Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

§ 1

Součást zemědělského půdního fondu

Půdou, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není,¹) se rozumí

1. a) dočasně neobdělávaná půda, která je dočasně nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale může být po zemědělské rekultivaci opět pro tuto výrobu využívána,
2. b) zemědělská půda dočasně odňatá zemědělské výrobě (dále jen „dočasně odňatá půda“),
3. c) zemědělská půda použitá k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu (dále jen „dočasně použitá půda“),
4. d) půda trvale odňatá zemědělské výrobě, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě (dále jen „trvale odňatá půda, která má být zemědělsky rekultivována“),
5. e) zemědělská půda, která byla po dni počátku účinnosti zákona²) odňata zemědělské výrobě, aniž bylo o jejím odnětí rozhodnuto podle zákona (dále jen „neoprávněně odňatá půda“).

§ 2

Změny uvnitř zemědělského půdního fondu

(1) Rozhodnutím o změně uvnitř zemědělského půdního fondu³) se rozumí

1. a) rozhodnutí o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované,¹)
2. b) rozhodnutí o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda.

(2) Návrh na rozhodnutí³) podává uživatel (vlastník) zemědělské půdy.

(3) Návrh na rozhodnutí³) musí obsahovat údaje o pozemcích podle evidence nemovitostí,⁴) charakteristiku pozemků a zdůvodnění požadovaných změn; postačí, je-li tato charakteristika a zdůvodnění součástí předkládaného agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemku a rozboru (odstavec 4).

(4) K návrhu na rozhodnutí³) musí být připojeno, jde-li o

1. a) změnu kultury orná půda na louku nebo pastvinu, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že jsou splněna kritéria uvedená v příloze č. 1 a že pozemek bude využíván racionálněji,
2. b) zařazení zemědělského pozemku do kategorie dočasně neobdělávaná půda, agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor, jimiž se prokáže, že pozemek nemůže být bez provedení zemědělské rekultivace ani extenzívně a racionálně využíván pro zemědělskou výrobu a že může být zemědělsky rekultivován.

§ 3

Využití zemědělských pozemků

(1) Využitím zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu⁵) se rozumí využití této půdy v některé z kultur zemědělské půdy obhospodařované¹) pro výrobu zemědělských výrobků.

(2) Pro zřízení zahrádky nebo zahrádkové osady⁶) lze použít jen půdu nevhodnou pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(3) V zájmu intenzívního a racionálního využívání zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu jsou organizace užívající zemědělskou půdu povinny zejména

1. a) plánovitě a podle přírodních a výrobních podmínek řádně využívat veškerou zemědělskou půdu, kterou mají k dispozici, s výjimkou půdy, která dočasně obdělávána není [§ 2 odst. 1 písm. b)],
2. b) zvyšovat intenzitu zemědělské výroby uplatňováním moderních způsobů agrotechniky, zaváděním vysoce výnosných odrůd osiv a sadby, jakož i používáním vědecky zdůvodněných osevních postupů a dodržováním agrotechnických lhůt,
3. c) uplatňovat racionální výživu rostlin; zpracovávat, provádět a vyhodnocovat plány hnojení a plány úpravy půdní reakce podle výsledků půdních rozborů, podílet se na systematické kontrole obsahu cizorodých látek v půdě a účinně zabraňovat intoxikaci půdy, popřípadě i vodních zdrojů toxickými látkami,
4. d) zabezpečovat a plně využívat všechny druhy melioračních opatření (odvodnění a závlahy) a povrchové úpravy ke zlepšování půdních vlastností a dbát o jejich funkci, zakotvit meliorační opatření ve střednědobých a prováděcích plánech, uskutečňovat je podle okolností též v rámci spolupráce v zemědělství;⁷) přitom dodržovat komplexní ochranu vodního režimu v území (zachycování odváděné vody v nádržích, biologická opatření u vodních toků apod.),
5. e) plánovitě rozšiřovat zemědělskou, zejména ornou půdu, zúrodňovat zemědělskou půdu znehodnocenou náletem dřevin, křovinami, kameny apod., rekultivovat a na zemědělskou půdu přeměňovat jinou než zemědělskou půdu, jsou-li k tomu dány přírodní a výrobní podmínky a je-li to v souladu s plánovaným využitím území,
6. f) chránit zemědělskou půdu před poškozováním vodní nebo větrnou erozí zaváděním protierozních postupů, úpravou nebo zřízením protierozních zábran, vytvořením vsakovacích pásů nebo zařízení ke snížení rychlosti a množství stékající vody, budováním nádrží pro zachycování vody a její využití k účelům závlahovým apod.,
7. g) chránit zemědělskou půdu před poškozováním nevhodným provozem polních hnojišť, silážních jam, stohů a skládek, zdvojením nebo zbytečným rozšiřováním polních cest, zhutňováním půdy těžkými mechanismy apod.; dbát v sousedských vztazích na to, aby nedocházelo ke snižování zemědělské výroby nepřípustnými zásahy ze sousedních pozemků (nadměrným stíněním, náletem dřevin apod.),⁸)
8. h) pečovat o obsah humusu v půdě i využíváním vhodných odpadů a za tím účelem se domáhat, aby socialistické organizace plnily svou povinnost tyto odpady bezplatně dodávat, a zajistit jejich včasný odvoz a vhodné uskladňování,⁹)
9. i) chránit zemědělskou půdu před negativními vlivy exhalací a imisí, a pokud jim nelze zabránit, soustavnou péčí, vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou omezovat jejich škodlivé vlivy,
10. j) důsledně uskutečňovat optimální organizaci zemědělského půdního fondu zabezpečující jeho využití pro zemědělskou velkovýrobu při současném respektování zásad ochrany a tvorby krajiny,
11. k) věnovat intenzívní péči rekultivovaným plochám a vhodnou rajonizací plodin a agrotechnikou snižovat negativní vlivy rekultivovaných a mladých antropogenních půd na výnosy a kvalitu zemědělských plodin,
12. l) nepřipustit neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, nebo neoprávněnou činnost na této půdě poškozující zemědělskou výrobu; dojde-li však k takovému zabrání půdy nebo k takové činnosti na půdě, oznámit to příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu kontrolují v součinnosti s orgány státního hospodářského řízení zemědělství ve svém obvodu plnění povinností uvedených v odstavci 3. Zjistí-li závady, ukládají opatření k jejich odstranění a sledují jejich provádění. Při ukládání opatření musí být respektovány schválené projekty pozemkových úprav¹⁰) a národohospodářské a územní plány.¹¹)

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se přiměřeně vztahují na občany - uživatele (vlastníky) zemědělské půdy.

§ 4

(1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je povinen zajistit

1. a) při trvalém odnětí zemědělské půdy náhradní rekultivaci, s výjimkou případu pod písmenem b),
2. b) při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace má být vrácena zemědělské výrobě, následnou rekultivaci a dále zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě,
3. c) při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace bude zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha, následnou rekultivaci a dále náhradní rekultivaci, popřípadě zúrodnění jiné zemědělské půdy nebo intenzifikaci zemědělské výroby na jiné zemědělské půdě,
4. d) při dočasném odnětí zemědělské půdy následnou rekultivaci,
   pokud nejde o odnětí, kdy se provedení náhradní rekultivace nevyžaduje (§ 8 odst. 4).

(2) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě, je k zabezpečení úkolů uvedených v odstavci 1 povinen zejména

1. a) dohodnout předem záměry plánu rekultivace, zúrodnění, intenzifikace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, organizací pověřenou jednotným řízením melioračních a zúrodňovacích prací,¹²) popřípadě jinou pověřenou organizací¹³) (dále jen „pověřená odborná organizace“) a s orgánem územního plánování,
2. b) projednat předem záměry plánu rekultivace, zúrodnění, intenzifikace, popřípadě zvláštní režim provádění plánu rekultivace s organizací, která má nebo bude mít půdu v užívání, popřípadě též s orgánem nebo organizací jí nadřízenou, orgánem státního hospodářského řízení zemědělství a o projednání pořídit zápis, jehož součástí je závazné prohlášení následného uživatele, že rekultivované pozemky převezme do užívání,
3. c) pořídit plán rekultivace, zúrodnění, intenzifikace; jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologickoprůzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), v odůvodněných případech navrhnout zvláštní režim provádění plánu rekultivace,¹⁴)
4. d) předložit plán rekultivace, zúrodnění, intenzifikace, popřípadě návrh zvláštního režimu provádění plánu rekultivace ke schválení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu¹⁵) nebo předložit potvrzení pověřené odborné organizace o tom, že rekultivace, zúrodnění, intenzifikace podle s ní dohodnutého plánu byla již provedena nebo zahájena,
5. e) vést za účasti pověřené odborné organizace a organizace, která bude mít po skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace půdu v užívání, protokol o provádění a skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace podle vzoru uvedeného v příloze č. 2,
6. f) zajistit po skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace podpisy zástupců pověřené odborné organizace, orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a organizace, která bude mít půdu v užívání,
7. g) zaslat protokol o provádění a skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a v případě, že došlo rekultivací ke změně druhu pozemku (kultury) nebo ke změně uživatele pozemku, též orgánu geodézie a kartografie,
8. h) odstranit na vlastní náklad vady rekultivace, zúrodnění, intenzifikace, které vyjdou najevo do pěti let po uzavření protokolu o provádění a skončení rekultivace, zúrodnění, intenzifikace.

§ 5

(1) Plán následné rekultivace, pokud není dále uvedeno jinak, obsahuje zejména

1. a) charakteristiku půdy, na níž má být rekultivace provedena (půdní, vodohospodářské, stanovištní poměry, řezy, schémata, profily terénu, dočasné deponie zemin, možnosti zapojení půdy do okolní obhospodařované půdy apod.) s uvedením údajů evidence nemovitostí (obec, katastrální území, čísla parcel, kultury, výměry),
2. b) druh rekultivace (zemědělská, lesnická, vodohospodářská) a popřípadě zdůvodnění, proč není zemědělská rekultivace možná, zdůvodnění zúrodnění, intenzifikace, jsou-li prováděny v zájmu efektivnosti rekultivace,
3. c) druh opatření, která budou součástí technické části rekultivace (terénní úpravy, využití skrývaných zemin, odvodnění, vybudování komunikací apod.), a postup při jejich provádění,
4. d) druh opatření, která budou součástí biologické části rekultivace (způsob kultivace, povrchové úpravy půdy, hnojení, osevní postup apod.), a postup při jejich provádění, jakož i výslednou kulturu zemědělské půdy,
5. e) časový postup rekultivace,
6. f) mapové podklady s vyznačením údajů uvedených pod písmeny a), b) a e),
7. g) propočet nákladů,
8. h) zhodnocení předpokládaných výsledků rekultivace.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a), b), e), f) platí obdobně pro obsah plánu následné rekultivace po lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo geologickoprůzkumných pracích (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), který se posuzuje spolu s návrhem zvláštního režimu jeho provádění.

(3) Plán náhradní rekultivace obsahuje zejména označení konkrétních pozemků, na nichž má být rekultivace provedena, jejich plošný rozsah, návrh rekultivačních opatření prováděných v technické a biologické části, cíl náhradní rekultivace (výslednou kulturu zemědělské půdy) a údaje o zajištěnosti finančních prostředků.

(4) Při zpracování plánu zúrodnění, intenzifikace se postupuje přiměřeně podle odstavce 3.

§ 6

Následná rekultivace musí být zaměřena tak, aby rekultivovaná půda sloužila především zemědělské výrobě; lesnická nebo vodohospodářská rekultivace je přípustná jen tehdy, není-li zemědělská rekultivace možná nebo je-li jiná rekultivace určena schválenou územně plánovací dokumentací.

§ 7

(1) Rozsah rekultivace určí orgán ochrany zemědělského půdního fondu, jde-li o

1. a) náhradní rekultivaci, se zřetelem na kvalitu odnímané zemědělské půdy a dobu dokončení náhradní rekultivace,
2. b) následnou rekultivaci, zpravidla v rozsahu výměry odnímané zemědělské půdy.

Rozsah zúrodnění, intenzifikace určí se zřetelem na dobu dokončení následné rekultivace, popřípadě na dobu odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

(2) Rekultivace se uskutečňují, jde-li o

1. a) náhradní rekultivaci, na půdě zařazené v kategorii dočasně neobdělávaná půda nebo na nezemědělské půdě; v zájmu efektivnosti náhradní rekultivace může být v odůvodněných případech součástí plánu náhradní rekultivace též intenzifikace zemědělské výroby na okolní zemědělské půdě nebo provedení zúrodnění okolní půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena,
2. b) následnou rekultivaci, na půdě odňaté zemědělské výrobě, popřípadě na okolní půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena.

Zúrodnění, intenzifikace se uskutečňují na zemědělské půdě a na okolní půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo má být za součást tohoto fondu prohlášena.

§ 8

(1) Technická část náhradní rekultivace musí být provedena nejpozději do skončení akce, pro níž se odnímá zemědělská půda zemědělské výrobě. Ve zvlášť odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu stanovit pro provedení technické části náhradní rekultivace termín pozdější.

(2) Náhradní rekultivaci lze provést se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu i před zamýšleným odnětím zemědělské půdy zemědělské výrobě. Organizace, na základě jejichž žádosti může v budoucnosti dojít k odnětí zemědělské půdy (zejména na podkladě územně plánovací dokumentace, návrhů tras dopravních komunikací, podzemních a nadzemních vedení apod.), a jejich nadřízené orgány a organizace včas plánují potřebné finanční a materiální prostředky a zajišťují pracovní kapacity.

(3) V zájmu zabezpečení pracovních kapacit, včasného zahájení a efektivního provedení náhradních rekultivací organizace se mohou sdružit podle zvláštních předpisů,¹⁶) popřípadě jim národní výbory mohou sdružení prostředků uložit.¹⁷)

(4) Náhradní rekultivace se neprovádí, jde-li o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

1. a) v zastavěném území obce k 1. 9. 1966 (§ 39 odst. 1) pro výstavbu rodinných domků a garáží občanů, které zajišťují národní výbory,
2. b) pro výstavbu meliorací, malých vodních nádrží a rybníků, pro úpravy vodních toků, pokud souvisejí s ochranou, využíváním a zúrodňováním zemědělské půdy, a za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity včetně protierozních opatření,
3. c) pro výstavbu zahrádkářských chat jednotlivců, společných zařízení, zpevněných ploch a komunikací v zahrádkových osadách,
4. d) pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,
5. e) pro zabezpečení půdoochranných opatření zalesněním nebo zařazením mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat,
6. f) pro odstranění zjevných drobných odchylek v uspořádání hranic pozemků, zjištěných po novém mapování nebo při vedení evidence nemovitostí, v přírodě vzniklých přirozenými pozvolnými posuny hranic pozemků,
7. g) v případech, kdy se řeší neoprávněné odnětí této půdy, k němuž došlo přede dnem 1. 10. 1976 bez příslušného rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu,
8. h) pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami; to neplatí, pokud je stavebníkem socialistická organizace,
9. i) na základě žádosti občana.

§ 9

Následná rekultivace se provádí tak, aby byla dokončena

1. a) při dočasném odnětí zemědělské půdy do stanovené doby skončení dočasného odnětí,
2. b) při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let, po splnění účelu, pro který byla zemědělské výrobě odňata, nejpozději do termínu stanoveného v plánu rekultivace.

§ 10

(1) Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni již v období přípravných prací, zadání průzkumů a rozborů, zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby¹⁸) opatřit výchozí podklady pro zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu,¹⁹) a to zejména pokud jde o

1. a) druh pozemků (kultury) zemědělské půdy, kvalitu zemědělské půdy po stránce agronomické a půdoznalecké, provedenou a plánovanou rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci,
2. b) speciální kultury a plodiny a jejich plánované rozšíření,
3. c) půdu, která nesmí být odnímána zemědělské výrobě²⁰) (dále jen „půda zvlášť chráněná“),
4. d) ornou půdu 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou,
5. e) součásti zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, ale jsou nepostradatelné pro zemědělskou výrobu²¹) (dále jen „plochy nepostradatelné pro zemědělskou výrobu“),
6. f) předběžné vymezení ploch pro provádění náhradních rekultivací, pokud se nacházejí v řešeném území.

(2) Výchozími podklady podle odstavce 1 jsou především tabelární a grafické územně technické podklady k ochraně zemědělského půdního fondu, dále údaje evidence nemovitostí, údaje o bonitních třídách pozemků a zařazení katastrálních území do přírodních stanovišť, výsledky komplexního průzkumu zemědělských půd včetně znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich vyhodnocení, projekty pozemkových úprav, koncepce rozvoje zemědělské výroby, popřípadě další údaje poskytnuté orgány státního hospodářského řízení zemědělství, vědeckými pracovišti apod.

(3) Údaje z výchozích podkladů vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují je zpravidla v samostatném doplňujícím výkresu, popřípadě v souhrnném problémovém výkresu.²²) Podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění údajů z výchozích podkladů je závazným podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.

(4) Návrhy prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná jejich pořizovatel na podkladě průzkumů a rozborů s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu a s orgánem státního hospodářského řízení zemědělství. Tyto orgány přitom vymezí požadavky z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, a to s přihlédnutím ke kategorii a stupni územně plánovací dokumentace, která má být zpracována.

§ 11

(1) K posouzení jednotlivých kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace na úrovni konceptu řešení z hlediska předpokládaných vlivů variantního řešení na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu, musí tato dokumentace kromě náležitostí stanovených předpisy o územním plánování obsahovat zejména

1. a) údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu zemědělské půdy, jejíž výhledové odnětí se předpokládá, vyhodnocení druhu pozemků (kultur) dotčené zemědělské půdy, údaje o zastoupení bonitních tříd a o rozsahu zemědělských pozemků, které jsou odvodněny nebo zavlažovány, vyhodnocení celkového rozsahu půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, údaje o provedené rekultivaci, zúrodnění a intenzifikaci, o areálech a objektech zemědělské účelové výstavby a zemědělských služeb a jejich předpokládaném narušení a o předpokládaném narušení územní organizace a celistvosti zemědělského půdního fondu, a to v členění podle jednotlivých uvažovaných ploch (lokalit) a navrhovaného funkčního využití pozemků,
2. b) údaje o plánované výstavbě odvodnění a závlah, plánovaném rozšiřování ploch speciálních kultur a plodin a plánovaných rekultivacích a zúrodnění a intenzifikaci,
3. c) znázornění hranic obcí, katastrálních území a hospodářských obvodů socialistických zemědělských organizací,
4. d) údaje o časových etapách předpokládaného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,
5. e) údaje o celkovém rozsahu nezemědělských pozemků, které se navrhují k zemědělské rekultivaci,
6. f) u sídelních útvarů a zón dále vyznačení hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966, hranice současně zastavěného území obce, hranice mezi jednotlivými bonitními třídami a tras základních polních cest, orientační označení ploch vhodných k provádění náhradní rekultivace a orientační vyhodnocení odvodů za odnětí zemědělské půdy podle její celkové výměry, která má být odňata,
7. g) u sídelních útvarů též orientační vyhodnocení předpokládané ekonomické újmy,²³) a to podle celkové výměry zemědělské půdy, která má být socialistické zemědělské organizaci odňata, popřípadě na níž má být její hospodaření omezeno nebo ztíženo; to platí i u zón, nebyla-li pro sídelní útvary územně plánovací dokumentace vypracována,
8. h) podrobné zdůvodnění, že navržené řešení je ve srovnání s jiným možným řešením z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro zpracování územně plánovacích podkladů.²⁴)

§ 12

Při zpracování územně plánovací dokumentace se u dobývacího prostoru

1. a) v grafické části vyznačí jeho hranice,
2. b) v textové části odděleně uvede souhrnný přehled výměr zemědělské půdy, půdy zvlášť chráněné a orné půdy 3. a 4. bonitní třídy, pokud není půdou zvlášť chráněnou, jež se vyskytují na jeho území.

§ 13

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru

(1) Při zpracování návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, jsou těžební organizace povinny zabezpečit výchozí podklady uvedené v § 10 odst. 1 a 2 s přihlédnutím k povaze ložiska nerostů a způsobu jeho dobývání. Zpracovatelé návrhů na stanovení dobývacího prostoru vyhodnocují údaje z výchozích podkladů podle druhu těžby a celkového rozsahu dotčené zemědělské půdy na základě výsledků geologického průzkumu.

(2) Návrh na stanovení dobývacího prostoru se před podáním žádosti o udělení souhlasu 25) projednává z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s dotčenými socialistickými zemědělskými organizacemi, orgány státního hospodářského řízení zemědělství a orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Stanoviska těchto organizací a orgánů jsou podkladem pro příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu v řízení o udělení souhlasu.²⁵)

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně pro postup při rozšíření stanoveného dobývacího prostoru.

§ 14

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras podzemních a nadzemních vedení

(1) Žádost o souhlas s návrhem tras podzemních a nadzemních vedení²⁶) předkládá investor zpravidla v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější. Přílohou žádosti je vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání předložené žádosti

1. a) opatří souhlasem návrh nejvýhodnější alternativy trasy podzemního a nadzemního vedení nebo
2. b) uloží investorovi navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu trasy vedení.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případě, že trasy podzemních a nadzemních vedení jsou řešeny v územně plánovací dokumentaci a požadavky na odnětí zemědělské půdy pro jejich výstavbu jsou v příslušné územně plánovací dokumentaci vyhodnoceny.

(4) Návrh tras podzemních a nadzemních vedení opatřený souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu je výchozím podkladem pro zpracování přípravné dokumentace plánované stavby podzemního a nadzemního vedení, popřípadě pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů.

§ 15

Ochrana zemědělského půdního fondu při zpracování návrhu tras dopravních komunikací

(1) Při zpracování přípravné dokumentace výstavby pozemních komunikací,²⁷) celostátních drah²⁸) a vodních cest a jejich součástí²⁹) (dále jen „dopravní komunikace“) investoři vycházejí zpravidla z územně plánovací dokumentace.

(2) Není-li pro území, v němž má být plánovaná dopravní komunikace umístěna, dosud pořízena územně plánovací dokumentace, nebo není-li možné ze závažných územně technických důvodů realizovat tuto dopravní komunikaci v trase navržené v územně plánovací dokumentaci, anebo nebylo-li s předmětnou dopravní komunikací v územně plánovací dokumentaci uvažováno, musí být zpracován návrh tras dopravních komunikací. Tento návrh se zpracovává pro celou trasu předmětné dopravní komunikace, popřípadě pro její ucelené části v technicky řešitelných územních alternativách s cílem nalézt řešení, které bude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější; přitom se přihlíží k investičním akcím, které s dopravní komunikací souvisejí.

(3) Návrh tras dopravních komunikací se zpracovává i v případech, kdy orgán ochrany zemědělského půdního fondu při udělování souhlasu s územně plánovací dokumentací³⁰) stanovil podmínku, že umístění dopravní komunikace podle navrženého řešení je třeba dále zpřesnit.

(4) Návrh tras dopravních komunikací podle odstavců 2 a 3 se nezpracovává v územních alternativách, jestliže nově navrhovanou trasou se upravují niveleta, šířka nebo se vyrovnávají oblouky původní dopravní komunikace.

(5) Zpracování návrhu tras dopravních komunikací zajišťují s ohledem na předpokládané termíny výstavby v předstihu investoři dopravních komunikací, popřípadě jejich nadřízené orgány nebo jimi pověřené organizace.

(6) Návrh tras dopravních komunikací musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(7) Žádost o udělení souhlasu s návrhem tras dopravních komunikací předkládá investor dopravní komunikace, popřípadě jeho nadřízený orgán. Přílohou žádosti je vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond podle jednotlivých alternativ.

(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání předložené žádosti

1. a) opatří souhlasem návrh nejvýhodnější alternativy trasy dopravní komunikace, popřípadě návrh tras dopravních komunikací, pro který se alternativy nezpracovávají (odstavec 4), pokud navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, nebo
2. b) uloží investorovi navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu trasy dopravní komunikace.

(9) Návrh tras dopravních komunikací opatřený souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu je výchozím podkladem pro zpracování přípravné dokumentace plánované dopravní komunikace, popřípadě pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů.

§ 16

(1) Při zpracování přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni, pokud není dále stanoveno jinak, vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení je přílohou žádosti o udělení předchozího souhlasu,³¹) popřípadě souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona a podkladem pro rozhodování orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o této žádosti.

(2) U rozsáhlé investiční výstavby a výstavby realizované po etapách musí být v příloze žádosti podle odstavce 1 uvedeny vazby na výsledné řešení předpokládané ve schválené územně plánovací dokumentaci nebo ve studii souboru staveb. U rozsáhlých dopravních komunikací řešených etapovitě po dílčích úsecích musí být uvedeny vazby na výsledné řešení předpokládané v návrhu tras dopravních komunikací. U podzemních a nadzemních vedení musí být uvedeny vzájemné vazby na celkové řešení podle návrhů tras podzemních a nadzemních vedení. V případě, že dopravní komunikace nebo jiná liniová stavba je nedílnou součástí jiné investice (sídliště, závodu, vodního díla apod.), provádí se vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond při zpracování přípravné dokumentace té investice, jejíž součástí jsou tyto liniové stavby.

(3) Pokud je investice navrhována mimo současně zastavěné území obce, musí být navrženy technicky řešitelné územní alternativy umístění investice, které budou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější; alternativy není třeba navrhovat, je-li umístění investice řešeno

1. a) ve schválené územně plánovací dokumentaci,
2. b) v návrhu tras podzemních a nadzemních vedení, k němuž byl udělen souhlas,²⁶) nebo
3. c) v návrhu tras dopravních komunikací, k němuž byl udělen souhlas (§ 15 odst. 6).

(4) Pro každou územní alternativu navrženou podle odstavce 3 se provádí vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a dále vyhodnocení ekonomické újmy spočívající ve vyčíslení ztrát hrubé produkce zemědělské a rostlinné výroby.

(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí územní alternativy projednané s dotčenými zemědělskými organizacemi a orgány státního hospodářského řízení zemědělství a uloží investorovi

1. a) dopracovat vyhodnocení důsledků nejvýhodnější alternativy umístění investice na zemědělský půdní fond nebo
2. b) navrhnout další technicky řešitelnou územní alternativu umístění investice.

Vyhodnocení důsledků všech navrhovaných územních alternativ na zemědělský půdní fond včetně výsledku jejich porovnání a doklady o jejich projednání se socialistickými zemědělskými organizacemi, orgány státního hospodářského řízení zemědělství a orgány ochrany zemědělského půdního fondu investor přikládá jako samostatnou přílohu k žádosti o udělení předchozího souhlasu,³¹) popřípadě souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona.

(6) Při zpracování přípravné dokumentace staveb se provádí vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond pro celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 34 odst. 1).

§ 17

Ustanovení § 16 se použije přiměřeně též v případech, kdy zemědělská půda má být odňata zemědělské výrobě pro nezemědělskou činnost, pro kterou se nezpracovává přípravná dokumentace staveb.