ČÁST PRVNÍ / HLAVA IV

§ 22

změněno 1. 11. 2008 zákonem 371/2008 Sb. Odkaz § 22

(1) Výrobce, dovozce nebo zhotovitel, kteří uvádějí na trh látky nebo přípravky, splní pro účely tohoto zákona požadavky na označování nebezpečných látek a nebezpečných přípravků klasifikovaných podle § 2 odst. 2

  1. a) v případě, že vnější obal obsahuje jeden nebo několik vnitřních obalů, jestliže je vnější obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě stanovených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána15),16) a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a vnitřní obaly jsou označeny v souladu s tímto zákonem,
  2. b) v případě, že jsou opatřeny jedním obalem, pokud je takový obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě, stanovených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána15),16) a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a dále v souladu s § 20 odst. 4 písm. a), b), d), e) a f), jde-li o nebezpečné látky, popřípadě s § 20 odst. 5 písm. a), b), c), e) a f), jde-li o nebezpečné přípravky; nebezpečné látky nebo přípravky klasifikované jako nebezpečné pro životní prostředí musí být označeny rovněž v souladu s § 20 odst. 4 písm. c) nebo § 20 odst. 5 písm. d),
  3. c) v případě, že jsou opatřeny zvláštním typem obalu, jako jsou lahve pro přepravu plynů, pokud je takový obal označen v souladu se zvláštními požadavky uvedenými v prováděcím právním předpisu podle § 20 odst. 7.

(2) Výrobce, dovozce, zhotovitel nebo distributor při veřejné propagaci nebo nabízení nebezpečné látky klasifikované podle § 2 odst. 2 jsou povinni současně informovat o nebezpečných vlastnostech látek v souladu s tímto zákonem. Při veřejné propagaci nebo nabízení nebezpečného přípravku klasifikovaného podle § 2 odst. 2, které umožňují nákup přípravku, aniž by měl kupující možnost vidět označení přípravku před uzavřením smlouvy, musí osoby informovat kupujícího o nebezpečných vlastnostech přípravku nejpozději při uzavírání smlouvy.

(3) Označení vyvážených nebezpečných látek nebo nebezpečných přípravků klasifikovaných podle § 2 odst. 2 se uvádí v jazyku podle požadavku země dovozu. Požadavky země dovozu na označení těchto látek nebo přípravků mohou být splněny pouze tehdy, pokud zahrnují všechny informace uvedené v § 20 odst. 4 a 5.

(4) Zhotovitel nebo dovozce, kteří uvádějí na trh přípravky klasifikované jako nebezpečné podle § 2 odst. 2 písm. a) až n), jsou povinni do 30 dnů ode dne, kdy tyto přípravky uvedli na trh poprvé, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejich účincích na zdraví včetně informací o jejich složení a fyzikálně-chemických vlastnostech, v elektronické podobě s využitím programu Chemické látky a přípravky (CHLAP), zpřístupněného na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Tyto informace jsou Ministerstvem zdravotnictví uchovávány jako důvěrné a mohou být použity pouze pro lékařské účely a pro orgány státní správy podle § 32 odst. 1 písm. b).

(5) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti poskytování informací podle odstavce 4, formu jejich elektronické podoby a datové rozhraní.

§ 24

vloženo 1. 11. 2008 zákonem 371/2008 Sb. Odkaz § 24

(1) Výrobce nebo dovozce detergentů1c), kteří uvádějí na trh kapalné detergenty určené k prodeji spotřebitelům, nesmějí používat na obalech grafická vyobrazení ovoce, která mohou uvést spotřebitele v omyl. První příjemce neuvede na trh České republiky kapalné detergenty určené k prodeji spotřebitelům, které mají na obalech grafické vyobrazení ovoce.

(2) Výrobce nebo dovozce detergentů1c) nebo povrchově aktivních látek1d), kteří uvádějí na trh detergenty nebo povrchově aktivní látky, jsou povinni do 30 dnů ode dne, kdy tyto látky nebo přípravky uvedli na trh poprvé, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 4 a 5.

§ 25

přečíslováno 1. 11. 2008 Odkaz § 25

Hodnocení rizika látek uvedených v národním seznamu prioritních látek

(1) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví provádí hodnocení rizika pro zdraví a životní prostředí u látek uvedených v seznamu látek, které svým charakterem představují závažné riziko pro zdraví nebo životní prostředí (dále jen „národní seznam prioritních látek“) vydaném ministerstvem podle § 29. Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo mohou hodnocením rizika pověřit jinou osobu.

(2) Pro hodnocení rizika se používají informace poskytnuté podle § 28 odst. 2.

(3) Osoby, které oznámily některou z látek uvedených na národním seznamu prioritních látek podle § 29, jsou povinny poskytnout ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví další informace nad rámec odstavce 2, které jsou potřebné k hodnocení jejich rizika. Pokud některé údaje nezbytné pro hodnocení rizika nemají k dispozici, jsou tyto osoby povinné zabezpečit jejich získání, včetně provedení potřebných zkoušek. Vzhledem k požadavku omezení zkoušek na zvířatech tyto osoby zjistí, zda údaje potřebné pro hodnocení rizika dané látky jsou dostupné u jiných výrobců nebo dovozců této látky a zda je možno je získat, a to případně i za úhradu nákladů. Pokud je provedení experimentů nezbytné, tyto osoby ověří, zda zkoušky na zvířatech není možno nahradit nebo omezit použitím jiných metod.

(4) V případě, že látku uvedenou na národním seznamu prioritních látek podle § 29 vyrábí nebo dováží více osob (dále jen „dotčené osoby“), může zkoušky požadované podle odstavce 3 provést jedna nebo více pověřených osob, které jednají jménem ostatních dotčených osob. Ostatní dotčené osoby se mohou na takto provedené zkoušky odvolat, přičemž na nákladech spojených s provedením zkoušek se v takovém případě podílejí přiměřeně.

(5) Hodnocení rizika podle odstavce 1 může obsahovat návrh opatření zaměřených na snížení rizika hodnocených látek pro zdraví a životní prostředí.

(6) Bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných látek uvedených v národním seznamu prioritních látek pro zdraví stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

(7) Bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných látek uvedených v národním seznamu prioritních látek pro životní prostředí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.