Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

§ 20

(1) Geologické organizace, jejichž plánovanou činností má být odňata zemědělská půda na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k provedení rekultivace nebo k uvedení pozemků do původního stavu, jsou povinny již v období přípravy geologických prací požádat orgány ochrany zemědělského půdního fondu o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona, popřípadě o udělení předchozího souhlasu.³¹)

(2) Žádost o udělení předchozího souhlasu³¹) se podává v případech, kdy jde o ložiskový nebo hydrogeologický průzkum spojený bezprostředně s další činností (těžbou nerostů, zakládáním odvalů, skládek, výsypek a odkališť, výstavbou komunikací, úpravou vodních toků, výstavbou provozních objektů a zařízení, odběrem vody z vrtů, zřízením ochranných pásem vodních zdrojů, přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod stolních apod.). V ostatních případech se podává žádost o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona.

(3) Žádosti uvedené v odstavci 2 musí být doloženy vyhodnocením důsledků geologických prací na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení se zpracovává s přihlédnutím ke zvláštnostem vyplývajícím z účelu a následků provádění ložiskového nebo hydrogeologického průzkumu na zemědělských pozemcích a s ohledem na předpokládanou dobu provádění těchto prací.

§ 21

Podle ustanovení § 19 odst. 3 a 4 a § 20 se postupuje přiměřeně v případech provádění archeologického průzkumu, s výjimkou záchranného archeologického průzkumu, který je součástí připravované akce na zemědělské půdě.

§ 22

(1) Investoři staveb, těžební organizace a další organizace, na základě jejichž žádostí došlo k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jsou povinni zejména

1. a) zajistit oddělenou skrývku svrchní kulturní vrstvy půdy (ornice), popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin (spraše, sprašové, popřípadě některé svahové hlíny, zrašelinělé zeminy, zeminy s vyšším obsahem humusu nebo sedimenty bohaté na organické látky, tufitické jíly, bentonity, oxyhumolity apod.) na ploše dotčené odnětím a jejich přepravu a rozprostření na pozemky určené ke zúrodnění, popřípadě přepravu a ukládání na místa určená k jejich dalšímu využití; postarat se o řádné uložení, ošetření a zabezpečení skrývaných zemin určených pro následnou rekultivaci, přitom skládky odděleně skrývaných zemin zakládat a evidovat odděleně, aby je bylo možno využívat v budoucnosti,
2. b) při trvalém odnětí zemědělské půdy zajistit, aby skrývané zeminy byly bezprostředně po provedení skrývky přemístěny a rozprostřeny především na jiné zemědělské pozemky s nízkou úrodností; jejich ukládání na meziskládkách připustit pouze v případech, kdy budou použity k rozprostření na pozemcích, na kterých je však třeba provést předem povrchové a terénní úpravy, popřípadě jiná technická opatření. Při trvalém odnětí zemědělské půdy, která bude vrácena zemědělské výrobě,³⁶) ukládat skrývané zeminy, především však svrchní kulturní vrstvy půdy (ornici) na zemědělsky obhospodařovatelných deponiích a zajistit možnost jejich výrobního využívání,
3. c) použít v odůvodněných případech pro přípravu jiných ploch k ozelenění (nezpevněných a nezastavěných částí stavebních pozemků nebo při lesnické rekultivaci apod.) pouze omezeného množství hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin, popřípadě svrchních kulturních vrstev půdy horší kvality, a to zpravidla v mocnosti nejvýše 0,1 m,
4. d) již od počátku dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo trvalého odnětí půdy, která má být rekultivována,³⁷) vytvářet účinné předpoklady pro komplexní zahlazení důsledků devastace dotčené zemědělské půdy a provádění schváleného plánu následné rekultivace; přitom přihlížet jak k potřebám hospodárného využití pozemků v nejbližším okolí, tak k tvorbě přírodního prostředí a dbát, aby nedocházelo k narušení rázu krajiny,
5. e) účinně zamezovat únikům veškerých škodlivých látek a provádět ukládání odpadových hmot a zneškodňování odpadních vod tak, aby nedocházelo k poškozování a znehodnocování zemědělských pozemků a porostů apod.; nepřipouštět, aby na plochy určené k rekultivaci byly ukládány pevné nebo tekuté hmoty a materiály, jejichž složení a druhotné účinky by mohly škodlivě působit na zemědělskou půdu, zemědělskou výrobu a použitelnost zemědělské produkce; obdobně postupovat i při průmyslové činnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy zemědělská půda byla odňata zemědělské výrobě na základě žádosti občana.

§ 23

Kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 jsou těžební organizace povinny zajišťovat tato opatření:

1. a) při povrchové těžbě
   1. 1. výsypky, odvaly a odkaliště zakládat způsobem, který umožní urovnání povrchu a jeho následnou rekultivaci především na zemědělskou půdu; za tím účelem vypracovat, popřípadě doplnit technické normy úpravy povrchu výsypek, odvalů a odkališť, které budou zejména v oblasti soustředěné těžby podkladem pro předávání ploch k rekultivaci a pro ekonomické vyhodnocení jednotlivých způsobů sypání. Zabezpečit, aby povrch výsypek, odvalů a odkališť nevykazoval nerovnosti, které by byly překážkou následného využívání zejména pro zemědělskou výrobu,
   2. 2. převýšené výsypky, odvaly a odkaliště zakládat na únosné základové půdě tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a aby co největší plocha mohla být využita pro zemědělskou rekultivaci; přitom přihlížet též k hydrologickým poměrům výsypky, odvalu nebo odkaliště, jejího podloží i okolí, aby nedošlo k zabahňování okolní zemědělské půdy. Povrch výsypek, odvalů a odkališť včetně jejich svahů upravit tak, aby byly účinně zabezpečeny proti sesuvům a působení vodní i větrné eroze (zatravněním, výsadbou vhodných keřů a stromů, technickými prostředky apod.). Stanovit sklon svahů tak, aby se zřetelem na mechanické vlastnosti výsypkových zemin a výšku výsypky byla zajištěna dostatečná stabilita; při vyšších výsypkách svahy zabezpečit terasováním generálního svahu a vhodným odstupem jednotlivých výsypkových stupňů (etáží),
   3. 3. zpřístupnit výsypky příjezdními pozemními komunikacemi, u větších výsypek vybudovat podle požadavků budoucího uživatele rekultivovaných ploch též síť účelových komunikací na koruně (náhorní plošině) a výsypkových stupních (etážích) a zachovávat přitom zásady protierozní ochrany,
   4. 4. při budování výsypek, odvalů a odkališť dbát i na úpravu vodního režimu v půdě, jejich povrch urovnat a upravit tak, aby na něm mohla být používána běžná zemědělská mechanizace, korunu výsypek, odvalů a odkališť včetně výsypkových stupňů (etáží) vytvořit nejméně v mocnosti vegetační vrstvy ze zemin, u nichž jsou předpoklady zúrodnění a postupného intenzivního obhospodařování; pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum vytvářet vhodný strukturální stav půdy především důslednou, dostatečně dlouhou biologickou rekultivací s pěstováním vhodných druhů rostlin,
   5. 5. vytvořit podmínky pro obdělávání pozemků, u nichž je těžbou nerostů narušeno jejich dosavadní obhospodařování, a to do doby, než bude možno po skončení těžby a po provedení rekultivace na sousedních těžbou devastovaných plochách zahrnout tyto pozemky do konečné organizace zemědělského půdního fondu,
   6. 6. upravit v dohodě s vodohospodářskými orgány celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod, zamezeno shromažďování povrchových vod a umožněn jejich neškodný odtok, popřípadě vytvořit podmínky pro závlahu pozemků;

1. b) při hlubinné těžbě
   1. 1. snižovat, pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné, poklesy zemědělské půdy (zakládkou vyrubaných slojí apod.),
   2. 2. v místech předpokládaných poklesů a před postupem odvalů provádět v dostatečném předstihu oddělenou skrývku svrchních kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a využívat je k zemědělské rekultivaci pozemků znehodnocených poddolováním a ke konečné povrchové úpravě odvalů, které lze zemědělsky, popřípadě lesnicky rekultivovat,
   3. 3. bezprostředně po stabilizaci, popřípadě již v průběhu poklesů terénu provést na mírnějších nezvodnělých poklesech nezbytné terénní úpravy a hlubší poklesy vyplnit zavážkovými hmotami a náležitě povrchově upravit; takto upravené plochy poklesů převrstvit skrytými kulturními vrstvami půdy a provést podle schváleného plánu biologickou rekultivaci tak, aby pozemky mohly být opět použity pro intenzívní zemědělské obhospodařování,
   4. 4. na zamokřených pozemcích, pokud byly dotčeny při hlubinné těžbě a činnosti s ní související, v dohodě s vodohospodářskými orgány upravit vodní režim buď odvodněním a úpravou narušených vodních toků, nebo zvodnělé plochy zasypat závažkovými hmotami, povrchově upravit, převrstvit skrytými kulturními vrstvami půdy a provést podle schváleného plánu biologickou rekultivaci tak, aby pozemky mohly být opět použity pro intenzívní zemědělské obhospodařování; pokud uvedená opatření nelze uskutečnit (pro značnou hloubku poklesů nebo nedostatek zavážkových hmot apod.), zvodnělé poklesové kotliny řádně upravit na víceúčelové vodní nádrže včetně osázení břehů vhodnou vegetací,
   5. 5. odvaly hlušiny zakládat přednostně v místech stávajících a předpokládaných poklesů a jejich výšku usměrňovat podle skutečné nebo předpokládané hloubky poklesů.

§ 24

(1) Průmyslové organizace jsou povinny při ukládání odpadových hmot (popelovin, strusky, flotačních kalů apod.) dodržovat kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 tato opatření:

1. a) složiště a odkaliště odpadových hmot zakládat především v neúrodných terénních nerovnostech přirozených i umělých (vytěžených lomech, pískovnách, hliništích); výběr složišť a odkališť popílků a způsob jejich ukládání předem projednat podle zvláštních předpisů,³⁸)
2. b) v zadání a projektu stavby složišť a odkališť elektrárenských popílků a v plánu jejich rekultivace řešit mimo jiné i mocnost a kvalitu překrývky ukládaných hmot, způsob a režim využívání rekultivované půdy; přitom mocnost přikrývky navrhovat individuálně pro jednotlivá složiště a odkaliště ve vztahu k předpokládanému zastoupení pěstovaných plodin a jejich osevnímu sledu. Plány rekultivace zpracovávat na podkladě analýz popílků na obsah toxických látek a těžkých kovů se zvláštním zřetelem na zhodnocení radioaktivity a předkládat je ke schválení podle zvláštních předpisů.³⁸) U provozovaných energetických zdrojů zpracovat analýzu popílků produkovaných zdrojem v době zpracování zadání a projektu stavby. U nově budovaného zdroje zpracovat analýzu popílků z paliva stanoveného palivovým výměrem,
3. c) před zahájením technické rekultivace příslušného složiště nebo odkaliště zajistit analýzy vzorků ukládaných popílků a překrývkových zemin se zaměřením na obsah toxických látek, těžkých kovů a radioaktivity a podle dosažených analytických výsledků zabezpečit případnou úpravu způsobů rekultivace i následného využití rekultivovaných ploch,
4. d) při provádění biologické rekultivace zajistit kontrolní analýzy rostlinného materiálu z plodin používaných při rekultivaci, přičemž zaměření a četnost těchto analýz upřesňovat a konkretizovat ve spolupráci s příslušnými orgány hygienické a veterinární služby,
5. e) ustanovení písmen a) až d) uplatňovat přiměřeně při výběru složišť a odkališť a posuzování způsobů ukládání jiných odpadů toxického charakteru, při zpracování plánů rekultivace těchto složišť a odkališť a provádění vlastní rekultivace,
6. f) k omezení prašnosti při budování složišť a odkališť zajistit odvoz popílků, strusek a jiných odpadů z místa výskytu na složiště a odkaliště ve zvlhčeném stavu; při hydraulické způsobu dopravy zajistit čistění odpadní vody ze složiště a zamezit jejímu prosakování do okolní půdy,
7. g) budovat zásadně plošná složiště s dobře urovnaným a únosným povrchem a plochy složišť udržovat v bezprašném (vlhkém) stavu; při přerušení provozu skládkování upevnit povrchovou vrstvu dostatečným množstvím vazkých zemin, pokud nebude následovat rekultivace složiště,
8. h) plochy určené pro složiště a odkaliště zaplňovat postupně tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být samostatně rekultivována,
9. i) plně využívat prostorovou kapacitu složišť a odkališť a s ohledem na území, terénní a geologické poměry a na zajištění bezpečnosti včas zabezpečovat možnosti prodloužení jejich životnosti, například budováním zvyšovacích hrází,
10. j) složiště a odkaliště trvale vyřazená z provozu a určená k následnému zemědělskému využití rekultivovat podle schváleného plánu rekultivace; k vytvoření vegetační vrstvy využít skrytých kulturních vrstev půdy z pozemků, na nichž bylo složiště založeno, popřípadě přebytků kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin skrytých při jiných investičních nebo těžebních akcích.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje přiměřeně i pokud jde o složiště tuhých komunálních odpadů.

§ 25

Pokud na výsypkách a odvalech při těžební činnosti a na složištích a odkalištích odpadových hmot při průmyslové činnosti založených na zemědělské půdě mají být ukládány materiály, které mohou představovat z hlediska toxicity a radioaktivity trvalé zdravotní ohrožení v důsledku kontaminace potravního řetězce, lze na základě odborných fyzikálně chemických rozborů ukládaných hmot a závazných posudků hygienické služby prokazujících, že nebezpečným účinkům ukládaných materiálů nelze zabránit žádnými technickými opatřeními včetně překryvu inertními zeminami, provést jen lesnickou rekultivaci.

§ 26

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu v rozhodnutí o předchozím souhlasu,³¹) popřípadě v rozhodnutí o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona a v rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) upřesní zejména povinnosti uvedené v § 22 až 25.

§ 27

(1) V odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí orné půdy vedené v 3. a 4. bonitní třídě, pokud není půdou zvlášť chráněnou, je-li pozemku třeba k provedení investiční akce nebo k těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě, nebo jde-li o pozemky v současně zastavěném území obce, jejichž odnětím se nejméně naruší zájmy zemědělské výroby.

(2) Orgán, který vydává územní rozhodnutí, je vázán předchozím souhlasem,³¹) popřípadě souhlasem podle § 12 odst. 4 zákona, zejména pokud jde o účel, dobu a předpokládaný rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

§ 28

(1) Pro účely zalesnění lze odejmout zemědělské výrobě zemědělskou půdu na základě agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemku a rozboru, jimiž se prokáže, že jsou splněna kritéria uvedená v příloze č. 3 a že pozemek nemůže být zařazen do kategorie dočasně neobdělávaná půda, bez ohledu na to, zda jde o půdu zvlášť chráněnou či nikoli. Agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor musí být připojeny k žádosti o udělení předchozího souhlasu.³¹)

(2) Pro účely zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, lze odejmout zemědělské výrobě jen zemědělskou půdu, která není vhodná ani pro zalesnění; ustanovení odstavce 1 platí obdobně.

§ 29

(1) Za rekreační chaty³⁹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považují rekreační chaty v krajině a rekreační chaty v zastavěném území venkovského sídelního útvaru, jejichž stavebníky jsou občané,⁴⁰) a stavby právnických osob, určené pro rekreaci v krajině nebo v zastavěném území venkovského sídelního útvaru.

(2) Za rekreační objekty⁴¹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu nepovažují víceúčelová zařízení, zotavovny odborových svazů, zdravotnická zařízení a objekty organizací zdravotnické soustavy, ubytovací zařízení cestovního ruchu, rekreační tábory dětí a mládeže, sídlištní oddechová a sídlištní sportovní zařízení.

(3) Zahrádkářské chaty se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu nepovažují za rekreační chaty ani za rekreační objekty.

(4) Za chatovou lokalitu⁴²) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje

1. a) chatová osada v rekreační oblasti,⁴³)
2. b) obytná zóna venkovského sídelního útvaru, ve které jsou jednotlivé nebo v seskupení umístěny rekreační chaty.⁴⁴)

§ 30

Ten, na jehož žádost byla odňata zemědělské výrobě zemědělská půda, která nebyla pro nezemědělskou činnost použita, protože se činnost neuskutečnila (půdy nebylo potřeba nebo z části potřeba z důvodů technických nebo technologických změn apod.), je povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který rozhodl o jejím odnětí.

§ 31

(1) Žádost o předchozí souhlas³¹) nebo o souhlas podle § 12 odst. 4 zákona podává pro

1. a) investiční výstavbu investor (investorská organizace nebo organizace zřízená pro zabezpečování investorské činnosti);
2. b) těžbu těžební organizace (organizace oprávněná k těžbě nerostů);
3. c) ložiskový a hydrogeologický průzkum geologická organizace;
4. d) výstavbu rodinných domků, rekreačních chat a garáží včetně souvisejících staveb
   1. 1. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání,⁴⁵) jde-li o přípravu území pro výstavbu rodinných domků na ucelené lokalitě podle seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků,
   2. 2. organizace, která má zajišťovat soustředěnou výstavbu, jde-li o soustředěnou výstavbu rodinných domků a garáží,
   3. 3. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání, jde-li o přípravu území pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami,⁴²)
   4. 4. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání,⁴⁵) jde-li o individuální výstavbu rodinných domků a garáží na pozemku, ke kterému bude nebo bylo zřízeno právo osobního užívání;⁴⁶)

1. e) výstavbu zahrádkářských chat a společných zařízení včetně souvisejících staveb organizace, pro níž byla nebo má být zřízena zahrádková osada;
2. f) pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, vlastník (uživatel) této půdy.

(2) Občan podává žádost o předchozí souhlas³¹) k odnětí zemědělské půdy pro individuální výstavbu rodinného domku, rekreační chaty, zahrádkářské chaty a garáže na pozemku, který je v jeho vlastnictví, s výjimkou případu výstavby rodinného domku podle odstavce 1 písm. d) č. 1, nebo jde-li jen o zřizování drobných staveb s doplňkovou funkcí ke stavbám v jeho vlastnictví; to neplatí, jde-li o zřizování drobných staveb v zastavěném území obce (§ 39 odst. 1).

(3) Stavební povolení nelze vydat, pokud nebylo rozhodnuto o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) a o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou.⁴⁷)

§ 32

Výměrou rozhodnou pro posouzení, zda jde o podstatný zásah do hospodaření zemědělské organizace,⁴⁸) je

1. a) jde-li o odnětí půdy, celková výměra půdy zemědělské organizace, která byla zemědělské organizaci rozhodnutím trvale odňata zemědělské výrobě na základě předchozích souhlasů udělených po dni 1. 10. 1976, a zemědělské půdy zemědělské organizace, která má být podle předchozího souhlasu odňata zemědělské výrobě trvale nebo dočasně na dobu delší pěti let,
2. b) jde-li o zřízení ochranného pásma,⁴⁹) celková výměra zemědělské půdy zemědělské organizace, na které bylo zřízením ochranných pásem po dni 1. 10. 1976 hospodaření omezeno nebo ztíženo a má být zřízením ochranného pásma hospodaření omezeno nebo ztíženo.

§ 34

(1) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu³¹) se za konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě⁵²) považuje

1. a) u investiční výstavby, pokud není dále uvedeno jinak, výměra zemědělské půdy potřebná pro uskutečnění investice podle zadání stavby;
2. b) u výstavby a rekonstrukce dopravních komunikací, podzemních a nadzemních vedení zpravidla výměra potřebná pro výstavbu určitého úseku, který sám o sobě nebo v návaznosti na sousední úseky zajistí provozuschopnost liniové stavby;
3. c) u výstavby místních a účelových komunikací a železničních vleček zpravidla výměra potřebná pro výstavbu celé délky tělesa těchto staveb;
4. d) u výstavby rodinných domků, rekreačních chat a garáží výměra
   1. 1. potřebná pro výstavbu ucelené lokality rodinných domků, jde-li o přípravu území pro tuto výstavbu podle seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků,
   2. 2. potřebná pro výstavbu celé lokality rodinných domků nebo garáží, jde-li o soustředěnou výstavbu rodinných domků nebo garáží,
   3. 3. potřebná pro dostavbu celé chatové lokality, případně její části rekreačními chatami, jde-li o přípravu území pro tuto dostavbu,
   4. 4. která má být přidělena do osobního užívání, jde-li o individuální výstavbu rodinného domku a garáže,
   5. 5. která bude zastavěna, použita ke komunikaci nebo nádvoří, anebo určena ke zpevnění, jde-li o individuální výstavbu rodinného domku, garáže, rekreační chaty, zahrádkářské chaty, zemědělské účelové stavby občanů (stavby pro drobné pěstitelství, stavby pro drobné chovatelství a stavby vinného sklepa) na pozemku, který je ve vlastnictví občana;

1. e) u zahrádkových osad výměra potřebná pro výstavbu všech zahrádkářských chat a pro výstavbu společného zařízení;
2. f) u ostatní výstavby a u ložiskových a hydrogeologických průzkumných prací výměra potřebná pro uskutečnění akce;
3. g) u dlouhodobých ložiskových a hydrogeologických průzkumných prací výměra potřebná pro všechna průzkumná pracoviště na území, které bude podle projektu geologických prací zkoumáno, bez ohledu na to, zda vlastní geologické práce budou prováděny současně nebo postupně;
4. h) při změně ve využití území výměra potřebná pro jiné účely než zemědělskou výrobu;
5. i) při ochraně území výměra, kterou nelze ani extenzívně a racionálně využít pro zemědělskou výrobu a na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena;

včetně výměry zemědělské půdy potřebné pro výstavbu souvisejících, podmiňujících a dalších drobných staveb a zařízení (vodních nádrží, složišť, účelových komunikací, železničních vleček, zpevněných ploch, produktovodů, energovodů, zařízení staveniště apod.), pro zřízení ochranných pásem a izolačních pásů, které nelze ani extenzívně a racionálně využít pro zemědělskou výrobu, a výměry zemědělské půdy, kterou nelze ani urbanisticky ani zemědělsky využít (nezastavitelné a okrajové plochy).

(2) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu pro účely těžby nerostů⁵²) je rozhodující

1. a) u povrchové (lomové) těžby uhlí v oblastech soustředěného dobývání výměra zemědělské půdy požadovaná v rámci schváleného dobývacího prostoru na období pěti let; do této výměry se nezahrnuje výměra požadovaná pro vnější výsypky a odvaly,
2. b) u hlubinné těžby nerostů výměra potřebná pro výstavbu důlních objektů a provozních zařízení, jakož i výměra pozemků, u nichž lze v důsledku vytěžení ložiska předpokládat jejich devastaci nastalou poklesem půdy,
3. c) u povrchové těžby nerostů k účelům stavebním nebo průmyslovým (štěrkopísky, cihlářské hlíny, kaolín, keramické jíly, vápence, kámen apod.) výměra zemědělské půdy požadovaná v rámci dobývacího prostoru na období deseti let.

(3) Rozhodnutí o předchozím souhlasu³¹) nepozbude platnosti⁵⁴) ani v případě, pokud byla do tří let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) v rozsahu menším, který však umožňuje uskutečnění samostatné části (etapy) účelu odnětí. Platnost předchozího souhlasu³¹) může orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který jej udělil, prodloužit jen jednou, a to nejvýše o tři roky.

§ 35

(1) Žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) podává ten, k jehož žádosti byl udělen předchozí souhlas³¹) nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona.

(2) K žádosti o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) musí žadatel připojit územní rozhodnutí; to neplatí, je-li o odnětí zemědělské půdy rozhodováno ve spojeném řízení společně s rozhodnutím o udělení předchozího souhlasu³¹) před vydáním územního rozhodnutí nebo je-li územní rozhodnutí vydáváno ve sloučeném územním a stavebním řízení.

(3) Rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě³³) a o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,⁴⁷) popřípadě projednání použití zemědělské půdy³²) jsou předpokladem uplatnění oprávnění k pozemkům podle zvláštních předpisů,⁵⁵) to neplatí, jde-li o činnost na půdě, kterou se nenarušuje a nepoškozuje, popřípadě jen nenarušuje zemědělská výroba (zaměření pozemků a zařízení, provádění dozoru, provádění údržby a oprav zařízení, cvičení ozbrojených sil apod.).

§ 36

Žádost o udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí podle zákona musí být předložena orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí se stanovisky orgánů ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně.

§ 37

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o vydaných rozhodnutích.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu zasílá vždy po nabytí právní moci příslušnému orgánu geodézie a kartografie opisy rozhodnutí

1. a) o trvalém a dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;³³) v rozhodnutích o trvalém odnětí půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)] vyznačí, že tato půda zůstává součástí zemědělského půdního fondu,⁵⁶)
2. b) o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,⁴⁷) v případech, kdy pozemek nebude zemědělsky rekultivován [písmeno a)],
3. c) o prohlášení pozemku za součást zemědělského půdního fondu⁵⁷) v případech, kdy pozemek bude zemědělskou půdou,
4. d) o uložení přeměny zemědělského pozemku na půdu ornou,⁵⁸)
5. e) o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované [§ 2 odst. 1 písm. a)],³)
6. f) o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)].⁵)

(3) Zařadit pozemek nebo jeho část do evidence zemědělské půdy nebo nezemědělské půdy, která má být zemědělsky rekultivována, vedené orgány geodézie a kartografie nebo je z této evidence vyřadit lze jen na základě rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Za takové rozhodnutí se považuje i dříve vydané rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém bylo již předem rozhodnuto o konečném stavu využití dotčeného pozemku nebo o jeho budoucím druhu (kultuře) v souladu s řešením navrženým ve schváleném plánu rekultivace.

(4) Rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. a), c), f) zasílá orgán ochrany zemědělského půdního fondu příslušné pověřené odborné organizaci a rozhodnutí, v nichž předepisuje odvody, též příslušnému finančnímu úřadu.

§ 38

(1) Za bytovou výstavbu⁵⁹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba bytových domů a rodinných domků,⁶⁰) popřípadě příprava území pro tuto výstavbu.

(2) Za zemědělskou účelovou výstavbu⁵⁹) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba, která má sloužit k plnění úkolů, jež jsou součástí zemědělské výroby.

(3) Při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami a pro výstavbu zahrádkářských chat v zahrádkových osadách se postupuje při stanovování sazeb odvodů tak, jako by šlo o odnětí pro občana; to neplatí, pokud je stavebníkem právnická osoba.

(4) Žádost o snížení odvodů⁶¹) musí být předložena nejpozději se žádostí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.³³)

(5) Je-li souhlas ministerstva zemědělství České republiky, popřípadě ministerstva financí České republiky ke snížení odvodů udělen až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o snížení odvodů;⁶²) opis rozhodnutí zašle příslušnému finančnímu úřadu, který částku, o kterou byly odvody sníženy, vrátí plátci ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo pravomocné rozhodnutí o snížení odvodů doručeno.