notářský řád

§ 52

Notář je v notářské činnosti a při poskytování právní pomoci vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Při poskytování právní pomoci je vázán také pokyny klienta.

§ 53

(1) Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže

1. a) tento úkon odporuje zákonům nebo dalším obecně závazným předpisům,
2. b) se jedná o úkon v notářské činnosti a notář nebo osoba mu blízká jsou zúčastněni na věci,
3. c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.

(2) Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.

(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí notář odmítnout provedení úkonu v notářské činnosti, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 54

(1) Notář může odstoupit od smlouvy o provedení úkonu v notářské činnosti nebo od smlouvy o poskytnutí právní pomoci (dále jen „smlouva“), jestliže

1. a) došlo k narušení důvěry mezi ním a žadatelem nebo klientem,
2. b) žadatel nebo klient neposkytuje potřebnou součinnost,
3. c) žadatel nebo klient nesloží bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.

(2) Notář odstoupí od smlouvy vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 53 odst. 1.

(3) Notář je povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy oznámil žadateli nebo klientovi odstoupení od smlouvy, učinit všechny neodkladné úkony, pokud žadatel nebo klient neučinil jiné opatření.

§ 55

(1) Jestliže notář odmítl provedení úkonu podle § 53 nebo jestliže notář odstoupil od smlouvy podle § 54, učiní o tom záznam ve spise, ve kterém uvede důvody odmítnutí nebo odstoupení.

(2) Jestliže o to žadatel nebo klient požádá, sdělí mu notář důvody podle odstavce 1 písemně.

(3) Žadatel nebo klient může podat stížnost na postup podle § 53 nebo 54. Stížnost posuzuje notářská komora.

§ 56

(1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků. Dále je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci. Žadatel, klient nebo jiný účastník může notáře povinnosti mlčenlivosti zprostit.

(2) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.

(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavců 1 a 2 se obdobně vztahuje na pracovníky notáře a pracovníky notářské komory a Komory.

§ 57

Notář odpovídá žadateli, klientovi nebo jinému účastníku za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře. Notář odpovídá za škodu způsobenou těmto osobám i tehdy, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem činnosti notáře jeho pracovníkem; případná odpovědnost podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena.

§ 58

Notářské listiny se sepisují v českém nebo slovenském jazyku. Jestliže se notářská listina, kromě listin o ověření, sepisuje s tím, kdo jazyk, jímž se listina sepisuje, nezná, postupuje se podle § 69.

§ 59

(1) Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.

(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění a délka lhůt se vypisují též slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.

(3) Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře.

§ 60

Vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst. 3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře.

§ 61

Z listiny sepsané notářem v rámci poskytování právní pomoci musí být patrno, který notář ji sepsal.

§ 62

(1) Notáři sepisují o právních úkonech notářské zápisy.

(2) V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu.

§ 63

Notářský zápis musí obsahovat:

1. a) místo, den, měsíc a rok úkonu,
2. b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
3. c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
4. d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům,
5. e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
6. f) obsah úkonu,
7. g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
8. h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
9. i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

§ 64

Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.

§ 65

(1) Je-li účastníkem někdo, kdo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přítomni.

(2) Postup podle odstavce 1 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat.

§ 66

Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně způsobilé k právním úkonům nebo osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které jsou na věci zúčastněny, a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje.

§ 67

(1) Je-li účastník hluchý nebo němý, může-li však číst a psát, musí si notářský zápis přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje.

(2) Nemůže-li účastník číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět. Jeho prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.

(3) Postup podle odstavce 2 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen vlastnoručně listinu podepsat.

(4) O způsobilosti důvěrníka platí obdobně § 66, může jím však být i osoba účastníku blízká.

§ 68

(1) Je-li k sepsání notářského zápisu nutná přítomnost svědků úkonu, uvede se v závěru notářského zápisu doložka obsahující prohlášení svědků, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle účastníka o tom, co má být pojato do zápisu, při předčítání notářského zápisu a jeho schválení účastníkem.

(2) Obdobně musí notářský zápis obsahovat v závěru prohlášení důvěrníka o tom, že sdělil němému nebo hluchému účastníku, který nemůže číst nebo psát, celý obsah notářského zápisu, a že jej účastník schválil.

(3) Jestliže se účastník seznámil s obsahem právního úkonu pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek, je třeba tuto okolnost uvést v notářském zápisu.

(4) V úvodu notářského zápisu je třeba uvést důvod přítomnosti svědků úkonu, popřípadě důvěrníka.

§ 69

(1) Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

(2) Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.

(3) V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen tlumočník, připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.

§ 70

Sepíše-li notář notářským zápisem závěť, listinu o vydědění nebo odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), oznámí to okresnímu soudu, v jehož obvodu má pořizovatel nebo odvolatel (dále jen „pořizovatel“) bydliště.

§ 71

Notářské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři notáře pod uzávěrou.

§ 72

(1) Notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Notář provádí zejména tato osvědčení:

1. a) vidimaci,
2. b) legalizaci,
3. c) o tom, že byla předložena listina a kdy se tak stalo,
4. d) o protestech směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva,
5. e) o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob (dále jen „valná hromada“),
6. f) o tom, že je někdo naživu,
7. g) o jiných skutkových dějích,
8. h) o prohlášení.

(2) O osvědčení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) připojí notář ověřovací doložku na předložené listině nebo na listině pevně s ní spojené.

(3) O osvědčení skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) připojí notář osvědčovací doložku na předložené listině nebo na listině pevně s ní spojené.

(4) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) osvědčí notář formou stanovenou zvláštním předpisem.⁵)

(5) O osvědčení jiných skutečností a prohlášení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4, sepíše notář notářský zápis, pro který platí přiměřeně ustanovení oddílu prvního této části.

§ 73

Ověřování shody opisu nebo kopie s listinou

(1) Notář provede vidimaci, může-li spolehlivě posoudit obsah listiny. Neovládá-li notář jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

(2) Vidimace se vyznačí na ověřeném opisu ve formě ověřovací doložky, v níž je uvedeno

1. a) zda opis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen a zda tato listina je prvopisem nebo ověřeným opisem a z kolika listů nebo archů se skládá,
2. b) počet listů nebo archů, které opis obsahuje,
3. c) zda jde o opis úplný nebo částečný,
4. d) údaj, zda jsou v předložené listině změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,
5. e) údaj, zda byly na opisu provedeny opravy neshod s předloženou listinou,
6. f) místo a datum vystavení,
7. g) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

(3) Notář vidimací neověřuje pravdivost skutečností uváděných v listině.

§ 74

Ověřování pravosti podpisu

(1) Legalizací notář ověřuje, že určitá osoba v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní. Pro zjištění totožnosti této osoby platí § 64.

(2) Legalizace se vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje:

1. a) běžné číslo ověřovací knihy,
2. b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu, rodné číslo, není-li, nebo nelze-li je zjistit, datum narození žadatele,
3. c) údaj, jak byla zjištěna totožnost žadatele,
4. d) konstatování, že uvedená osoba listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,
5. e) místo a den ověření,
6. f) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

(3) Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

(4) Neovládá-li notář jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

§ 75

Osvědčení o předložení listiny

Osvědčení o tom, že notáři byla předložena listina a kdy se tak stalo, vyhotoví notář na předložené listině ve formě osvědčovací doložky, která obsahuje údaj o dni, měsíci a roku a případně i o hodině, kdy byla tato listina notáři předložena.

§ 76

Protesty směnek a jiných listin

Sepisování protestních listin se řídí ustanoveními zvláštního předpisu.⁵)

§ 77

Osvědčení o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob

(1) Notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání.

(2) Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována.

§ 78

Osvědčení o tom, že je někdo naživu

Osvědčení o tom, že je někdo naživu, provede notář jen tehdy, jestliže je mu tato osoba osobně známa nebo zjistí-li se její totožnost způsobem uvedeným v § 64. Notářský zápis o osvědčení musí též obsahovat:

1. a) údaj, že notář osobu, jíž se osvědčení týká, osobně viděl,
2. b) den, měsíc, rok a hodinu, kdy se tak stalo.

§ 79

Osvědčení jiných skutkových dějů

(1) Notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře.

(2) O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat:

1. a) místo a dobu děje,
2. b) popis děje.

§ 80

Osvědčení o prohlášení

(1) Notář osvědčuje prohlášení osob, mají-li s ním být spojeny právní účinky.

(2) Jestliže osoba, která prohlášení činí, žádá, aby s ním byla seznámena jiná osoba, uvede to notář v notářském zápisu. Pak s notářským zápisem jinou osobu seznámí a tuto skutečnost uvede v pokračování notářského zápisu. Odpověď jiné osoby v tomto notářském zápisu uvede jen tehdy, jestliže tato osoba s tím souhlasí a je ochotna notářský zápis podepsat.

(3) Jestliže se notáři nepodaří osobně seznámit jinou osobu s notářským zápisem o prohlášení podle odstavce 2, zašle této osobě stejnopis notářského zápisu, pokud o to osoba, která prohlášení učinila, požádala.

§ 81

Notáři přijímají do úschovy

1. a) závěti, cenné papíry a jiné listiny,
2. b) peníze a listiny za účelem jejich vydání dalším osobám.

§ 82

(1) O přijetí listiny do úschovy, jejímž účelem není vydání dalším osobám nebo úřadům, sepíše notář protokol, který musí obsahovat:

1. a) místo a dobu převzetí listiny,
2. b) jméno, příjmení a bydliště žadatele,
3. c) údaj, o jakou listinu se jedná,
4. d) údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do úschovy.

(2) Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do úschovy poštou a obsahuje-li žádost nebo listina sama potřebné údaje, notář o jejím přijetí do úschovy sepíše protokol podle odstavce 1 a jeho stejnopis zašle žadateli. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude mu listina vrácena.

§ 83

(1) Protokol o přijetí závěti do úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat:

1. a) jméno a příjmení pořizovatele, popřípadě jeho dřívější příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li nebo nelze-li je zjistit, datum narození,
2. b) údaj o poučení o formách a obsahových náležitostech závěti.

(2) Odevzdá-li závěť zmocněnec pořizovatele, vydá se vyhotovení protokolu zmocněnci a další vyhotovení se zašle pořizovateli.

(3) Dojde-li závěť poštou se žádostí o její přijetí do úschovy nebo dojde-li bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.

(4) Úschovu závěti oznámí notář neprodleně soudu, v jehož obvodu má pořizovatel bydliště.

§ 84

(1) Notář může listinu vydat jen žadateli; jde-li o závěť, lze ji vydat jen pořizovateli. Tyto listiny vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis žadatele nebo pořizovatele musí být úředně ověřen. Plná moc pak tvoří přílohu protokolu o vydání.

(2) O vydání listiny sepíše notář protokol, který musí obsahovat:

1. a) místo a dobu vydání listiny,
2. b) jméno, příjmení a bydliště toho, komu se listina vydává, a údaj o zjištění jeho totožnosti,
3. c) údaj, o jakou listinu se jedná,
4. d) údaj o tom, že listina byla příjemcem převzata.

(3) Notář vydá příjemci vyhotovení protokolu. Jestliže se závěť vydává zmocněnci, zašle notář další vyhotovení protokolu pořizovateli.

§ 85

(1) Notář přijme do úschovy peníze, jestliže mu je předá žadatel v souvislosti s jeho činností podle § 2 a 3 za účelem vydání další osobě.

(2) Notář může uložit peníze po dobu úschovy u peněžního ústavu na zvláštní běžný účet znějící na jeho jméno s označením „úschova u notáře“. Nebyly-li peníze takto uloženy, notář je uloží v bezpečnostní schránce u peněžního ústavu nebo v bezpečnostní schránce ve své kanceláři.

§ 86

(1) O přijetí peněz sepíše notář protokol, který musí obsahovat:

1. a) místo a dobu převzetí peněz do úschovy,
2. b) jméno, příjmení a bydliště žadatele,
3. c) přesný údaj o výši peněžní částky a měnové jednotce,
4. d) údaj, že peníze byly od žadatele převzaty a přijaty do úschovy,
5. e) prohlášení žadatele, komu mají být peníze vydány.

(2) Notář vydá žadateli vyhotovení protokolu.

§ 87

Notář vydá peníze tomu, komu mají být vydány, nejpozději do 15 dnů ode dne jejich přijetí do úschovy, nestanovil-li žadatel jinou lhůtu. Nepodaří-li se mu peníze ve lhůtě vydat, vrátí je žadateli.

§ 88

(1) Jestliže notář vydá peníze osobě označené žadatelem osobně, sepíše o jejich vydání protokol, který musí obsahovat:

1. a) místo a dobu vydání,
2. b) jméno a příjmení příjemce a údaj o zjištění jeho totožnosti,
3. c) údaj, že příjemce peníze převzal.

(2) Vydává-li notář peníze zástupci, platí přiměřeně § 84 odst. 1.

(3) O vydání peněz vyrozumí notář žadatele.

§ 89

Notář přijme do úschovy listiny, jestliže mu je předá žadatel za účelem vydání další osobě. V tomto případě postupuje přiměřeně podle § 85 až 88.

§ 90

Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy nebo prosté opisy. Z notářských zápisů o závětech lze vydat pouze prosté opisy.

§ 91

(1) Stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům právních úkonů, jichž se notářský zápis týká, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání.

(2) Prosté opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze prosté opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.

(3) Prosté opisy notářských zápisů o závětech lze vydat jen pořizovateli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.

§ 92

(1) Stejnopis notářského zápisu musí doslovně souhlasit s notářským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh notářského zápisu.

(2) Doložka o ověření stejnopisu notářského zápisu obsahuje údaje o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s notářským zápisem, komu je stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Notář doložku podepíše a připojí otisk úředního razítka notáře.

§ 93

(1) Z notářského zápisu lze vydat výpis. Výpis z notářského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v notářském zápisu. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.

(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah notářského zápisu, z něhož byl vydán.

§ 94

(1) Notář může vydat potvrzení o skutečnostech známých z jeho spisů. Potvrzení se vydává účastníkům a dále osobám, které ho potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, pokud s tím účastníci projeví souhlas.

(2) Potvrzení vyjadřuje stručně a výstižně skutečnosti, které se potvrzují, údaj o tom, komu a k jakému účelu bylo vydáno, datum vyhotovení, otisk úředního razítka notáře a podpis notáře.

§ 95

(1) Účastníci, jejich zástupci a právní nástupci mohou nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy.

(2) Někdo jiný než osoba uvedená v odstavci 1 může nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny.

(3) Do spisů týkajících se činnosti podle § 3 odst. 1 může nahlížet jen klient, a jiné osoby jen s jeho souhlasem.

(4) Osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 nahlížejí do spisů v kanceláři notáře a pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného pracovníka. O nahlédnutí se ve spise učiní záznam.

§ 96

Notář zapůjčí své spisy týkající se notářské činnosti na základě písemné žádosti ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře, soudům, orgánům činným v trestním řízení, finančním orgánům a znalcům ustanoveným v řízení před státním orgánem, pokud nemohou podat znalecký posudek bez znalosti spisu. Spisy týkající se činnosti podle § 3 odst. 1 zapůjčí jen se souhlasem klienta.

§ 97

(1) Notář rekonstruuje na návrh účastníků spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily. Notář může provést rekonstrukci i bez návrhu.

(2) Notář pořídí ověřené opisy písemností, které si zapůjčí od účastníků, jejich právních zástupců nebo právních nástupců účastníků, od soudu, katastrálního úřadu či od jiného orgánu, od jiného notáře či od znalce. Na opisech uvede doložku o tom, že písemnost nastupuje místo zničené nebo ztracené listiny.

(3) Notář může rovněž provést potřebné šetření o obsahu listiny, zejména vyslechne účastníky, popřípadě jejich právní nástupce. O výsledku šetření sepíše protokol, v němž uvede všechny okolnosti, které zjistil při svém šetření, a zachytí obsah sdělení účastníků nebo jejich právních nástupců.

§ 98

Notář ukládá spisy skončených věcí odděleně podle jejich jednotlivých druhů ve své kanceláři.

§ 99

O nahlížení do notářských zápisů platí obdobně úprava § 95, není-li stanoveno jinak.

§ 100

Do notářského zápisu o závěti za života pořizovatele má právo nahlížet pouze pořizovatel.

§ 101

(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o závěti však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.

(2) Notář založí namísto zapůjčeného notářského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl notářský zápis vydán.

(3) Je-li prvopis notářského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může notář vydávat stejnopisy, z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná notářská komora toto vydávání pozastavily.

§ 102

Notář ukládá notářské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně od spisů.

§ 103

(1) Notář, který byl jmenován do uvolněného notářského úřadu, převezme do úschovy notářské zápisy, spisy, předměty úschov a evidenční pomůcky notáře, který zemřel nebo který byl odvolán.

(2) Úřední razítka notáře, který zemřel nebo byl odvolán, převezme příslušná notářská komora.

§ 104

(1) Je-li uvolněný notářský úřad zrušen podle § 8, převezme do úschovy věci uvedené v § 103 odst. 1 notář, kterého určí příslušná notářská komora.

(2) O převzetí úředních razítek platí § 103 odst. 2.

§ 105

Notář, který převzal do úschovy notářské zápisy a spisy podle § 103 a 104, vydává z nich stejnopisy, opisy, výpisy a potvrzení. O nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů a spisů platí § 95 a následující.

§ 106

Za činnost podle § 2 a podle § 3 odst. 1 a 2 náleží notáři odměna a náhrada hotových výdajů.

§ 107

Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny a hotových výdajů stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

§ 108

Odměnu notáře platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu. Je-li plátců více, platí odměnu společně a nerozdílně.

§ 109

Notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

§ 110

(1) Státní notáři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k příslušnému krajskému soudu, se stávají tímto dnem, pokud s tím souhlasí, notáři podle tohoto zákona v obvodu okresního soudu, v jehož obvodu ke dni účinnosti tohoto zákona byli ve funkci státního notáře.

(2) Ministr zřídí ke dni účinnosti tohoto zákona v obvodu každého okresního soudu notářské úřady v počtu odpovídajícím počtu notářů podle odstavce 1.

§ 111

(1) Do doby ustanovení orgánů notářských komor vykonávají jejich funkce krajské soudy. Do doby ustanovení Komory vykonává její funkce ministerstvo.

(2) Krajské soudy svolají nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání kolegií notářských komor, které zvolí orgány notářských komor a delegáty sněmu. Ministerstvo svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání sněmu, které zvolí orgány Komory.

§ 112

(1) Ministr na návrh Komory může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona zcela započítat do notářské praxe podle § 7 odst. 2 jinou právní praxi.

(2) Notářská komora může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona započítat do doby podle § 26 odst. 2 dobu výkonu jiné obdobné činnosti.

§ 113

Stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů sepsaných státním notářstvím a potvrzení ze spisů vedených v nerozhodovací činnosti státního notářství, které jsou uloženy u okresního soudu, vydává notář se sídlem v sídle tohoto okresního soudu, který byl pro příslušný kalendářní rok určen notářskou komorou.

§ 114

Předseda okresního soudu rozdělí stejnoměrně mezi notáře v obvodu okresního soudu závěti, které byly uloženy do úschovy státního notářství. O úschově závěti vyrozumí pořizovatele na jeho žádost. Notář postupuje podle § 84.

§ 115

(1) Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „a notářství“.

(2) Zákon České národní rady č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 1 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „státní notářství“.
2. 2. V § 1 odst. 2 zní:

   „(2) Státního znaku České republiky je oprávněn užívat notář.“.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

§ 116