nad 30 kW2018,00

    Příloha č. 13

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Účinnost výroby energie v palivovém článku Epc se stanoví

    (1) Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

    (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku

    1. kde
      Příloha č. 13 Účinnost výroby energie v palivovém článku Epc se stanoví
      Epc(MWh)elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách
      Qpcpal(GJ)energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku
      Sevpal(GJ/MWh)měrná energie paliva (nosiče energie) v palivovém článku na výrobu elektřiny
      ηpc(%)účinnost výroby elektřiny v palivovém článku

    Příloha č. 14

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku

    (1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m2, spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.

    Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:

    1. kde
      Příloha č. 14 Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku
      ηÚčinnost daného článku v %
      PmppMaximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).
      Acplocha článku (m2)
      Eintenzita záření při testování 1000 W/m2

    (2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je:

    Příloha č. 14 Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku
    Typ fotovoltaického článkuMinimální účinnost článku v %
    Polykrystalický *)16
    Monokrystalický18
  • *) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).

    • Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

    Příloha č. 15

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Minimální účinnost η solárního kolektoru

    (1) Minimální účinnost solárního kolektoru

    Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

    Příloha č. 15 Minimální účinnost η solárního kolektoru
    η0účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost;
    a1lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m2·K);
    a2kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2·K2).

    Tři konstanty křivky účinnosti η 0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

    (2) Výkon kolektoru

    Z plochy apertury se stanoví jako

    Příloha č. 15 Minimální účinnost η solárního kolektoru
    Akplocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření)
    Gsluneční ozáření, ve 1000W/m2.

    (3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt

    Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

    1. • sluneční ozáření G = 1000 W/m2 - je to tady podruhé
    2. • zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te
    3. podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru ηr pro instalace větších výkonů.

    Hodnoty η 0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *)

    Příloha č. 15 Minimální účinnost η solárního kolektoru
    Typ solárního kolektoruRozdíl teplot tm - te [°C]Minimální účinnost η r *)
    Nezasklený kolektor (absorbér)100,70
    Plochý zasklený kolektor300,60
    Trubkový vakuový kolektor500,55
  • *) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

    • (4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému“) je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit.

    Příloha č. 16

    k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

    Základní postupy stanovení minimální účinnosti

    1. 1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla

    1. 2. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

    1. 3. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

    1. 4. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

    1. 5. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

    1. 6. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku

      Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky.

    1. *) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730.
    2. *) ČSN EN 12975-2.