katastrální vyhláška

§ 62

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele v zástavní smlouvě katastrální úřad nezkoumá.

§ 63

Ověření pravosti vlastnoručního podpisu

(1) Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis na soukromé listině za pravý, jestliže

1. a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,
2. b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo
3. c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu nelze ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, ověřit žádným z uvedených způsobů, zjistí se jiným vhodným způsobem, například na základě svědecké výpovědi nebo znaleckého posudku.

§ 64

Ověření pravosti elektronického podpisu

(1) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za pravý, jestliže

1. a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby³), nebo
2. b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za pravý, jestliže jde o uznávaný elektronický podpis a zároveň

1. a) právnická osoba coby držitel kvalifikovaného certifikátu potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v jím drženém certifikátu odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo
2. b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo
3. c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Při ověřování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použijí ustanovení o ověřování pravosti podpisu právnické osoby.

§ 65

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

1. a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),
2. b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,
3. c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.

§ 66

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

1. a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo
2. b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),
3. c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),
4. d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

(2) V souhlasném prohlášení musí být

1. a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to
   1. 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo
   2. 2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

1. b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),
2. c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
3. d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,
4. e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,
5. f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,
6. g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

1. a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),
2. b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),
3. c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
4. d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,
5. e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a
6. f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

1. a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),
2. b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),
3. c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
4. d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,
5. e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a
6. f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

1. a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,
2. b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),
3. c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
4. d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,
5. e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a
6. f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

§ 67

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

§ 68

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle jiného právního předpisu došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

§ 69

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

§ 70

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Právo koupě na zkoušku katastrální úřad vymaže na základě

1. a) potvrzení kupujícího, že nemovitost schválil nebo že ji ve zkušební době neodmítl, nebo
2. b) i bez návrhu spolu se vkladem vlastnického práva pro prodávajícího v případě, že kupující nemovitost ve zkušební době odmítl.

(5) Výmaz výhrady lepšího kupce spolu s výmazem vlastnického práva kupujícího nebo jeho právního nástupce v případě, kdy bylo právo prodávajícího dát přednost lepšímu kupci uplatněno, katastrální úřad provede spolu se vkladem vlastnického práva pro lepšího kupce, a to na základě prohlášení prodávajícího s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

§ 71

Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

§ 72

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě

1. a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,
2. b) kupní smlouvy s výhradou vlastnického práva, pokud výhrada dosud trvá,
3. c) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,
4. d) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,

a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě návrhu vlastníka stroje doloženého právním jednáním vlastníka stroje, kterým si ke stroji vyhrazuje vlastnické právo, a souhlasem vlastníka nemovitosti; souhlas může být připojen k právnímu jednání, kterým si vlastník stroje vyhrazuje vlastnické právo ke stroji, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

§ 73

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.

(5) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.

(6) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže

1. a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,
2. b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,
3. c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,
4. d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,
5. e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.

(7) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.

(8) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě

1. a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,
2. b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

§ 74

Převzetí výsledku zeměměřických činností

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

1. a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,
2. b) záznamy podrobného měření změn,
3. c) geometrické plány,
4. d) neměřické záznamy a
5. e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

1. a) výsledek zeměměřických činností
   1. 1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,
   2. 2. má předepsané náležitosti,
   3. 3. vychází z údajů katastru,
   4. 4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

1. b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

§ 75

Podrobné měření a připojení na identické body

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

1. a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,
2. b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 76

Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

1. a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,
2. b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a
3. c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

§ 77

Záznam podrobného měření změn

(1) Záznam podrobného měření změn

1. a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,
2. b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,
3. c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

§ 78

Neměřický záznam

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

§ 79

Účel vyhotovení geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

1. a) změnu hranice katastrálního území,
2. b) rozdělení pozemku,
3. c) změnu hranice pozemku,
4. d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,
5. e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,
6. f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,
7. g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,
8. h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,
9. i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,
10. j) průběh hranice určené soudem,
11. k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 80

Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

§ 81

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

1. a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a
2. b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků, přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

§ 82

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m², zaokrouhlí se na 1 m². V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m² na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

§ 83

Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

1. a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a
2. b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

§ 84

Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

1. a) popisové pole,
2. b) grafické znázornění,
3. c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,
4. d) seznam souřadnic,
5. e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

§ 85

Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

§ 86

Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

§ 87

Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení vyhotovuje geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje

1. a) upozornění, že
   1. 1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,
   2. 2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,
   3. 3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,
   4. 4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,
   5. 5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

1. b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a
2. c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90

Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

§ 91

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

1. a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
2. b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně
   1. 1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,
   2. 2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

1. c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

1. a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,
2. b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.