Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy o odměňování patentových zástupců

§ 1

účinné od 1. 9. 1991Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.

§ 2

účinné od 1. 9. 1991(1) Odměňují se jednotlivé úkony odborné pomoci nebo úplné vyřízení věci, anebo poskytování odborné pomoci v určitém rozsahu po určitou dobu.

účinné od 1. 9. 1991(2) V odměně je zahrnuta i úhrada za administrativní a jiné práce konané v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.

§ 3

účinné od 1. 9. 1991Při uzavírání smlouvy o poskytnutí odborné pomoci se patentový zástupce dohodne s osobou, která jej požádala o její poskytnutí (dále jen „klient“), na

1. účinné od 1. 9. 1991a) druhu odměny,
2. účinné od 1. 9. 1991b) případném snížení nebo zvýšení základní sazby hodinové odměny nebo na výši paušální odměny či podílové odměny nebo na výši odměny za jednotlivé úkony odborné pomoci.

§ 4

účinné od 1. 9. 1991Patentový zástupce může poskytnout odbornou pomoc bezplatně, jen jde-li o jednoduchou informativní poradu nebo z důvodů majetkových a sociálních na straně klienta.

§ 5

účinné od 1. 9. 1991Odměna patentového zástupce

účinné od 1. 9. 1991(1) Výše odměny se sjednává:

1. účinné od 1. 9. 1991a) podle počtu hodin účelně vynaložených k vyřízení věci a hodinové sazby (hodinová odměna),
2. účinné od 1. 9. 1991b) paušální částkou (paušální odměna),
3. účinné od 1. 9. 1991c) podílem na hodnotě projednávané věci (podílová odměna),
4. účinné od 1. 9. 1991d) za jednotlivé úkony odborné pomoci (tarifní odměna).

účinné od 1. 9. 1991(2) Způsoby sjednání odměny podle odstavce 1 mohou být kombinovány.

§ 6

účinné od 1. 9. 1991(1) Základní sazba hodinové odměny činí 200 Kčs za každou započatou hodinu.

účinné od 1. 9. 1991(2) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na snížení základní sazby hodinové odměny až na polovinu. Na jejím zvýšení až na trojnásobek se může dohodnout s klientem, jde-li o věc mimořádně obtížnou nebo je-li k jejímu vyřízení nutné použití cizího práva nebo cizího jazyka.

účinné od 1. 9. 1991(3) Při poskytování jednoduché porady lze dohodnout základní sazbu hodinové odměny dělenou na započaté čtvrthodiny.

§ 7

účinné od 1. 9. 1991(1) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na hodinové odměně, je povinen

1. účinné od 1. 9. 1991a) informovat jej o předpokládaném časovém rozsahu prací,
2. účinné od 1. 9. 1991b) upozornit jej předem písemně na podstatné překročení původně předpokládaného časového rozsahu odborné pomoci; jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v odměně.

účinné od 1. 9. 1991(2) Patentový zástupce je povinen předložit klientovi při vyúčtování časovou specifikaci práce.

§ 8

účinné od 1. 9. 1991(1) Paušální odměna může být sjednána za

1. účinné od 1. 9. 1991a) úplné vyřízení věci nebo souboru věcí,
2. účinné od 1. 9. 1991b) poskytování odborné pomoci v určitém časovém období nebo po dobu neurčitou.

účinné od 1. 9. 1991(2) Výše paušální odměny se sjednává se zřetelem k předpokládané věcné a časové náročnosti práce a k základní sazbě hodinové odměny.

§ 9

účinné od 1. 9. 1991Neposkytuje-li patentový zástupce odbornou pomoc až do úplného vyřízení věci anebo neposkytuje-li ji po celé sjednané období, přísluší mu poměrná část dohodnuté paušální odměny; v takovém případě je povinen předložit klientovi specifikaci práce.

§ 10

účinné od 1. 9. 1991Podílová odměna

účinné od 1. 9. 1991(1) Podílová odměna může být sjednána ve formě podílu na hodnotě projednávané věci, pokud to povaha věci připouští.

účinné od 1. 9. 1991(2) Podílová odměna nesmí převyšovat 20 % hodnoty projednávané věci.

§ 11

účinné od 1. 9. 1991Tarifní odměna

účinné od 1. 9. 1991(1) Odměnu za jednotlivé úkony odborné pomoci sjednává patentový zástupce s klientem podle tarifu, jehož sazby se stanoví s přihlédnutím k odborné a časové náročnosti provedeného úkonu odborné pomoci.

účinné od 1. 9. 1991(2) Úkony odborné pomoci se rozumí zejména:

1. účinné od 1. 9. 1991a) první jednání s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení,
2. účinné od 1. 9. 1991b) další jednání s klientem přesahující jednu hodinu,
3. účinné od 1. 9. 1991c) písemné podání u Federálního úřadu pro vynálezy, případně jiného správního orgánu,
4. účinné od 1. 9. 1991d) osobní účast v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy, případně jiným správním orgánem,
5. účinné od 1. 9. 1991e) provedení rešerše,
6. účinné od 1. 9. 1991f) odborná analýza případu, zpracování přihlášky předmětu průmyslového vlastnictví,
7. účinné od 1. 9. 1991g) zpracování a podání opravného prostředku, návrhu na výmaz, obnovu, návrhu na určovací nebo zrušovací řízení, smlouvy o převodu průmyslového vlastnictví, licenční smlouvy,
8. účinné od 1. 9. 1991h) sepsání listiny o právním úkonu.

účinné od 1. 9. 1991(3) Za úkony odborné pomoci neuvedené v odstavci 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

§ 12

účinné od 1. 9. 1991Patentový zástupce má vedle nároku na odměnu také nárok na

1. účinné od 1. 9. 1991a) úhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytováním odborné pomoci; zejména na cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, poplatky, překlady a opisy,
2. účinné od 1. 9. 1991b) náhradu za promeškaný čas.

§ 13

účinné od 1. 9. 1991(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.

účinné od 1. 9. 1991(2) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na odměně, může se s ním dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci. Klient pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a patentový zástupce nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

účinné od 1. 9. 1991(3) Výše úhrady cestovních výdajů se řídí právními předpisy o cestovních náhradách,¹) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

§ 14

účinné od 1. 9. 1991(1) Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v místě, které není sídlem patentového zástupce, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.

účinné od 1. 9. 1991(2) Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.

§ 15

účinné od 1. 9. 1991(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem, který je devizovým cizozemcem na takovém způsobu a výši odměny, jak je obvyklá ve státu jeho bydliště nebo sídla anebo jak je obvykle požadována za obdobnou odbornou pomoc v cizině.

účinné od 1. 9. 1991(2) Je-li předmětem řízení nárok na zaplacení v cizí měně a nebrání-li tomu zvláštní předpisy,²) může být odměna patentového zástupce sjednána i v této měně.

účinné od 1. 9. 1991(3) K dohodě podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se přiznává jiné fyzické či právnické osobě; na to je patentový zástupce povinen klienta upozornit.

§ 16