Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

§ 35

(1) Žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) podává ten, k jehož žádosti byl udělen předchozí souhlas³¹) nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona.

(2) K žádosti o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) musí žadatel připojit územní rozhodnutí; to neplatí, je-li o odnětí zemědělské půdy rozhodováno ve spojeném řízení společně s rozhodnutím o udělení předchozího souhlasu³¹) před vydáním územního rozhodnutí nebo je-li územní rozhodnutí vydáváno ve sloučeném územním a stavebním řízení.

(3) Rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) a o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,⁴⁷) popřípadě projednání použití zemědělské půdy³²) jsou předpokladem uplatnění oprávnění k pozemkům podle zvláštních předpisů,⁵⁵) to neplatí, jde-li o činnost na půdě, kterou se nenarušuje a nepoškozuje, popřípadě jen nenarušuje zemědělská výroba (zaměření pozemků a zařízení, provádění dozoru, provádění údržby a oprav zařízení, cvičení ozbrojených sil apod.).

§ 36

Žádost o udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí podle zákona musí být předložena orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí se stanovisky orgánů ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně.

§ 37

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o vydaných rozhodnutích.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu zasílá vždy po nabytí právní moci příslušnému orgánu geodézie a kartografie opisy rozhodnutí

1. a) o trvalém a dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;³³) v rozhodnutích o trvalém odnětí půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)] vyznačí, že tato půda zůstává součástí zemědělského půdního fondu,⁵⁶)
2. b) o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,⁴⁷) v případech, kdy pozemek nebude zemědělsky rekultivován [písmeno a)],
3. c) o prohlášení pozemku za součást zemědělského půdního fondu⁵⁷) v případech, kdy pozemek bude zemědělskou půdou,
4. d) o uložení přeměny zemědělského pozemku na půdu ornou,⁵⁸)
5. e) o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované [§ 2 odst. 1 písm. a)],³)
6. f) o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)].⁵)

(3) Zařadit pozemek nebo jeho část do evidence zemědělské půdy nebo nezemědělské půdy, která má být zemědělsky rekultivována, vedené orgány geodézie a kartografie nebo je z této evidence vyřadit lze jen na základě rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(4) Rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. a), c), f) zasílá orgán ochrany zemědělského půdního fondu příslušné pověřené odborné organizaci a rozhodnutí, v nichž předepisuje odvody, též příslušné finanční správě.

§ 38

(1) Za bytovou výstavbu⁵⁹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba bytových domů a rodinných domků,⁶⁰) popřípadě příprava území pro tuto výstavbu.

(2) Za zemědělskou účelovou výstavbu⁵⁹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba, která má sloužit k plnění úkolů, jež jsou součástí zemědělské výroby.

(3) Při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami a pro výstavbu zahrádkářských chat v zahrádkových osadách se postupuje při stanovování sazeb odvodů tak, jako by šlo o odnětí pro občana; to neplatí, pokud je stavebníkem socialistická organizace.

(4) Žádost o snížení odvodů⁶¹) musí být předložena nejpozději se žádostí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.³³)

(5) Je-li souhlas ministerstva zemědělství a výživy republiky, popřípadě ministerstva financí republiky ke snížení odvodů udělen až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o snížení odvodů;⁶²) opis rozhodnutí zašle příslušné finanční správě, která částku, o kterou byly odvody sníženy, vrátí plátci ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí bylo pravomocné rozhodnutí o snížení odvodů doručeno.

§ 39

(1) Zastavěným územím obce⁶³) se rozumí zastavěné území obce k 1. 9. 1966, tj. území, které bylo ke dni 1. 9. 1966 souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Do tohoto území se zahrnují i zemědělské pozemky, které nevytvářejí s okolním zemědělským půdním fondem souvislý celek (jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části obce a jsou svým tvarem nebo rozlohou nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky). Do zastavěného území obce se však nezahrnují mezery podél silnic a cest, které vznikly dřívější výstavbou a jejichž zastavění by vedlo k nežádoucímu obestavování silnic a k neekonomickému prodlužování obcí; nezahrnuje se ani území mezi obcí a železnicí nebo silnicí, přeložkou silnice, vodním tokem apod., pokud toto území je souvislou zemědělskou půdou vhodnou k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky.

(2) Hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966 se zobrazuje v pozemkových mapách evidence nemovitostí.

(3) U rozptýleného typu zástavby například v horských a podhorských oblastech a u osamocených staveb či zařízení v krajině, kde z technických důvodů nelze vymezit souvislou hranici zastavěného území obce tak, aby byla v souladu s ustanoveními odstavce 1, se rozumí zastavěným územím obce k 1. 9. 1966 území zastavěné k tomuto dni jednotlivými objekty nebo jejich skupinami včetně souvisejících nezemědělských zpravidla zpevněných ploch. Dále do něho náležejí i pozemky zemědělské půdy, které jsou zpravidla oploceny a tvoří s uvedenými objekty a plochami nedílný funkční celek, jako například domovní zahrady apod.

(4) Povahu ploch v zastavěném území obce k 1. 9. 1966 mají i objekty a zařízení nebo jejich areály Československé lidové armády, federálního ministerstva vnitra, Lidových milicí a Svazu pro spolupráci s armádou, telekomunikační a radiokomunikační objekty, nalézající se vně obvodů sídel, které vznikly před 1. 9. 1966 a jsou i nadále užívány pro potřeby obrany a ochrany státu nebo pro výcvikové účely. S ohledem na zvláštní charakter uvedených objektů a zařízení se jejich zastavěná území stanovují v součinnosti s příslušnými orgány ozbrojených sil, popřípadě Svazu pro spolupráci s armádou obdobně podle zásad uvedených v odstavci 1.

§ 40

(1) Při výstavbě liniových dopravních staveb a letišť⁶⁴) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, jde-li o odnětí pro výstavbu

1. a) dálnic a silnic a těchto jejich součástí: silničních svahů, příkopů a jiných úprav k odvádění vod, odstavných pruhů a staničních ploch hromadné veřejné dopravy, zelených pásů a ostrůvků, mostů a odpočívek, jakož i silničních pomocných pozemků v šíři 0,6 m po obou stranách dálnice nebo silnice,
2. b) celostátní dráhy včetně staveb a zařízení bezprostředně zajišťujících provoz dráhy, s výjimkou výpravních budov železničních stanic, měníren, železničních opraven a strojíren, a lokomotivních a vozových dep,
3. c) vodních cest, jakož i jejich součástí,²⁹)
4. d) letišť všeho druhu a radionavigačních zařízení, s výjimkou letištních budov a hangárů a technických zařízení, která nejsou zařízeními radionavigačními.

(2) Za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity⁶⁵) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, má-li být zemědělská půda odnímána zemědělské výrobě pro

1. a) meliorační výstavbu,
2. b) opatření pro zintenzívnění zemědělské výroby neinvestiční povahy,
3. c) protierozní opatření,
4. d) zemědělskou účelovou výstavbu bezprostředně zajišťující zvýšení intenzity rostlinné výroby,
5. e) výstavbu zpevněných polních hnojišť, zpevněných polních kompostišť a zpevněných polních močůvkových jímek, včetně přístupových pozemních komunikací,
6. f) výstavbu zemědělských účelových komunikací sloužících k využívání zemědělského půdního fondu.

(3) Užším ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů⁶⁶) se rozumí užší prozatímní ochranné pásmo a ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících minerálních vod stolních.⁶⁷)

(4) Do plochy 30 m² a 55 m² rozhodné v jednotlivých případech pro osvobození od odvodů⁶⁸) se zahrnuje výměra zemědělské půdy, která v důsledku umístění signálu, stabilizačního kamene a jiné značky pro geodetické účely, stožáru nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpací stanice, vrtu a studně a stanice nadzemního (podzemního) vedení, nemůže být racionálně velkovýrobně obhospodařována. Větrnou jámou se rozumí místo jejího ústí a objekty zajišťující provoz tohoto zařízení.

§ 41

(1) Socialistické zemědělské organizace jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci všech pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, které jsou v jejich užívání, správě nebo vlastnictví (dále jen „podniková evidence“).

(2) Podniková evidence se skládá

1. a) z písemného operátu,
2. b) z mapových podkladů,
3. c) z pomocné evidence,

kromě toho se uchovávají související písemnosti (sbírky listin).

(3) Při vyhotovení písemného operátu socialistické zemědělské organizace využívají údajů evidence nemovitostí.

(4) Mapové podklady jsou zemědělská evidenční mapa a zemědělská hospodářská mapa. Zemědělská evidenční mapa odpovídá svým obsahem pozemkové mapě evidence nemovitostí.

(5) Součástí pomocné evidence je zejména

1. a) seznam pozemků zařazených do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)],
2. b) seznam pozemků dočasně odňaté půdy [§ 1 písm. b)],
3. c) seznam pozemků trvale odňaté půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)],
4. d) seznam pozemků přenechaných do dočasného užívání.

(6) Socialistické zemědělské organizace jsou povinny udržovat podnikovou evidenci v souladu s evidencí nemovitostí a provádět hlášení o změnách podle zvláštních předpisů.⁶⁹) Za tím účelem též provádějí periodické inventarizace zemědělského půdního fondu (§ 42).

§ 42

(1) Organizace, které jsou uživateli (vlastníky) zemědělského půdního fondu, provádějí vždy nejméně jednou v průběhu pěti let inventarizaci tohoto fondu a využívají přitom podkladů a zjištění orgánů geodézie a kartografie.⁷⁰) Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů.⁷¹)

(2) Dobu provádění inventarizace oznámí organizace svému nadřízenému orgánu, orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, popřípadě dalším orgánům a organizacím (místní národní výbor, společenská organizace apod.).

(3) Při inventarizaci organizace zejména

1. a) přezkoumá soulad podnikové evidence s evidencí nemovitostí a se skutečným stavem;
2. b) zjišťuje pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu;
3. c) zjišťuje
   1. 1. odňatou půdu, která nebyla pro nezemědělskou činnost použita,
   2. 2. odňatou půdu, která byla použita v rozporu s rozhodnutím o jejím odnětí,³³)
   3. 3. neoprávněně odňatou půdu [§ 1 písm. e)],
   4. 4. půdu, u které dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy a je odůvodněna její přeměna na půdu ornou,
   5. 5. půdu nevhodnou pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu,
   6. 6. pozemky nevhodné pro zemědělské obdělávání,⁷²)
   7. 7. půdu nedostatečně obhospodařovanou a nedostatečně využívanou,
   8. 8. pozemky vhodné pro rekultivaci, zúrodnění, intenzifikační opatření apod.

(4) O inventarizaci pořídí organizace inventarizační protokol (zápis), který musí obsahovat výsledky přezkoumání a zjištěné nedostatky. Protokol je podkladem pro přijetí opatření ke zjištěným skutečnostem.

(5) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství provedou nejpozději do dvou let od provedení inventarizace kontrolu odstranění zjištěných nedostatků.

§ 43

Ke zpracování agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemků a rozboru a odborného posudku, jimiž se mají prokázat potřebné skutečnosti o pozemcích, jsou oprávněny organizace uvedené v příloze č. 4.

§ 44

V případech, kdy skutečný stav půdy, která byla přede dnem počátku účinnosti zákona²) odňata zemědělské výrobě, není v souladu s údaji evidence nemovitostí, orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhodne⁷³) zpravidla na žádost. Žádost o vydání rozhodnutí podává uživatel (vlastník) této půdy. K vydání rozhodnutí je třeba opatřit zejména doklad prokazující, že k odnětí půdy zemědělské výrobě došlo přede dnem 1. 9. 1966 (stavební povolení, potvrzení stavebního úřadu o době, kdy byla stavba postavena, znalecký posudek apod.) a stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství; toto stanovisko není třeba, pokud jde o odnětí zemědělské půdy pro stavby občanů.

§ 45

Byla-li po dni počátku účinnosti zákona²) a přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky bez rozhodnutí podle zákona⁷⁴) odňata zemědělská půda zemědělské výrobě pro stavby zřízené na základě stavebního povolení, které již nelze zrušit pro nezákonnost, orgán ochrany zemědělského půdního fondu

1. a) v případech staveb občanů zřízených v zastavěném území obce (§ 39 odst. 1) zahájí z vlastního podnětu řízení,⁷³)
2. b) v případech ostatních staveb, pokud nebude podána zvlášť žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,⁷⁴) považuje žádost o stavební povolení za návrh na zahájení řízení podle zákona;⁷⁴) o návrhu rozhoduje ve společném řízení.

§ 46

Zrušují se

1. 1. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 142/1976 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,
2. 2. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. listopadu 1978 čj. FM 015 - 900/1978 k zajištění jednotného postupu při odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě v chatových lokalitách a zahrádkových osadách, registrovaná v částce 7/1979 Sb.

§ 47