Vyhláška o monitorování radiační situace

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu¹) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu²) a upravuje

1. a) výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
2. b) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace,
3. c) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
4. d) rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich,
5. e) rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
6. f) okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání,
7. g) výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření,
8. h) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu,
9. i) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu,
10. j) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace a rozsah provádění monitorování správními orgány,
11. k) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,
12. l) obsah národního programu monitorování,
13. m) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení,
14. n) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a
15. o) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a
2. b) položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin.

§ 3

Monitorování radiační situace

Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby

1. a) při normálním monitorování
   1. 1. bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozáření,
   2. 2. byly stanoveny obvyklé hodnoty ozáření,
   3. 3. bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty a
   4. 4. byl potvrzen vznik nehodové expoziční situace,

1. b) při havarijním monitorování
   1. 1. byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaci vzniklou na území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad šíření nastalého úniku radioaktivní látky a ionizujícího záření v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné události došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situace vyvolána svévolným činem,
   2. 2. bylo identifikováno kontaminované území a
   3. 3. bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situace.

§ 4

Monitorovací sítě

(1) Monitorování je organizováno prostřednictvím monitorovacích sítí.

(2) Monitorovací sítě se dělí

1. a) podle území na síť řídkou³) a hustou⁴), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a
2. b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření.

(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

Monitorovací místa

(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.

(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.

(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.

(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích

1. a) pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí,
2. b) včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a
3. c) teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti.

(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků

1. a) životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro odběr vzorků povrchové vody se stanovují na vodotečích a vodních plochách, a
2. b) potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu.

(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle.

§ 6

Monitorované položky

(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími pole ionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.

(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.

(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.

(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 7

Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin

(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty měřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se

1. a) stanovuje výsledek měření, který tvoří
   1. 1. hodnota měřené fyzikální veličiny,
   2. 2. nejistota jejího stanovení a
   3. 3. příslušná jednotka fyzikální veličiny,

1. b) posuzuje splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a
2. c) porovnává změřená hodnota s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě; při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu.

(4) Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo.

(5) Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené v odstavci 4, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce a pokud nejistota měření vyhovuje laboratorním či měřicím postupům. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva nepoužijí.

(6) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 8

Měřicí a odběrová zařízení

(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí

1. a) splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. b) být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách,
3. c) poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření a
4. d) poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa.

(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Odběrové zařízení

1. a) používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. b) určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu a
3. c) umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek.

(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se provádí metrologické ověření, kalibrace a kontrola stálosti parametrů.

§ 9

Vzorky

(1) Vzorek se odebírá jako

1. a) bodový nebo kontinuální,
2. b) směsný nebo reprezentativní.

(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.

(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled, forma a minimální rozsah jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odebraný vzorek včetně potřebných údajů musí být předán neprodleně přímo měřicí laboratoři nebo prostřednictvím sběrných míst.

§ 10

Měřicí laboratoř

(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku.

(2) Měřicí laboratoř musí

1. a) převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí,
2. b) převzít vyplněný záznam o odběru,
3. c) zkontrolovat úplnost údajů v záznamu,
4. d) zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru,
5. e) zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a
6. f) třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace.

(3) Měřicí laboratoř dále musí

1. a) provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. b) při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost,
3. c) předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření minimálně v rozsahu uvedeném v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu,
4. d) účastnit se porovnávacího měření a provádět nácvik havarijního monitorování a
5. e) o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu.

§ 11

Předávání dat z monitorování

(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování všech jimi monitorovaných položek datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem⁵) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování. Předávaná data musí obsahovat kromě výsledků měření také datum, čas a zeměpisné údaje.

(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozáření musí být pro danou síť jednotné.

(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.

(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí pracoviště s jaderným zařízením je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Přiměřeně se použije i pro ostatní pracoviště držitelů povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště. Standardizované informace o uvolňování radionuklidů z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší a do vodotečí během normálního provozu jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přiměřeně se použijí i pro uvolňování radionuklidů z pracoviště s výzkumným reaktorem.

(5) Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením Úřadu předává čtvrtletně zprávu o monitorování výpustí a okolí pracoviště, ve které uvede výpočet ozáření reprezentativní osoby od začátku kalendářního roku do konce uvedeného čtvrtletí. Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením nebo výzkumným reaktorem Úřadu předává v měsíčních zprávách týdenní přehled bilancí výpustí do ovzduší a měsíční přehled bilancí výpustí do vodotečí.

§ 12

Datové středisko Úřadu

(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování

1. a) nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování,
2. b) posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle § 7 odst. 5,
3. c) porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat,
4. d) shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat,
5. e) zveřejňuje⁶) přednostně jako prostorová data⁷), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním předpisem⁸),
6. f) zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování,
7. g) zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a
8. h) starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách.

(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii⁹) použitelná data

1. a) z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného v monitorovacích sítích zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně,
2. b) z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku¹⁰) a
3. c) z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku¹¹).

(3) Datové středisko Úřadu dále

1. a) poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst,
2. b) poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat,
3. c) vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a
4. d) zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným právním předpisem¹²).