Zákon České národní rady o jednacím řádu České národní rady

§ 1

účinné od 1. 4. 1989(1) Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti českého národa, nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem v České socialistické republice je Česká národní rada, která se podílí na uskutečňování úkolů České socialistické republiky svou ústavodárnou a zákonodárnou činností, projednáváním základních otázek vnitřní politiky a kontrolou v rámci působnosti České socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada jako nejvyšší zastupitelský sbor v České socialistické republice spolupracuje s Federálním shromážděním, Slovenskou národní radou a s národními výbory.

účinné od 1. 4. 1989(3) Česká národní rada rozvíjí spolupráci s orgány Národní fronty České socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

§ 2

účinné od 1. 4. 1989(1) Činnost České národní rady je založena na zásadách socialistické demokracie a jednoty politického systému v Československé socialistické republice.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ve své činnosti se Česká národní rada opírá o aktivní a iniciativní práci každého poslance. Uskutečňování svých pravomocí zakládá na zásadě veřejné informovanosti, kolektivního projednávání a rozhodování otázek, které jsou svěřeny do její působnosti, a dbá přitom veřejného mínění.

§ 3

účinné od 1. 4. 1989(1) Jednací řád České národní rady upravuje zásady jednání České národní rady, její styky s vládou České socialistické republiky a navenek.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada upravuje vlastními usneseními své vnitřní poměry a podrobnější pravidla svého jednání.

§ 4

účinné od 1. 4. 1989Do působnosti České národní rady patří zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) usnášet se na ústavních a jiných zákonech České národní rady a sledovat, jak je orgány republiky provádějí,
2. účinné od 1. 4. 1989b) usnášet se na podávání návrhů zákonů Federálního shromáždění,
3. účinné od 1. 4. 1989c) dávat souhlas k mezinárodním smlouvám, k jejichž provedení je třeba zákona České národní rady,
4. účinné od 1. 4. 1989d) jednat a usnášet se o zásadních otázkách vnitřní politiky České socialistické republiky, zejména o dalším hospodářském a sociálním rozvoji, o uplatňování vědeckotechnického rozvoje, o rozvoji jednotlivých územních oblastí České socialistické republiky a o investičních záměrech se závažnými důsledky na další hospodářský a sociální rozvoj,
5. účinné od 1. 4. 1989e) schvalovat střednědobý státní plán rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a státní rozpočet České socialistické republiky, prověřovat jejich plnění a schvalovat státní závěrečný účet České socialistické republiky,
6. účinné od 1. 4. 1989f) jednat o programovém prohlášení vlády České socialistické republiky, kontrolovat její činnost a činnost jejích členů, jakož i jednat o důvěře vládě,
7. účinné od 1. 4. 1989g) interpelovat vládu České socialistické republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti,
8. účinné od 1. 4. 1989h) jednat o zprávách Nejvyššího soudu České socialistické republiky a o zprávách generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu zákonnosti v České socialistické republice,
9. účinné od 1. 4. 1989ch) jednat o zprávách Výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti a poznatcích orgánů lidové kontroly v České socialistické republice,
10. účinné od 1. 4. 1989i) projednávat zprávy o řízení a kontrole činnosti národních výborů vládou České socialistické republiky,
11. účinné od 1. 4. 1989j) upravovat v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České národní rady stupně a druhy národních výborů, jejich postavení, působnost a organizaci, zabývat se podněty národních výborů, jednat o jejich činnosti a usnášet se na opatřeních týkajících se jejich výstavby; přitom usměrňuje národní výbory k plnění klíčových úkolů, zobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce a působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti,
12. účinné od 1. 4. 1989k) stanovit počet členů předsednictva České národní rady, volit a odvolávat předsedu, místopředsedy a další členy předsednictva České národní rady,
13. účinné od 1. 4. 1989l) zřizovat výbory České národní rady jako své iniciativní a kontrolní orgány, volit a odvolávat předsedy a ostatní členy výborů,
14. účinné od 1. 4. 1989m) zřizovat a rušit zákonem ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy České socialistické republiky,
15. účinné od 1. 4. 1989n) dávat souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání poslance České národní rady nebo k jeho vzetí do vazby,
16. účinné od 1. 4. 1989o) volit, odvolávat a zprošťovat ze soudcovské funkce soudce z povolání soudů České socialistické republiky a ze soudců zvolených pro Nejvyšší soud České socialistické republiky volit předsedu a místopředsedu tohoto soudu,
17. účinné od 1. 4. 1989p) dávat souhlas k trestnímu stíhání nebo vzetí do vazby soudců, které zvolila, a to pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s ní,
18. účinné od 1. 4. 1989r) jednat o výsledcích občanských kontrol nad výkonem trestu odnětí svobody,
19. účinné od 1. 4. 1989s) rušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky a obecně závazné předpisy ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky odporující ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady,
20. účinné od 1. 4. 1989t) rušit obecně závazná nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy odporující ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy,
21. účinné od 1. 4. 1989u) rozhodovat o svých vnitřních poměrech a o pravidlech svého jednání.

§ 5

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada vykonává svoji působnost tím, že projednává zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) návrhy, podněty, zprávy a prohlášení předsednictva České národní rady,
2. účinné od 1. 4. 1989b) návrhy, zprávy a prohlášení vlády České socialistické republiky, jakož i prohlášení jejích jednotlivých členů,
3. účinné od 1. 4. 1989c) návrhy, podněty a zprávy výborů České národní rady,
4. účinné od 1. 4. 1989d) návrhy a podněty poslanců České národní rady,
5. účinné od 1. 4. 1989e) interpelace a otázky poslanců České národní rady,
6. účinné od 1. 4. 1989f) jiné návrhy, stanoví-li tak zákon.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada vykonává svoji působnost též volbami, jejichž provádění jí přísluší.

§ 6

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci České národní rady se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ustavující schůzi České národní rady svolá dosavadní předsednictvo České národní rady nejpozději do 30 dnů ode dne voleb a stanoví pořad jejího jednání.

§ 7

účinné od 1. 4. 1989(1) Ustavující schůzi řídí pověřený člen dosavadního předsednictva České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu komise poslanců pro zjišťování výsledků hlasování na ustavující schůzi České národní rady a volbu předsedy a dalších členů mandátového a imunitního výboru.

§ 8

účinné od 1. 4. 1989(1) Na návrh mandátového a imunitního výboru ověří Česká národní rada platnost volby poslanců.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada zvolí předsedu České národní rady, který převezme řízení ustavující schůze a přijme poslanecký slib dosud předsedajícího, je-li poslancem České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) Česká národní rada stanoví počet členů svého předsednictva, počet místopředsedů, ověřovatelů a zřídí své další výbory.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předseda České národní rady dá provést volbu místopředsedů České národní rady, předsedů výborů České národní rady, dalších členů předsednictva České národní rady a ověřovatelů České národní rady. Dále dá provést volbu ostatních členů výborů.

§ 9

účinné od 1. 4. 1989Návrhy na volby konané ustavující schůzí České národní rady podává zpravidla skupina poslanců České národní rady.

§ 10

účinné od 1. 4. 1989Pověřený člen dosavadního předsednictva České národní rady podá zprávu o činnosti předsednictva České národní rady za dobu, kdy Česká národní rada nezasedala.

§ 11

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada zasedá nejméně dvakrát do roka (jarní zasedání a podzimní zasedání).

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo České národní rady svolává Českou národní radu k jarnímu zasedání nejpozději do konce dubna a k podzimnímu zasedání nejpozději do konce října. Podle potřeby může předsednictvo České národní rady svolat další zasedání.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo České národní rady svolá zasedání České národní rady, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina poslanců České národní rady. Předsednictvo České národní rady svolá zasedání do 14 dnů nebo do další lhůty uvedené v žádosti. Jinak je zasedání České národní rady svoláno třicátého dne od podání žádosti.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo České národní rady prohlašuje zasedání České národní rady za skončené.

§ 12

účinné od 1. 4. 1989Svolávání schůzí České národní rady

účinné od 1. 4. 1989Schůze České národní rady svolává předseda České národní rady na základě usnesení předsednictva České národní rady nebo na základě usnesení České národní rady. Požádá-li o to alespoň jedna třetina poslanců České národní rady, svolá předseda schůzi České národní rady nejpozději do 30 dnů.

§ 13

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůzi České národní rady lze zahájit, je-li na schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

účinné od 1. 4. 1989(3) Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

účinné od 1. 4. 1989(4) Česká národní rada může v průběhu schůze bez rozpravy přesunout body pořadu jednání nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu.

§ 14

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze České národní rady jsou zpravidla veřejné.

účinné od 1. 4. 1989(2) Z důvodů ochrany důležitého státního zájmu se může Česká národní rada usnést na návrh svého předsednictva, výboru, poslance, vlády České republiky nebo jejího člena, že schůze nebo její část je neveřejná. O takovém návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

účinné od 1. 4. 1989(3) Schůze České národní rady nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit členové vlády České socialistické republiky. Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem České národní rady. O přítomnosti jiných osob rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

§ 15

účinné od 1. 4. 1989(1) Člen vlády České socialistické republiky je povinen dostavit se na schůzi České národní rady, jestliže se na tom usnese Česká národní rada bez rozpravy nebo požádá-li o to předsednictvo České národní rady. Jinak může člena vlády České socialistické republiky zastupovat jiný člen vlády.

účinné od 1. 4. 1989(2) Povinnost dostavit se na schůzi České národní rady má též předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky, jestliže se na tom usnese Česká národní rada bez rozpravy nebo požádá-li o to předsednictvo České národní rady.

§ 16

účinné od 1. 4. 1989(1) Jednání o věci zařazené na pořad schůze uvede zpravidla navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, byl-li určen. Poté předsedající zahájí rozpravu.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci se mohou hlásit do rozpravy před zahájením schůze u předsedy České národní rady nebo v průběhu schůze u předsedajícího.

účinné od 1. 4. 1989(3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky a dává jim slovo v pořadí, v němž se o ně přihlásili. Nejdříve však udělí slovo řečníkům, kteří chtějí přednést pozměňovací návrhy k projednávané věci.

účinné od 1. 4. 1989(4) Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, přítomen v zasedací síni, ztrácí své pořadí.

účinné od 1. 4. 1989(5) Česká národní rada se může na návrh poslance usnést bez rozpravy na omezení řečnické lhůty, která nesmí být kratší než 15 minut.

§ 17

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec, který se v průběhu rozpravy přihlásí k faktické poznámce nebo k odpovědi na ni, dostane neprodleně slovo.

účinné od 1. 4. 1989(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nemají překročit dobu 5 minut.

účinné od 1. 4. 1989(3) Překročí-li poslanec dobu k přednesení faktické poznámky, popřípadě k odpovědi na ni, může mu předsedající odejmout slovo.

§ 18

účinné od 1. 4. 1989Poslanec má právo mluvit v jazyku své národnosti. Nemluví-li řečník česky nebo slovensky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka.

§ 19

účinné od 1. 4. 1989Členům předsednictva České národní rady a členům vlády České socialistické republiky se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze.

§ 20

účinné od 1. 4. 1989Se souhlasem České národní rady se mohou rozpravy zúčastnit i další pozvaní představitelé politického, hospodářského a kulturního života.

§ 21

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanec, kterému bylo uděleno slovo, má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci, který se odchyluje od projednávané věci, může předsedající po opětovném upozornění odejmout slovo. O námitkách poslance rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

§ 22

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci mohou v rozpravě přednášet k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má Česká národní rada usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh upřesnil.

účinné od 1. 4. 1989(2) Jestliže je v rozpravě přednesen pozměňovací návrh, může poslanec nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému pozměňovacímu návrhu zaujme stanovisko výbor, který určí Česká národní rada.

účinné od 1. 4. 1989(3) O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Česká národní rada bez rozpravy. Česká národní rada může současně stanovit lhůtu, do kdy jí příslušný výbor předloží stanovisko k přednesenému pozměňovacímu návrhu.

účinné od 1. 4. 1989(4) Stejný postup platí i v případě, podá-li poslanec písemně pozměňovací návrh ještě před zahájením rozpravy ve schůzi České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(5) Obdobně lze postupovat při předložení jiného návrhu k projednávané otázce.

účinné od 1. 4. 1989(6) Navrhovatel může se souhlasem České národní rady svůj návrh vzít zpět, dokud Česká národní rada nepřikročí k hlasování o něm.

§ 23

účinné od 1. 4. 1989Po skončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a po něm zpravodaji, byl-li určen; navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. Ujme-li se před hlasováním slova člen vlády České socialistické republiky, je tím rozprava znovu zahájena.

§ 24

účinné od 1. 4. 1989Česká národní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích poslanců. K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí ústavního zákona České národní rady je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců České národní rady.

§ 25

účinné od 1. 4. 1989O každém návrhu rozhoduje Česká národní rada hlasováním. Před ním upozorní předsedající, že bude přikročeno k hlasování, a dá zjistit počet přítomných poslanců.

§ 26

účinné od 1. 4. 1989(1) Na návrh poslance se může o jednotlivých částech návrhu hlasovat odděleně. Jestliže se při odděleném hlasování neschválí všechny části návrhu, hlasuje se o přijatých částech znovu jako o celku.

účinné od 1. 4. 1989(2) Byly-li k návrhu předloženy pozměňovací návrhy, hlasuje se nejdříve o nich, a to v pořadí, v jakém byly podány. Vylučuje-li přijatý pozměňovací návrh další pozměňovací návrhy, o těchto dalších návrzích se již nehlasuje.

účinné od 1. 4. 1989(3) O návrzích týkajících se způsobu projednávání se hlasuje před projednáváním věci.

§ 27

účinné od 1. 4. 1989(1) Hlasování je veřejné nebo tajné.

účinné od 1. 4. 1989(2) Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky, pokud se Česká národní rada bez rozpravy neusnese na jiném způsobu veřejného hlasování.

účinné od 1. 4. 1989(3) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Tajným hlasováním se volí předseda České národní rady, místopředsedové České národní rady, předsedové výborů České národní rady a další členové předsednictva České národní rady. V dalších případech se hlasuje tajně, usnese-li se na tom Česká národní rada bez rozpravy.

účinné od 1. 4. 1989(4) Jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování, požádá předsedající ověřovatele, aby sečetli hlasy. Ověřovatelé rovněž sčítají hlasy, jestliže se hlasuje hlasovacími lístky.

účinné od 1. 4. 1989(5) Předsedající vyhlásí výsledky hlasování tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh i proti návrhu. Výsledky voleb se vyhlašují tak, že se oznámí počty hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty i proti nim.

§ 28

účinné od 1. 4. 1989Zápisy o schůzích České národní rady

účinné od 1. 4. 1989(1) O schůzi České národní rady se sepisuje zápis, v němž se uvede zejména pořad schůze, kdo schůzi řídil, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování. Zápis po jeho ověření ověřovatelem podepisuje předseda České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ověřený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdává se společně s příslušnými podklady, přílohami a usneseními k archivnímu uložení. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

účinné od 1. 4. 1989(3) O schůzi České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. Každý řečník ověří v co nejkratší lhůtě od konání schůze správnost záznamu své řeči. Přitom opraví případné chyby, které vznikly při pořizování tohoto záznamu, nesmí však měnit obsah a smysl svého vystoupení. O případných námitkách řečníka proti nedostatkům záznamu rozhoduje předsednictvo České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(4) Na základě těsnopiseckého záznamu o schůzi České národní rady se pořizuje těsnopisecká zpráva, která se dá vytisknout; jde-li o neveřejnou schůzi České národní rady nebo její část, může předsednictvo České národní rady rozhodnout jinak.

§ 29

1. účinné od 1. 4. 1989Orgány České národní rady jsou:
2. účinné od 1. 4. 19891. předsednictvo České národní rady,
3. účinné od 1. 4. 19892. předseda České národní rady a místopředsedové České národní rady,
4. účinné od 1. 4. 19893. výbory České národní rady,
5. účinné od 1. 4. 19894. ověřovatelé České národní rady.

§ 30

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo České národní rady se skládá z předsedy České národní rady, místopředsedů České národní rady, předsedů výborů České národní rady a dalších členů. Předsednictvo si zvolí na ustavující schůzi své ověřovatele.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo České národní rady i jeho členové jsou odpovědni České národní radě. Česká národní rada je může kdykoli odvolat.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo České národní rady zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolená Česká národní rada nezvolí své předsednictvo.

§ 31

účinné od 1. 4. 1989(1) V době, kdy Česká národní rada nezasedá, buď proto, že zasedání je skončeno, anebo proto, že uplynulo volební období, plní působnost České národní rady její předsednictvo. Nepřísluší mu však přijímat a měnit ústavní zákony České národní rady a usnášet se na státním rozpočtu České socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) V době, kdy Česká národní rada nezasedá v důsledku mimořádných příčin, plní předsednictvo České národní rady veškerou její působnost s výjimkou práva přijímat a měnit ústavní zákony České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) K neodkladným opatřením, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, přijímá předsednictvo České národní rady zákonná opatření.

účinné od 1. 4. 1989(4) Opatření předsednictva České národní rady učiněná v době, kdy Česká národní rada nezasedá, musí být schválena na nejbližším zasedání České národní rady, jinak pozbývají další platnosti.

účinné od 1. 4. 1989(5) Do působnosti předsednictva České národní rady dále náleží:

1. účinné od 1. 4. 1989a) svolávat zasedání České národní rady a prohlašovat je za skončené,
2. účinné od 1. 4. 1989b) jmenovat a odvolávat předsedu a ostatní členy vlády České socialistické republiky a pověřovat je řízením ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky,
3. účinné od 1. 4. 1989c) jmenovat a odvolávat státní funkcionáře České socialistické republiky v případech stanovených zákonem,
4. účinné od 1. 4. 1989d) udělovat ceny a propůjčovat vyznamenání podle zákonů České národní rady,
5. účinné od 1. 4. 1989e) vyhlašovat volby do České národní rady, všeobecné volby do národních výborů a doplňovací volby do krajských národních výborů v České socialistické republice a do Národního výboru hlavního města Prahy, určovat volební obvody pro volby do České národní rady a zajišťovat ve spolupráci s příslušným orgánem Národní fronty České socialistické republiky svolání veřejných schůzí voličů k projednání návrhu na odvolání poslance České národní rady,
6. účinné od 1. 4. 1989f) dávat souhlas k dalšímu zadržení poslance České národní rady, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu,
7. účinné od 1. 4. 1989g) rozhodovat o uvolnění poslance České národní rady ze zaměstnání, vyžaduje-li to výkon jeho poslanecké funkce, a stanovit jeho rozsah,
8. účinné od 1. 4. 1989h) dávat souhlas k ukončení pracovního nebo obdobného poměru proti vůli poslance v době výkonu jeho poslanecké funkce a do dvou let po zániku jeho mandátu,
9. účinné od 1. 4. 1989ch) rozhodovat o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení proti poslanci České národní rady,
10. účinné od 1. 4. 1989i) brát na vědomí rezignaci poslance České národní rady,
11. účinné od 1. 4. 1989j) vyhlašovat zákony České národní rady a zákonná opatření předsednictva České národní rady; vyžaduje-li to povaha věci, vyhlašovat též usnesení České národní rady a jejího předsednictva,
12. účinné od 1. 4. 1989k) vykonávat i jinou působnost, stanoví-li tak zákon.

§ 32

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo České národní rady řídí a koordinuje práci orgánů České národní rady v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními České národní rady. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména:

1. účinné od 1. 4. 1989a) připravovat schůze České národní rady, navrhovat jejich pořad, usnášet se na jejich svolání a podávat na nich zprávy o své činnosti,
2. účinné od 1. 4. 1989b) připravovat pracovní plány České národní rady a projednávat pracovní plány jejích orgánů,
3. účinné od 1. 4. 1989c) projednávat plnění důležitých úkolů hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky,
4. účinné od 1. 4. 1989d) projednávat program zákonodárných prací České národní rady, jakož i zprávy o jeho plnění, popřípadě další legislativní záměry,
5. účinné od 1. 4. 1989e) projednávat informace a další zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky, které si vyžádalo,
6. účinné od 1. 4. 1989f) projednávat zprávy Výboru lidové kontroly České socialistické republiky o hlavních poznatcích z vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací; může též požadovat na Výboru lidové kontroly České socialistické republiky zprávy o poznatcích z kontrolní činnosti nebo provedení kontroly nutné pro plnění úkolů České národní rady a jejích orgánů,
7. účinné od 1. 4. 1989g) projednávat zprávy o hlavních poznatcích z vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací došlých České národní radě, jejím orgánům a poslancům a vydávat zásady pro jejich vyřizování,
8. účinné od 1. 4. 1989h) rozhodovat, zda lze výjimečně upustit od projednání zásad zákona České národní rady, pokud k tomu nezmocní předsedu České národní rady,
9. účinné od 1. 4. 1989ch) přikazovat výborům k projednání zásady a návrhy zákonů, návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy, pokud k tomu nezmocní předsedu České národní rady; může též stanovit, který z výborů připraví k návrhům společnou zprávu výborů,
10. účinné od 1. 4. 1989i) rozhodovat, že zásady nebo návrh zákona České národní rady se zvlášť významným společenským dosahem bude předložen všelidové diskusi, a zhodnotit její výsledky,
11. účinné od 1. 4. 1989j) koordinovat práci výborů, a je-li to potřebné, projednávat jejich stanoviska a zprávy; může jim též doporučit, aby se věcí znovu zabývaly, a požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup,
12. účinné od 1. 4. 1989k) určovat, v jakém pořadí místopředsedové České národní rady zastupují předsedu České národní rady,
13. účinné od 1. 4. 1989l) vytvářet podmínky pro práci poslanců v orgánech České národní rady, pomáhat jim při plnění jejich povinností ve volebních obvodech, zejména poskytováním potřebných podkladů a informací,
14. účinné od 1. 4. 1989m) upozorňovat vedoucí státních orgánů, hospodářských a jiných organizací na případy, kdy nesplnili povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona České národní rady o poslancích České národní rady,
15. účinné od 1. 4. 1989n) stanovit výši náhrad poslanců a výši funkčních odměn, funkčních platů a další náležitosti poslanců České národní rady, kteří jsou uvolněni ze zaměstnání pro výkon funkce v České národní radě; stanovit též výši odměn a další náležitosti členů stálých a dočasných komisí předsednictva České národní rady a výborů České národní rady,
16. účinné od 1. 4. 1989o) stanovit vzor průkazu poslance České národní rady,
17. účinné od 1. 4. 1989p) schvalovat rozpočet České národní rady a projednávat jeho plnění,
18. účinné od 1. 4. 1989r) schvalovat organizační řád Kanceláře České národní rady a platový řád jejích pracovníků,
19. účinné od 1. 4. 1989s) jmenovat a odvolávat vedoucího Kanceláře České národní rady, stanovit jeho plat a další náležitosti,
20. účinné od 1. 4. 1989t) zabezpečovat kontrolu plnění usnesení České národní rady,
21. účinné od 1. 4. 1989u) dbát na dodržování tohoto zákona a činit nezbytná opatření k jeho důslednému provádění.

§ 33

účinné od 1. 4. 1989Předsednictvo České národní rady může z poslanců České národní rady, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců hospodářských, společenských nebo jiných organizací zřizovat své stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Předseda komise je vždy člen předsednictva České národní rady. Komise mohou ke svému jednání přibírat další odborníky, popřípadě zástupce organizací.

§ 34

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůzi předsednictva České národní rady svolává předseda České národní rady; je povinen ji neprodleně svolat, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů předsednictva.

účinné od 1. 4. 1989(2) Schůze předsednictva České národní rady jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo, že schůze nebo její část je veřejná.

účinné od 1. 4. 1989(3) K platnosti usnesení předsednictva České národní rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

účinné od 1. 4. 1989(4) Usnesení předsednictva České národní rady podepisuje předseda a jeden z ověřovatelů předsednictva České národní rady.

§ 35

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo České národní rady může zvát na své schůze i poslance České národní rady, kteří nejsou jeho členy; přizvaný poslanec se schůze zúčastní s hlasem poradním.

účinné od 1. 4. 1989(2) Členové vlády České socialistické republiky se mohou zúčastnit schůze předsednictva České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají. Jsou povinni dostavit se osobně na schůzi předsednictva České národní rady, jestliže je o to předsednictvo České národní rady požádá; jinak se mohou dát zastupovat jiným členem vlády České socialistické republiky a výjimečně svými náměstky, vysloví-li s tím předsednictvo České národní rady souhlas.

účinné od 1. 4. 1989(3) Povinnost dostavit se osobně na schůzi předsednictva České národní rady mají též předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky, jestliže je o to předsednictvo České národní rady požádá. Na schůzi předsednictva České národní rady se mohou dát výjimečně zastoupit předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky místopředsedou tohoto soudu, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky svými náměstky, jestliže s tím vysloví předsednictvo České národní rady souhlas.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo České národní rady může zvát na své schůze též další představitele politického, hospodářského a kulturního života.

účinné od 1. 4. 1989(5) Jiné osoby mohou být přítomny na schůzi předsednictva České národní rady jen s jeho souhlasem.

§ 36

účinné od 1. 4. 1989Předseda České národní rady

účinné od 1. 4. 1989Předseda České národní rady

1. účinné od 1. 4. 1989a) zastupuje Českou národní radu navenek, zejména ve styku s vládou České socialistické republiky, Federálním shromážděním, Slovenskou národní radou a ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky,
2. účinné od 1. 4. 1989b) podepisuje zákony a usnesení České národní rady, zákonná opatření a usnesení předsednictva České národní rady,
3. účinné od 1. 4. 1989c) přijímá slib členů vlády České socialistické republiky po jejich jmenování předsednictvem České národní rady,
4. účinné od 1. 4. 1989d) přijímá slib generálního prokurátora České socialistické republiky po jeho jmenování předsednictvem České národní rady,
5. účinné od 1. 4. 1989e) přijímá slib soudců z povolání soudů České socialistické republiky po jejich zvolení Českou národní radou,
6. účinné od 1. 4. 1989f) svolává a řídí schůze České národní rady a jejího předsednictva,
7. účinné od 1. 4. 1989g) řídí přípravu pracovního plánu České národní rady a jejích orgánů a sleduje jeho plnění; přípravu pracovního plánu koordinuje s předsedou Slovenské národní rady a předsedou Federálního shromáždění,
8. účinné od 1. 4. 1989h) rozhoduje, zda lze výjimečně upustit od projednání zásad zákona České národní rady, zmocní-li ho k tomu předsednictvo České národní rady,
9. účinné od 1. 4. 1989ch) přikazuje výborům České národní rady k projednání zásady a návrhy zákonů, návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy, zmocní-li ho k tomu předsednictvo České národní rady; v rozhodnutí o přikázání může též stanovit, který výbor České národní rady zabezpečí přípravu společné zprávy výborů,
10. účinné od 1. 4. 1989i) plní další úkoly, jimiž ho předsednictvo České národní rady v rámci své působnosti pověří, zejména při koordinaci činnosti výborů a vytváření podmínek pro práci poslanců,
11. účinné od 1. 4. 1989j) podává předsednictvu České národní rady zprávy o opatřeních, která učinil.

§ 37

účinné od 1. 4. 1989Místopředsedové České národní rady

účinné od 1. 4. 1989Předsedu České národní rady zastupují místopředsedové České národní rady v rozsahu a pořadí stanoveném předsednictvem České národní rady; zastupují též předsedu v plnění úkolů, kterými je předseda pověří.

§ 38

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada zřizuje ze svých poslanců výbor mandátový a imunitní, výbor ústavně právní, výbor pro plán a rozpočet, výbor pro národní výbory a národnosti a další výbory pro jednotlivé úseky státní, hospodářské a sociální politiky; výbory jsou ze své činnosti odpovědny České národní radě.

účinné od 1. 4. 1989(2) Do výborů České národní rady nemohou být zvoleni předseda České národní rady, členové vlády České socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(3) Výbory České národní rady působí jako její iniciativní a kontrolní orgány, a to i v době, kdy Česká národní rada nezasedá.

§ 39

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory České národní rady projednávají věci obsažené v pracovním plánu České národní rady a jejích orgánů, dále věci, které jim byly přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnesou. Zprávy vlády České socialistické republiky projednávají jen tehdy, pokud byly předloženy České národní radě nebo jejímu předsednictvu.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory zejména

1. účinné od 1. 4. 1989a) projednávají zásady a návrhy zákonů České národní rady, zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady a mezinárodní smlouvy a připravují k nim doporučení a stanoviska,
2. účinné od 1. 4. 1989b) mohou navrhnout předsednictvu České národní rady, aby zásady nebo návrh zákona České národní rady se zvlášť významným společenským dosahem byly předloženy všelidové diskusi,
3. účinné od 1. 4. 1989c) zjišťují, jak jsou prováděny zákony, sledují, zda předpisy vydané k provedení zákonů České národní rady jsou s nimi v souladu a odpovídají cílům, které byly vydáním zákona sledovány; zjistí-li výbor porušení zákonnosti, je oprávněn požádat ministra nebo vedoucího jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky, aby neprodleně zjednal nápravu,
4. účinné od 1. 4. 1989d) jednají v oblasti své působnosti o zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky, zejména o plnění programového prohlášení vlády České socialistické republiky, o návrhu střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a jeho plnění, o státním rozpočtu České socialistické republiky a státním závěrečném účtu České socialistické republiky,
5. účinné od 1. 4. 1989e) účastní se rozpracování koncepčních otázek vnitřní politiky a vypracovávají samostatně nebo společně s příslušnými státními orgány návrhy na jejich řešení a projednávají zprávy ministrů a vedoucích dalších ústředních orgánů České socialistické republiky o připravovaných opatřeních zásadního významu,
6. účinné od 1. 4. 1989f) projednávají zprávy o stavu socialistické zákonnosti, které České národní radě předkládají Nejvyšší soud České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky,
7. účinné od 1. 4. 1989g) projednávají informace a další zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky, které si vyžádaly,
8. účinné od 1. 4. 1989h) projednávají podněty národních výborů, jiných státních orgánů, orgánů Národní fronty České socialistické republiky a hospodářských, společenských a jiných organizací k upevnění socialistické zákonnosti, jakož i podněty ke zlepšení činnosti na jednotlivých úsecích státní, hospodářské a sociální politiky,
9. účinné od 1. 4. 1989ch) projednávají návrhy, podněty a stížnosti občanů a organizací, které došly České národní radě, jejím orgánům a poslancům, jakož i podněty a připomínky poslanců, zejména z jejich volebních obvodů.

§ 40

účinné od 1. 4. 1989Mandátový a imunitní výbor

účinné od 1. 4. 1989(1) Mandátový a imunitní výbor zejména

1. účinné od 1. 4. 1989a) zkoumá, zda jednotliví poslanci České národní rady byli platně zvoleni,
2. účinné od 1. 4. 1989b) zjišťuje, zda poslanec České národní rady odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou,
3. účinné od 1. 4. 1989c) zjišťuje, zda poslanec České národní rady přestal být volitelný,
4. účinné od 1. 4. 1989d) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslance České národní rady, popřípadě pro jeho vzetí do vazby; provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění předkládá České národní radě a v době, kdy Česká národní rada nezasedá, jejímu předsednictvu,
5. účinné od 1. 4. 1989e) jde-li o poslance České národní rady přistiženého a zadrženého při trestném činu, předkládá návrh na jeho propuštění nebo na vyslovení souhlasu k jeho dalšímu zadržení předsednictvu České národní rady,

účinné od 1. 4. 1989(2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné.

§ 41

účinné od 1. 4. 1989Ústavně právní výbor

účinné od 1. 4. 1989(1) Ústavně právní výbor připravuje pro předsednictvo České národní rady, ve spolupráci s ostatními výbory, program zákonodárných prací České národní rady, sleduje jeho plnění a dává mu podněty ke zdokonalování zákonodárství.

účinné od 1. 4. 1989(2) Ústavně právní výbor projednává zejména

1. účinné od 1. 4. 1989a) zásady a návrhy zákonů České národní rady, zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady a působí ke sjednocování stanovisek výborů k těmto návrhům; přitom dbá na zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti,
2. účinné od 1. 4. 1989b) mezinárodní smlouvy zaslané předsedou Federálního shromáždění České národní radě, a je-li k jejich provedení třeba zákona České národní rady, navrhuje České národní radě, aby k nim dala souhlas,
3. účinné od 1. 4. 1989c) podněty poslanců a výborů České národní rady, Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky, Státní arbitráže České socialistické republiky a Výboru lidové kontroly České socialistické republiky k nové právní úpravě; projednává též podněty k nové právní úpravě předložené ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky,
4. účinné od 1. 4. 1989d) upozornění Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky, výborů a poslanců České národní rady na obecně závazné právní předpisy vydané orgány České socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu, zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření,
5. účinné od 1. 4. 1989e) návrhy vlády České socialistické republiky na zrušení obecně závazných nařízení krajských národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy, která odporují ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy,
6. účinné od 1. 4. 1989f) zprávy o hlavních poznatcích z vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných České národní radě, jejím orgánům a poslancům a se svým stanoviskem je předkládá předsednictvu České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) Ústavně právní výbor České národní rady provádí kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody v místech, v nichž se takový trest vykonává, a projednává zprávy o jejich výsledcích.

§ 42

účinné od 1. 4. 1989Výbor pro plán a rozpočet

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbor pro plán a rozpočet projednává zejména

1. účinné od 1. 4. 1989a) národohospodářské otázky související s hospodářským a sociálním rozvojem České socialistické republiky včetně rozvoje systému plánovitého řízení národního hospodářství,
2. účinné od 1. 4. 1989b) návrh střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky,
3. účinné od 1. 4. 1989c) návrh státního rozpočtu České socialistické republiky, návrh státního rozpočtu československé federace a státní závěrečný účet České socialistické republiky,
4. účinné od 1. 4. 1989d) zprávy o plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky, jakož i zprávy týkající se vědeckotechnického rozvoje, měny, financování, úvěrování a bankovnictví,
5. účinné od 1. 4. 1989e) informace o účinnosti opatření k usměrňování vývoje ekonomiky a využívání nástrojů hospodářského mechanismu,
6. účinné od 1. 4. 1989f) informace o úpravách státního rozpočtu České socialistické republiky provedených na základě zmocnění v zákoně České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky,
7. účinné od 1. 4. 1989g) informace o prognózách hospodářského, sociálního a vědeckotechnického rozvoje národního hospodářství a o podílu České socialistické republiky na uskutečňování dlouhodobých programů mezinárodní dělby práce v rámci jednotného hospodářství Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbor pro plán a rozpočet připravuje k návrhům a zprávám uvedeným v odstavci 1 stanoviska pro Českou národní radu, popřípadě její předsednictvo.

§ 43

účinné od 1. 4. 1989Výbor pro národní výbory a národnosti

účinné od 1. 4. 1989Výbor pro národní výbory a národnosti zejména

1. účinné od 1. 4. 1989a) projednává podněty národních výborů a jejich činnost; přitom zejména zkoumá, jak národní výbory zabezpečují plnění klíčových úkolů v komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji svých územních obvodů, posuzuje účinnost forem a metod jejich práce a uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a doporučuje České národní radě opatření ke zlepšení výstavby a práce národních výborů,
2. účinné od 1. 4. 1989b) projednává zprávy o řízení a kontrole činnosti národních výborů vládou České socialistické republiky,
3. účinné od 1. 4. 1989c) sleduje, jak jsou vytvářeny možnosti a prostředky pro všestranný rozvoj německé a polské národnosti,
4. účinné od 1. 4. 1989d) projednává zprávy o přípravě a plnění volebních programů Národní fronty České socialistické republiky.

§ 44

účinné od 1. 4. 1989(1) Činnost výborů je založena na kolektivním, věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy voličů a pracovních kolektivů, státních orgánů, hospodářských, společenských a jiných organizací z volebních obvodů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Výbory informují veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 45

účinné od 1. 4. 1989Ustavující schůzi výboru svolá jeho předseda. Výbor zvolí na své ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatelů výboru.

§ 46

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Místopředseda svolá a řídí schůzi výboru, je-li předseda nepřítomen nebo jestliže ho tím předseda pověří. Jsou-li předseda i místopředseda nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo jeho předseda pověří.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Česká národní rada nebo její předsednictvo anebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předseda navrhuje pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

§ 47

účinné od 1. 4. 1989(1) Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor z důvodu ochrany důležitého zájmu státu, že schůze nebo její část je neveřejná.

účinné od 1. 4. 1989(2) Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit poslanci České národní rady, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády České republiky. Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru.

§ 48

účinné od 1. 4. 1989(1) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas.

§ 49

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory mohou zvát na své schůze členy vlády České socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky, jakož i představitele společenských organizací České socialistické republiky a vyžadovat od nich zprávy a informace.

účinné od 1. 4. 1989(2) Členové vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky jsou povinni dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat potřebná vysvětlení.

účinné od 1. 4. 1989(3) Členové vlády České socialistické republiky se mohou účastnit schůzí výborů České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.

účinné od 1. 4. 1989(4) Členové vlády České socialistické republiky se mohou dát na schůzi výboru zastupovat jiným členem vlády České socialistické republiky, výjimečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády. Na schůzi výboru se může dát výjimečně zastoupit předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky místopředsedou tohoto soudu a generální prokurátor České socialistické republiky, jakož i vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky svými náměstky, netrvá-li výbor na jejich osobní účasti.

účinné od 1. 4. 1989(5) Členové vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí ostatních ústředních státních orgánů České socialistické republiky, popřípadě ti, kdož je zastupují, si mohou na schůzi výboru přizvat odborníky.

účinné od 1. 4. 1989(6) Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, mohou výbory zvát na své schůze též představitele federálních státních orgánů a společenských organizací; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

§ 50

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory úzce spolupracují s národními výbory při plnění úkolů, které se dotýkají jejich činnosti. Využívají jejich stanoviska a podněty k projednávaným otázkám a zvou na své schůze funkcionáře, zástupce volených orgánů nebo vedoucí pracovníky národních výborů. Umožňují národním výborům účast na projednávání zásad a návrhů zákonů, na kontrole jejich působení, na jiné kontrolní činnosti České národní rady a na řešení závažnějších problémů týkajících se připravovaných usnesení České národní rady nebo jejího předsednictva.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory mohou, je-li to pro objasnění věci třeba, požádat kterýkoli státní orgán, hospodářskou nebo jinou organizaci o informaci nebo podklady, které potřebují pro svou práci. Státní orgány a organizace jsou povinny dožádání výboru vyhovět.

účinné od 1. 4. 1989(3) Vyžaduje-li to potřeba řádného posouzení projednávaných otázek, mohou výbory přizvat k jejich projednávání vědecké nebo jiné pracovníky hospodářského nebo společenského života nebo si vyžádat expertizy a stanoviska vědeckých nebo odborných institucí, popřípadě jejich pracovníků. Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, popřípadě organizace jen výboru, který si posudek vyžádal.

účinné od 1. 4. 1989(4) Výbory mohou provádět průzkumy u státních orgánů, hospodářských nebo jiných organizací, popřípadě pověřit provedením průzkumu skupinu svých členů nebo jednotlivé členy anebo jednat na místě samém.

§ 51

účinné od 1. 4. 1989Pro projednání věci ve výboru může výbor určit ze svých členů zpravodaje. Úkolem zpravodaje je podat výboru zprávu o projednávané věci i o přípravách na její projednání a podílet se na vypracování písemné zprávy o výsledku jednání.

§ 52

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců hospodářských, společenských nebo jiných organizací; předsedou komise je vždy poslanec České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbory mohou na základě dohody nebo na návrh předsednictva České národní rady zřídit též společnou komisi.

účinné od 1. 4. 1989(3) Komise mohou ke svému jednání přizvat další odborníky, popřípadě zástupce organizací.

§ 53

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a předkládat společné zprávy a návrhy. Hlasují však vždy odděleně.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předkládají-li výbory společnou zprávu k projednané věci, nevylučuje to, aby jiný výbor předložil vlastní stanovisko.

§ 54

účinné od 1. 4. 1989(1) Výbor pořizuje o výsledcích svých jednání zprávu. Výbor může zmocnit svého předsedu a zpravodaje, aby na základě jednání výboru sami zprávu vypracovali. Zprávu podepisuje předseda a zpravodaj výboru.

účinné od 1. 4. 1989(2) Výbor předloží zprávu podle povahy věci České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu. Může ji též zaslat příslušným členům vlády České socialistické republiky nebo příslušným vedoucím jiných ústředních státních orgánů a organizací České socialistické republiky.

účinné od 1. 4. 1989(3) Člen vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České socialistické republiky je povinen výboru sdělit do 30 dnů, pokud výbor nestanovil jinou lhůtu, jaká opatření přijal k doporučením nebo k podnětům výboru obsaženým v jeho zprávě.

účinné od 1. 4. 1989(4) Neobdrží-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může požádat předsednictvo České národní rady o potřebná opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády České socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky, popřípadě vedoucího jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České socialistické republiky a požádat jej, aby své stanovisko přezkoumal.

§ 55

účinné od 1. 4. 1989Ověřovatelé

účinné od 1. 4. 1989(1) Ověřovatelé České národní rady odpovídají za správnost a úplnost zápisů o schůzích České národní rady a spolupodepisují její usnesení; dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy. Obdobné úkoly plní ověřovatelé předsednictva České národní rady a výborů České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Není-li žádný z ověřovatelů na schůzi České národní rady, jejího předsednictva nebo výboru přítomen, ověří zápis o schůzi poslanec, jehož tím Česká národní rada, popřípadě její předsednictvo nebo výbor pověří.

§ 56

účinné od 1. 4. 1989Zápisy o schůzích orgánů České národní rady

účinné od 1. 4. 1989(1) O schůzi předsednictva České národní rady a výboru se sepisuje zápis, v němž se uvede zejména pořad schůze, kdo schůzi řídil, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zápis o schůzi předsednictva České národní rady po jeho ověření ověřovatelem podepisuje předseda České národní rady. Zápis o schůzi výboru podepisuje, po jeho ověření ověřovatelem, předseda výboru. Zápisy o společných schůzích několika výborů podepisují předsedové zúčastněných výborů a ověřují jejich ověřovatelé.

účinné od 1. 4. 1989(3) O schůzi předsednictva České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. O schůzi výboru se takový záznam pořizuje, jestliže se na tom výbor usnese.

§ 57

účinné od 1. 4. 1989Plánování zákonodárných prací

účinné od 1. 4. 1989Česká národní rada a její orgány projednávají návrhy zákonů zpravidla podle programu zákonodárných prací České národní rady zpracovaného zejména na základě legislativního výhledu vlády České socialistické republiky. Úkoly tohoto programu jsou upřesňovány v ročních pracovních plánech České národní rady a jejích orgánů.

§ 58

účinné od 1. 4. 1989Podávání návrhů zákonů České národní rady

účinné od 1. 4. 1989Návrhy zákonů České národní rady mohou podávat poslanci České národní rady, výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky.

§ 59

účinné od 1. 4. 1989(1) Před projednáním návrhu zákona České národní rady se zpravidla projednají jeho zásady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Vysloví-li s tím souhlas předsednictvo České národní rady, popřípadě na základě jeho zmocnění předseda České národní rady, může být na žádost navrhovatele výjimečně upuštěno od projednání zásad zákona, zejména jde-li o úpravu jednoduchou nebo vyžaduje-li to její naléhavost.

§ 60

účinné od 1. 4. 1989(1) Zásady zákona České národní rady obsahují podstatné rysy připravovaného návrhu zákona i uvažovaných prováděcích předpisů. Mají tvořit spolehlivý a úplný podklad připravované právní úpravy, na jehož základě mohou výbory posoudit, zda určitá věc musí být upravována nebo zda dosavadní právní úprava musí být změněna, popřípadě doplněna, v kterých směrech a v jakém rozsahu. Zásady mají pokud možno umožňovat výběr mezi variantními řešeními.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zásady zákona se vypracovávají stručně tak, aby podávaly informaci jen o zásadních politických, ekonomických a právních problémech, které je třeba při přípravě zákona vyřešit.

účinné od 1. 4. 1989(3) Zásady zákona mají být vypracovány přehledně tak, aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona, a v případě návrhů na změnu nebo jeho doplnění, v čem bude taková změna nebo doplnění spočívat.

účinné od 1. 4. 1989(4) Součástí zásad zákona je politický, ekonomický a právní rozbor umožňující komplexní posouzení nové právní úpravy, zejména cílů jejího politického působení, ekonomických a finančních důsledků z hlediska postavení občanů, činnosti státních orgánů a organizací. Rozbor má odůvodnit potřeby přijetí nové právní úpravy, vyjádřit, jak tato právní úprava přispěje ve srovnání s platným právním stavem k jejich řešení, a ukázat, v čem budou spočívat její základní rysy včetně záměrů na vydání prováděcích předpisů.

účinné od 1. 4. 1989(5) Politický, ekonomický a právní rozbor obsahuje též způsob přípravy zásad, zejména jak se na ní podílely národní výbory, jiné státní orgány, orgány Národní fronty České socialistické republiky, hospodářské, společenské, popřípadě jiné organizace, jakož i orgány samosprávy a pracovní kolektivy.

účinné od 1. 4. 1989(6) Byla-li před předložením zásad zákona České národní rady provedena všelidová diskuse, předloží navrhovatel i její zhodnocení, ze kterého má být zřejmé, jak naložil s jejími výsledky.

§ 61

účinné od 1. 4. 1989Přípravy na projednávání zásad zákona může výbor zahájit ještě před jejich předložením. V rámci těchto příprav může zejména pověřit člena výboru sledováním přípravy zákona. Navrhovatel je povinen účast poslance na přípravě zákona umožnit.

§ 62

účinné od 1. 4. 1989(1) Zásady zákona České národní rady přikáže předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady k projednání ústavně právnímu výboru, popřípadě dalším výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona všem poslancům České národní rady a sdělí jim, kterým výborům byly zásady zákona přikázány k projednání.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byly zásady zákona přikázány k projednání, mohou své stanovisko k zásadám zákona sdělit těmto výborům, a to i písemně.

§ 63

účinné od 1. 4. 1989(1) Jsou-li navrhovatelem poslanci nebo výbory České národní rady, zašle předseda České národní rady zásady zákona též vládě České socialistické republiky k zaujetí stanoviska.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zaujala-li vláda České socialistické republiky stanovisko k zásadám zákona České národní rady, zašle je předsedovi České národní rady, který jej postoupí výborům, jimž byly zásady přikázány.

§ 64

účinné od 1. 4. 1989Zásady zákona České národní rady odůvodňuje ve výborech České národní rady člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky, jehož tím vláda pověřila; jde-li o návrh výboru nebo skupiny poslanců, odůvodní návrh jimi pověřený poslanec, a jde-li o návrh poslance, navrhující poslanec.

§ 65

účinné od 1. 4. 1989(1) Pro projednání zásad zákona České národní rady ve výboru může výbor určit ze svých členů zpravodaje, který vystoupí po navrhovateli.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zpravodaj výboru informuje výbor zejména o stanoviscích výborů, které zásady zákona již projednaly, o výsledcích poslaneckých průzkumů, o stanoviscích poslanců, která podali písemně výborům, o vyjádřeních, posudcích nebo informacích, které si výbor vyžádal od státních orgánů, hospodářských, společenských nebo jiných organizací nebo od jednotlivých odborníků, jakož i o poznatcích, které vyplynuly z přípravy na jednání výboru před předložením zásad zákona.

účinné od 1. 4. 1989(3) Byly-li zásady zákona České národní rady se zvlášť významným společenským dosahem předloženy předsednictvem České národní rady všelidové diskusi, podá zpravodaj zprávu i o výsledcích takového projednání.

účinné od 1. 4. 1989(4) Jsou-li navrhovatelem zásad zákona České národní rady poslanci nebo výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky k zásadám zaujala stanovisko, informuje zpravodaj výbor i o stanovisku vlády.

§ 66

účinné od 1. 4. 1989(1) Po projednání zásad zákona České národní rady sdělí výbory své stanovisko s případnými doporučeními předsednictvu České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Stanoviska výborů k zásadám zákona České národní rady sdělí předseda České národní rady navrhovateli.

§ 67

účinné od 1. 4. 1989(1) Návrh zákona České národní rady předkládá navrhovatel (§ 58) České národní radě.

účinné od 1. 4. 1989(2) Návrh zákona obsahuje jeho přesné znění s důvodovou zprávou. Důvodová zpráva obsahuje zhodnocení platného stavu zejména po stránce politické, ekonomické a právní s uvedením důvodů nové zákonné úpravy, způsobu jejího provádění, hospodářského a finančního dosahu, nároků na pracovní síly a na administrativu. Obsahuje též rozbor dalších otázek nezbytný k všestrannému posouzení návrhu zákona včetně odůvodnění jeho jednotlivých ustanovení.

účinné od 1. 4. 1989(3) Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

§ 68

účinné od 1. 4. 1989O přípravě výborů České národní rady na projednávání návrhu zákona České národní rady před jeho předložením České národní radě, o přikazování předložených návrhů zákonů výborům k projednávání, o jejich rozeslání poslancům České národní rady a vládě České republiky, o sdělování jejich stanoviska, jakož i o projednávání návrhů zákonů ve výborech platí obdobně ustanovení, která se týkají projednávání zásad zákonů České národní rady (§ 61 až 65).

§ 69

účinné od 1. 4. 1989Při odůvodňování návrhu zákona ve výboru podá navrhovatel též zprávu o tom, jak bylo vyhověno doporučením výborů k zásadám zákona.

§ 70

účinné od 1. 4. 1989O návrhu zákona České národní rady se koná povšechná i podrobná rozprava; při podrobné rozpravě projednává výbor každé ustanovení předloženého návrhu zákona odděleně.

§ 71

účinné od 1. 4. 1989Výbor vypracuje o výsledku projednání návrhu zákona pro Českou národní radu písemnou zprávu obsahující stanovisko výboru, v němž zejména navrhne, zda má Česká národní rada návrh zákona schválit; usnese-li se výbor na změnách návrhu zákona, obsahuje zpráva jejich přesné znění.

§ 72

účinné od 1. 4. 1989(1) Byl-li návrh zákona České národní rady projednán v několika výborech, mohou tyto výbory podat České národní radě společnou písemnou zprávu. Jsou-li stanoviska výborů rozdílná, působí ústavně právní výbor k jejich sjednocení.

účinné od 1. 4. 1989(2) Nepodaří-li se stanoviska výborů sjednotit, sdělí to ústavně právní výbor předsedovi České národní rady, který může výbory požádat, aby se návrhem zákona znovu zabývaly.

§ 73

účinné od 1. 4. 1989Zpráva výboru nebo společná zpráva výborů o výsledku projednání návrhu zákona České národní rady se zašle všem poslancům a navrhovateli.

§ 74

účinné od 1. 4. 1989(1) Pro projednání návrhu zákona v České národní radě určí výbor zpravodaje. Byl-li návrh zákona projednán v několika výborech, mohou tyto výbory určit společného zpravodaje.

účinné od 1. 4. 1989(2) Úkolem zpravodaje je podat České národní radě zprávu o projednání návrhu zákona ve výborech a odůvodnit případné navrhované změny.

§ 75

účinné od 1. 4. 1989Návrh zákona České národní rady může být projednán v České národní radě nejdříve po uplynutí 60 dnů od doby, kdy byl poslancům rozeslán. Předsednictvo České národní rady může České národní radě navrhnout, aby návrh zákona výjimečně projednala před uplynutím této lhůty. O takovém návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

§ 76

účinné od 1. 4. 1989(1) Zákony České národní rady se uvádějí touto větou: „Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:“.

účinné od 1. 4. 1989(2) Zákony České národní rady podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky. Vyhlašuje je předsednictvo České národní rady do 14 dnů po jejich schválení způsobem stanoveným zákonem České národní rady.

§ 77

účinné od 1. 4. 1989Návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady

účinné od 1. 4. 1989(1) Pro projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva České národní rady platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o projednávání návrhů zákonů České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Vyžaduje-li to neodkladnost připravovaného zákonného opatření, může předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady upustit od přikázání jeho návrhu výborům.

účinné od 1. 4. 1989(3) Zákonná opatření podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky a vyhlašují se stejně jako zákony.

§ 78

účinné od 1. 4. 1989Zásady zákonů a návrhy zákonů Federálního shromáždění

účinné od 1. 4. 1989(1) Zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, které předseda Federálního shromáždění zasílá České národní radě, aby k nim mohla sdělit podle svého uvážení stanovisko, se projednávají ve výborech České národní rady obdobně jako zásady zákonů České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(2) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady zabezpečí, pokud je to nutné, koordinaci stanovisek výborů k zásadám a návrhům zákonů Federálního shromáždění, aby zpravidla bylo jednotné. Stanovisko výborů zašle předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(3) K projednání zásad a návrhu zákona Federálního shromáždění pozve výbor zástupce pověřeného navrhovatelem.

§ 79

účinné od 1. 4. 1989Mezinárodní smlouvy

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada jedná o mezinárodních smlouvách, které jí zasílá předseda Federálního shromáždění. Mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení není třeba souhlasu České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Mezinárodní smlouvy, k nimž dává Česká národní rada souhlas, poněvadž k jejich provedení je třeba zákona České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů České národní rady. Vysloví-li Česká národní rada s mezinárodní smlouvou souhlas, sdělí to předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

§ 80

účinné od 1. 4. 1989Česká národní rada může na návrh svého předsednictva, výboru nebo poslance podat Federálnímu shromáždění návrh zákona Federálního shromáždění.

§ 81

účinné od 1. 4. 1989Přípravu a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění zařadí Česká národní rada do svého programu zákonodárných prací a příslušného ročního pracovního plánu.

§ 82

účinné od 1. 4. 1989(1) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady může pověřit některý z výborů, aby připravil návrh zákona Federálního shromáždění, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy, a vyžaduje-li to povaha věci, i s dalšími státními orgány, hospodářskými, společenskými nebo jinými organizacemi. Může též požádat vládu České socialistické republiky, aby se podílela na přípravě návrhu zákona Federálního shromáždění.

účinné od 1. 4. 1989(2) Pro přípravu návrhu zákona si výbor zpravidla zřídí dočasnou komisi (§ 52).

§ 83

účinné od 1. 4. 1989(1) O vypracování a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání návrhu zákona České národní rady (§ 67 až 75).

účinné od 1. 4. 1989(2) Návrh zákona Federálního shromáždění projednaný Českou národní radou zašle předseda České národní rady k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění.

§ 84

účinné od 1. 4. 1989(1) Po jmenování vlády České socialistické republiky zařadí předsednictvo České národní rady na pořad nejbližší schůze České národní rady programové prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádost o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 4. 1989(2) K programovému prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádosti o vyslovení důvěry zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

§ 85

účinné od 1. 4. 1989(1) Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu kdykoli o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 4. 1989(2) Požádá-li vláda České socialistické republiky o vyslovení důvěry, usnese se předsednictvo České národní rady na svolání schůze České národní rady tak, aby žádost vlády byla projednána do 14 dnů po jejím předložení.

účinné od 1. 4. 1989(3) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu může podat písemně alespoň jedna pětina poslanců České národní rady. K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu svolá předsednictvo České národní rady neprodleně schůzi České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(4) K žádosti vlády České socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců České národní rady na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

§ 86

účinné od 1. 4. 1989Česká národní rada kontroluje činnost vlády České socialistické republiky a činnost jejích členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci České socialistické republiky. Prověřuje zejména plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a státního rozpočtu České socialistické republiky a schvaluje státní závěrečný účet České socialistické republiky. Projednává zprávy vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení a zprávy o plnění jejích úkolů na úsecích státní, hospodářské a sociální politiky. Česká národní rada projednává též zprávy Výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti a poznatcích orgánů lidové kontroly v České socialistické republice.

§ 87

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada sleduje, jak orgány České socialistické republiky provádějí ústavní a jiné zákony. Projednává zprávy o účinnosti vybraných odvětví československého právního řádu, popřípadě významných právních předpisů.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada kontroluje, jak jsou plněna její usnesení. Vláda České socialistické republiky a její členové, jakož i Nejvyšší soud České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi České národní rady, jaká opatření přijali ke splnění úkolů, které pro ně z usnesení vyplynuly.

účinné od 1. 4. 1989(3) Česká národní rada může zrušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky anebo obecně závazný právní předpis ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy socialistické České republiky, jestliže odporují ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady. Dále může zrušit obecně závazné nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy, odporuje-li ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy.

§ 88

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada projednává zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a zprávy generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada může projednávat i informace a další zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky, které si vyžádá. Obdobné informace a zprávy mohou projednávat předsednictvo i výbory České národní rady.

§ 89

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu České socialistické republiky a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podávají interpelaci písemně předsednictvu České národní rady. Předseda České národní rady zašle interpelaci předsedovi vlády České socialistické republiky, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předsednictvo České národní rady zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni na nejbližší schůzi České národní rady; může též rozhodnout, že se interpelace rozdá nebo rozešle všem poslancům.

účinné od 1. 4. 1989(2) Vláda České socialistické republiky, popřípadě její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně na schůzi České národní rady. Prohlásí-li Česká národní rada interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu k odpovědi na takovou interpelaci kratší než 30 dnů. Podal-li interpelaci poslanec nebo skupina poslanců, vyjádří se interpelující, zda odpověď považuje za uspokojivou. Písemná odpověď na interpelaci se zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme Česká národní rada stanovisko usnesením.

účinné od 1. 4. 1989(3) Poslanec může na schůzi České národní rady interpelovat přítomného člena vlády České socialistické republiky též ústně. Pro ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o písemné interpelaci.

§ 90

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo klást otázky vládě České socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti.

účinné od 1. 4. 1989(2) Poslanci kladou otázky ústně na schůzích České národní rady. Dotázaný odpoví na otázku na schůzi, na níž byla položena; jinak odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi České národní rady vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou. S obsahem odpovědi budou ostatní poslanci seznámeni na nejbližší schůzi.

§ 91

účinné od 1. 4. 1989Podněty a připomínky poslanců

účinné od 1. 4. 1989(1) Na schůzích České národní rady, jejího předsednictva a výborů mohou poslanci uplatňovat podněty a připomínky ze všech oblastí hospodářského a společenského života.

účinné od 1. 4. 1989(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady předsedovi vlády, popřípadě příslušnému členu vlády České socialistické republiky, Nejvyššímu soudu České socialistické republiky, generálnímu prokurátorovi České socialistické republiky nebo vedoucímu jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky a požádá jej, aby do 30 dnů sdělil, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni na schůzi České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi předsednictva České národní rady projedná předsednictvo a rozhodne o dalším postupu. Obdobně postupuje výbor, byly-li návrhy a připomínky předneseny na jeho schůzi.

§ 92

účinné od 1. 4. 1989Žádosti poslanců o informace a vysvětlení

účinné od 1. 4. 1989(1) Poslanci mohou požadovat od členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky, jakož i od vedoucích dalších státních orgánů a socialistických organizací informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce.

účinné od 1. 4. 1989(2) Obdobné informace a vysvětlení mohou požadovat též od předsedy České národní rady a ostatních členů předsednictva České národní rady.

§ 93

účinné od 1. 4. 1989(1) Proti poslanci České národní rady lze zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem České národní rady o poslancích České národní rady. Disciplinární řízení proti poslanci České národní rady zahájí mandátový a imunitní výbor z podnětu předsednictva České národní rady nebo z vlastní iniciativy.

účinné od 1. 4. 1989(2) Mandátový a imunitní výbor České národní rady provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření předloží výbor jeho výsledky se svým návrhem předsednictvu České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) Předsednictvo České národní rady posoudí výsledky disciplinárního šetření, které provedl mandátový a imunitní výbor; pokud řízení nezastaví nebo nepostačí-li samotné projednání věci, uloží poslanci, aby se pro svůj nevhodný výrok omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem.

účinné od 1. 4. 1989(4) Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předsednictvo České národní rady své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k výroku došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

účinné od 1. 4. 1989(5) Proti rozhodnutí předsednictva České národní rady v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se do 15 dnů k České národní radě.

§ 94

účinné od 1. 4. 1989Z jednání mandátového a imunitního výboru a předsednictva České národní rady je vyloučen člen mandátového a imunitního výboru nebo člen předsednictva České národní rady, jehož se disciplinární řízení týká.

§ 95

účinné od 1. 4. 1989Spolupráce s orgány Slovenské národní rady a Federálního shromáždění

účinné od 1. 4. 1989Orgány České národní rady spolupracují ve věcech společného zájmu s orgány Slovenské národní rady i s orgány Federálního shromáždění. Zejména s nimi koordinují své pracovní plány, konají společné porady a mohou zvát pověřené poslance Slovenské národní rady a poslance Federálního shromáždění na své schůze; v dohodě s orgány Federálního shromáždění mohou konat i společné poslanecké průzkumy. Informují je o připravovaných významnějších opatřeních i o tom, jakým způsobem byly jejich náměty využity v činnosti České národní rady. Orgánům Slovenské národní rady a Federálního shromáždění zasílají též k informaci zásady a návrhy zákonů České národní rady a podle povahy věci i jiné návrhy, jakož i usnesení k nim přijatá.

§ 96

účinné od 1. 4. 1989Spolupráce s orgány Národní fronty České socialistické republiky a organizacemi v ní sdruženými

účinné od 1. 4. 1989(1) Česká národní rada a její orgány rozvíjejí spolupráci s orgány Národní fronty České socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

účinné od 1. 4. 1989(2) Česká národní rada a ústřední výbor Národní fronty České socialistické republiky se vzájemně informují o svých pracovních plánech a podle povahy věci i o svých usneseních a usneseních svých orgánů.

účinné od 1. 4. 1989(3) Česká národní rada využívá podnětů předložených v rámci spolupráce s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky a ústředními orgány organizací v Národní frontě sdružených.

účinné od 1. 4. 1989(4) Předsednictvo České národní rady spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky při provádění všelidových diskusí k významným návrhům zákonů České národní rady a při seznamování veřejnosti s jejich výsledky.

účinné od 1. 4. 1989(5) Orgány České národní rady spolupracují s orgány Národní fronty České socialistické republiky při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců i pro práci poslanců České národní rady v jejich volebních obvodech.

účinné od 1. 4. 1989(6) Orgány České národní rady ve spolupráci s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky zabezpečují seznamování veřejnosti s činností České národní rady, zejména s významnými návrhy, které projednává; činí tak zejména na schůzích a veřejných shromážděních organizací sdružených v Národní frontě a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 97

účinné od 1. 4. 1989(1) Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti České národní rady, jejích orgánů a poslanců.

účinné od 1. 4. 1989(2) Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady, který po schválení předsednictvem České národní rady vydá vedoucí Kanceláře České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(3) Vedoucího Kanceláře České národní rady jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady, které stanoví též jeho plat a další náležitosti.

účinné od 1. 4. 1989(4) Kancelář České národní rady řídí a za její činnost odpovídá její vedoucí předsednictvu České národní rady; činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.

účinné od 1. 4. 1989(5) Vedoucí Kanceláře České národní rady má právo být přítomen na všech schůzích České národní rady a na schůzích všech jejích orgánů.

účinné od 1. 4. 1989(6) Kancelář České národní rady je oprávněna vyžadovat od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace, které potřebuje pro plnění svých úkolů.

§ 98

účinné od 1. 4. 1989Zrušuje se zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 147/1970 Sb., č. 19/1971 Sb. a č. 149/1978 Sb.

§ 99