| Výrobek | Znečišťující látka | Ef (g/t výrobku) |
|---|---|---|
| H2SO4 jednoduchá absorpce | SOx | 10000 |
| dvojitá absorpce | 2200 | |
| Elementární síra – Clausův proces bez odsíření | SOx | 50000 |
| 10000 | ||
| s odsířením |
Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací teplotě se použije vztah:
A = (0,174. t – 145).0,97
- Kde A = podíl uvolněného fluoru v %
- t = nejvyšší teplota v °C (od 834 °C výše)
- 13. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu
Uplatní se pro
- a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,
- b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,
- c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se postupuje ve smyslu písmena b).
- 14. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
- 15. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM)
PHM Ef (g VOC/m3) Benzin 1400 Motorová nafta 20
- 16. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot (PHM)
PHM Typ zásobníku Ef (g VOC/t prosazení) Benzin * s plovoucí střechou 2000 *** Nafta 39,3 Petrolej ** 45,1 Ropa 380 Benzin automobilový s pevnou střechou 730 Nafta 200 - Poznámka: * benzin automobilový, letecký i technický
- ** petrolej letecký i technický
- *** závisí na technickém stavu zásobníku
- 17. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene
Základní Ef = 1 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící drcené kamenivo nebo kámen těžený v blocích s povrchovým opracováním.
Základní Ef = 0,4 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro kamenolomy vyrábějící výhradně kámen těžený v blocích.
Výpočet podle způsobu odlučování prachu:
Způsob odlučování Záchyt (%) Únik emise (%) Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a dopravních cest 0 100 Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky (drtič, granulátor, třídírna) včetně dopravních cest 10 90 Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale se zakrytými technologickými celky včetně dopravních cest a se zkrápěním 30 70 Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích 50 50 Lom s cyklony na zakrytých technologických celcích a se zkrápěním 60 40 Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými filtry 80 20 Lom se zakrytými technologickými celky, tkaninovými filtry a se zkrápěním 90 10 Příklad výpočtu emise prachu pro kamenolom:
Roční výroba lomu = 60 660 t kameniva – roční emise prachu před odloučením je 60,66 t
Způsob odlučování je prováděn podle 3. řádku tabulky – únik emise je 70 %
Emise TZL se stanoví výpočtem takto: 60,66.0,7 = 42,5 t/rok
- 18. Emisní faktory pro krematoria
Znečišťující látka Ef (g/žeh) CO 300 VOC 30 NOx 800 SO2 50 TZL 350 Cl- 15 F- 5
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ EMISÍ
Metody analýzy pro jednorázové měření emisí*)
| Číslo normy | Název normy | Účinnost od |
|---|---|---|
| ČSN ISO 9096 (83 4615) | Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí - Manuální gravimetrická metoda | 1.7.1998 |
| ČSN ISO 7934 (83 4702) | Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Odměrné stanovení chloristanem barnatým | 1.7.1998 |
| ČSN EN 1948-1 (83 4745) | Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 1: Vzorkování | 1.8.1998 |
| ČSN EN 1948-2 (83 4745) | Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 2: Extrakce a čištění | 1.8.1998 |
| ČSN EN 1948-3 (83 4745) | Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - Část 3: Identifikace a kvantitativní stanovení | 1.8.1998 |
| ČSN EN 1911-1 (83 4750) | Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 1: Vzorkování Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999 | 1.6.1999 |
| ČSN EN 1911-2 (83 4750) | Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 2: Absorpce plynných sloučenin Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN 84 4751-2 od 1.6.1999 | 1.6.1999 |
| ČSN EN 1911-3 (83 4750) | Stacionární zdroje emisí - Manuální metoda stanovení HCl - Část 3: Analýza absorpčního roztoku a výpočty Nahrazuje normu ČSN 83 4751-5 od 1.6.1999 | 1.6.1999 |
| ČSN ISO 10780 (83 4772) | Stacionární zdroje emisí - Měření rychlosti a objemového průtoku plynů v potrubí | 1.7.1998 |
| ČSN 83 4011 | Ochrana ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší. Názvosloví | 1.7.1985 |
| ČSN 83 4501 | Ochrana ovzduší. Měření emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. Základní pojmy, názvosloví a rozdělení | 1.10.1988 |
| ČSN 83 4511 | Ochrana ovzduší. Klasifikace emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší | 1.12.1982 |
| ČSN 83 4611 | Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší | 1.1.1983 |
| ČSN 83 4711-1 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4711-2 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4711-3 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidů síry | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4711-4 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4711-5 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidu sírového a kyseliny sírové a obsahu oxidu siřičitého | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4711-6 | Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu oxidu sírového | 1.3.1983 |
| ČSN 83 4712-1 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4712-2 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4712-3 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4712-4 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirovodíku ze stacionárních zdrojů. Metoda fotometrického stanovení | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4713-1 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4713-2 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4713-3 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Metoda argentometrická | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4713-4 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. Metoda jodometrická | 1.6.1988 |
| ČSN 83 4721-1 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část | 1.1.1988 |
| ČSN 83 4721-2 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorku pro manuální metody měření | 1.1.1988 |
| ČSN 83 4721-3 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Metoda alkalimetrické titrace | 1.1.1988 |
| ČSN 83 4728-1 | Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část | 1.4.1986 |
| ČSN 83 4728-2 | Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření | 1.4.1986 |
| ČSN 83 4728-3 | Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda odměrného stanovení | 1.4.1986 |
| ČSN 83 4728-4 | Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda fotometrického stanovení | 1.4.1986 |
| ČSN 83 4728-5 | Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda potenciometrická | 1.4.1986 |
| ČSN 83 4751-3 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Fotometrická metoda | 1.8.1988 |
| ČSN 83 4751-4 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Odměrná metoda | 1.8.1988 |
| ČSN 83 4751-6 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru a chlorovodíku vedle sebe | 1.8.1988 |
| ČSN 83 4752-1 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část | 1.8.1990 |
| ČSN 83 4752-2 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorků pro manuální metody měření | 1.8.1990 |
| ČSN 83 4752-3 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Potenciometrická metoda stanovení | 1.8.1990 |
| ČSN 83 4752-4 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Fotometrická metoda stanovení | 1.8.1990 |
| ČSN 83 4752-5 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení | 1.8.1990 |
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ
- I. Princip metody pro kontinuální měření emisí - měřená látka
Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ - absorpce beta záření tuhé znečišťující látky - fotometrie tuhé znečišťující látky - absorpce viditelného záření tuhé znečišťující látky - infračervená spektrometrie SO2, CO, NOx (NO), HCl, HF - nedisperzní infračervená absorpční spektromtetrie (NDIR) - CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, H2S, CS2, jednotlivé organické sloučeniny - ultrafialová spektrometrie SO2, NOx (NO), CO - nedisperzní ultrafialová absorpční spektrometrie (NDUV) - CO, CO2, SO2, NO, NO2, NH3, jednotlivé organické sloučeniny - potenciometrie F- a Cl- - kolorimetrie H2S - plamenoionizační detekce TOC - katalytické spalování TOC - chemoluminiscence NOX (NO) - paramagnetismus O2 - elektrochemická s keramickým elektrolytem O2, H2O - psychrometrická vysokoteplotní metoda H2O - hmotnostní spektrometrie (MS) současně všechny jednotlivé organické látky, TOC, většina plynných anorganických látek - infračervená absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) - TOC, současně všechny plynné anorganické i organické látky s výjimkou slouč. s homoatomárními molekulami - měření diferenčního tlaku Prandtlovy trubice rychlost proudění plynu - tepelná anemometrie rychlost proudění plynu - měření rychosti šíření ultrazvuku rychlost proudění plynu
- II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí
Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ a) minimální stanovitelné množství do 2 % rozsahu, b) okolní teplota od + 5 °C do 35 °C nebo od - 10 °C do + 55 °C, c) teplotní závislost nulového bodu (zero) při změně o 10 °C menší než ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován), d) teplotní závislost kontrolního bodu (span) při změně o 10 °C menší než ± 3 % z rozsahu (větší vliv musí být kompenzován), e) rušivý vliv všech ostatních složek na měření ± 4% z nejcitlivějšího rozsahu f) 90 % časová hodnota nesmí být větší než 200 sekund včetně odběrového zařízení, g) posun nulového bodu (zero) během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %, h) posun kontrolního bodu (span) během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %, i) odběr vzorku a odběrová zařízení jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měřené látky, j) nulový bod (zero) a kontrolní bod (span) musí být během intervalu kontroly minimálně 1x zaznamenán na registračním zařízení, k) výrobcem musí být stanoveny intervaly justování, tj. nastavení nulového bodu (zero) a kontrolního bodu (span) a údržby, l) odběrná trasa musí být provedena a provozována tak, aby nedocházelo ke ztrátám analytu a poruchám funkce trasy.
- III. Metody analýzy pro kontinuální měření emisí*)
Příloha č. 6 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ Číslo normy Název normy Účinnost od ČSN ISO 10155 (83 4616) Stacionární zdroje emisí - Automatizovaný monitoring hmotnostní koncentrace částic - Charakteristiky, zkušební metody a specifikace 1.7.1998 ČSN ISO 10396 (83 4770) Stacionární zdroje emisí - Odběr vzorků pro automatizované stanovení hmotnostních koncentrací plynných složek 1.7.1998 ČSN ISO 7935 (83 4701) Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod 1.7.1998 ČSN ISO 10849 (83 4704) Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku - Charakteristiky automatizovaných měřicích metod 1.7.1998 ČSN EN 12619 (83 4742) Stacionární zdroje emisí. Stanovení nízkých hodnot hmotnostní koncentrace celkového plynného organického uhlíku ve spalinách. Kontinuální metoda s použitím plamenového ionizačního detektoru 1.5.2000 ČSN 83 4611 Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. ČSN 83 4711-7 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého 1.3.1983 ČSN 83 4740 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů. Metoda infračervené absorpční spektroskopie 1.6.1991 - *) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI
- 1. Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO, DIČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, adresa (obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa), statutární zástupce, bankovní spojení.
Údaje o zdroji ( provozovně)
Identifikační číslo provozovny (IČP), kategorie, název a skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa a kontakty (okres, NUTS, kód ZÚJ, kód ÚTJ, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická adresa - pokud se liší od identifikace provozovatele, odpovědná osoba), číslo katastrálního území, parcelní číslo, souřadnice, celkový jmenovitý tepelný výkon nebo příkon (MW) nebo projektovaná výrobní, skladovací, případně jiná kapacita.
- 2. Údaje o technologickém provozu
Stacionární zdroje znečišťování se podle technického a technologického uspořádání dělí na zařízení spalovacích technologických procesů (spalovací zdroje), spalovny odpadů a ostatní technologické zdroje ( § 4 odst. 4 zákona). Provozovna sestává ze zařízení, která samostatně nebo společně s jinými zařízeními tvoří zdroj nebo více zdrojů znečišťování ovzduší.
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie, kategorie zdroje, druh výroby, název podle katalogu zdrojů, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní, týdenní a roční provozní rytmus, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, evidenční čísla komínů nebo výduchů, evidenční čísla měření a uplatněné emisní limity.
- a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou
Stálé údaje:
Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon a příkon, účinnost kotle nebo zařízení udaná výrobcem, druh topeniště.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.
U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv nebo spoluspalovaného odpadu a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.
Při spoluspalování odpadu evidenční údaje povolení ke spoluspalování odpadu, druh odpadu povoleného ke spoluspalování, jeho nejvyšší přípustné množství za jednotku času nebo podíl při spoluspalování.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu, evidenční čísla měření.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.
- b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou
Stálé údaje:
Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.
- c) Ostatní technologické procesy
Stálé údaje:
Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok), evidenční čísla měření.
- a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou
- 3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
- a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zařízení, evidenční číslo provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, odpadu nebo spoluspalovaného odpadu, jakostní znaky (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku, nebezpečné vlastnosti odpadu), počet provozních hodin, emise znečišťujících látek.
U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv nebo odpadu, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv nebo odpadu na celkovém jmenovitém tepelném příkonu nebo výkonu.
- b) Údaje o surovinách nebo odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, název suroviny nebo odpadu, druh a složení suroviny nebo odpadu, měrná jednotka suroviny nebo odpadu, obsah znečišťujících látek v surovině nebo odpadu na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny nebo odpadu), spotřeba suroviny nebo odpadu v měrných jednotkách.
- a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném odpadu
- 4. Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost odlučovače za nejméně příznivých provozních podmínek.
Proměnné údaje:
Čas, druh znečišťující látky, provozní účinnost, časové využití v daném intervalu, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.
- 5. Údaje o komínech a emisích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu či výpusti), výška komína (nebo jiného výduchu či výpusti), světlost v koruně komína, nadmořská výška paty komína, materiál a tepelněizolační vlastnosti komína, evidenční čísla vypouštěných znečišťujících látek.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo komína, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, termín, ve kterém bylo u zdroje provedeno autorizované měření emisí, druh a množství emisí znečišťující látky.
- 6. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí znečišťujících látek
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje a provozovny, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity, a údaje, na které látky se vztahuje jednorázové měření a na které kontinuální měření emisí, četnost jednorázových měření emisí.
Proměnné údaje:
Čísla protokolů jednorázových měření emisí a data jejich vystavení, název znečišťující látky, způsob zjištění množství emise, datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo ověřujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřicí metoda, naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, objemový průtok, teplota a tlak, obsah kyslíku v odpadním plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství emisí.
- 7. Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.
- 8. Údaje o uplatňování plánu snížení emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, termíny a plánované snížení množství emisí.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění (realizaci) plánu.
- 9. Údaje o uplatňování plánu na zavedení zásad správné zemědělské praxe
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, termíny a plánované úkoly na zavedení zásad správné zemědělské praxe.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění plánu.
- 10. Údaje o plnění emisního stropu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu, evidenční číslo znečišťující látky, stanovený emisní strop.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění stanoveného emisního stropu.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU
- 1) Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn, majitele a provozovatele (zejména aktuální výpis z obchodního rejstříku apod).
- 2) Podrobný popis technologie zdroje znečišťování s důrazem na technický popis instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při provozu znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou znečišťovat ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí musí být shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
- 3) Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva nebo odpady používané na zdroji, u všech paliv a surovin musí být k dispozici bezpečnostní datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek provozu zdroje.
- 4) Popis technologických operací prováděných v zařízeních uvedených v bodu 2 se vstupními surovinami a s palivy uvedenými v bodu 3, chemismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek).
- 5) Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady (zbytky), znečišťující látky, a jejich vlastnosti, kvalitu, kvantitu, místa výstupu z technologie do ovzduší a způsob zacházení s nimi.
- 6) Detailní popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (zejména sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH, tmavosti kouře, ale i dalších parametrů).
- 7) Označení operací, u kterých v případě poruchy nebo havárie zařízení nebo jeho části může dojít k emisím znečišťujících látek ve vyšší míře než při obvyklém provozu (uvedení v úvahu přicházejících znečišťujících látek, jejich koncentrace, množství, vlastnosti).
- 8) Uvedení aktuálního spojení*) na kompetentní orgány ochrany ovzduší. Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší včetně časových lhůt a odpovědných funkcí (osob). Způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.
- 9) Způsob předcházení haváriím a poruchám*). Termíny kontrol, revizí a údržby zařízení odlučovačů (denní, týdenní, čtvrtletní, pololetní a roční), popřípadě dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně ovzduší nebo pro ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.
- 10) Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.
- 11) Definice poruch s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu.
- 12) Definice havárií s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování pro konkrétní technologii zdroje, podmínky odstavení zdroje z provozu.
- 13) Uvedení opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků předpokládaných havárií a poruch.
- 14) Uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zařízení.
- 15) Informování*) veřejnosti při haváriích.
- 16) Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace, požární cvičení apod.).
- 17) Situace, operace a stavy - neplnění stanovených emisních limitů (zásady - stanovené emisní limity nebudou plněny (nutno zdůvodnit a doložit) v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu nebo při seřizování technologií).
- 18) Podpis statutárního zástupce nebo jím zmocněné osoby, platnost provozního řádu, zrušující ustanovení, rozhodnutí inspekce.
- 19) Způsob vedení a kontroly údajů závazných pro sledování přijatého plánu snížení emisí, plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, plnění emisního stropu nebo plánu útlumu provozování zvláště velkého spalovacího zdroje.
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.MĚŘENÍ TMAVOSTI KOUŘE
- A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
- 1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
- 2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě.
- 3. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannových stupňů
- a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 %,
- b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
- c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
- d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
- e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
- f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
- 4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
- 5. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
- 6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
- B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
- 1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
- 2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6 mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy stupnice.
- 3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
- 4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu (umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí předepsaného vzorku spalin 1,63 dm3 s odchylkou max. 0,071 dm3. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy stupnice.
- 5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5 minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.PROTOKOL O AUTORIZOVANÉM MĚŘENÍ
Protokol musí obsahovat alespoň tyto údaje
- 1. Úvod - obsahuje popis zadání, způsob realizace, identifikaci dodavatele, případně spolupráci se subdodavateli.
- 2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření, případně údaje o způsobu použití výsledků provedeného měření.
- 3. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na kterém bylo prováděno měření, případně stručný komentář k technologii a postupu výrobních operací ve vztahu k měření, případně schéma měřeného zařízení.
- 4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové technice, postupech a metodikách měření, postupech získání a zpracování vzorků a údaje o metrologické návaznosti měření, vyhodnocení měření, případně schéma měřicího místa.
- 5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků, sledování parametrů provozu měřeného zdroje, probíhajících technologických operacích a o vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.
- 6. Výsledky měření - obsahují přehled výsledků měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek vyjádřených ve formě přímo porovnatelné s emisními limity pro měřený zdroj, výsledky měření průtoku odpadních plynů, hmotnostní tok znečišťujících látek a měrnou výrobní emisi (je-li stanovení hodnoty vztažné veličiny prakticky možné), včetně vyjádření nejistot a platnosti měření, a dalších měření - především obsahu kyslíku a vodní páry v odpadním plynu a fyzikálních veličin charakterizujících stav odpadního plynu, především jeho teplotu, tlak a hustotu.
- 7. Použitá literatura - obsahuje seznam literatury, zákonů, vyhlášek, technických norem a metodických postupů na které je v textu odvolávka.
- 8. Použité veličiny a značky - obsahuje seznam značek, popis veličiny a příslušnou jednotku.
- 9. Tabulky a přílohy - obsahují přehledy naměřených a vypočtených hodnot uspořádaných v tabelární a grafické formě, případně stručný komentář k nim.
- 10. Vyhodnocení výsledků měření podle bodu 6 a jejich porovnání s hodnotami emisních limitů platných u zdroje k datu měření. Toto porovnání výsledků měření musí být v protokolu uvedeno jako samostatná část, a musí být zpracována podle osnovy, kterou předá autorizovaným osobám podle § 15 zákona inspekce.
Příloha č. 13
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ
Vysvětlivky k příloze:
- a) Pro účely této přílohy jsou používány výrazy „nový zdroj“ a „stávající zdroj“.
- - Nový zdroj = zdroj, který je buď ve fázi projektové přípravy nebo kterému nebylo ještě uděleno povolení k provozu (není ještě provozován).
- - Stávající zdroj = zdroj, který je již provozován na základě dosavadních povolení, ať již po jakoukoli dobu.
- b) Orgán ochrany ovzduší nemusí po žadateli vyžadovat doklady, které již má k dispozici nebo které jsou zřejmé z předložené souhrnné provozní nebo provozní evidence nebo které nemají vztah k předmětu či podstatě žádosti.
- 1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního předpisu1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu.
- Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:
- 1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice realizována (nový zdroj) nebo je již zbudována (stávající zdroj).
- 1.2. Úplný soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na území zdroje znečišťování ovzduší včetně specifikace všech komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis všech zdrojů znečišťování ovzduší, které zde žadatel provozuje. Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry zařízení.
- 1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení, který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi, zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a technické parametry - zejména kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií ad.
- 1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy, technologické předpisy a reglementy a další materiály nezbytné k tomu aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - zejména kapacitu zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií.
- 1.5. Emisní limity, které jsou u všech stávajících zdrojů stanoveny k datu žádosti o povolení. Dále schválené plány snižování emisí nebo schválené plány zavádění zásad správné zemědělské praxe u stávajícho zdroje, pokud jsou uplatněny.
- 1.6. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11 odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
- 1.7. Údaje souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za poslední tři roky u stávajících zdrojů.
- 1.8. Doklad o tom, že investoru nebo provozovateli (stávající zdroj) je známa imisní situace a rozptylové podmínky v místě předpokládané realizace. Jeho hodnocení nebo předpoklad (nový zdroj) konkrétního dopadu provozu investice na kvalitu ovzduší doložený rozptylovou studií nebo odborným posudkem pokud tak stanoví zákon.
- 1.9. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího závodu (zdroje). Uvést kvantifikikaci snížení emisí stávajícího závodu (zdroje).
- 1.10. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší. Jeho popis dle projektu (nový zdroj), v případě stávajícího zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být použita, aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší (podtlakem, hermetizací nebo jinak).
- 1.11. Podrobná informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro zjišťování emisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hmotnostního toku emisí.
- 1.12. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení (stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dostupná technika (BAT) z hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými technologiemi.
- 1.13. Referenční údaje na dřívější instalaci identické technologie v zahraničí, a jestliže se na ní firma investora podílela, zda lze její projekt považovat za obdobný s projektem investice v ČR.
- 1.14. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
- 1.15. Údaje o vstupním použití látek poškozujících ozonovou vrstvu Země specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet druhů a množství těchto látek.
- 1.16. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího zdroje před obtěžováním emisemi pachových látek. Informace, zda v důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano, tak s uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
- 1.17. Zprávy o autorizovaném stanovení látek znečišťujících ovzduší - měřicí protokoly podle zákona a této vyhlášky.
- 1.18. Uvedení podrobných konkrétních hodnot parametrů uvedených v následující tabulce:
Příloha č. 13 NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ Dotazy k zajištění ochrany ovzduší před emisemi jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich skupin. Vysvětlivky k tabulce:
1. U jednotlivých položek uvést předpokládané (nový zdroj) nebo skutečně dosahované (stávající zdroj) hmotnostní množství emisí dotyčné látky za jednotku času standardního provozu zařízení investice na jmenovitý výkon, jejich garantovanou maximální koncentraci v odpadních plynech nebo v odpadní vzdušině v místě výstupu ze zařízení do vnějšího ovzduší. (Zapsat pro každou příslušnou znečišťující látku do řádku 1).
2. Popsat způsob zachycování nebo snižování emisí příslušné látky, zejména typy, názvy a technické parametry filtrů, odlučovačů, skrubrů, spalovačů, katalyzátorů atp. (Zapsat do řádku 2).
3. Doložit vhodným způsobem, že projektovaný postup zachycování nebo snižování emisí příslušné látky odpovídá požadavkům na nej lepší dostupné techniky. (Zapsat do řádku 3).Oxid siřičitý 1 t/rok mg/Nm3 2 3 Oxidy dusíku 1 t/rok mg/Nm3 2 3 Amoniak (NH3) 1 t/rok mg/Nm3 2 3 Oxid uhelnatý 1 t/rok mg/Nm3 2 3 Těkavé organické 1 kg/rok mg/Nm3 látky VOC 2 3 Těžké kovy a jejich 1 g/rok mg/Nm3 sloučeniny 2 3 Tuhé znečišťující látky 1 t/rok mg/Nm3 2 Příloha č. 13 NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ 3 Azbest (suspendované 1 g/rok mg/Nm3 částice, vlákna) 2 3 Chlor a jeho sloučeniny 1 kg/rok mg/Nm3 2 3 Fluor a jeho sloučeniny 1 kg/rok mg/Nm3 2 3 Arsen a jeho sloučeniny 1 g/rok mg/Nm3 2 3 Kyanovodík a kyanidy 1 g/rok mg/Nm3 2 3 Látky pro které bylo prokázáno, že vykazují karcinogenní či mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci cestou ovzduší 1 g/rok mg/Nm3 2 Poznámka: Podrobnější popis problematiky výskytu těchto látek 3 Persistentní organické polutanty (zejména polychlorované di-benzodioxiny a polychlorované dibenzofurany). 1 g/rok
g/rok
g/rok
g/rok
g/rokng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm3
ng/Nm32 3
- 1.19. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší.
- 1.20. Odborné posudky podle zákona tam, kde jsou předepsány.
- 1.21. Rozptylové studie podle zákona tam, kde jsou předepsány.
- 1.22. Ve výše uvedených dokladech musí být mimo jiné uvedeno:
- a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo, certifikáty, případně měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na těchto hořácích.
- b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů, zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a podrobný popis teplotního režimu.
- c) Specifikace spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.
- d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na spalování přebytečných plynů).
- e) Přesná specifikace složení vstupních přírodních i umělých surovin, paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických látek, regulovaných látek a provozních náplní, s nimiž je v provozu zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle zvláštních právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická rozpouštědla podle zvláštního právního předpisu1).
- f) Vyjádření zpracovatelů rozptylové studie a odborného posudku o tom, zda projekt (zdroj) nebo emisní vlastnosti zařízení zvláště velkého zdroje, zahrnujíce všechny zdroje znečišťování ovzduší, které k němu náleží, zajišťuje splnění imisních limitů stanovených pro znečišťující látky.
- g) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními odpady a rezidui).
- Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:
- 2. Podrobnosti k obsahu žádosti o povolení a k podkladům povolení vydávaným podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení schvalovaná pro spoluspalování odpadu
- 2.1 Žádosti podle § 32 této vyhlášky obsahují zejména:
(a) základní údaje o žadateli a charakteristiku spalovny nebo spoluspalovacího zařízení, a to
- - název a jméno statutárního zástupce žadatele, adresu sídla a jeho vztah k zařízení (projektant, výrobce, investor, budoucí provozovatel, případně zmocněná osoba a kým),
- - u žádosti o povolení provozování jméno oprávněné fyzické osoby pro řízení provozu spalovny nebo spoluspalovacího zařízení,
- - místo (lokalita) stavby zařízení,
- - předpokládaný způsob využívání zařízení (např. spalovna nebezpečného odpadu, spalovna komunálního odpadu, spoluspalovací zařízení pro nebezpečný odpad),
- - jmenovitá kapacita,
- - předpokládané provozní využití spalovny nebo spoluspalovacího zařízení;
(b) technický popis zařízení po jeho jednotlivých částech s uvedením výrobce zařízení, roku výroby, materiálového provedení a jmenovité kapacity (rozsahu), a to
- - vah, zásobníků, zařízení pro úpravu odpadu před spalováním - třídění, směšování, sušení, drcení ad.,
- - spalovacích jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení po jednotlivých stupních,
- - zařízení pro odvod tepla - výměníků tepla, zařízení pro maření tepla ad.,
- - aparátů sloužících ke snižování emisí znečišťujících látek a jejich účinnosti,
- - zařízení pro odvod spalin do atmosféry – komínů, havarijních komínů ad.,
- - zařízení pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek a provozních parametrů,
- - zařízení sloužících ke skladování a k úpravám odpadních technologických vod a odpadů po spálení,
- - vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních plynů;
(c) technologický popis jednotlivých operací, a to
- - příjmu odpadu - vážení, vzorkování, analýz odebraných vzorků, archivace ad.,
- - skladování odpadu v zásobnících, způsobů nakládání s odpadními plyny ze zásobníků odpadu,
- - úpravy odpadu před spalováním – třídění, směšování, sušení, drcení ad.,
- - dávkování odpadu do pecí nebo topenišť spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení, včetně způsobu stanovení hmotnostního toku odpadu, hmotnostního toku pomocných a dalších paliv, resp. zpracovávaných surovin a produktů,
- - vlastního spalování – podmínky spalovacích procesů v jednotlivých stupních spalování, režimy spouštění a zastavování provozu, možné mimořádné provozní podmínky,
- - způsobů odstraňování popela, strusky a dalších odpadů,
- - postupů čištění spalin,
- - způsobů odvodu spalin do atmosféry,
- - metod kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek, provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
- - měření znečišťujících látek jednorázovým měřením,
- - stanovení kvality odpadních technologických vod před jejich úpravou i po ní,
- - způsobu nakládání s odpadními vodami odsouhlaseného vodoprávním úřadem a odpady po spálení,
- - způsobu stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
(d) specifikaci vstupů a výstupů, a to
- - spalovaného odpadu včetně uvedení kódů odpadu (zařazení odpadů do skupin, uvedení nebezpečných vlastností, složek a jejich obsahu v odpadu, které činí odpad nebezpečným, uvedení konzistence odpadu, vlhkosti, minimální a maximální výhřevnosti a hmotnostních množství jednotlivých druhů odpadu) a pomocných paliv,
- - dalších paliv spalovaných s odpadem ve spoluspalovacím zařízení,
- - pomocných chemických přípravků, např. aditiv, sorbentů, reakčních komponent absorpčních roztoků,
- - emisí znečišťujících látek, jejich koncentrací a jejich rozptylu v atmosféře,
- - odpadních vod - koncentrací a hmotnostních toků znečišťujících látek před a po jejich úpravě, vyjádření vodoprávního úřadu,
- - zbytků, včetně obsahu celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
(e) způsobu využití tepla vzniklého při spalování nebo spoluspalování odpadu, tepelného výkonu zařízení a podílu tepla vzniklého spalováním odpadu v případě spoluspalování odpadu.
- 2.2 Podklady povolení podle § 32 této vyhlášky
(a) Povolení k umístění stavby spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení nebo ke stavbě zařízení se může vydat pouze žadateli, který ve své žádosti a v předepsaných součástech žádosti doloží, že zamýšlená stavba zařízení bude nejlepší dostupnou technologií a bude splňovat přinejmenším veškeré požadavky, které pro stavbu a její provoz vyplývají z obecně závazných právních předpisů upravujících oblast ochrany ovzduší a ve stavbou dotčené oblasti nebude narušena přípustná úroveň znečištění ovzduší.
(b) Povolení k provozování spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení nebo povolení ke spoluspalování odpadů ve stávajícím spalovacím zařízení se vydá žadateli, který je držitelem platného povolení k umístění stavby zařízení, povolení ke stavbě zařízení, respektive je držitelem povolení ke změně provozu zařízení, realizoval stavbu zařízení nebo změnu zařízení v souladu s vydanými povoleními a doložil, že provoz spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení bude řízen oprávněnou fyzickou osobou.
(c) Orgán příslušný k vydávání povolení uvede v povolení výstižný popis zařízení, na které je povolení vydáváno, specifikaci spalovaného (spoluspalovaného) odpadu, hmotnostní množství jednotlivých druhů odpadu, závazné podmínky pro přejímání, skladování a úpravy odpadů, vzorkování a analýzy přijatých odpadů, podmínky provozu spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení, podmínky měření emisí znečišťujících látek do ovzduší i vody, způsoby nakládání s odpadními vodami a odpady a stanoví emisní limity.
- 1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního předpisu1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu.
Příloha č. 14
k vyhlášce č. 356/2002 Sb.ZVLÁŠTĚ VELKÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ A ČETNOST JEDNORÁZOVÉHO MĚŘENÍ EMISÍ U TĚCHTO ZDROJŮ
Vysvětlivky k příloze:
- 1. Tato příloha uvádí úplný seznam zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a dále četnost jednorázového měření emisí u těchto zdrojů k provedení § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky.
- 2. Nestanoví-li zvláštní právní předpis1) jinak, jedná se o jednorázové měření u techniky nominálního zařízení technologie zvláště velkého zdroje, která odpovídá názvu zdroje uvedenému v následující tabulce. Pokud jsou v areálu zvláště velkého zdroje ještě jiné zdroje znečišťování odlišných technologií (například pomocná tepelná zařízení), které s ním tvoří společný zdroj, platí pro ně emisní limity a další podmínky provozování jim stanovené zvláštním právním předpisem1) jako velkým, středním nebo malým zdrojům znečišťování ovzduší.
- 3. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „podle § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky“, provádí se jednorázové měření dvakrát za kalendářní rok, ne však dříve než po uplynutí tří měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do 31. března 2003.
- 4. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „podle zvláštního právního předpisu“, provádí se měření v četnosti stanovené příslušným zvláštním právním předpisem1). To se týká zejména spaloven odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu a zvláště velkých spalovacích zdrojů.
- 5. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „1 x za kalendářní rok“, provádí se jednorázové měření jedenkrát za kalendářní rok, ne však dříve než po uplynutí šesti měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do jednoho roku od účinnosti zákona. Postupuje se obdobně ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) této vyhlášky.
- 6. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno „1 x za 3 kalendářní roky“, provádí se jednorázové měření jednou za tři kalendářní roky, ne však dříve než po uplynutí osmnácti měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do tří let od posledního měření provedeného přede dnem nabytí účinnosti zákona. Provozovatelé, kteří provedli poslední měření před datem 1. června 1999 provedou toto měření do 1. června 2003.
Výčet zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a četnost jednorázového měření emisí u těchto zdrojů: