Platné znění

zákon o prevenci závažných havárií

vyhlášené znění

ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících ČÁST TŘETÍ

§ 27

Odkaz § 27

Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 254/1994 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 5 odst. 2 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 4d) zní: „Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, popřípadě i vnější havarijní plán podle zvláštních právních předpisů4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem.
  2. 4d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
    Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).“.
  1. 2. V § 15 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
    1. „i) v dohodě s Ministerstvem životního prostředí metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech prevence závažných havárií.4d)“.

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST ZÁKONA

§ 28

Odkaz

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

Příloha č. 1

k zákonu č. 353/1999 Sb.

Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo BČást 1

  1. 1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.
  2. 2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.
  3. 3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.
  4. 4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
  5. 5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

    Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky

    Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky
    Nebezpečné látkymnožství v tunách
    sloupec 1sloupec 2
    Nitrát amonný22)3502 500
    Nitrát amonný23)1 2505 000
    Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli12
    Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli0,1
    Brom20100
    Chlór1025
    Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, trinikl disulfid, oxid niklitý)1
    Etylenimin1020
    Fluor1020
    Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%)550
    Vodík550
    Chlorovodík (zkapalněný)25250
    Alkyly olova550
    Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně zkapalněného topného a zemního plynu)50200
    Acetylen550
    Ethylenoxid550
    Propylenoxid550
    Methanol5005 000
    4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku0,01
    Methyl-isokyanát0,15
    Kyslík2002 000
    Toluen-diisokyanát10100
    Karbonyl dichlorid (fosgen)0,30,75
    Arsenovodík (arsín)0,21
    Plynný fosforovodík (fosfín)0,21
    Chlorid sirnatý11
    Oxid sírový1575
    Motorový benzín a jiné lakové benzíny5 00050 000
    Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24)0,001
    Následující KARCINOGENY:
    4-aminobifenyl nebo jeho soli
    Benzidin nebo jeho soli
    Bis(chloromethyl) ether
    Chloromethyl methyl ether
    Dimethylkarbanoyl chlorid
    Dimethylnitrosoamin
    Hexamethylfosforotriamid
    2-Naftylamin nebo jeho soli
    1,3 Propansulfon, 4-nitrodifenyl    		0,0010,001

    Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

    Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky
    Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
    2,3,7,8-TCDD12,3,7,8-TCDF0,1
    1,2,3,7,8-PeDD0,52,3,4,7,8-PeCDF0,5
    1,2,3,7,8-PeCDF0,05
    1,2,3,4,7,8-HxCDD0,11,2,3,4,7,8-HxCDF0,1
    1,2,3,6,7,8-HxCDD1,2,3,7,8,9-HxCDF
    1,2,3,7,8,9-HxCDD1,2,3,6,7,8-HxCDF
    1,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,012,3,4,6,7,8-HxCDF
    OCDD0,0011,2,3,4,6,7,8-HpCDF0,01
    1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
    OCDF0,001
    T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta

Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek

Příloha č. 1 Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky Tabulka II - Vybrané vlastnosti nebezpečných látek
Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jakomnožstvív tunách
sloupec 1sloupec 2
1. Výbušné označené specifickou rizikovostí R250200
2. Oxidující50200
3. Extrémně hořlavé (plyny a kapaliny)1050
4a. Vysoce hořlavé50200
4b. Vysoce hořlavé kapaliny5 00050 000
5. Hořlavé (kapaliny)5 00050 000
6. Vysoce toxické520
7. Toxické50200
8. Výbušné označené specifickou rizikovostí R31050
9. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
• R50: velmi jedovaté pro organismy žijící ve vodě200500
• R51: jedovaté pro organismy žijící ve vodě5002 000
• R53: pravděpodobnost dlouhodobých nepříznivých účinků na vodní prostředí5002 000
10. Další nebezpečné vlastnosti
• R14: reaguje bouřlivě s vodou (včetně R 14/15)100500
• R29: v kontaktu s vodou se uvolňuje toxický plyn50200
  • Poznámka: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

    • Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látekČást 2

    1. 1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

      1. kde:
      2. qx = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,
      3. Q = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,
      4. N = ukazatel vyjadřující součet poměrů q a Q.
    1. 2. Tento vzorec se použije samostatně
      1. a) pro nebezpečné látky, které jsou uvedeny v tabulce I, v množství menším, než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I, a které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,
      2. b) pro nebezpečné látky, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,
      3. c) pro nebezpečné látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,
      4. d) pro nebezpečné látky, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.
    1. 3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do
      1. a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
      2. b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.