(1) Ministerstvo vykonává státní dohled na činnost podle § 2.
(2) Komora vykonává dohled na činnost notářských komor a na činnost notáře a na vedení notářských úřadů.
(3) Notářská komora vykonává dohled na činnost notáře a na vedení notářských úřadů ve svém obvodu.
Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin, předmětů úschov a evidenčních pomůcek notáře.
Drobné nedostatky v činnosti notáře nebo drobné poklesky v chování orgán vykonávající dohled notáři vytkne.
(1) Jestliže notář závažně nebo opětovně porušil povinnost stanovenou tímto nebo zvláštním zákonem nebo právním předpisem vydaným na jeho základě anebo usnesením orgánu notářské samosprávy nebo jestliže jeho chováním byla závažně nebo opětovně narušena důstojnost notářského povolání (dále jen „kárné provinění“), může mu být v kárném řízení uloženo některé z těchto kárných opatření:
(2) Jestliže se kárného provinění dopustil kandidát jako zástupce notáře podle § 14 nebo 24, může mu být uloženo kárné opatření uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo kárné opatření odvolání ze zastupování.
(3) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu pěti let od odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu pěti let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.
(4) Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře.
(1) Kárné řízení provádí kárná komise.
(2) Kárné řízení se zahajuje na návrh ministra, prezidenta Komory, prezidenta nebo předsedy krajského soudu (dále jen „navrhovatel“). V návrhu musí být uvedeno, jaké kárné opatření je navrhováno.
(3) Návrh může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(4) Notář si může v kárném řízení zvolit obhájce. Obhájcem může být jen notář nebo advokát.
(1) Proti rozhodnutí kárné komise o návrhu na uložení kárného opatření podle § 48 odst. 1 písm. a) a b) mohou navrhovatel, notář nebo kandidát podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí opravný prostředek.
(2) O opravném prostředku rozhoduje prezidium Komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí nebo zruší. Zruší-li prezidium Komory napadené rozhodnutí, je kárná komise vázána právním názorem prezidia Komory.
(3) Proti rozhodnutí kárné komise, o návrhu na odvolání nebo o odvolání notáře podle § 48 odst. 1 písm. c) nebo o odvolání ze zastupování podle § 48 odst. 2, lze podat opravný prostředek k soudu.3)
Nepožádá-li notář, jemuž zdravotní stav trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře, o odvolání, navrhne notářská komora, jejímž je členem, nebo ministr kárné komisi, aby rozhodla, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře. Ustanovení § 49 a § 50 odst. 3 se použijí přiměřeně.
Notář je v notářské činnosti a při poskytování právní pomoci vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Při poskytování právní pomoci je vázán také pokyny klienta.
(1) Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže
(2) Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu notáře.
(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí notář odmítnout provedení úkonu v notářské činnosti, pokud zákon nestanoví jinak.
(1) Notář může odstoupit od smlouvy o provedení úkonu v notářské činnosti nebo od smlouvy o poskytnutí právní pomoci (dále jen „smlouva“), jestliže
(2) Notář odstoupí od smlouvy vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 53 odst. 1.
(3) Notář je povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy oznámil žadateli nebo klientovi odstoupení od smlouvy, učinit všechny neodkladné úkony, pokud žadatel nebo klient neučinil jiné opatření.
(1) Jestliže notář odmítl provedení úkonu podle § 53 nebo jestliže notář odstoupil od smlouvy podle § 54, učiní o tom záznam ve spise, ve kterém uvede důvody odmítnutí nebo odstoupení.
(2) Jestliže o to žadatel nebo klient požádá, sdělí mu notář důvody podle odstavce 1 písemně.
(3) Žadatel nebo klient může podat stížnost na postup podle § 53 nebo 54. Stížnost posuzuje notářská komora.
(1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů
nebo právních nástupců těchto osob (dále jen „povinnost mlčenlivosti“).
(2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1.
(3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.
(4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.
(5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.
(6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.4a)
(7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem.
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli, klientovi nebo jinému účastníku za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře. Notář odpovídá za škodu způsobenou těmto osobám i tehdy, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem činnosti notáře jeho pracovníkem; případná odpovědnost podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena.
Notářské listiny se sepisují v českém nebo slovenském jazyku. Jestliže se notářská listina, kromě listin o ověření, sepisuje s tím, kdo jazyk, jímž se listina sepisuje, nezná, postupuje se podle § 69.
(1) Při sepisování notářských listin nelze používat zkratky, které nejsou všeobecně používány.
(2) Datum sepsání notářské listiny, výše peněžitého plnění a délka lhůt se vypisují též slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné označení stran notářské listiny se vypisuje jen slovy.
(3) Účastníci, svědci, důvěrníci a tlumočníci se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí úřední razítko notáře.
Vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst. 3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře.
Z listiny sepsané notářem v rámci poskytování právní pomoci musí být patrno, který notář ji sepsal.