Nařízení vlády republiky Československé, jímž se uvádí v platnost hospodářská dohoda mezi vládami československou a německou, jakož i úmluva o provádění čl. 297. mírové smlouvy Versailleské.

Průvoz zboží všeho druhu a osob z území jednoho státu územím státu druhého, jakož i doprava zboží a osob z Německa do Československa a obráceně nebudou příště podrobeny omezením kromě těch, jež vyplynou jako technicky nutná opatření ze všeobecného stavu dopravního.

Podrobnější ustanovení o tom, jakož i o ostatních otázkách železniční dopravy jsou obsažena v příloze A této úmluvy.

Výjimka ze zásady uvedené v prvním odstavci připouští se u zboží, jež je v jednom z obou států předmětem státního monopolu. Obě vlády vyhrazují si později podrobněji se dohodnouti o postupu při průvozu tohoto zboží. Až do té doby nebude na dosavadní praxi nic měněno.

Pokud trvá přechodné hospodářství, jehož je třeba, aby překonány byly hospodářské následky války, budou platiti dosavadní omezení dovozu a vývozu, avšak přes to bude zásadně snahou každé strany působiti k tomu, aby podle hospodářské situace byla tato omezení zrušována. Pro tuto dobu budou platiti pro vzájemný obchod zbožím tato pravidla:

1. a) Obě strany sestaví a co nejdříve si vymění seznamy volného zboží, jehož dovoz a vývoz zásadně nemá býti podroben nijakému omezení. Každé straně jest ponecháno na vůli, aby zavedla pro zboží, obsažené v seznamu volného zboží, povinnost přihlášky, neb tam, kde již jest, aby ji ponechala v nynější podobě. Seznamy volného zboží mohou býti změněny podle potřeby. Tyto změny, pokud se jimi obmezí seznam volného zboží, nebudou platiti pro zboží, jež v den vyhlášení bylo již odevzdáno k dopravě.

   Všecky změny buďtež druhé straně co nejrychleji oznámeny.

1. b) Zboží, jež není uvedeno v seznamu volného zboží, podrobeno jest na obou stranách povolovacímu řízení. Obě strany se zavazují, že vzájemně ulehčí udílení dovozních a vývozních’ povolení pro zboží, které jest vyjmenováno jako zvláště důležité pro hospodářský život druhé strany v přílohách B a C, tvořících nedílnou část tohoto ujednání. Tyto přílohy mohou býti podle potřeby měněny v obapolné shodě.

   Obě strany se shodují v tom, že při vývozu zboží, pokud jest vytčeno v příloze B, budou se obě vlády zásadně říditi tímto hlediskem: bude-li uhrazena tuzemská potřeba, bude zásadně vyhovováno návrhům na vývozní povolení, která jsou přiměřena úhradě potřeby žádajícího státu. Okolnost, že vyváží se ono zboží do třetích států, platiž pravidelně za oporu pro mínění, že domácí potřeba může býti považována za uhrazenu v náležitém rozsahu.

   Zvláště pokud jde o potřebu anilinových barev v Československé republice, prohlašuje německá vláda ochotu, že se zasadí u tohoto německého průmyslu, aby v dodávce pro nejnutnější potřebu československého průmyslu co nejvíce vyhověl jak co do množství, tak i co do dodávacích podmínek; vláda nebude překážeti vývozu onoho zboží, jež je německý průmysl ochoten dodati průmyslu československému.

1. c) Obě vlády jsou ochotny zaručiti vývozním povolením, která budou příště udělena podle platných předpisů, pro dobu jejich platnosti úplnou účinnost, i kdyby vývozní předpisy dodatečně byly změněny.

   Povolení může býti odvoláno:

   1. 1. Pokud budou ohroženy naléhavé veřejné zájmy,
   2. 2. pokud ho bylo dosaženo na základě nesprávných údajů nebo nepoctivým způsobem.

   Jestliže vývozní povolení byla udělena dříve, než byly zavedeny vývozní dávky (v to zahrnujíc zvýšený manipulační poplatek), neb dříve, než budou zvýšeny trvající vývozní dávky (v to zahrnujíc zvýšený manipulační poplatek), platí zmíněné povolení beze zření na nová ustanovení ještě šest neděl od okamžiku, kdy nabyla účinnosti. Po tomto okamžiku vývozní povolení platí jen ještě tehdy, když bez újmy zvláštních ustanovení a se zřetelem na zvláštní okolnosti v jednotlivých případech se zaplatí dodatečně dávka, resp. rozdíl mezi starou a novou dávkou za hodnotu zboží, které až do tohoto okamžiku nebylo ještě vyvezeno.

   Pro prodloužená vývozní povolení a pro ona, jež nahradí již prošlá, jest rozhodný den vyhotovení vývozního povolení, resp. prvního vývozního povolení.

   Vývozní povolení, která budou udělena a jichž nebude moci býti včas použito z důvodů, které, jak se prokáže, nebyly zaviněny stranou, budou prodloužena, resp. obnovena, budou-li tu ještě podmínky, za nichž byla udělena. Prodloužení, resp. obnovení nebude odepřeno z důvodu, že byly snad zatím nově zavedeny jiné vývozní předpisy.

   Pokud jde o žádosti o prodloužení, resp. obnovení vývozních povolení, které byly podány na základě starých uzávěrek, odporujících nově platným vývozním předpisům, slibují obě strany, že je budou blahovolně zkoumati. V tomto případě zavazují se obě vlády, že u příslušných povolujících úřadů zasadí se všemi prostředky o to, aby tyto případy byly příznivě vyřízeny.

Pokud pro udělení vývozního povolení jest rozhodná cena vývozního zboží, nemají zpravidla cenová ustanovení, resp. nová cenová ustanovení žádného vlivu na ony smlouvy, které byly uzavřeny před vydáním těchto cenových ustanovení, resp. nových cenových ustanovení, bylo-li při uzavření smluv učiněno zadost tehdy platným ustanovením cenovým, a buď

1. a) kupec již částečně splatil nebo
2. b) dodavatel plnil podle smlouvy nebo
3. c) kupec již povolil náležité zvýšení ceny.

Výjimky z těchto zásadních ustanovení mohou nastati tehdy, jestliže smlouvy pocházejí z doby mimořádně vzdálené.

Obě vlády zasadí se o to, aby nejnižší vývozní ceny byly určeny tak, aby byla zaručena bezprostřední výměna zboží mezi Československou republikou a Německem a podle možnosti vyloučeny zvláštní výhody odběratelům ve státech třetích.

Nehledíc k případům přechodného hospodářství, které jsou upraveny ve článku II. a III., stojí obě strany zásadně na tom stanovisku, že jest třeba postupně snažiti se o to, aby vzájemný styk mezi oběma jejich zeměmi nebyl zadržován nijakými zákazy dovozu, vývozu a průvozu.

Výjimky mají býti připuštěny jen:

1. a) z důvodů veřejné bezpečnosti,
2. b) při zboží, které v jedné z obou zemí jest předmětem státního monopolu,
3. c) z ohledů zdravotně policejních,
4. d) proto, aby mohlo býti použito na cizí zboží zákazů a omezení, která jsou ustanovena pro výrobu, odbyt a dopravu domácího zboží v tuzemsku.

Zvláště platí zásada vyslovená v článku IV. také pro ono zboží, které bylo zařaděno v obou státech do seznamů volného zboží toho kterého času právě platných.

Pokud jde o vývozní povolení již udělená, o obnovu prošlých, jakož i o udělení vývozních povolení pro staré uzávěrky, nastupují pro dovoz dříví z Československé republiky na místě hořejších ustanovení tyto předpisy:

1. 1. Na místě vývozních povolení, udělených včetně do 14. dubna 1920, budou dána nová povolení pro množství dříví ještě nevyvezená, a to pro dosud neprošlou dobu platnosti starých vývozních povolení. Tato nová povolení jsou podrobena všeobecnému vývoznímu poplatku, který bude počítán na základě cen fakturních, uvedených ve starých vývozních povoleních.
2. 2. Za vývozní povolení, jichž platnost již vypršela, budou dána nová na žádost interesentů za předpokladu, že jejich platnost vypršela teprve po 15. prosinci 1919, dokáže-li se mimo to, že k vývozu nedošlo pro obtíže ve vypravení a dopravě, a dále, že žádost za obnovu vývozních povolení byla podána u Československé dřevařské komise nejpozději do 31. května 1920. V té které době právě platný vývozní poplatek bude také v tomto případě počítán na základě cen fakturních, uvedených ve prošlých vývozních povoleních.
3. 3. Stejně jako se žádostmi o vývozní povolení na základě nových uzávěrek bude též nakládáno se starými uzávěrkami na dříví, pro něž nebylo dosud vydáno vývozní povolení nebo které přes to, že vývozní povolení bylo uděleno, nenáležejí pod ustanovení bodu 2., poněvadž tu není nutných předpokladů; budou tedy podrobeny novému zkoumání podle předpisů právě platných. Přes to však československá vláda zajišťuje, že se starými uzávěrkami při tomto zkoumání bude — ceteris paribus — zvláště příznivě nakládati, a to v tom směru, že vláda, resp. Dřevařská komise se vzdá jakéhokoliv působení na skutečné prodejní ceny uzávěrek.

Československá vláda však zaručuje, že bude takto postupovati jen vůči těm, kdož zpraví Dřevařskou komisi v Praze (Praha II., Hybernská ulice 1) co nejdříve, nejdéle do 1. září 1920 o starých uzávěrkách, a to buď v opise nebo ve výtahu. Tato lhůta nemá vlivu na podávání žádostí o vývozní povolení.

Za základ počítání vývozního poplatku, který má býti zaplacen při starých uzávěrkách, se vezme nejnižší vývozní cena 525 M za m³ u kulatiny a 350 M za m³ u brusného dřeva, pokud úřední nejnižší vývozní cena bude vyšší než tyto ceny. Klesne-li úřední nejnižší vývozní cena pod shora uvedené částky, jest počítati tento všeobecný vývozní poplatek na základě nové úřední nejnižší vývozní ceny.

Československá vláda slibuje, že nebude příště v mezích platných předpisů činiti žádných obtíží vývozu kulatiny, brusného dřeva a řeziva do Německa, zvláště že přijde Německu vstříc vývozem z pohraničí, ze Slovenska a po vodě.

Československá vláda se zavazuje, pokud jde o staré uzávěrky na dodávky sladu, že ihned dodá 300 vagonů a do konce června 1920 dalších 300 vagonů. Za tento celkový počet 600 vagonů zaplatí němečtí kupci částku 425 M za 1 q, jež zahrnuje kupní cenu a vývozní poplatek. Československá vláda prohlašuje dále ochotu, že poskytne z nové žně potom ještě zbývajících ze starých uzávěrek 1050 vagonů, aniž toto množství bude počítáno na staré uzávěrky; zůstává tudíž vyhrazeno nové dohodě obou kontrahentů, aby stanovila cenu pro toto množství.

O úpravě vzájemného odběru uhlí bylo učiněno ujednání obsažené v příloze D.

Některé finanční otázky byly upraveny úmluvou, obsaženou v příloze E.

Aby byl usnadněn vzájemný styk s pohraničními okresy (všeobecně do 15 km po obou stranách hranic), byla sjednána mezi oběma stranami zvláštní ustanovení, která jsou obsažena v příloze F.

Tato úprava, pokud není v příloze F zvlástě stanoveno jinak, nemá vlivu na omezení volného obchodu, platná v obou státech, jakož i na předpisy o státním hospodaření některými výrobky. Avšak pohraničním obyvatelům jednoho státu nemá nastati dodávací povinnost ve prospěch druhého státu proto, že hospodaří na pozemcích na území tohoto státu.

Nehledíc k úlevám v tak zv. drobném pohraničním styku, nebude československá vláda až do uzavření obchodní smlouvy mezi oběma státy nakládati s německými příslušníky, pokud jde o výši, zajištění a vybírání dávek vývozních a dovozních, o obchod dovozní, vývozní a průvozní a o ustanovení o dovozu, vývozu a průvozu, o spotřební dávky a vnitřní daně, o provozování obchodu, živností, průmyslu a zemědělství a o nabývání a držbu movitého a nemovitého majetku, hůře než s příslušníky jiného státu.

Akciové a jiné obchodní, průmyslové nebo finanční společnosti včetně pojišťovacích společností, které mají sídlo v území jedné strany a jsou právně podle jejich zákonů zřízeny, budou také v území druhé strany, šetří-li příslušných zákonů a nařízení tam platných, oprávněny uplatňovati veškerá práva a zvláště vésti spory před soudy jako žalobkyně nebo žalované.

Pokud jde o připuštění k provozování obchodu na územích druhé strany, platí tamní zákonná a reglementární ustanovení. Ony společnosti však, které provozují obchody v Československé republice na základě připuštění dřívější vlády bývalé monarchie, mají, pokud žádosti takové již nepodaly, do 6 (šesti) měsíců po tom, co tato dohoda nabude účinnosti, znovu zažádati o připuštění ku provozování obchodů u příslušného úřadu Československé republiky nebo v téže lhůtě provozování obchodů v Československé republice zanechati. Dokud nebudou tyto žádosti vyřízeny, mohou dotyčné společnosti v Československé republice provozovati obchody na základě dřívějších oprávnění v dosavadním rozsahu. Budou-li znova připuštěny, nebude na nich žádán admisní poplatek z oné částky akciového, vkladového a obligačního kapitálu, ze které státní poplatek za provozování oněch společností na území republiky Československé již byl zaplacen.

Pokud německá vláda, majíc zření na to, že byl založen Československý stát, přikročí s hlediska vzniku nových států k nové úpravě poměrů společností rakouských a uherských se sídlem ve staré rakousko-uherské monarchii, které byly dříve v Německu k provozování obchodu připuštěny, nedopadne tato úprava nikterak nepříznivěji, než jak shora smluveno.

Se společnostmi, jmenovanými ve druhém odstavci tohoto článku, nebude v obou státech po stránce objektivně právní zacházeno hůře než s právně uznanými společnostmi stejného druhu kterékoliv třetí země. Toto ustanovení netýče se rozhodnutí, která se dějí na základě státní povinnosti koncesní nebo ve správních věcech volného uvážení.

Obě vlády budou i příště k tomu přihlížeti, aby jejich pomezní celní úřady naproti sobě ležící, kde to poměry dovolí, byly přeloženy do téhož místa, aby úřední úkony při přechodu zboží z jednoho do druhého celního území mohly se díti zároveň.

Hlavní celní úřad ve Zhořelci, který byl dříve zřízen na základě státní smlouvy s Rakousko-Uherskem, bude zachován jako československý hlavní celní úřad na stejném základě.

Ze zboží, prováženého územím jedné z obou smluvních stran z území nebo do území druhé smluvní strany, nesmějí býti vybírány průvozní dávky. Tato úmluva platí stejně jak pro zboží, které bylo po přeložení nebo uložení provezeno, tak pro zboží bezprostředně provážené.

Aby vzájemný styk byl dále usnadněn, přiznávají obě strany osvobození od dovozních a vývozních dávek pro zboží (s výjimkou potravin), které přichází z volného obchodu v území jedné ze smluvních stran do území druhé na trhy nebo veletrhy nebo je zasíláno na nejistý prodej mimo obchod na trzích a veletrzích, jakož i pro vzorky, které obchodní cestující s sebou berou, pokud totožnost předmětů vyvezených a opět dovezených jest nepochybná; osvobození to se dává pro všechny tyto předměty, jsou-li neprodány zpět dovezeny ve lhůtě, kterou je předem stanoviti.

Tato ustanovení nemají vlivu na zvláštní předpisy, vyplývající z řízení povolovacího.

V řízení, které má býti zachováváno při provádění těchto ustanovení, nebude dosavadní praxe až na další nijak měněna.

Obě strany se zavazují, že budou spolupůsobiti přiměřenými prostředky, aby se předešlo podloudnému obchodu do jejich i z jejich území a aby tento obchod byl trestán, že ponechají v platnosti trestní zákony v té věci vydané, že budou si poskytovati právní pomoci, že dovolí, aby dozorčí úředníci druhé strany pronásledovali do jejich území ty, kteří jednají proti předpisům, a že těmto úředníkům poskytne se nutných zpráv a pomoci jejich berními, celními a policejními úředníky, jakož i obecními starosty a místními přednosty.

Celní kartel, který má býti uzavřen podle těchto všeobecných ustanovení, vyhrazuje se zvláštnímu ujednání. Dosavadní praxe budiž nadále zachovávána.

Obě vlády si vyhrazují, že eventuelně uzavrou ještě zvláštní úmluvu stran práva honění.

Obě strany zasadí se, seč jsou, aby usnadnily cestovní ruch, zvláště pokud směřuje za obchodem nebo k návštěvě lázní, a že, pokud platné pasové předpisy nemohou býti zmírněny, co možná ulehčí a urychlí příslušné formality.

Pokud jde o celní manipulaci zbožím, které se odbavuje listem průvodním, usnadní se obapolně obchod tím, že, přechází-li zboží přímo z území jedné strany do území strany druhé, závěra se nesejme, jiná závěra se nepřiloží a zboží se nevybalí, pokud se vyhoví požadavkům v tom směru té doby smluveným.

Dosavadní řízení zušlechťovací budiž zásadně zachováváno.

Německá vláda se zavazuje, že nebude činiti překážek vývozu stonkového a močeného lnu do Československé republiky na zpracování na lněná vlákna, pokud tento vývoz bude navrhován spolkem „Deutsche Flachsbaugesellschaft“ nebo jeho právním nástupcem. Stejně zavazuje se vláda československá, že nebude činiti překážek zpětnému vývozu onoho množství vláken, jež bylo vyrobeno ze stonkového a močeného lnu, dovezeného na zpracování z Německa do Československé republiky, a zvláště že se postará také o to, aby takových překážek nebylo činěno od úřadů lnem hospodařících. Avšak československá vláda vyhrazuje si právo zadržeti v jednotlivých případech pro vlastní průmysl 10 procent ze získaného zušlechtěného výrobku.

Ustanovení tohoto článku nemají vlivu na zvláštní ujednání, která byla učiněna nebo případ od případu budou učiněna v příčině určitého zušlechťovacího řízení.

Kupci, továrníci a jiní živnostníci, kteří prokáží, že ve státě, ve kterém bydlí, platí zákonné dávky ze živnosti jimi provozované, nebudou povinni platiti ve státě druhém jiných dávek, jestliže buď sami neb cestujícími, kteří jsou v jejich službách, nakupují anebo majíce jen s sebou vzorky, hledají zakázky. Pro legitimaci obchodních cestujících ve vzájemném styku bude uznán s obou stran v bývalém rozsahu legitimační list, uvedený v příloze G podle druhdy platného vzorce.

Příslušníci jedné strany, kteří mezi místy různých států provozují povoznictví aneb plavbu po moři nebo řekách, nebudou povinni platiti z těchto živností v území druhé strany daně z výdělku.

Každá z obou smluvních stran připustí lodi a lodní náklady strany druhé v námořní a vnitrozemské plavbě za týchž podmínek a za tytéž poplatky a ve všech ostatních právních vztazích jako lodi a lodní náklady vlastní. Totéž platí o námořní plavbě pobřežní. Státní příslušnost lodí obou smluvních stran budiž posuzována dle zákonodárství domova. Stran uznávání měrných listů lodních a měřicích certifikátů té neb oné strany budiž zachováván dosavadní postup. Tato ustanovení nemají vlivu na úpravu, jak byla nebo bude učiněna mezinárodními smlouvami, jež nyní platí nebo příště budou sjednány.

V ostatním vyhrazují si obě strany sjednati zvláštní dohodu o vzájemném postupu stran plavby.

Obě strany shodují se na tom, aby byla učiněna zvláštní ujednání v příčině styku poštovního, telegrafního a telefonního, o obapolné ochraně proti nákazám a o řízení při právní pomoci.

Kromě toho zavazují se smluvní strany, že vymění do měsíce po podpisu této dohody návrhy na smlouvu o tom, jak se vyhnouti dvojitému zdanění a o právní pomoci ve věcech berních (šetření o daních, stanovení daně a vymáhání daně) a o daňových věcech trestních.

Obě vlády postaví na roveň příslušníky druhého státu příslušníkům svým, pokud jde o sociální pojištění. Podrobnější ustanovení vyhrazují se zvláštní dohodě.

Tato dohoda nemá vlivu na ustanovení mírové smlouvy versailleské, jakož i ostatních mírových smluv, které budou ještě uzavřeny, jakož i na smlouvu mezi čelnými spojenými a sdruženými mocnostmi a Československou republikou, uzavřenou v St. Germain en Laye dne 10. září 1919.

Tato dohoda, podepsaná v československém a německém prvopise, bude po schválení vládou a zákonodárnými sbory ratifikována a ratifikační listiny budou co nejdříve v Praze vyměněny. Platnost dohody nastane dnem ratifikace a potrvá, nebyly-li vymíněny jiné lhůty, dokud nebude jednou smluvní stranou v tříměsíční lhůtě vypověděna.