Vyhláška Ministerstva zemědělství o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel

§ 1

Základní pojmy

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) hospodářstvím - provozní jednotka jednoho chovatele s nejméně jednou stájí s jednou nebo více kategoriemi koní, prasat, běžců,¹) zvěře ve farmovém chovu, drůbeže, plemenných ryb nebo včel nacházející se v obvodu jedné obce, v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze nacházející se v jednom městském obvodu nebo v jedné městské části;
2. b) stájí, u plemenných ryb nádrží a u včel stanovištěm – jakákoliv stavba, zařízení, místo nebo jejich část uvnitř hospodářství, v níž jsou koně, prasata, běžci, zvěř ve farmovém chovu, drůbež, plemenné ryby nebo včely soustředěny;
3. c) přemístěním zvířete - přesun zvířete mezi různými hospodářstvími téhož chovatele, přesun k jinému chovateli, přesun na svody zvířat,²) nákup nebo prodej zvířete právnické nebo fyzické osobě, která drží koně, prasata, běžce, drůbež, plemenné ryby nebo zvěř ve farmovém chovu za účelem jejich prodeje, (dále jen „obchodník“) nebo přesun k provozovateli jatek anebo přesun zvířete k právnické nebo fyzické osobě, jejímž předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného původu,³) (dále jen „asanační ústav“); za přemístění zvířete se nepovažuje přesun zvířete mezi různými stájemi uvnitř téhož hospodářství (dále jen „přesun zvířete mezi stájemi“);
4. d) přemístěním včelstev – jakýkoliv přesun včelstev mimo stanoviště;
5. e) identifikačním číslem zvířete, s výjimkou koně – nejvýše dvanáctimístná číselná řada, která umožňuje zjistit totožnost konkrétního zvířete;
6. f) identifikačním číslem koně – nejvýše patnáctimístný alfanumerický kód, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního koně a který obsahuje
   1. 1. na prvních třech místech kód země – číslo „203“ pro Českou republiku,
   2. 2. na následujících třech místech alfanumerický kód uznaného chovatelského sdružení, které koně poprvé zaregistrovalo do registrační knihy koní,
   3. 3. na posledních devíti místech registrační číslo koně v databázi uznaného chovatelského sdružení, které koně poprvé zaregistrovalo do registrační knihy koní;

1. g) registračním číslem hospodářství, chovatele včel, obchodníka, provozovny jatek nebo provozovny asanačního ústavu – nejvýše dvanáctimístná číselná řada, která umožňuje zjistit konkrétní hospodářství, chovatele včel, obchodníka, provozovnu jatek nebo provozovnu asanačního ústavu.

(2) Za zvířata pocházející z původního hospodářství se považují též zvířata pasená během pastevního období na trvalých travních porostech,⁴) které se nacházejí v obvodu sousedních obcí nebo sousedního vojenského újezdu.

§ 2

Identifikační prostředky

(1) Pro označování koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu se používají

1. a) plastové ušní známky,
2. b) tetování,
3. c) výžehy,
4. d) plastové křídelní známky,
5. e) slovní a grafický popis,
6. f) vymražení.

(2) Označování jiným identifikačním prostředkem než tím, který je uveden v odstavci 1, nebo jiným způsobem vyplývajícím z provádění veterinární prevence nebo chovatelských opatření nesmí narušovat nebo být zaměnitelné s označováním podle této vyhlášky.

(3) Identifikační prostředky nelze používat k označování opakovaně.

(4) Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek ze zvířete lze pouze po úhynu nebo usmrcení zvířete. Po sejmutí ze zvířete se identifikační prostředek dezinfikuje a znehodnotí tak, aby nemohl být znovu použit. Identifikační prostředky se snímají, jde-li o

1. a) úhyn nebo usmrcení zvířete, v provozovně asanačního ústavu,
2. b) porážku zvířete, po zajištění totožnosti kusu⁵) v provozovně jatek,
3. c) domácí porážku⁶) prasat, běžců, popřípadě zvěře ve farmovém chovu nebo neškodné odstraňování⁷) těla uhynulého nebo utraceného zvířete (dále jen „kadáver“), v hospodářství.

(5) Na požádání zajišťuje likvidaci použitých a odevzdaných identifikačních prostředků příslušná osoba pověřená vedením ústřední evidence.

§ 3

Obecné požadavky na ušní a křídelní známky

(1) Plastové ušní a křídelní známky musí být

1. a) zhotoveny z materiálu, který je odolný proti opotřebení;
2. b) zhotoveny tak, aby svým tvarem a konstrukcí
   1. 1. byly uzpůsobeny k zavěšení do ušního boltce zvířete nebo do křídla zvířete,
   2. 2. minimalizovaly bolest a možnost poranění zvířete,
   3. 3. zajišťovaly trvalé připevnění na zvířeti,
   4. 4. neumožňovaly opakované použití;

1. c) neměnitelné, nezaměnitelné a snadno čitelné po celou dobu života zvířete;
2. d) označeny alfanumerickými znaky, které nelze odstranit.

(2) Ušní a křídelní známky používané pro jeden druh zvířat se musí lišit svým tvarem nebo velikostí anebo barvou od ušních a křídelních známek používaných pro jiný druh zvířat.

(3) K zavěšování ušních a křídelních známek se používají nasazovací (aplikační) kleště. Před zavěšením ušních nebo křídelních známek se musí dezinfikovat části nasazovacích (aplikačních) kleští, které přicházejí do styku s tkání zvířete, ušní nebo křídelní známky, které mají být zavěšeny, a místo jejich zavěšení.

(4) Dojde-li ke ztrátě ušní nebo křídelní známky nebo k jejich poškození, které znemožňuje identifikaci zvířete, anebo se alfanumerické údaje na nich uvedené stanou nečitelnými, ohlásí chovatel tuto skutečnost neprodleně příslušné osobě pověřené vedením ústřední evidence, která chovateli zajistí duplikát ušní nebo křídelní známky. Duplikát ušní nebo křídelní známky musí obsahovat údaje totožné s údaji uvedenými na původním identifikačním prostředku, jde-li o duplikát identifikačního prostředku zvířete dovezeného ze zahraničí, musí obsahovat alespoň též kód země a identifikační číslo zvířete.

§ 4

Způsoby označování koní

(1) Koně se označují

1. a) slovním a grafickým popisem se stanovením genetického typu, nebo
2. b) slovním a grafickým popisem a výžehem.

(2) Plemenní koně se označují způsoby uvedenými v odstavci 1 podle jednotlivých řádů plemenných knih koní.⁸)

(3) Pokud se koně, kteří nejsou evidováni v plemenných knihách, označují slovním a grafickým popisem a výžehem, provádí se tento výžeh v pravé sedlové krajině koně a skládá se ze dvou částí: v horní části sedlové krajiny se provede výžeh čísla registrační knihy koní a v dolní části sedlové krajiny se provede výžeh pořadového čísla hříběte v registrační knize koní. Horní číslo musí být nejvýše dvojmístné, dolní číslo musí být nejvýše trojmístné. Čísla musí být veliká 35 až 40 mm. Výžeh musí být v pravé sedlové krajině umístěn tak, aby horní okraj čísel horní řady byl na dlaň od střední linie páteře. Poslední číslo dolní řady musí být vzdáleno na šířku dlaně od zadního okraje lopatky.

(4) Každé hříbě se označuje před odstavením a nejdéle do 8 měsíců ode dne narození.

(5) Slovní popis koně musí obsahovat popis základní barvy a popis vrozených odznaků charakterizujících hlavu, krk, končetiny a tělo koně způsobem stanoveným osobou pověřenou vedením ústřední evidence koní.

(6) Grafický popis koně musí obsahovat nákres vrozených a získaných odznaků a chlupových vírů charakterizujících tělo koně (levá a pravá strana), hlavu, krk a prsa z ventrálního pohledu, hlavu a nos z nasálního pohledu, přední a zadní končetiny způsobem stanoveným osobou pověřenou vedením ústřední evidence koní.

(7) Dojde-li na koni ke změnám, které nesouhlasí s jeho slovním a grafickým popisem uvedeným v průkazu koně nebo v registru koní, zajistí majitel koně opravu u osoby, která pro příslušné uznané chovatelské sdružení provádí označování koní, (dále jen „osoba provádějící označování koní“) nebo u veterinárního lékaře, kteří provedou změnu slovního a grafického popisu v průkazu koně a na registračním lístku, který se do 7 dnů ode dne zápisu opravy odesílá osobě pověřené vedením ústřední evidence koní.

§ 5

Způsob označování koní dovezených ze zahraničí

Koně dovezení ze zahraničí, které nedoprovází průkaz koně vystavený v souladu s předpisy Evropských společenství⁹) a obsahující slovní a grafický popis koně, se označují nejpozději do doby skončení karantény, s výjimkou koní dovezených k účasti na svodu zvířat,²) a to

1. a) pouze slovním a grafickým popisem se stanovením genetického typu, nebo
2. b) slovním a grafickým popisem, pokud jsou již označeni výžehem.

Pokud dojde k dalšímu přemístění koní dovezených k účasti na svodu zvířat²), označují se i tito koně slovním a grafickým popisem se stanovením genetického typu, a to nejpozději do doby skončení karantény.

§ 6

Způsoby označování prasat

(1) Každé prase, jehož označování je chovatel povinen zajistit (§ 22 odst. 1 a 2 zákona), musí být označeno tetováním do levého ucha nebo plošným tetováním na levou stranu těla anebo ušní známkou do levého ucha, a to nejpozději před opuštěním hospodářství, ve kterém se narodilo.

(2) Jde-li o plemenná prasata, jejich individuální označení podle řádu plemenné knihy prasat⁸) nesmí narušovat označení uvedené v odstavci 1.

§ 7

Tetování prasat

(1) Tetování prasat musí obsahovat nejvýše čtyřmístný alfanumerický kód, který vyjadřuje registrační číslo hospodářství, ve kterém se prase narodilo.

(2) Způsob označování prasat tetováním je uveden v příloze č. 1.

§ 8

Ušní známky používané pro označování prasat

(1) Pro označování prasat se používají plastové ušní známky, které musí být vysoké nejméně 34 mm, široké nejméně 25 mm a výška na nich uvedených alfanumerických znaků musí být nejméně 4 mm.

(2) Plastová ušní známka používaná pro označování prasat musí obsahovat

1. a) kód země – písmena „CZ“ pro Českou republiku,
2. b) registrační číslo hospodářství, ve kterém se prase narodilo,
3. c) grafický znak (logo) osoby pověřené vedením ústřední evidence prasat.

(3) Vzor plastové ušní známky používané pro označování prasat a způsob jejího zavěšování je uveden v příloze č. 1.

§ 9

Způsoby označování prasat dovezených ze zahraničí

(1) Prasata dovezená ze zahraničí na hospodářství se označují způsobem uvedeným v § 6 až 8 nejpozději před opuštěním hospodářství, do kterého byla dovezena, s výjimkou prasat dovezených k účasti na svodu zvířat.²) Pokud dojde k dalšímu přemístění prasat dovezených k účasti na svodu zvířat,²) označují se tato prasata způsobem uvedeným v § 6 až 8, a to nejpozději před opuštěním hospodářství, do kterého byla dovezena.

(2) Prasatům dovezeným ze zahraničí přímo na jatka se ponechá původní označení.

§ 10

Způsob označování běžců

Každé kuře musí být označeno před opuštěním hospodářství, nejpozději však do 6 týdnů po vylíhnutí křídelní známkou vpíchnutou do pravé křídelní řasy.

§ 11

Křídelní známky používané pro označování běžců

(1) Pro označování běžců se používají plastové křídelní známky, které musí být vysoké nejméně 50 mm, široké nejméně 43 mm a výška na nich uvedených alfanumerických znaků musí být nejméně 5 mm.

(2) Křídelní známka používaná pro označování běžců musí obsahovat

1. a) kód země – písmena „CZ“ pro Českou republiku,
2. b) identifikační číslo zvířete,
3. c) grafický znak (logo) osoby pověřené vedením ústřední evidence běžců.

(3) Vzor plastové křídelní známky používané pro označování běžců a způsob jejího zavěšování je uveden v příloze č. 2.

§ 12

Způsoby označování běžců dovezených ze zahraničí

Běžci dovezení ze zahraničí se označí způsobem uvedeným v § 10 a 11 do 72 hodin ode dne překročení státní hranice, s výjimkou běžců dovezených k účasti na svodu zvířat.²) Pokud dojde k dalšímu přemístění běžců dovezených k účasti na svodu zvířat,²) označují se tito běžci způsobem uvedeným v § 10 a 11 do 72 hodin po opuštění místa svodu zvířat.²)

§ 13

Způsob označování zvěře ve farmovém chovu

Každý jedinec zvěře ve farmovém chovu musí být trvale označen, a to,

1. a) jde-li o jelenovité a muflony, před opuštěním hospodářství, ve kterém se narodil, nejpozději do 72 hodin po narození jednou ušní známkou do levého ušního boltce a do 6 měsíců ode dne narození vymražením na levou stranu zadní části těla,
2. b) jde-li o prase divoké, způsobem uvedeným v § 6 až 9.

§ 14

Ušní známky používané pro označování jelenovitých a muflonů

(1) Pro označování jelenovitých a muflonů se používají plastové ušní známky, které musí být dlouhé nejméně 35 mm, široké nejméně 9 mm a výška na nich uvedených alfanumerických znaků musí být nejméně 5 mm.

(2) Ušní známka používaná pro označování jelenovitých a muflonů musí obsahovat

1. a) kód země – písmena „CZ“ pro Českou republiku,
2. b) identifikační číslo zvířete,
3. c) grafický znak (logo) osoby pověřené vedením ústřední evidence zvěře ve farmovém chovu.

(3) Ušní známky se zavěšují ke kořenu ušního boltce (mezi kožní řasy boltce).

(4) Vzor plastové ušní známky používané pro označování jelenovitých a muflonů a způsob jejího zavěšování je uveden v příloze č. 3.

§ 15

Označování jelenovitých a muflonů vymražením

(1) Vymražení jelenovitých a muflonů musí obsahovat první čtyři číslice identifikačního čísla zvířete. Výška vymražených číslic musí být nejméně 120 mm.

(2) Způsob označování jelenovitých a muflonů vymražením je uveden v příloze č. 3.

§ 16

Způsoby označování zvěře ve farmovém chovu dovezené ze zahraničí

Zvěř ve farmovém chovu dovezená ze zahraničí se označí způsobem uvedeným v § 13 až 15 do 72 hodin ode dne překročení státní hranice, s výjimkou zvěře ve farmovém chovu dovezené k účasti na svodu zvířat.²) Pokud dojde k dalšímu přemístění zvěře ve farmovém chovu dovezené k účasti na svodu zvířat,²) označuje se tato zvěř způsobem uvedeným v § 13 až 15 do 72 hodin po opuštění místa svodu zvířat.²)