| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Chronické srdeční selhání Systolická a diastolická dysfunkce jako výsledný stav řady kardiovaskulárních postižení. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí intenzita subjektivních potíží podle klasifikace NYHA, z objektivních ukazatelů se u systolické dysfunkce hodnotí ejekční frakce levé komory, event. srdeční index; u diastolické dysfunkce transmitrální diastolický průtok (poměr rychlostí E/A), tok krve v plicních žilách (Vs:Vd), diastolický pohyb mitrálního prstence (TDI), velikost levé síně, event. plnící tlak levé komory (při dysfunkci stoupá nad 12 mmHg) a dopad zjištěné funkční poruchy na celkovou výkonnost. Pro zařazení do příslušné funkční skupiny musí být splněna 3 kritéria. | |
| 1a | bez podstatného omezení výkonnosti při běžné zátěži, NYHA I, tolerovaná zátěž 2W/kg a větší, METS 7 a větší, V02 max. 20 a větší, normální systolická funkce levé komory, EF větší než 0,50, normální nebo lehká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) normální nebo lehce zvýšené | 5-10 |
| 1b | s lehkým poklesem výkonnosti, NYHA II, tolerovaná zátěž 1- 2W/kg, METS 5-7, VO2 max. 16-20, lehká systolická dysfunkce levé komory, EF 0,35-0,50, lehká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) lehce zvýšené | 20-40 |
| 1c | se středně těžkým poklesem výkonnosti, NYHA III, tolerovaná zátěž kolem 1W/kg, METS 3-5, VO2 12-15, středně těžká systolická dysfunkce levé komory, EF cca 0,30, středně těžká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) značně zvýšené | 50-60 |
| 1d | neschopnost jakékoliv zátěže, NYHA IV, tolerovaná zátěž menší než 1W/kg, METS 2 a méně, VO2 max. 10 a méně, těžká systolická dysfunkce levé komory, EF 0,25 a méně, těžká diastolická dysfunkce levé komory, BNP, NT proBNT(b) výrazně zvýšené | 70-80 |
| 2 | Ischemická choroba srdeční, ICHS Asymptomatická forma ICHS, stabilní angina pectoris, stavy po prodělaném infarktu myokardu. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí intenzita subjektivních potíží podle funkční klasifikace NYHA nebo CCS, z objektivních ukazatelů hodnota EF, plazmatická koncentrace natriuretických peptidů (NP), zátěžové EKG, dále VO2, W/kg, MET, výsledek echokardiografického vyšetření, event. selektivní koronární angiografie. Znevýhodňujícím faktorem je závažný koronarografický nález, který je nerevaskularizovatelný, dysfunkce levé komory s nízkou hodnotou EF nebo závažné dysrytmie. Míra poklesu pracovní schopnosti u ICHS se hodnotí podle položky1, oddíl A, kapitola IX. Míra poklesu pracovní schopnosti u dysrytmické formy ICHS se hodnotí se podle položky 7, oddíl A, kapitola IX. | |
| 3 | Kardiomyopatie Dilatační, restriktivní, hypertrofleká, kardiomyopatie pravé komory. Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet ze skutečnosti, že jednotlivé typy kardiomyopatií se liší dopadem na funkční stav a pokles pracovní schopnosti. Dilatační kardiomyopatie vyúsťuje v systolickou dysfunkci LK, restriktivní kardiomyopatie v diastolickou dysfunkci LK. Míra poklesu pracovní schopnosti se u uvedených postižení stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl A, kapitola IX. Hypertrofická kardiomyopatie a kardiomyopatie pravé komory je charakterizovaná závažnými komorovými poruchami srdečního rytmu vedoucími až k náhlé smrti a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 7, oddíl A, kapitola IX. | |
| 4 | Transplantace srdce Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet ze skutečnosti, že dlouhodobá prognóza a dopad na pracovní schopnost jsou podmíněny reakcí imunitního systému a závažnými vedlejšími účinky trvalé imunosupresivní léčby a dopadem na celkovou výkonnost. Při posuzování se vychází z hodnocení funkce štěpu pomocí echokardiografie, výsledku endomyokardiální biopsie (chronická rejekce), koronarografického vyšetření (vývoj vaskulopatie štěpu), Holterova monitorování EKG, stanovení funkční třídy podle klasifikace NYHA a její objektivizace bicyklovou ergometrii. | |
| 4a | do stabilizace zdravotního stavu | 70 |
| 4b | po stabilizaci zdravotního stavu s lehkým poklesem výkonnosti | 20-40 |
| 4c | po stabilizaci zdravotního stavu se středně těžkým poklesem výkonnosti | 50-60 |
| 4d | neschopnost jakékoliv zátěže, přítomnost opakovaných rejekčních epizod, výskyt závažných infekcí, komplikace při imunosupresivní léčbě, vývoj obstrukční vaskulopatie štěpu | 70-80 |
| 5 | Získané a vrozené srdeční vady, vady velkých cév Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z hemodynamické významnosti vady stanovené echokardiograficky (u posuzovaných hůře vyšetřitelných transezofageálně), případně výsledku invazivního vyšetření, (které je indikováno nelze-li stupeň poruchy objektivizovat a klinický nález svědčí pro významnou vadu), zhodnocení funkčního stavu na základě klasifikace NYHA objektivizované bicyklovou ergometrii případně zátěžovou echokardiografií, z prognózy, kterou u hemodynamicky významných vad zásadním způsobem ovlivňuje chirurgická léčba. Za nepříznivé prognostické ukazatele je nutno považovat postižení několika chlopní, současnou přítomnost ICHS, těžkou plicní hypertenzi, trikuspidalizaci vady, mitrální nebo aortální regurgitaci s výrazně dilatovanou levou komorou, ejekční frakci klesající při zátěži, závažné arytmie. Za významný gradient v místě zúžení se považuje 40 mmHg a vyšší. Pro zařazení do funkční podskupiny musí být splněna 3 rozhodující kritéria určující hemodynamickou významnost vady-index plochy ústí, výše gradientu, stupeň regurgitace, velikost zkratu a dále nejméně 2 další kritéria jako např. hodnota ejekční frakce levé komory, dosažený výkon při bicyklové ergometrii, hodnoty METS, VO2 max., klasifikace NYHA, omezení výkonu a rychlosti a dosahu chůze. Koarktaci aorty hodnotíme obdobně jako stenotické vady. | |
| 5a | bez podstatného snížení výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení | 10 |
| 5b | s lehkým poklesem výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení | 25-45 |
| 5c | se značným poklesem výkonnosti při méně než obvyklém zatížení | 50-60 |
| 5d | pokles výkonnosti při minimálním zatížení nebo obtíže v klidu | 70-80 |
| 6 | Postižení po operačních a intervenčních zákrocích na srdci a velkých cévách A) Stavy po intervenčních kardiologických výkonech a chirurgické revaskularizaci myokardu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze stanovení EF levé komory echokardiograficky, zátěžových testů (bicyklová ergomentrie, dynamická zátěžová echokardiografie), funkční klasifikace NYHA, CCS. Horší prognózu mají stavy se známkami reziduální ischemie při zátěži se systolickou dysfunkcí levé komory a s větším počtem rizikových faktorů. Míra poklesu pracovní schopnosti po výkonech na věnčitých tepnách se podle výsledku zákroku hodnotí podle položky 2, oddíl A, kapitola IX, v případě přetrvávajícího nebo rozvinuvšího se chronického srdečního selhání podle položky 1, při přetrvávání arytmií podle položky 7. Angioplastika věnčitých tepen se zavedením stentu, balónková valvuloplastika chlopenní stenózy, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, katetrizační uzávěr defektu síňového septa samy o sobě nepodmiňují pokles pracovní schopnosti. B) Stavy po operační korekci srdečních vad, vad velkých cév a aneuryzmat Posudkové hledisko: Při hodnocení funkčního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z výsledku echokardiografie transtorakální a transezofageální, klasifikace NYHA objektivizované bicyklovou ergometrií, Holterova monitorování EKG. Hodnocení úspěšnosti zákroku a výsledného stavu se provádí s odstupem 3 měsíců po operaci, rehabilitaci a readaptaci, přičemž za rozhodující faktory pro dopad na pracovní schopnost a funkční stav se považují stupeň korekce hemodynamické poruchy, přítomnost reziduální vady, přidružených vad a jejich pooperační vývoj, stav funkce levé komory srdeční, přítomnost a stupeň plicní hypertenze. Za faktory, které nepříznivě ovlivňují funkční stav se považuje vznik infekční endokarditidy, exacerbace revmatické karditidy, přítomnost ICHS, kterou nelze řešit chirurgicky, přítomnost závažných arytmií. | |
| 6a | bez snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, úplná korekce vady, dobrá funkce levé komory, dobrý výkon při bicyklové ergometrii | 10 |
| 6b | lehké snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, téměř úplná korekce vady, lehce snížená funkce levé komory, snížený výkon při bicyklové ergometrii | 25-40 |
| 6c | se značným poklesem výkonu při středně těžkém zatížení, částečná korekce vady, podstatně snížený výkon při bicyklové ergometrii | 50-60 |
| 6d | pokles výkonu při lehké zátěži, obtíže v klidu, pokročilá vada pozdě indikovaná k operačnímu zákroku nebo vady, které nebylo možno uspokojivě korigovat, těžká porucha funkce levé komory, obtíže při jakékoliv tělesné aktivitě | 70-80 |
| 7 | Arytmie, synkopy | |
| A) Tachykardie, supraventrikulární tachykardie (sinusová tachykardie, AV nodální reentry tachykardie, AV reentry tachykardie, ektopické síňové tachykardie, fluttery síní, fibrilace síní), komorové tachykardie, flutter komor, fibrilace komor Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti závisí na závažnosti tachykardie, na jejím typu a komorové frekvenci, na přítomnosti strukturálního kardiovaskulárního postižení, frekvenci a intenzitě projevů. K posouzení subjektivních potíží lze využít klasifikace podle NYHA, míru funkčního omezení lze objektivizovat bicykloergometrií. Z posudkového hlediska je rozhodující efekt farmakologické i nefarmakologické léčby (katetrizační ablace). Funkčně závažné jsou především komorové tachykardie s významně sníženou EF levé komory. Tachykardie bez organického postižení srdce či primární elektrické poruchy myokardu mají zpravidla dobrou prognózu. B) Bradykardie, kardiostimulátory, implantabilní kardioverter-defibrilátory Posudkové hledisko: Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti. Asymptomatické bradykardie nevedou ke snížení pracovní schopnosti. Symptomatické bradykardie vedou k projevům nízkého minutového srdečního výdeje a vyžadují úpravu farmakoterapie (vysazení bradykardizujících léků) nebo implantaci trvalého kardiostimulátoru. Stavy po implantaci kardiostimulátoru, kde není přítomno organické srdeční postižení, nevedou k poklesu pracovní schopnosti. Při hodnocení je nutno vzít v úvahu, zda indikace k implantaci byla primárně či sekundárně preventivní. C) Synkopy Posudkové hledisko: Většina neurokardiogenních synkop je uspokojivě kompenzovaná režimovými opatřeními a nepůsobí pokles pracovní neschopnosti. Rozhodující je stanovit riziko dalších recidiv a jejich závažnost. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví zejména podle poklesu srdečního výkonu. | ||
| 7a | stavy bez omezení srdeční funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení, izolovaná synkopa bez strukturálního onemocnění srdce, neurokardiogenní synkopy s dostatečně dlouhými prodromy, kardiogenní synkopy vyřešené implantaci kardiostimulátoru či katetrizační ablací | 10 |
| 7b | stavy s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při středně těžkém (obvyklém) zatížení, podle rozsahu omezení recidivující neurokardiogenní synkopy se zraněním a s minimálními či žádnými prodromy | 30-60 |
| 7c | stavy s omezením srdeční funkce a celkové výkonnosti při lehkém či minimálním zatížení | 70-80 |
| recidivující kardiogenní synkopy přetrvávající i po zavedení cílené terapie | ||
| 8 | Arteriální hypertenze Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční poškození cílových orgánů, odpověď na léčbu, přítomnost dalších rizikových faktorů včetně rizika fatální kardiovaskulární příhody (hodnocené dle SCORE) a dopad stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při posouzení se vychází z monitorování hodnot krevního tlaku, výsledků biochemického vyšetření krve a moče, EKG, ECHO, vyšetření očního pozadí, sonografického vyšetření karotid a ledvin. V případě sekundární hypertenze je nutno přihlížet k charakteru základního onemocnění. | |
| 8a | minimální postižení, žádné objektivně prokazatelné orgánové morfologické či funkční změny, bez dopadu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity | 5 |
| 8b | lehké orgánové poškození, postižení ledvin se vzestupem kreatininu, mírný pokles kreatininové clearence, mikroalbuminemie, normální srdeční funkce, změny na očním pozadí ve stadiu angiopatie či angiosklerózy, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 10-20 |
| 8c | středně závažné funkční a morfologické změny, závažný pokles kreatininové clearence, hypertrofie levé komory s poklesem srdečního výkonu a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 35-45 |
| 8d | těžké funkční postižení, s poklesem srdečního výkonu a celkové výkonnosti při lehčím zatížení, některé denní aktivity omezeny | 50-60 |
| 8e | manifestní orgánové postižení, těžký pokles kreatininové clearence, výrazná proteinurie, systolická dysfunkce levé komory nebo přítomnost levostranné srdeční insuficience, změny na očním pozadí ve stadiu exudátů na sítnici, proběhlá cévní mozková příhoda na podkladě krvácení do mozku s těžkými funkčními následky, hypertenzní encefalopatie | 70-80 |
| 9 | Cor pulmonale chronicum Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno vycházet z postižení, které vedlo k rozvoji cor pulmonale, z přítomnosti či nepřítomnosti oběhové nedostatečnosti, ze zjištění známek plicní hypertenze v echokardiografickém nálezu, event. z hodnot tlaku v plicnici, z efektu léčby, tíže dechové nedostatečnosti a dopadu stavu na celkovou výkonnost. K objektivizaci funkčního postižení se používá i test 6 minutové chůze (hodnoty do 350 m svědčí pro špatnou prognózu, hodnoty nad 350 m jsou prognosticky příznivější). | |
| 9a | dlouhodobá oběhová kompenzace, podle stupně snížení celkové výkonnosti a dopadu na schopnost vykonávat denní aktivity | 30-60 |
| 9b | známky pravostranné srdeční insuficience přetrvávající i přes dostatečnou komplexní léčbu, neschopnost jakékoliv zátěže | 70-80 |
POSTIŽENÍ SRDCE A OBĚHOVÉ SOUSTAVYKapitola IX
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z funkčního postižení, možností a výsledku léčby, vývoje a prognózy postižení. Pro hodnocení je nejdůležitější posouzení funkčního stavu, které vychází jak z vyhodnocení subjektivních kriterií (NYHA, CCS, dotazníky, skórovací systémy), tak z objektivně zjištěných kriterií (hodnoty ejekční frakce-EF, plazmatické koncentrace natriuretických peptidů-NP, výsledku Holterova monitorování, hodnot metabolického ekvivalentu-MET, spotřeby kyslíku-VO2max., zátěže vztažené k tělesné hmotnosti - W/kg tělesné hmotnosti). Pro zařazení do příslušné funkční skupiny musí být splněna 3 popř. i více kritérií. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad zjištěného funkčního omezení na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při hodnocení by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok. Při posouzení je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že řada srdečně cévních postižení může vyústit v syndrom chronického srdečního selhání.
POSTIŽENÍ SRDEČNÍODDÍL A
POSTIŽENÍ CÉVODDÍL B
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Ateroskleróza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z rozsahu a tíže degenerativního procesu, dostatečnosti průtoku a zásobení cílového orgánu, postižení jeho funkce, projevů ischemie a dopadu stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při posuzování se vychází z výsledku duplexní ultrasonografie, zjištěných rychlostí průtoku, významnosti stenózy, z průkazu ischemie. | |
| 1a | stadium s průkazem mírné ischemie, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé aktivity vykonávány s obtížemi | 10-20 |
| 1b | stadium se středně závažnou ischemií, s poklesem celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 30-45 |
| 1c | stadium s těžší ischemií, s poklesem celkové výkonnosti při lehčím zatížení, některé denní aktivity omezeny | 50-60 |
| 1d | stadium s těžkým orgánovým poškozením, neschopnost jakékoliv zátěže | 70-80 |
| 2 | Obliterace (stenóza, okluze) karotické tepny/tepen Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na karotických tepnách Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví na základě cévního a neurologického nálezu (ložiskové změny na CT a MR, postižení obou karotid) a podle rozsahu funkčního postižení. | |
| 2a | prostá obliterace nebo stav po karotické endarterektomii (nebo jiném výkonu), minimální funkční důsledky | 10 |
| 2b | obliterace provázená lehčími poruchami oběhu, tranzitorní ischemické ataky, krátkodobé výpadky vědomí, lehčí psychické změny nebo výše uvedené stavy, které byly intervenčně nebo operačně uspokojivě korigovány, některé denní aktivity omezeny | 35-45 |
| 2c | obliterace provázená závažnými poruchami oběhu, funkčně závažný neurologický nález, významné psychické změny a poruchy nebo stavy, které nebylo možno intervenčně nebo operačně uspokojivě korigovat, některé denní aktivity značně omezeny | 50-60 |
| 3 | Obliterace tepen dolních končetin Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na pánevních tepnách a tepnách dolních končetin Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází zhodnocení funkčního stadia podle Fontaina nebo Rutherforda. Přitom se bere v úvahu rychlost vzniku potíží, rozsah postižení, přítomné komorbidity a hodnota ischemického indexu, přínos zavedené terapie včetně výsledku revaskularizačního zákroku. | |
| 3a | stadium asymptomatické (Fontain I), bez dopadu na celkovou výkonnost při běžném zatížení nebo stavy po operačním nebo intervenčním zákroku s miminálními funkčními důsledky | 5-10 |
| 3b | stadium mírných klaudikací, klaudikační interval 200 m a více (Fontain IIa) nebo dobrá korekce a funkce po revaskularizačním zákroku, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny | 15-25 |
| 3c | stadium středně těžkých klaudikací, klaudikační interval pod 200 m (Fontain IIb) nebo částečná korekce a uspokojivá funkce po revaskularizačním zákroku, značné omezení funkce končetiny/ končetin, značné omezení celkové výkonnosti a některých denních aktivit | 30-40 |
| 3d | stadium těžkých klaudikací, klaudikační interval pod 50 m, (Fontain IIc) nebo stav, který nebylo možno uspokojivě revaskularizačně korigovat, závažné omezení funkce končetiny/končetin, většina denních aktivit omezena | 50-60 |
| 3e | stadium klidových ischemických bolestí, ischemické kožní defekty, gangrény (Fontain III a IV), neschopnost zátěže končetin | 70-80 |
| 4 | Obliterace tepen horních končetin Funkční postižení po operačních a intervenčních zákrocích na tepnách horních končetin Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí funkční důsledky aterosklerotického procesu tepen horních končetin, které se projevují analogií klaudikace, zejména bolestí ve svalech paže při jejím zatížení, častěji při elevaci končetiny, a poruchou funkce končetiny. Postižení tepen předloktí může vést k tvorbě ischemických defektů na konečcích prstů. | |
| 4a | asymptomatické stadium, diference systolických tlaků na horních končetinách již větší než 10 mmHg nebo stavy po operačním nebo intervenčním zákroku s mininálními funkčními důsledky, bez dopadu na výkonnost při běžném zatížení | 5-10 |
| 4b | zátěží vyvolané bolesti nebo dobrá korekce a funkce po revaskularizačním zákroku, omezení funkce končetiny/ končetin | 30-40 |
| 4c | závažné poruchy prokrvení a funkce nebo částečná korekce a uspokojivá funkce po revaskularizačním zákroku, závažné omezení funkce končetiny/končetin | 50 |
| 4d | těžké poruchy prokrvení, klidové bolesti až vznik kožních defektů, gangrén nebo stav, který nebylo možno uspokojivě revaskularizačně korigovat, neschopnost zátěže končetiny/ končetin | 60-70 |
| 5 | Funkční cirkulační poruchy charakteru Raynaudova syndromu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí funkční důsledky ischemie prstů ověřené chladovým testem nebo pletysmografickým vyšetřením. | |
| 5a | stadium I, lehké poruchy, reverzibilní změny, občasné záchvaty postihující špičky prstů | 5-15 |
| 5b | stadium II, občasné záchvaty postihující distální a střední články prstů, oboustranné středně těžké cirkulační poruchy bez poruch trofiky | 25-35 |
| 5c | stadium III, časté záchvaty postihující všechny články prstů, trvalé poruchy vazospastické a vazoparalytické s poruchou trofiky kůže, ale bez defektů, omezení funkce končetin, podle dopadu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity | 45-60 |
| 5d | stadium IV, uzávěry digitálních tepen, trofické kožní změny s defekty, neschopnost zátěže končetin | 70-80 |
| 6 | Aneuryzmata viscerálních tepen, aneuryzma aorty Funkční postižení po operačních zákrocích Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí lokalizace a velikost aneuryzmatu, přičemž za posudkově závažné se považuje zvýšené riziko ruptury aneuryzmat viscerálních tepen o průměru 2-2,5 cm, aneuryzmatu aorty o průměru 5 cm a více a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 6a | bez funkční poruchy (malá periferní aneuryzmata), bez snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 10-15 |
| 6b | aneuryzmata větších průměrů nebo mnohočetná, se snížením výkonu při běžném zatížení | 20-40 |
| 6c | velká aneuryzmata aorty abdominální a velkých pánevních arterií, stavy po operacích aneuryzmat s omezením funkce orgánu a výrazným snížením celkového výkonu při lehkém zatížení, s jiným paralelním postižením oběhu nebo závažné komplikace spojené s léčbou | 50-70 |
| 7 | Aortální disekce Funkční postižení po operačním zákroku Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí stupeň rozšíření aorty, funkční postižení orgánů, výše krevního tlaku, výsledek případného operačního zákroku a dopad na celkovou výkonnost a event. další komplikace. | |
| 7a | bez významného rozšíření aorty a bez orgánové dysfunkce, bez omezení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 20-30 |
| 7b | rozšíření aorty, lehká orgánová dysfunkce, snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení | 40-60 |
| 7c | s orgánovým postižením, cerebrovaskulární nebo koronární insuficience, ischemie končetin, paralýza, renální insuficience, dysfunkce gastrointestinálního systému, vysoké riziko dalších komplikací | 70-80 |
| 8 | Nemoci z útlaku v oblasti horní hrudní apertury - thoracic outlet syndrom (TOS), neurovaskulární kompresivní syndrom ramenního pletence, syndrom krčního žebra Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí závažnost funkční poruchy, závažnost cévního a neurologického postižení, zvláště jedná-li se o dominantní končetinu a omezení celkové výkonnosti. | |
| 8a | lehké funkční omezení, bez snížení výkonnosti při běžném zatížení | 10-15 |
| 8b | středně těžké funkční důsledky, snížená celková výkonnost při běžném zatížení | 25-40 |
| 8c | těžké funkční důsledky, omezení celkové výkonnosti při lehkém zatížení | 60-70 |
| 9 | Mízní edém na jedné nebo obou končetinách Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí stadium postižení, rozsah a tíže postižení funkce končetiny, dopad stavu na celkovou výkonnost a pohyblivost. | |
| 9a | stadium I, bez podstatného omezení funkce končetiny/končetin | 10 |
| 9b | stadium II, s lehkým omezením hybnosti končetiny/končetin | 30-40 |
| 9c | stadium III, s výraznou poruchou hybnosti končetiny/končetin, podstatně snížená pohyblivost | 50-60 |
| 9d | stadium IV, se ztrátou motorické funkce končetiny/končetin, těžkým omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti | 70 |
| 10 | Křečové žíly, posttrombotický syndrom, recidivující tromboflebitidy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí závažnost funkční poruchy na základě pletyzmografického záznamu volumových změn končetin, flebografie, varikografie, přímého měření žilních tlaků. Při posouzení se vychází z klasifikace CEAP a dopadu stavu na funkci končetiny/končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost. | |
| 10a | stadium I, bez podstatného omezení funkce, stadium C0-1 podle CEAP | 10 |
| 10b | stadium II, s lehkým omezením funkce končetiny/končetin, stadium C2-3 podle CEAP | 20-30 |
| 10c | stadium III, se středně těžkým omezením funkce končetiny/končetin, značně snížená celková výkonnost a pohyblivost, stadium C4-5 podle CEAP | 40-50 |
| 10d | stadium IV, s těžkým omezením funkce končetin, těžkým omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti, stadium C6 podle CEAP | 50-70 |
| 11 | Arteriovenózní píštěle s poruchami periferního prokrvení Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí hybnost a funkce končetiny, přítomnost lymfatického otoku a jeho komplikací, přítomnost klaudikací a tromboembolických komplikací, dopad stavu na celkovou výkonnost. Při významném arteriovenózním zkratu může být posuzovaný limitován projevy srdeční nedostatečnosti. V úvahu je nutno brát fyzickou náročnost práce. | |
| 11a | bez poruchy funkce, rozsah anomální tkáně je malý a průtok zkratem nevýznamný | 5-10 |
| 11b | lehká funkční porucha, lehké omezení funkce končetiny, bez snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení | 20-25 |
| 11c | středně těžké funkční postižení, podstatně snížená funkce končetiny, značně snížená celková výkonnost a pohyblivost | 40 |
| 11d | těžké funkční postižení, projevy srdeční nedostatečnosti | 60-70 |
POSTIŽENÍ DÝCHACÍ SOUSTAVYKapitola X
Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle lokalizace, rozsahu a tíže postižení, četnosti recidiv, resp. chronicity, účinnosti léčby, komplikací (zejména záněty, septické stavy), případné komorbidity (kardiovaskulární), stupně omezení plicních funkcí dle spirometrie, příp. dle tělové pletysmografie, vyšetření saturace hemoglobinu kyslíkem (SaO2), event. krevních plynů, alterace celkového stavu a dopadu zjištěných funkčních poruch na celkový stav, výkonnost a na schopnost zvládat denní aktivity. Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok, v případě chronické obstruktivní plicní nemoci a astmatu zpravidla dva roky.
HORNÍ CESTY DÝCHACÍODDÍL A
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Funkční následky po operacích rtů, čelisti, patra, jazyka Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit intenzitu a rozsah postižení, tj. poruchu artikulace, žvýkání, mimiky, poruchu funkce jazyka, defekt čelistí, dosažení tvarové a funkční nápravy a dopad na celkový stav a výkonnost. | |
| 1a | lehké funkční postižení, s uspokojivou tvarovou a funkční úpravou, rinolálie | 10-15 |
| 1b | středně těžké funkční postižení, omezení funkce orgánů v postižené oblasti, ovlivnění mastikačních, polykacích, dechových, hlasových a řečových funkcí, recidivující záněty, poruchy inervace, cévního a lymfatického zásobení postiženého regionu, podle rozsahu poruch | 30-50 |
| 1c | těžké funkční postižení, neschopnost zpracování potravy (mastikace, transport), těžké poruchy polykání, náhradní příjem potravy, závažné poruchy dýchání, hlasu a řeči znemožňující adekvátní komunikaci, devastující postižení | 70 |
| 2 | Zúžení nosních průchodů s chronickými záněty, deformací nosní přepážky, polypóza nosní | 5 |
| 3 | Alergická nebo vazomotorická rýma perzistentní nebo intermitentní, se snížením nosní průdušnosti, s omezením čichových funkcí, bez alergických nebo nealergických komorbidit dýchacích cest | 5 |
| 4 | Chronický zánět vedlejších nosních dutin chronické rinosinusitidy infekční, dentální, alergické, kombinované, sinorinopatie | |
| 4a | minimální funkční postižení, lokální a celkové příznaky | 5 |
| 4b | středně těžké funkční postižení, s komplikacemi nitrolebními, očními, podle rozsahu funkčního postižení | 35-50 |
| 5 | Ztráta čichu, chuti | 5 |
| 6 | Tracheální stenóza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit těsnost stenózy; za funkčně významné se považují stenózy na polovinu a méně než polovinu normálního průsvitu. U proximálně uložených stenóz dochází k omezení inspiračních funkcí, u kaudálně uložených ke kombinované dušnosti. | |
| 6a | lehké funkční postižení, stenóza menší než polovina normálního průsvitu, bez dopadu na spirometrický nález | 10-15 |
| 6b | středně těžké funkční postižení, s dobrým nebo lehce sníženým spirometrickým nálezem, snížení výkonnosti při středním/obvyklém zatížení | 25-35 |
| 6c | těžké funkční postižení, značně zhoršený spirometrický nález, značné snížení výkonnosti při obvyklém zatížení | 40-50 |
DOLNÍ DÝCHACÍ CESTYODDÍL B
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit jak plicní složku postižení (bronchiální obstrukci, zánětlivou složku), tak mimoplicní. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující stupeň postižení plicní funkce, posouzení progrese (poklesu plicních funkcí), přičemž za nejvhodnější se považuje tříleté, minimálně však dvouleté sledování ventilace, event. respirace ve stabilním období, exacerbace, nutnost ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, úroveň nezbytné léčby. Klinický obraz je pomocným kritériem (dušnost, kašel, expektorace). Bronchiální obstrukce se prokazuje spirometrickým vyšetřením po bronchodilatačním testu, tj. FEV1/FVC je menší než 0,7 a zařazení do stadia (I-IV) určuje FEV1 vyjádřená v procentech náležitých hodnot. V případě, že sledované období trvá pouze jeden rok, je nutno ve stabilním období provést alespoň dvě spirometrická vyšetření. | |
| 1a | lehké funkční postižení, stadium I FEV1/FVC < 0,70, FEV1 ≥ 80% náležitých hodnot, stavy bez nutnosti hospitalizace, stavy, kdy není respektováno doporučení přestat kouřit | 5-10 |
| 1b | středně těžké funkční postižení, stadium II FEV1/FVC < 0,70, 50% ≤ FEV1 < 80% náležitých hodnot, dvě a více exacerbací ročně, stavy bez nutnosti hospitalizace | 15-30 |
| 1c | těžké funkční postižení, stadium III FEV1/FVC < 0,70, 30% ≤ FEV1 < 50% náležitých hodnot, dvě a více exacerbací ročně, stavy s občasnou nutností hospitalizace | 40-60 |
| 1d | zvlášť těžké funkční postižení, stadium IV FEV1/FVC < 0,70, FEV1 < 30% náležitých hodnot nebo FEV1 < 50% náležitých hodnot + chronické respirační selhání | 70-80 |
| 2 | Bronchiektázie Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit anatomický rozsah (lokalizované, generalizované bronchiektázie), příznaky (suché, vlhké - s nebo bez chronické infekce dýchacích cest, event. hemoptýzu, komplikace - záněty plic, sepsi či septické stavy, zhoršení plicních funkcí (porucha obstrukčního typu) event. respirační insuficienci. | |
| 2a | lehká forma, lokalizované bronchiektázie, příznaky zpravidla do 3 měsíců v roce, plicní ventilace mimo příznakové období normální | 10-20 |
| 2b | středně těžká forma, generalizované bronchiektázie s příznaky zpravidla 4-6 měsíců v roce, plicní ventilace omezena mírně až středně, bez poruchy krevních plynů | 25-40 |
| 2c | těžká forma, generalizované bronchiektázie, opakované exacerbace, komplikace záněty plic, chronická bakteriální pozitivita, plicní funkce pod 50% náležitých hodnot bez nebo s poruchou krevních plynů | 60-80 |
| 3 | Astma Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit úroveň kontroly nad astmatem (zvládání), přičemž se kontrola týká denních příznaků, omezení denních aktivit, nočních příznaků, plicních funkcí (PEF, FEV1), exacerbací, event. hospitalizací. Přitom je třeba přihlédnout i ke komplikujícím faktorům, vedlejším účinkům léčby, syndromu spánkové apnoe, respiračním infekcím, depresím. Spirometrie je nutná pro posouzení příznakového i bezpříznakového období astmatu; přitom se bere v úvahu i současná léčba. Spirometrii je třeba provést v průběhu jednoho roku nejméně 2x u astmatu pod kontrolou; v případě částečné nebo nedostatečné kontroly 1x za tři měsíce. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. | |
| 3a | astma pod kontrolou, žádné omezení denních aktivit, funkce PEF, FEV1 normální, denní příznaky nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné noční příznaky, potřeba úlevových léků nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné exacerbace, příp. jedna až dvě za rok | 5-10 |
| 3b | astma pod částečnou kontrolou, omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacerbaci, PEF, FEV1 < 80% náležitých hodnot nebo osobních nejlepších hodnot, denní příznaky více než 2x týdně, noční příznaky, potřeba úlevových léků více než 2x týdně, tři nebo více exacerbaci za rok | 20-40 |
| 3c | astma pod nedostatečnou kontrolou, tři nebo více znaků částečné kontroly v týdnu, jedna exacerbace v kterémkoliv týdnu, FEV1 zpravidla v rozmezí 60-70 % náležitých hodnot | 50-60 |
| 3d | obtížně léčitelné astma (OLA), přítomna tři hlavní a alespoň dvě vedlejší diagnostická kritéria, FEV1 < 50% náležitých hodnot, nutnost ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu | 70-80 |
| 4 | Zaprášení plic (pneumokoniózy) Silikóza, pneumokonióza uhlokopů, azbestóza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba vzít v úvahu, že pneumokoniózy kolagenní (silikóza, uhlokopská pneumokonióza, azbestóza) zpravidla progredují i po ukončení expozice fibrogennímu prachu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující prokázání rozsahu a tíže postižení (dle rtg obrazu a klasifikace, výjimečně dle vysokorozlišující tomografie - HRCT), dynamika vývoje postižení, zjištění plicních funkcí a transfer faktoru (TLCO), vyšetření krevních plynů a krevního obrazu, přítomnost chronického zánětu dýchacích cest. Benigní pneumokoniózy nekolagenní nepůsobí pokles pracovní schopnosti. Míra poklesu pracovní schopnosti u silikózy s infekcí Mycobacterium tuberculosis (M. tbc) se stanoví podle poruchy plicních funkcí srovnatelně podle položky1, oddílu B, kapitoly X. | |
| 4a | silikóza prostá, pneumokonióza prostá, azbestóza v počátečním stadiu (s2), stavy bez podstatného omezení plicních funkcí | 10-15 |
| 4b | silikóza komplikovaná, pneumokonióza komplikovaná, pokročilejší stadium azbestózy (s3, t2 –výše), stavy bez podstatného omezení plicních funkcí nebo silikóza prostá s lehkou poruchou plicních funkcí | 20-25 |
| 4c | silikóza, azbestóza se středně těžkou poruchou plicních funkcí | 35-50 |
| 4d | silikóza, azbestóza s těžkou poruchou plicních funkcí | 60-70 |
| 4e | středně těžká nebo těžká porucha plicních funkcí s kardiovaskulárními komplikacemi, s plicní hypertenzí, cor pulmonale | 75 |
| 5 | Jiná postižení plic, pohrudnice Vrozené vady, stavy po plicní embolii, intersticiální fibróza, postižení plic při systémových postiženích, jizevnaté srůsty pohrudnice, stavy po operacích plic. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit zejména rtg plic, HRCT, funkční vyšetření plic – ventilaci, transfer faktor, plicní poddajnost, krevní plyny v klidu a po tělesné zátěži a jiné. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující porucha ventilace a respirace. | |
| 5a | lehké funkční postižení, restrikční, obstrukční nebo smíšená porucha ventilace beze změn saturace arteriální krve kyslíkem (SaO2), snížení hodnot plicních funkcí o 10-34% náležitých hodnot | 10 |
| 5b | středně těžké funkční postižení, snížení plicních funkcí o 35-50% náležitých hodnot, v klidu SaO2 92 a vyšší, normální hodnota krevních plynů, snížení SaO2 nebo PaO2 po tělesné zátěži (např. 6 minutový test chůze), podle stupně snížení plicních funkcí | 30-50 |
| 5c | těžké funkční postižení, plicní funkce snížené pod 35% náležitých hodnot nebo pod 50% náležitých hodnot v případě zhoršení krevních plynů již v klidu | 70-80 |
| 6 | Tuberkulóza (TBC) Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující přítomnost rozsáhlých zbytkových lézí na plicích a pokles plicních funkcí a nepříznivý dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Míra poklesu pracovní schopnosti u plicních forem TBC s poruchou plicních funkcí se stanoví srovnatelně podle položky1, oddíl B, kapitoly X. Plicní formy TBC, v případě, že jde o M. tbc citlivé na léky (antituberkulotika), obvykle nevedou k poklesu pracovní schopnosti, neboť neinfekčnosti a obnovení funkčního stavu je dosaženo během několika týdnů (popř. měsíců). Míra poklesu pracovní schopnosti se u mimoplicní TBC stanoví podle reziduálního poškození funkce postiženého orgánu srovnatelně podle příslušného zdravotního postižení. | |
| 6a | plicní forma TBC s lehkými zbytkovými rentgenovými změnami, bez poruchy plicních funkcí | 5 |
| 6b | TBC na léčbu rezistentní, MDR, XDR, pokud léčba má trvat nebo trvá déle než jeden rok | 70 |
| 7 | Sarkoidóza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit lokalizaci, rozsah a tíži postižení, zda jsou postiženy nitrohrudní uzliny, plíce a jiné orgány - centrální nervový systém, uvea, myokard, ledviny, drobné klouby a slinné žlázy. | |
| 7a | zvětšení hilových uzlin, bez omezení plicních funkcí, stavy v remisi | 5 |
| 7b | s lehkou poruchou plicních funkcí (restrikční) | 10 |
| 7c | postižení ve stadiu II., postižení uzlin i plicního parenchymu, se středně těžkou poruchou plicních funkcí, snížení plicních funkcí o 35-50% náležitých hodnot, podle stupně poruchy | 30-50 |
| 7d | postižení ve stadiu III., rozsáhlé postižení plicního parenchymu s rozsáhlými fibrózními změnami, s těžkou poruchou plicních funkcí nebo s cor pulmonale | 60-70 |
| 8 | Transplantace plic | |
| 8a | do stabilizace zdravotního stavu | 70 |
| 8b | po stabilizaci stavu, podle stupně omezení plicních funkcí a celkové výkonnosti | 40-60 |
| 8c | selhávání transplantovaného orgánu | 70-80 |
POSTIŽENÍ TRÁVICÍ SOUSTAVYKapitola XI
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti u organických a funkčních postižení gastrointestinálního traktu je rozhodující rozsah a tíže orgánových poruch, jejich dopad na celkový stav, výživu a celkovou výkonnost. Při úbytku hmotnosti a malnutrici se vychází z hmotnostního indexu BMI (body-mass index), hladiny krevních bílkovin (albuminy) a vlivu karence potravy na erytropoezu. Potravinové alergie způsobují pokles pracovní schopnosti jen tehdy, mají-li vliv na stav výživy a celkovou výkonnost.
POSTIŽENÍ DUTINY ÚSTNÍ A JÍCNUODDÍL A
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Stavy po operacích rozštěpu rtů, čelisti a patra Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí přetrvávající poruchy polykání, příjmu potravy, řeči a případný kosmetický defekt. | 15-25 |
| 2 | Porucha funkce jazyka, defekt čelisti, poruchy artikulace, žvýkání a mimiky s event. nutností přijímat tekutou stravu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí rozsah funkčních důsledků a dopad na celkovou výkonnost. Funkční postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle položky1, oddíl A, kapitola X. | |
| 3 | Achalazie | |
| 3a | bez výrazné poruchy příjmu potravy, dysfagie | 10 |
| 3b | s výraznou poruchou příjmu potravy (regurgitace nestrávené potravy, zvracení, tlak za hrudní kostí) a snížením celkové výkonnosti, podle rozsahu omezení | 20-40 |
| 4 | Refluxní choroba jícnu, refluxní ezofagitida | |
| 4a | se slizničními erozemi | 20-30 |
| 4b | se splývavými cirkulárními erozemi až vředy na sliznici, významným poklesem hmotnosti a celkové výkonnosti | 35-50 |
| 5 | Hiátová hernie | |
| 5a | s dyspeptickými potížemi | 10-20 |
| 5b | s poruchami pasáže, erozemi, ulceracemi, ztrátovou anemií, značným snížením celkové výkonnosti | 35-50 |
| 6 | Divertikly jícnu | |
| 6a | s tlakovými bolestmi, dysfagií, regurgitací | 10-20 |
| 6b | s omezením příjmu potravy, závažnou poruchou výživy, anemií, významným poklesem hmotnosti (není-li možná chirurgická léčba) a celkové výkonnosti | 35-50 |
| 7 | Benigní stenóza jícnu | |
| 7a | bez výrazné překážky příjmu potravy | 10 |
| 7b | s funkčně významnou překážkou, dysfagií, odynofagií, s prodloužením doby jídla, omezením formy stravy, podle dopadu na celkovou výkonnost | 25-40 |
| 7c | s těžkou překážkou příjmu potravy, zvracením, aspirací, malnutricí, významným poklesem hmotnosti, s těžkým snížením celkové výkonnosti, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-70 |
POSTIŽENÍ ŽALUDKU A DVANÁCTNÍKUODDÍL B
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Vředová choroba žaludku a dvanáctníku způsobená Helicobacterem pylori (HP), HP negativní vřed způsobený nesteroidními antirevmatiky, stresový vřed Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit pozitivní endoskopické vyšetření s biopsií, průkaz HP a HP gastritidy, HP-negativní vřed v souvislosti s léčbou steroidy a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 1a | sezónní opakované recidivy klinicky prokázané, konzervativně léčené, s kolísáním hmotnosti | 5-10 |
| 1b | často recidivující postižení, v mezidobí s erozivní gastritidou, opakovanými dyspeptickými potížemi, s mírným poklesem hmotnosti | 15-20 |
| 1c | stavy s komplikacemi, závažnou poruchou výživy a významným poklesem hmotnosti a celkové výkonnosti | 30-50 |
| 2 | Stavy po operacích žaludku Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit, zda jde o poruchu funkční či organickou, např. stázu v přívodné kličce a regurgitaci žluče, reflux z přívodné kličky, karenční syndrom a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 2a | lehké funkční poruchy | 10-15 |
| 2b | středně těžké funkční poruchy | 20-40 |
| 2c | organická porucha provázená karenčním syndromem s významnou ztrátou hmotnosti, anemií, metabolickou osteopatií, s těžkým snížením celkové výkonnosti, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-70 |
| 3 | Funkční dyspeptický syndrom (žaludeční, střevní) | 5-15 |
POSTIŽENÍ TENKÉHO STŘEVA A KOLOREKTAODDÍL C
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Malasimilační syndrom Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle zdravotního postižení, které je příčinou malasimilace. | |
| 2 | Céliakie, malabsorpční stavy (zejména z důvodu deficitu enzymů enterocytů) Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit hladiny sérových autoprotilátek, výsledek biopsie sliznice tenkého střeva, stav výživy, úbytek hmotnosti a dopad na celkovou výkonnost. | |
| 2a | stavy stabilizované, bez podstatných následných projevů při dodržování bezlepkové diety | 10 |
| 2b | se značným snížením celkové výkonnosti a stavu výživy přes dodržování dietetických zásad | 30-40 |
| 2c | s komplikacemi – pokročilou malnutricí, metabolickou osteopatií, polyneuropatií, ataxií, depresí, ulcerózní jejunoileitidou a těžkým snížením celkové výkonnosti | 50-70 |
| 3 | Jiná postižení tenkého střeva Syndrom kontaminovaného tenkého střeva (syndrom slepé kličky), intestinální lipodystrofie (Whippleova choroba). | |
| 3a | lehké formy, s průjmy a steatoreou | 10-20 |
| 3b | středně těžké formy, s průjmy a steatoreou, anemií, se značným snížením celkové výkonnosti | 30-40 |
| 3c | těžké formy, s průjmy, artritidami, postižením lymfatických uzlin, seróz, septické stavy, s těžkým snížením celkové výkonnosti | 60-70 |
| 4 | Idiopatické střevní záněty Crohnova nemoc, idiopatická proktokolitida. | |
| 4a | stavy uspokojivě stabilizované, občasná zhoršení s průjmy, laboratorně mírná aktivita | 10-20 |
| 4b | středně těžké formy, časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, výrazné změny endoskopické, rentgenové, radionuklidové, se značným snížením celkové výkonnosti | 30-40 |
| 4c | těžké formy, s komplikacemi střevními (abscesy, stenózy, píštěle), mimostřevními (kloubními, kožními, očními, hepatobiliárními, ledvinovými) a nutričními (malnutrice, metabolická osteopatie, anemie), těžké snížení celkové výkonnosti | 60-70 |
| 5 | Kolitidy se známým etiologickým agens Radiační enteritida, ischemická kolitida, jiné kolitidy. | |
| 5a | lehké formy s nauseou, lehkými průjmy | 10-20 |
| 5b | středně těžké formy, s bolestmi břicha, střídání průjmů se zácpou, úbytek hmotnosti, se značným snížením celkové výkonnosti | 30-40 |
| 5c | těžké formy, s komplikacemi jako např. stenózou střeva, adhezemi, abscesy, píštělemi, s těžkým snížením celkové výkonnosti | 60-70 |
| 6 | Divertikulární postižení tračníku, syndrom dráždivého střeva, jiné funkční střevní poruchy | |
| 6a | s lehkými potížemi – nadýmáním, nepravidelnou stolicí | 5-10 |
| 6b | se silnějšími trvalými symptomy, s průjmy, spasmy několikrát denně, se snížením stavu výživy, anemií, snížením celkové výkonnosti | 25-35 |
| 6c | se značnými trvalými symptomy, se snížením stavu výživy, poruchami pasáže, anemií, krvácením, opakovanými záněty nebo zúžením střeva, se značným snížením celkové výkonnosti | 40-60 |
| 7 | Perianální píštěle | |
| 7a | s občasnou sekrecí | 10 |
| 7b | silně secernující, místní projevy chronického zánětu | 40-50 |
| 7c | trvale silně secernující, celkové projevy chronického zánětu, s podstatným vlivem na celkový stav a výkonnost | 60-70 |
| 8 | Inkontinence stolice | 70 |
| 9 | Srůsty pobřišnice | |
| 9a | bez podstatného vlivu na střevní pasáž | 10 |
| 9b | s opakovanými poruchami pasáže | 20-30 |
| 10 | Umělé vyústění trávicího traktu na povrchu těla (nenádorové etiologie), podle funkce | 35-45 |
| 11 | Jiná postižení řiti a konečníku, hemoroidy podle dopadu na vyprazdňování a celkovou výkonnost | 10-20 |
KÝLYODDÍL D
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Tříselná, stehenní, pupeční nebo kýla v bílé linii (podle velikosti a reponovatelnosti), brániční kýla působící refluxní ezofagitidu | 10-15 |
| 2 | Břišní kýla v jizvě | |
| 2a | s poruchou funkce břišních orgánů (při poruchách pasáže) | 10-15 |
| 2b | s větší eventerací útrob před břišní stěnu, mechanicky omezující výkonnost, bez možnosti operačního řešení | 35-50 |
| 2c | s rozsáhlou eventerací útrob před břišní stěnu, s podstatným omezením celkové výkonnosti, bez možnosti operačního řešení | 60-70 |
POSTIŽENÍ PANKREATU, ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CESTODDÍL E
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Chronické postižení slinivky břišní Alkoholická, tropická, hereditární, hyperkalcemická, autoimunní, idiopatická pankreatitida, stavy po chirurgických výkonech na pankreatu. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit klinický obraz, výsledky vyšetření exokrinního (cholecystokinin, sekretinový test) a výsledky vyšetření endokrinního (C peptid, stanovení inzulínu v séru), morfologická vyšetření (abdominální ultrasonografie, CT břicha, ERCP, MRCP a endoskopická ultrasonografie) a dopad postižení na celkovou výkonnost. | |
| 1a | průjmy jen při dietních chybách, bez výraznějších odchylek v biochemickém a morfologickém vyšetření | 5-10 |
| 1b | dyspeptické potíže, průjmy a bolesti při dietních chybách, lehké snížení stavu výživy a celkové výkonnosti, lehké odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření | 15-25 |
| 1c | průjmy s výraznou steatoreou, snížením stavu výživy, některé příznaky malasimilačního syndromu, významný pokles hmotnosti, závažné odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření, neschopnost zvládat běžné zatížení | 35-50 |
| 1d | malasimilační syndrom, závažné snížení stavu výživy a celkové výkonnosti provázené komplikacemi, např. pankreatickou pseudocystou, obstrukcí žlučových cest, ascitem, pleurálním výpotkem, trombózou lienální žíly, denní aktivity podstatně omezeny | 60-70 |
| 2 | Chronická onemocnění žlučníku a žlučových cest Litiáza, chronické recidivující záněty, stavy po výkonech na žlučových cestách, postcholecystektomický syndrom. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit častost kolik nebo zánětů, přítomnost komplikací ve smyslu akutní biliární pankreatitidy, akutní cholangoitidy, biliárního ileu, gangrény žlučníku a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 2a | s kolikami v odstupech měsíců, s ojedinělými záněty, bez komplikací | 5 |
| 2b | s častějšími kolikami (jedenkrát měsíčně), s častějšími záněty bez komplikací, postcholecystektomický syndrom | 10-20 |
| 2c | stavy po opakovaných výkonech na papile, žlučových cestách, s komplikacemi, stavy se závažnými funkčními poruchami, s poruchami výživy, značným snížením celkové výkonnosti při obvyklém zatížení | 40-50 |
POSTIŽENÍ JATERODDÍL F
| Položka | Druh zdravotního postižení | Míra poklesu pracovní schopnosti v % |
|---|---|---|
| 1 | Autoimunitní hepatitida, hepatopatie jiné než virové etiologie, nealkoholická steatohepatitida, primární biliární cirhóza, primární sklerotizující cholangoitida, alkoholické postižení jater, jaterní steatóza, jaterní steatofibróza, jaterní cirhóza, toxické poškození jater, poškození chemickými látkami Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit funkční kapacitu jater (podle biochemické a histologické aktivity zánětlivé a fibrotické), pokročilost a aktivitu procesu, rychlost progrese, poruchy metabolismu, případné mimojaterní projevy, stav výživy, únavu, toleranci zátěže, dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Pro hodnocení jaterní cirhózy se využívá Child Pughova klasifikace, pro alkoholickou hepatitidu DF diskriminační funkce nebo Glasgow Alcoholic Hepatitis score. | |
| 1a | lehké poruchy, bez komplikací, bez mimojaterních projevů, s lehce sníženou výkonností, s únavou | 15-20 |
| 1b | středně těžké poruchy, se sníženou funkční kapacitou jater, kompenzovaná jaterní cirhóza, lehčí mimojaterní projevy, významná dlouhodobá únava, se značným snížením celkové výkonnosti při obvyklém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny, podle rozsahu poruch a omezení | 30-45 |
| 1c | těžké poruchy, těžká porucha kapacity jater, metabolismu, výživy, rozvoj jaterní cirhózy - klasifikace Child-Pugh A, funkčně významné mimojaterní projevy, podstatné omezení celkové výkonnosti při lehkém zatížení, neschopnost vykonávat některé denní aktivity | 60 |
| 1d | zvlášť těžké poruchy, dekompenzována jaterní cirhóza - klasifikace Child-Pugh B, C, těžké mimojaterními projevy nebo konečná stadia, jaterní insuficience, terminální fáze jaterního selhání | 70-80 |
| 2 | Wilsonova choroba Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit, zda jde o formu neurologicko-psychiatrickou, kde se míra poklesu pracovní schopnosti stanoví podle kapitoly V. nebo VI., nebo formu jaterní, kde se míra poklesu pracovní schopnosti stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl F, kapitola XI. | |
| 3 | Hereditární hemochromatóza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit formy manifestace. U formy jaterní se míra poklesu pracovní schopnosti stanoví srovnatelně podle položky1, oddíl F, kapitola XI, u formy s manifestací diabetu podle položky 2, kapitola IV, u formy s převažujícími příznaky kardiomyopatie podle kapitoly IX. | |
| 4 | Porfyrie Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit pokročilost a tíži jaterního poškození. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl F, kapitola XI. | |
| 5 | Transplantace jater | |
| 5a | do stabilizace zdravotního stavu a jaterních funkcí | 70 |
| 5b | po dosažení stabilizace zdravotního stavu, při stabilizaci jaterních funkcí, podle omezení celkové výkonnosti, rozsahu a stupně případných komplikací | 40-60 |
| 5c | selhávání transplantovaného orgánu | 70-80 |