vyhlášené znění

  1. 8. Emisní faktory vysokopecní provozy
    Znečišťující látkaEf (kg/t surového železa)
    NOx0,7
    SOx0,3
    VOC0,2
    TZL0,2*; 1,0**
    CO8,0
  2. Poznámka: * provozy bez licího pole
  3. ** provozy bez odprášení licího pole
  1. 9. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v g/t oceli
    Znečišťující látkaKyslíkové konvertoryNístějové peceElektrické obloukové pece
    NOx503500300
    SOx1,520001,5
    VOC3080170
    CO5000100002000
    TZL* **120450150
  2. Poznámka: * Po odprášení
  3. ** Uvedené hodnoty jsou orientační – k dispozici jsou Ef konkrétních agregátů
  1. 10. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a slévárny
  2. Vysvětlivka: * g/t vývalků
  3. ** g/t tekutého kovu
  4. Znečišťující látkaVálcovny *Slévárny **
    Studenovětrné kuplovnyHorkovětrné kuplovny
    NOxSměsný plyn25070350
    Koksárenský plyn400
    SO2Směsný plyn21001400
    Koksárenský plyn2800
    TZL10 000
    CO70 000
  1. 11. Emisní faktory pro vápenky
    Znečišťující látkaEf (g/t výrobku)
    NOx200
    SO20
    TZL1500
  1. 12. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)
    Znečišťující látkaOtopEf *
    TZLLTO, TTO1,5
    ZP, SV20
    SO2 **LTO, TTO20,0.S
    ZP, SV2,0.S
    NOxLTO, TTO10
    ZP3300
    SV1600
    COLTO, TTO0,5
    ZP, SV270
    VOCLTO, TTO0,4
    ZP, SV48
  2. Vysvětlivky: LTO – lehký topný olej, TTO – těžký topný olej, ZP – zemní plyn, SV – svítiplyn
  3. S – obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP a SV v mg/m3
  4. * Ef pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, Ef pro ZP a SV jsou udány v kg/106.m3 spáleného plynu
  5. ** V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst emisi SO2 podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef = 19,0.Sp (Sp= obsah síry v původním vzorku paliva v % hmotnosti)
  6. Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob

    Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací teplotě se použije vztah:

    A = (0,174. t – 145).0,97

    1. Kde A = podíl uvolněného fluoru v %
    2. t = nejvyšší teplota v °C (od 834 °C výše)
  1. 13. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu

    Uplatní se pro

    1. a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,
    2. b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,
    3. c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se postupuje ve smyslu písmena b).
  1. 14. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
    VýrobekZnečišťující látkaEf (g/t výrobku)
    H2SO4 jednoduchá absorpceSOx10000
    dvojitá absorpce2200
    Elementární síra – Clausův proces bez odsířeníSOx50000
    10000
    s odsířením
  1. 15. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM)
    PHMEf (g VOC/m3)
    Benzin1400
    Motorová nafta20
  1. 16. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot (PHM)
    PHMTyp zásobníkuEf (g VOC/t prosazení)
    Benzin *s plovoucí střechou2000 ***
    Nafta39,3
    Petrolej **45,1
    Ropa380
    Benzin automobilovýs pevnou střechou730
    Nafta200
  2. Poznámka: * benzin automobilový, letecký i technický
  3. ** petrolej letecký i technický
  4. *** závisí na technickém stavu zásobníku
  1. 17. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene

    Základní Ef = 1 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící drcené kamenivo nebo kámen těžený v blocích s povrchovým opracováním.

    Základní Ef = 0,4 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící výhradně kámen těžený v blocích.

    Výpočet podle způsobu odlučování prachu:

    Způsob odlučováníZáchyt (%)Únik emise (%)
    Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a dopravních cest0100
    Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky (drtič, granulátor, třídírna) včetně dopravních cest1090
    Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky včetně dopravních cest a se zkrápěním3070
    Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích5050
    Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích a se zkrápěním6040
    Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými filtry8020
    Lom se zakrytými technologickými celky, tkaninovými filtry a se zkrápěním9010

    Příklad výpočtu emise prachu pro kamenolom:

    Roční výroba lomu = 60 660 t kameniva – roční emise prachu před odloučením je 60,66 t

    Způsob odlučování je prováděn podle 3. řádku tabulky – únik emise je 70 %

    Emise TZL se stanoví výpočtem takto: 60,66.0,7 = 42,5 t/rok

  1. 18. Emisní faktory pro krematoria
    Znečišťující látkaEf (g/žeh)
    CO300
    VOC30
    NOx800
    SO250
    TZL350
    Cl-15
    F-5

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ EMISÍ

Metody analýzy pro jednorázové měření emisí*)

Příloha č. 5 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ EMISÍ
Číslo normyNázev normyÚčinnost od
ČSN ISO 9096 (83 4615)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí - Manuální gravimetrická metoda1.7.1998
ČSN ISO 7934 (83 4702)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Odměrné stanovení chloristanem barnatým1.7.1998
ČSN EN 1948-1 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 1: Vzorkování
1.8.1998
ČSN EN 1948-2 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 2: Extrakce a čištění
1.8.1998
ČSN EN 1948-3 (83 4745)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF -
Část 3: Identifikace a kvantitativní stanovení
1.8.1998
ČSN EN 1911-1 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 1: Vzorkování
Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999
1.6.1999
ČSN EN 1911-2 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 2: Absorpce plynných sloučenin
Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999
1.6.1999
ČSN EN 1911-3 (83 4750)Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl -
Část 3: Analýza absorpčního roztoku a výpočty
Nahrazuje normu ČSN 83 4751-5 od 1.6.1999
1.6.1999
ČSN ISO 10780 (83 4772)Stacionární zdroje emisí - Měření rychlosti a objemového průtoku plynů v potrubí1.7.1998
ČSN 83 4011Ochrana ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší. Názvosloví1.7.1985
ČSN 83 4501Ochrana ovzduší. Měření emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. Základní pojmy, názvosloví a rozdělení1.10.1988
ČSN 83 4511Ochrana ovzduší. Klasifikace emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší1.12.1982
ČSN 83 4611Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší1.1.1983
ČSN 83 4711-1Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší.
Všeobecná část
1.3.1983
ČSN 83 4711-2Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření1.3.1983
ČSN 83 4711-3Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidů síry1.3.1983
ČSN 83 4711-4Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového1.3.1983
ČSN 83 4711-5Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidu sírového a kyseliny sírové a obsahu oxidu siřičitého1.3.1983
ČSN 83 4711-6Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu oxidu sírového1.3.1983
ČSN 83 4712-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.6.1988
ČSN 83 4712-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření
1.6.1988
ČSN 83 4712-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda odměrného stanovení
1.6.1988
ČSN 83 4712-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda fotometrického stanovení
1.6.1988
ČSN 83 4713-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Všeobecná část
1.6.1988
ČSN 83 4713-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření
1.6.1988
ČSN 83 4713-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda argentometrická
1.6.1988
ČSN 83 4713-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda jodometrická
1.6.1988
ČSN 83 4721-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.1.1988
ČSN 83 4721-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Odběr vzorku pro manuální metody měření
1.1.1988
ČSN 83 4721-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.
Metoda alkalimetrické titrace
1.1.1988
ČSN 83 4728-1Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část1.4.1986
ČSN 83 4728-2Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření1.4.1986
ČSN 83 4728-3Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda odměrného stanovení1.4.1986
ČSN 83 4728-4Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda fotometrického stanovení1.4.1986
ČSN 83 4728-5Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda potenciometrická1.4.1986
ČSN 83 4751-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Fotometrická metoda1.8.1988
ČSN 83 4751-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Odměrná metoda1.8.1988
ČSN 83 4751-6Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru a chlorovodíku vedle sebe1.8.1988
ČSN 83 4752-1Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část1.8.1990
ČSN 83 4752-2Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorků pro manuální metody měření1.8.1990
ČSN 83 4752-3Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Potenciometrická metoda stanovení1.8.1990
ČSN 83 4752-4Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Fotometrická metoda stanovení1.8.1990
ČSN 83 4752-5Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení1.8.1990
  • *) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
  • Příloha č. 6

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ

    1. I. Princip metody pro kontinuální měření emisí - měřená látka
      Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ
      - absorpce beta zářenítuhé znečišťující látky
      - fotometrietuhé znečišťující látky
      - absorpce viditelného zářenítuhé znečišťující látky
      - infračervená spektrometrieSO2, CO, NOx (NO), HCl, HF
      - nedisperzní infračervená absorpční spektromtetrie (NDIR)- CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, H2S, CS2, jednotlivé organické sloučeniny
      - ultrafialová spektrometrieSO2, NOx (NO), CO
      - nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) - CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, jednotlivé organické sloučeniny
      - potenciometrieF- a Cl-
      - kolorimetrieH2S
      - plamenoionizační detekceTOC
      - katalytické spalováníTOC
      - chemoluminiscenceNOX (NO)
      - paramagnetismusO2
      - elektrochemická s keramickým elektrolytemO2, H2O
      - psychrometrická vysokoteplotní metodaH2O
      - hmotnostní spektrometrie (MS)současně všechny jednotlivé organické látky, TOC, většina plynných anorganických látek
      - infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) - TOC, současně všechny plynné anorganické i organické látky s výjimkou slouč. s homoatomárními molekulami
      - měření diferenčního tlaku Prandtlovy trubicerychlost proudění plynu
      - tepelná anemometrierychlost proudění plynu
      - měření rychosti šíření ultrazvukurychlost proudění plynu
    1. II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí
      Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ
      a) minimální stanovitelné množstvído 2 % rozsahu,
      b) okolní teplotaod + 5 °C do 35 °C nebo
      od - 10 °C do + 55 °C,
      c) teplotní závislost nulového bodu (zero) při změně o 10 °Cmenší než ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
      d) teplotní závislost kontrolního bodu (span) při změně o 10 °Cmenší než ± 3 % z rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
      e) rušivý vliv všech ostatních složek na měření± 4% z nejcitlivějšího rozsahu
      f) 90 % časová hodnotanesmí být větší než 200 sekund včetně odběrového zařízení,
      g) posun nulového bodu (zero) během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
      h) posun kontrolního bodu (span) během kontrolního intervalunesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
      i) odběr vzorku a odběrová zařízeníjsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měřené látky,
      j) nulový bod (zero) a kontrolní bod (span)musí být během intervalu kontroly minimálně 1x zaznamenán na registračním zařízení,
      k) výrobcem musí být stanoveny intervaly justování, tj. nastavení nulového bodu (zero) a kontrolního bodu (span) a údržby,
      l) odběrná trasa musí být provedena a provozována tak, aby nedocházelo ke ztrátám analytu a poruchám funkce trasy.
    1. III. Metody analýzy pro kontinuální měření emisí*)
      Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ
      Číslo normyNázev normyÚčinnost od
      ČSN ISO 10155 (83 4616)Stacionární zdroje emisí - Automatizovaný monitoring hmotnostní koncentrace částic - Charakteristiky, zkušební metody a specifikace1.7.1998
      ČSN ISO 10396 (83 4770)Stacionární zdroje emisí - Odběr vzorků pro automatizované stanovení hmotnostních koncentrací plynných složek1.7.1998
      ČSN ISO 7935 (83 4701)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod1.7.1998
      ČSN ISO 10849 (83 4704)Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod1.7.1998
      ČSN EN 12619 (83 4742)Stacionární zdroje emisí. Stanovení nízkých hodnot hmotnostní koncentrace celkového plynného organického uhlíku ve spalinách. Kontinuální metoda s použitím plamenového ionizačního detektoru1.5.2000
      ČSN 83 4611Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší.
      ČSN 83 4711-7Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého1.3.1983
      ČSN 83 4740Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů. Metoda infračervené absorpční spektroskopie1.6.1991
    2. *) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.

    Příloha č. 7

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO MĚŘENÍ PACHŮ

    1. 1. Metody měření pachů
      1. a) Olfaktometrická metoda (stanovená EN 13725 Air quality-Determination of odour concentration by dynamic olfactometer)
      2. b) Metoda statistického zjišťování a hodnocení obtěžování zápachem (stanovená ČSN 83 5030 Účinky a posuzování pachů - Stanovení parametrů obtěžování dotazováním panelového vzorku obyvatel)
      3. c) Měření v pachové stopě (ČSN 83 5031 - Stanovení pachových látek ve venkovním ovzduší terénním průzkumem)
      4. d) Metoda místního šetření na základě statistiky stížností
    1. 2. Kalibrování přístrojů pro měření pachových látek

      Kalibrační metoda pro kalibrování přístrojů pro měření pachu je stanovena normou EN13725 a NVN2820

    1. 3. Olfaktometrická metoda analýzy pro měření pachů

      Metoda analýzy pachů (instrumentální olfaktometrie):

      Instrumentální olfaktometrie využívá principu postupného zřeďování pachu neutrálním plynem (medicinálním kyslíkem) až k prahu vnímání pachu člověkem.

      Měřicí skupina:

      Je tvořena minimálně šesti osobami (posuzovateli) ověřujícími práh pachu. Tyto osoby musí být vyšetřeny příslušným specialistou z oboru ORL, zda jsou v tomto ohledu zdravé. Při ověřování čichové funkce prostřednictvím n-butanolu (60 μmol/mol) musí osoba prokázat 3 – 4,38 OUER. Osoby musí být starší šestnácti let, nesmějí používat látky uvolňující pach a kouřit před měřením a při něm a musí splňovat i další zásady stanovené normou EN 13725.

      Odběr vzorků:

      Vzorky se odebírají do odběrných pytlů vyrobených z předepsaných syntetických materiálů nebo skleněných myší o objemu 5 - 50 l. Počet odebraných vzorků u zdroje jsou nejméně tři. U fugitivních zdrojů nutno odebrat vzorky na hranici pozemku v časovém rozmezí obsahujícím celý cyklus výrobního procesu.

      Zpracování vzorků:

      Je nutné provést do 16 hodin po odběru v prostorách splňujících podmínky pro měření olfaktometrickou metodou.

      Stanovení pachu:

      Odebraný vzorek se ředí syntetickým vzduchem nebo medicinálním kyslíkem na olfaktometru. Hodnota čichového prahu zjištěná měřením je ta, kterou označí 50 % osob z měřicí skupiny. Počet pachových jednotek je stanoven na základě stupně ředění odebraného vzorku na kalibrovaném olfaktometru. Kalibrace olfaktometru se provádí minimálně jednou za kalendářní rok.

      Hodnocení měření:

      Výsledný počet pachových jednotek se stanoví statistickým výpočtem na základě výsledků jednotlivých stanovení z odebraných vzorků.

    1. 4. Požadavky na měřicí systém
      Příloha č. 7 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO MĚŘENÍ PACHŮ
      a) teplotní rozsah měřeného plynu v laboratořiod 0 °C do 25 °C nebo
      b) teplotní rozsah vzorkovaného plynuod +25 °C do + 200 °C
      c) teplota měřeného plynu při měření nesmí kolísat v rozsahu3°C
      d) minimální rychlost průtoku testovaného plynu2 m.s-1
      e) minimální průtok měřeného plynu v čichací masce musí být20 l min-1
      f) dýchací maska musí mít průměr4 - 7 cm
      g) rychlost proudění měřeného plynu se nesmí odchýlit o více než 10 % od průměru (součást kalibrace)
      h) olfaktometr je kalibrován na pachové jednotky pomocí standardu n-butanolu o koncentraci 0,04 μmol/mol neutrálního plynu
      i) počet osob v panelu (posuzovatelů)minimálně 6
      j) osoby do panelového vzorku jsou vybírány na základě čichacích testů na standard n – butanol (60 μmol/mol neutrálního plynu), přičemž respondenti musí prokázat pachové jednotky 3-4,38 OUER
      k) odebraný vzorek musí být vypracován olfaktometricky nejpozději do 16 hod
      l) četnost kalibrací a seřízení přístroje je závislá na historii kalibrace příslušného přístroje, provádí se minimálně 1 x ročně,
      m) laboratoř ve které je olfaktometr umístěn, musí splňovat podmínky stanovené normou, především musí být naprosto pachuprostá a dokonale klimatizovaná tak, aby nedocházelo k zamoření pachem v průběhu měření a teplota během měření nekolísala mimo rozmezí ± 3 °C, chráněná před přímým slunečním svitem.
    1. 5. Čtyřiadvacetihodinové krátkodobé sledování zápachu

      Stanovení parametrů obtěžování dotazováním panelového vzorku obyvatel

      1. a) Stanovení minimálního počtu respondentů

        Minimální počet respondentů podle počtu obyvatel ve sledované oblasti je vhodné volit takto

        Příloha č. 7 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO MĚŘENÍ PACHŮ
        Počet obyvatel ve sledované oblastiMinimální počet respondentů
        méně než 50010 %, minimálně 10 osob
        500 - 5000minimálně 50 osob
        více než 50001 % populace

        Obvyklá návratnost, tj. počet kladných reakcí na výzvu ke spolupráci vyjádřený v %, se pohybuje mezi 10 - 15 %. Při náboru respondentů je tedy třeba oslovit adekvátní počet potenciálních spolupracovníků (např. při předpokládaném počtu 50 respondentů, tedy minimálně 500 osob).

      1. b) Stanovení výše limitní hodnoty obtěžování - čtyřiadvacetihodinové krátkodobé sledování zápachu
        1. V případě nepřetržitého krátkodobého sledování zápachu bude výpočet probíhat následovně:
          1. 1) Určí se doba, po kterou je každý respondent zvlášť obtěžován.
          2. 2) Jednotliví respondenti se seřadí podle délky obtěžování zápachem.
          3. 3) Vypočtou se 2 %, případně 10 % sledované doby (viz § 15 odst. 6).
          4. 4) Určí se počet respondentů, kteří jsou obtěžováni po 2 % (10 %) doby a více.
          5. 5) Vypočte se, zda je tento počet respondentů vyšší nebo roven 5 %, případně 15 % celkového počtu respondentů.

          Pro výše uvedený výpočet se použije doporučený formulář k dotazování obyvatel při podezření na únik zapáchajících látek z malého zdroje znečišťování ovzduší uvedený pod bodem 5 písm. c) této přílohy.

      1. C) Doporučený formulář k dotazování obyvatel při podezření na únik zapáchajích látek z malého zdroje znečištování ovzduší
      Obrázek

    Příloha č. 8

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    STACIONÁRNÍ ZDROJE NEBO JEJICH ZAŘÍZENÍ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE MĚŘENÍ EMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK PODLE § 11 ODST. 1 PÍSM. B) A C) ZÁKONA

    Měření u zvláště velkého, velkého nebo středního zdroje podle zvláštního právního předpisu1) se provede podle § 15 odst. 1 u těchto skupin zdrojů

    1. 1. Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou 10000 a více ekvivalentních obyvatel.

      Čistírny odpadních vod v průmyslu.

    1. 2. Výroby léčiv a provozy fermentačních procesů mimo výrobu potravin.
    2. 3. Chemický průmysl včetně závodů na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií a závodů na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně, apod.
    3. 4. Zařízení na chov hospodářských zvířat a s nimi související zemědělské technologie.
    4. 5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě větší než 10 t denně.
    5. 6. Kompostárny.
    6. 7. Činnosti a procesy spojené s užíváním organických rozpouštědel při činnostech uvedených v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu1) ve vybraných zařízeních:
    7. 7.1. Polygrafická činnost.
    8. 7.2. Odmašťování, čištění a snímání povlaků, odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků ostatními organickými rozpouštědly podle § 3 písm. c) zvláštního právního předpisu1).
    9. 7.3. Chemické čištění oděvů.
    10. 7.4. Aplikace nátěrových hmot. Nátěry dřevěných povrchů, nátěry kůže, průmyslová aplikace nátěrových hmot - výroba nových automobilů, průmyslová aplikace nátěrových hmot - opravy automobilů a přestříkávání vozidel, navalování (nátěry) pásů, svitků a drátů, nátěry drátů, adhesivní nátěry.
    11. 7.5. Impregnace dřeva.
    12. 7.6. Laminování dřeva a plastů.
    13. 7.7. Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev.
    14. 7.8. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků.
    15. 7.9. Výroba farmaceutických přípravků a tabákových výrobků.
    16. 7.10. Zpracování kaučuku, výroba pryže.
    17. 7.11. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů.
    18. 7.12. Tepelné zpracování polymerů.
    19. 7.13. Tepelné zpracování pryže.
    20. 8. Závody na výrobu buničiny a papíru ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, papíru a lepenky.
    21. 9. Provozy potravinářských výrob: jatka, sýrárny, smažírny, sušení vajec, výroba a zpracování kakaových bobů a čokoládových produktů, pekárny, zpracování ryb, zpracování tuků, výroba a zpracování kávoviny, kávových bobů, udírny, výroba krmných směsí pro domácí zvířata.
    22. 10. Výroba hnojiv.
    23. 11. Rafinérie ropy.
    24. 12. Obalovny živičných směsí a mísírny živic.
    25. 13. Mimořádné měření u stacionárních zdrojů prováděné podle § 15 odst. 1 na základě rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší.

    Příloha č. 9

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

    1. 1. Identifikace zdroje znečišťování

      Stálé údaje

      Údaje o provozovateli

      Identifikační číslo provozovatele (IČO, DIČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, adresa (obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa), statutární zástupce, bankovní spojení.

      Údaje o zdroji ( provozovně)

      Identifikační číslo provozovny (IČP), kategorie, název a skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa a kontakty (okres, NUTS, kód ZÚJ, kód ÚTJ, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa - pokud se liší od identifikace provozovatele, odpovědná osoba), číslo katastrálního území, parcelní číslo, souřadnice, celkový jmenovitý tepelný výkon nebo příkon (MW) nebo projektovaná výrobní, skladovací, případně jiná kapacita.

    1. 2. Údaje o technologickém provozu

      Stacionární zdroje znečišťování se podle technického a technologického uspořádání dělí na zařízení spalovacích technologických procesů (spalovací zdroje), spalovny odpadů a ostatní technologické zdroje ( § 4 odst. 4 zákona). Provozovna sestává ze zařízení, která samostatně nebo společně s jinými zařízeními tvoří zdroj nebo více zdrojů znečišťování ovzduší.

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie, kategorie zdroje, druh výroby, název podle katalogu zdrojů, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní, týdenní a roční provozní rytmus, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, evidenční čísla komínů nebo výduchů, evidenční čísla měření a uplatněné emisní limity.

      1. a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou

        Stálé údaje:

        Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon a příkon, účinnost kotle nebo zařízení udaná výrobcem, druh topeniště.

        U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.

        U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv nebo spoluspalovaného odpadu a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.

        Při spoluspalování odpadu evidenční údaje povolení ke spoluspalování odpadu, druh odpadu povoleného ke spoluspalování, jeho nejvyšší přípustné množství za jednotku času nebo podíl při spoluspalování.

        Proměnné údaje:

        Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu, evidenční čísla měření.

        U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.

      1. b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou

        Stálé údaje:

        Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.

        Proměnné údaje:

        Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.

      1. c) Ostatní technologické procesy

        Stálé údaje:

        Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.

        Proměnné údaje:

        Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.

    1. 3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
      1. a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném odpadu

        Stálé údaje:

        Evidenční číslo zařízení, evidenční číslo provozu.

        Proměnné údaje:

        Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, odpadu nebo spoluspalovaného odpadu, jakostní znaky (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku, nebezpečné vlastnosti odpadu), počet provozních hodin, emise znečišťujících látek.

        U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv nebo odpadu, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv nebo odpadu na celkovém jmenovitém tepelném příkonu nebo výkonu.

      1. b) Údaje o surovinách nebo odpadu

        Stálé údaje:

        Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.

        Proměnné údaje:

        Rok, měsíc, den, čas, název suroviny nebo odpadu, druh a složení suroviny nebo odpadu, měrná jednotka suroviny nebo odpadu, obsah znečišťujících látek v surovině nebo odpadu na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny nebo odpadu), spotřeba suroviny nebo odpadu v měrných jednotkách.

    1. 4. Údaje o zařízení k omezování emisí

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost odlučovače za nejméně příznivých provozních podmínek.

      Proměnné údaje:

      Čas, druh znečišťující látky, provozní účinnost, časové využití v daném intervalu, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.

    1. 5. Údaje o komínech a emisích

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu či výpusti), výška komína (nebo jiného výduchu či výpusti), světlost v koruně komína, nadmořská výška paty komína, materiál a tepelněizolační vlastnosti komína, evidenční čísla vypouštěných znečišťujících látek.

      Proměnné údaje:

      Evidenční číslo komína, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, termín, ve kterém bylo u zdroje provedeno autorizované měření emisí, druh a množství emisí znečišťující látky.

    1. 6. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí znečišťujících látek

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje a provozovny, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity, a údaje, na které látky se vztahuje jednorázové měření a na které kontinuální měření emisí, četnost jednorázových měření emisí.

      Proměnné údaje:

      Čísla protokolů jednorázových měření emisí a data jejich vystavení, název znečišťující látky, způsob zjištění množství emise, datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo ověřujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřicí metoda, naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, objemový průtok, teplota a tlak, obsah kyslíku v odpadním plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství emisí.

    1. 7. Údaje o poruchách a haváriích

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.

      Proměnné údaje:

      Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.

    1. 8. Údaje o uplatňování plánu snížení emisí

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, termíny a plánované snížení množství emisí.

      Proměnné údaje:

      Údaje o plnění (realizaci) plánu.

    1. 9. Údaje o uplatňování plánu na zavedení zásad správné zemědělské praxe

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, termíny a plánované úkoly na zavedení zásad správné zemědělské praxe.

      Proměnné údaje:

      Údaje o plnění plánu.

    1. 10. Údaje o plnění emisního stropu

      Stálé údaje:

      Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, stanovený emisní strop.

      Proměnné údaje:

      Údaje o plnění stanoveného emisního stropu.

    Příloha č. 10

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU

    1. 1) Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn, majitele a provozovatele (zejména aktuální výpis z obchodního rejstříku apod).
    2. 2) Podrobný popis technologie zdroje znečišťování s důrazem na technický popis instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při provozu znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou znečišťovat ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí musí být shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
    3. 3) Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva nebo odpady používané na zdroji, u všech paliv a surovin musí být k dispozici bezpečnostní datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek provozu zdroje.
    4. 4) Popis technologických operací prováděných v zařízeních uvedených v bodu 2 se vstupními surovinami a s palivy uvedenými v bodu 3, chemismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek).
    5. 5) Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady (zbytky), znečišťující látky, a jejich vlastnosti, kvalitu, kvantitu, místa výstupu z technologie do ovzduší a způsob zacházení s nimi.
    6. 6) Detailní popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (zejména sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH, tmavosti kouře, ale i dalších parametrů).
    7. 7) Označení operací, u kterých v případě poruchy nebo havárie zařízení nebo jeho části může dojít k emisím znečišťujících látek ve vyšší míře než při obvyklém provozu (uvedení v úvahu přicházejících znečišťujících látek, jejich koncentrace, množství, vlastnosti).
    8. 8) Uvedení aktuálního spojení*) na kompetentní orgány ochrany ovzduší. Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší včetně časových lhůt a odpovědných funkcí (osob). Způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.
    9. 9) Způsob předcházení haváriím a poruchám*). Termíny kontrol, revizí a údržby zařízení odlučovačů (denní, týdenní, čtvrtletní, pololetní a roční), popřípadě dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně ovzduší nebo pro ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.
    10. 10) Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.
    11. 11) Definice poruch s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu.
    12. 12) Definice havárií s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování pro konkrétní technologii zdroje, podmínky odstavení zdroje z provozu.
    13. 13) Uvedení opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků předpokládaných havárií a poruch.
    14. 14) Uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zařízení.
    15. 15) Informování*) veřejnosti při haváriích.
    16. 16) Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace, požární cvičení apod.).
    17. 17) Situace, operace a stavy - neplnění stanovených emisních limitů (zásady - stanovené emisní limity nebudou plněny (nutno zdůvodnit a doložit) v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu nebo při seřizování technologií).
    18. 18) Podpis statutárního zástupce nebo jím zmocněné osoby, platnost provozního řádu, zrušující ustanovení, rozhodnutí inspekce.
    19. 19) Způsob vedení a kontroly údajů závazných pro sledování přijatého plánu snížení emisí, plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, plnění emisního stropu nebo plánu útlumu provozování zvláště velkého spalovacího zdroje.
  • *) Poznámka: Takto označené údaje mohou být zpracovány ve zvláštní části provozního řádu jako společné pro všechny zdroje jediné provozovny podle § 2 písm. cc).
  • Příloha č. 11

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    MĚŘENÍ TMAVOSTI KOUŘE

    1. A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
      1. 1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
      2. 2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě.
      3. 3. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannových stupňů
        1. a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 %,
        2. b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
        3. c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
        4. d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
        5. e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
        6. f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
      1. 4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
      2. 5. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
      3. 6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
    1. B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
      1. 1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
      2. 2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6 mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy stupnice.
      3. 3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
      4. 4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu (umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí předepsaného vzorku spalin 1,63 dm3 s odchylkou max. 0,071 dm3. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy stupnice.
      5. 5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5 minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.

    Příloha č. 12

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    PROTOKOL O AUTORIZOVANÉM MĚŘENÍ

    Protokol musí obsahovat alespoň tyto údaje

    1. 1. Úvod - obsahuje popis zadání, způsob realizace, identifikaci dodavatele, případně spolupráci se subdodavateli.
    2. 2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření, případně údaje o způsobu použití výsledků provedeného měření.
    3. 3. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na kterém bylo prováděno měření, případně stručný komentář k technologii a postupu výrobních operací ve vztahu k měření, případně schéma měřeného zařízení.
    4. 4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové technice, postupech a metodikách měření, postupech získání a zpracování vzorků a údaje o metrologické návaznosti měření, vyhodnocení měření, případně schéma měřicího místa.
    5. 5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků, sledování parametrů provozu měřeného zdroje, probíhajících technologických operacích a o vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.
    6. 6. Výsledky měření - obsahují přehled výsledků měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek vyjádřených ve formě přímo porovnatelné s emisními limity pro měřený zdroj, výsledky měření průtoku odpadních plynů, hmotnostní tok znečišťujících látek a měrnou výrobní emisi (je-li stanovení hodnoty vztažné veličiny prakticky možné), včetně vyjádření nejistot a platnosti měření, a dalších měření - především obsahu kyslíku a vodní páry v odpadním plynu a fyzikálních veličin charakterizujících stav odpadního plynu, především jeho teplotu, tlak a hustotu.
    7. 7. Použitá literatura - obsahuje seznam literatury, zákonů, vyhlášek, technických norem a metodických postupů na které je v textu odvolávka.
    8. 8. Použité veličiny a značky - obsahuje seznam značek, popis veličiny a příslušnou jednotku.
    9. 9. Tabulky a přílohy - obsahují přehledy naměřených a vypočtených hodnot uspořádaných v tabelární a grafické formě, případně stručný komentář k nim.
    10. 10. Vyhodnocení výsledků měření podle bodu 6 a jejich porovnání s hodnotami emisních limitů platných u zdroje k datu měření. Toto porovnání výsledků měření musí být v protokolu uvedeno jako samostatná část, a musí být zpracována podle osnovy, kterou předá autorizovaným osobám podle § 15 zákona inspekce.

    Příloha č. 13

    k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

    NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ

    Vysvětlivky k příloze:

    1. a) Pro účely této přílohy jsou používány výrazy „nový zdroj“ a „stávající zdroj“.
      1. - Nový zdroj = zdroj, který je buď ve fázi projektové přípravy nebo kterému nebylo ještě uděleno povolení k provozu (není ještě provozován).
      2. - Stávající zdroj = zdroj, který je již provozován na základě dosavadních povolení, ať již po jakoukoli dobu.
    1. b) Orgán ochrany ovzduší nemusí po žadateli vyžadovat doklady, které již má k dispozici nebo které jsou zřejmé z předložené souhrnné provozní nebo provozní evidence nebo které nemají vztah k předmětu či podstatě žádosti.
      1. 1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního předpisu1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu.
        1. Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:
          1. 1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice realizována (nový zdroj) nebo je již zbudována (stávající zdroj).
          2. 1.2. Úplný soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na území zdroje znečišťování ovzduší včetně specifikace všech komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis všech zdrojů znečišťování ovzduší, které zde žadatel provozuje. Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry zařízení.
          3. 1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení, který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi, zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a technické parametry - zejména kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií ad.
          4. 1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy, technologické předpisy a reglementy a další materiály nezbytné k tomu aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - zejména kapacitu zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií.
          5. 1.5. Emisní limity, které jsou u všech stávajících zdrojů stanoveny k datu žádosti o povolení. Dále schválené plány snižování emisí nebo schválené plány zavádění zásad správné zemědělské praxe u stávajícho zdroje, pokud jsou uplatněny.
          6. 1.6. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11 odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
          7. 1.7. Údaje souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za poslední tři roky u stávajících zdrojů.
          8. 1.8. Doklad o tom, že investoru nebo provozovateli (stávající zdroj) je známa imisní situace a rozptylové podmínky v místě předpokládané realizace. Jeho hodnocení nebo předpoklad (nový zdroj) konkrétního dopadu provozu investice na kvalitu ovzduší doložený rozptylovou studií nebo odborným posudkem pokud tak stanoví zákon.
          9. 1.9. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího závodu (zdroje). Uvést kvantifikikaci snížení emisí stávajícího závodu (zdroje).
          10. 1.10. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší. Jeho popis dle projektu (nový zdroj), v případě stávajícího zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být použita, aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší (podtlakem, hermetizací nebo jinak).
          11. 1.11. Podrobná informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro zjišťování emisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hmotnostního toku emisí.
          12. 1.12. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení (stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dostupná technika (BAT) z hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými technologiemi.
          13. 1.13. Referenční údaje na dřívější instalaci identické technologie v zahraničí, a jestliže se na ní firma investora podílela, zda lze její projekt považovat za obdobný s projektem investice v ČR.
          14. 1.14. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
          15. 1.15. Údaje o vstupním použití látek poškozujících ozonovou vrstvu Země specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet druhů a množství těchto látek.
          16. 1.16. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího zdroje před obtěžováním emisemi pachových látek. Informace, zda v důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano, tak s uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
          17. 1.17. Zprávy o autorizovaném stanovení látek znečišťujících ovzduší - měřicí protokoly podle zákona a této vyhlášky.
          18. 1.18. Uvedení podrobných konkrétních hodnot parametrů uvedených v následující tabulce:
            Příloha č. 13 NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ
            Dotazy k zajištění ochrany ovzduší před emisemi jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich skupin.
            Vysvětlivky k tabulce:
            1. U jednotlivých položek uvést předpokládané (nový zdroj) nebo skutečně dosahované (stávající zdroj) hmotnostní množství emisí dotyčné látky za jednotku času standardního provozu zařízení investice na jmenovitý výkon, jejich garantovanou maximální koncentraci v odpadních plynech nebo v odpadní vzdušině v místě výstupu ze zařízení do vnějšího ovzduší. (Zapsat pro každou příslušnou znečišťující látku do řádku 1).
            2. Popsat způsob zachycování nebo snižování emisí příslušné látky, zejména typy, názvy a technické parametry filtrů, odlučovačů, skrubrů, spalovačů, katalyzátorů atp. (Zapsat do řádku 2).
            3. Doložit vhodným způsobem, že projektovaný postup zachycování nebo snižování emisí příslušné látky odpovídá požadavkům na nej lepší dostupné techniky. (Zapsat do řádku 3).
            Oxid siřičitý1t/rokmg/Nm3
            2
            3
            Oxidy dusíku1t/rokmg/Nm3
            2
            3
            Amoniak (NH3)1t/rokmg/Nm3
            2
            3
            Oxid uhelnatý1t/rokmg/Nm3
            2
            3
            Těkavé organické1kg/rokmg/Nm3
            látky VOC2
            3
            Těžké kovy a jejich1g/rokmg/Nm3
            sloučeniny2
            3
            Tuhé znečišťující látky1t/rokmg/Nm3
            2
            Příloha č. 13 NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ
            3
            Azbest (suspendované1g/rokmg/Nm3
            částice, vlákna)2
            3
            Chlor a jeho sloučeniny1kg/rokmg/Nm3
            2
            3
            Fluor a jeho sloučeniny1kg/rokmg/Nm3
            2
            3
            Arsen a jeho sloučeniny1g/rokmg/Nm3
            2
            3
            Kyanovodík a kyanidy1g/rokmg/Nm3
            2
            3
            Látky pro které bylo prokázáno, že vykazují karcinogenní či mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci cestou ovzduší1g/rokmg/Nm3
            2
            Poznámka: Podrobnější popis problematiky výskytu těchto látek3
            Persistentní organické polutanty (zejména polychlorované di-benzodioxiny a polychlorované dibenzofurany).1g/rok
            g/rok
            g/rok
            g/rok
            g/rok
            ng/Nm3
            ng/Nm3
            ng/Nm3
            ng/Nm3
            ng/Nm3
            2
            3
          1. 1.19. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší.
          2. 1.20. Odborné posudky podle zákona tam, kde jsou předepsány.
          3. 1.21. Rozptylové studie podle zákona tam, kde jsou předepsány.
          4. 1.22. Ve výše uvedených dokladech musí být mimo jiné uvedeno: