Platné znění

Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

účinné od 1. 1. 2008

Příloha č. 3

účinné od 1. 1. 2008 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

účinné od 1. 1. 2008Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení

účinné od 1. 1. 2008Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limityúčinné od 1. 1. 2008ČÁST A

  1. účinné od 1. 1. 20081. PEL pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků.
  2. účinné od 1. 1. 20082. Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:

    účinné od 1. 1. 2008

    1. účinné od 1. 1. 2008kde
      1. účinné od 1. 1. 2008PELs - je PEL směsi látek 1 až n
      2. účinné od 1. 1. 2008PEL1 až PELn - je PEL látek 1 až n
      3. účinné od 1. 1. 2008% x1 až % xn -je hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech.
  1. účinné od 1. 1. 20083. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL.

    účinné od 1. 1. 2008Příklady:

    1. účinné od 1. 1. 2008a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc = 2 mg.m-3) a 20 % vláken textilních synt.(PELc = 4mg.m-3).

      účinné od 1. 1. 2008

      účinné od 1. 1. 2008V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELS podle hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.

    1. účinné od 1. 1. 2008b) Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m-3), syntetická vlákna textilní (PELC = 4 mg.m-3) a půdní prach (PELc = 10 mg.m-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.

      účinné od 1. 1. 2008PELs = 4 mg.m-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PELc.

  1. účinné od 1. 1. 20084. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1% fibrogenní složky nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
  2. účinné od 1. 1. 20085. Pokud prach obsahuje méně než 1% krystalického SiO2 a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc 10 mg.m-3.
  3. účinné od 1. 1. 20086. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.

účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a)

účinné od 1. 1. 2008
Příloha č. 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a)
LátkaPELr (mg.m-3)
respirabilní frakce (Fr)		PELc (mg.m-3)
celková koncentrace
Fr = 100 %b)
křemen0,1-
kristobalit0,1-
tridymit0,1-
gama-oxid hlinitý0,1-
Fr ≤ 5 %Fr > 5 %
dinas2,010: Fr10
grafit2,010: Fr10
prach černouhelných dolů c)2,010: Fr10
koks2,010: Fr10
slída2,010: Fr10
talekd)2,010: Fr10
ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu)2,010: Fr10
šamot2,010: Fr10
horninové prachy2,010: Fr10
slévárenský prach2,010: Fr10
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivky k tabulce č. 1:
  • účinné od 1. 1. 2008a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
  • účinné od 1. 1. 2008b) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech.
    Fibrogenní složka – křemen, kristobalit, tridymit, gama-oxid hlinitý.
  • účinné od 1. 1. 2008c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.

    • účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
    LátkaPELc (mg.m-3)
    amorfní SiO24,0
    svářečské dýmya)5,0
    bentonit6,0
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivka k tabulce č. 2:
  • účinné od 1. 1. 2008a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.

    • účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
    LátkaPELc (mg.m-3)
    baryt10,0
    cement10,0
    čedič tavený10,0
    dolomit10,0
    železo a jeho slitinya)10,0
    hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
    hnědé uhlí a lignit10,0
    magnezit10,0
    ocelárenská struska10,0
    ledek amonný10,0
    oxidy železa10,0
    popílek10,0
    prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0
    půdní prachy10,0
    sádra10,0
    saze2,0
    siderit10,0
    škvára10,0
    vápenec, mramor10,0
    vysokopecní struska10,0
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivka k tabulce č. 3
  • účinné od 1. 1. 2008a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.

    • účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
    LátkaPELc (mg.m-3)
    Textilní prachy:
    bavlna2,0
    len2,0
    konopí2,0
    hedvábí2,0
    syntetická vlákna textilní4,0
    sisal6,0
    juta6,0
    Živočišné prachy
    peří4,0
    vlna6,0
    srst6,0
    ostatní živočišné prachy6,0
    Rostlinné prachy
    mouka4,0
    tabák4,0
    čaj4,0
    káva zelená2,0
    koření2,0
    prach obilní6,0
    Prach z
    - toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevina)1,0
    - tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících dřev)b)2,0
    - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
    Ostatní rostlinné prachy6,0
    Jiné prachy s dráždivým účinkem
    prach dusičnanu sodného6,0
    prach z chromu0,5
    prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
    prach PVC5,0
    prach z broušení pneumatik3,0
    prach epoxidových pryskyřic2,0
    prach papíru6,0
    prach polyakrylátových pryskyřic5,0
    prach polyesterových pryskyřic5,0
    prach polyethylenu5,0
    prach polypropylenu5,0
    prach polymerních materiálů5,0
    prach polystyrenu5,0
    prach siřičitanu vápenatého5,0
    prach sklolaminátů5,0
    prach škrobu4,0
    kyselina citrónová4,0
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivky k tabulce č. 4:
    1. účinné od 1. 1. 2008a) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella eckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis).
    2. účinné od 1. 1. 2008b) Tvrdými dřevy se rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského a pod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo a pod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský a pod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian scweinfurtii), andoung (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).

    • účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
    LátkaPEL
    početní koncentrace
    (počet respirabilních vláken.cm-3)
    azbestová vlákna všech azbestů0,1
    umělá minerální vlákna
    (např. čedičová,skleněná, strusková)    		1,0
    hmotnostní koncentrace
    (mg/m3)
    umělá minerální vlákna a)
    (vlákna všech rozměrů)    		4
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivka k tabulce č. 5:
  • účinné od 1. 1. 2008a) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.

    • účinné od 1. 1. 2008Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracováníúčinné od 1. 1. 2008ČÁST B

    1. účinné od 1. 1. 20081. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší.
    2. účinné od 1. 1. 20082. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 μm s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů.
    3. účinné od 1. 1. 20083. K odběru vzorků pracovního ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min ±5 % a má být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat.
    4. účinné od 1. 1. 20084. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %.
    5. účinné od 1. 1. 20085. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm2. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.
    6. účinné od 1. 1. 20086. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený:
      1. účinné od 1. 1. 20086.1. osvětlením podle Koehlera,
      2. účinné od 1. 1. 20086.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence,
      3. účinné od 1. 1. 20086.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85 %,
      4. účinné od 1. 1. 20086.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním,
      5. účinné od 1. 1. 20086.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 μm ± 2μm.
    1. účinné od 1. 1. 20087. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce.
    2. účinné od 1. 1. 20088. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:
      1. účinné od 1. 1. 20088.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5μm, průměr menší než 3μm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,
      2. účinné od 1. 1. 20088.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno; jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou,
      3. účinné od 1. 1. 20088.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru,
      4. účinné od 1. 1. 20088.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části,
      5. účinné od 1. 1. 20088.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna,
      6. účinné od 1. 1. 20088.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha,
      7. účinné od 1. 1. 20088.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch,
      8. účinné od 1. 1. 20088.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.

    účinné od 1. 1. 2008Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemických látek a prachuúčinné od 1. 1. 2008ČÁST C

    1. účinné od 1. 1. 20081. Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti, musí se použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků ovzduší vhodným zařízením, připevněným na těle. Tam, kde skupina zaměstnanců provádí identické nebo podobné úkony na stejném místě a je obdobně exponována, považuje se za reprezentativní pro celou skupinu, je-li odběr prováděn na vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny.
    2. účinné od 1. 1. 20082. Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance škodlivinám v pracovním ovzduší reprezentativní výsledky odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (kp). Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 kn podle vzorce:

      účinné od 1. 1. 2008

      účinné od 1. 1. 2008kde

      1. účinné od 1. 1. 2008k1 – kn = koncentrace v ovzduší získané jednotlivými odběry (měřeními)
      2. účinné od 1. 1. 2008t1 – tn = doba trvání jednotlivých odběrů (měření).
    1. účinné od 1. 1. 20083. Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech (stacionární) se mohou používat, jestliže jejich výsledky umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na pracovišti. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.
    2. účinné od 1. 1. 20084. Postup měření musí odpovídat látce, která má být měřena, jejím limitním hodnotám (PEL, NPK-P) a složení pracovního ovzduší.
    3. účinné od 1. 1. 20085. Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách.
    4. účinné od 1. 1. 20086. Jestliže metoda měření není specifická jen pro danou látku, musí být celá naměřená hodnota vztažena na látku, která má být hodnocena.
    5. účinné od 1. 1. 20087. Meze stanovitelnosti musí odpovídat nejméně jedné čtvrtině PEL.
    6. účinné od 1. 1. 20088. Musí být zajištěna správnost měřicího postupu. U metody musí být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu relativní chyby ±25%.
    7. účinné od 1. 1. 20089. Pro měření musí být použity postupy ověřené v podmínkách praxe.

    účinné od 1. 1. 2008Hodnocení inhalační expozice

    1. účinné od 1. 1. 20081. Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace a zjistit všechny skutečnosti, které mohou být relevantní pro expozici:
      1. účinné od 1. 1. 2008a) látky používané nebo vyráběné,
      2. účinné od 1. 1. 2008b) technická zařízení a technologické operace a
      3. účinné od 1. 1. 2008c) časové a prostorové rozdělení koncentrací látek.
    1. účinné od 1. 1. 20082. Limitní hodnota pro chemické látky nebo prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření a měření.
    2. účinné od 1. 1. 20083. Jestliže hodnocení ukáže, že:
      1. účinné od 1. 1. 2008a) nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat,
      2. účinné od 1. 1. 2008b) jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji se musí měření provádět nebo že
      3. účinné od 1. 1. 2008c) nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné.
    1. účinné od 1. 1. 20084. Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni.

    účinné od 1. 1. 2008Měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachuúčinné od 1. 1. 2008Část D

    účinné od 1. 1. 2008Pro hodnocení expozice prachu platí zásady uvedené v části C s těmito doplňky:

    účinné od 1. 1. 2008Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu vdechovatelné a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.

    účinné od 1. 1. 2008Princip zkoušky

    účinné od 1. 1. 2008Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.

    účinné od 1. 1. 2008Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).

    účinné od 1. 1. 2008Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).

    účinné od 1. 1. 2008Rozsah použití zkoušky

    účinné od 1. 1. 2008Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelností a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.

    účinné od 1. 1. 2008Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:

    účinné od 1. 1. 2008xD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici

    1. účinné od 1. 1. 2008k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
    2. účinné od 1. 1. 2008s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola Validace)

    účinné od 1. 1. 2008Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).

    účinné od 1. 1. 2008Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků

    účinné od 1. 1. 2008Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 litrů/min., u osobních vzorkovačů (samplerů) u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.

    účinné od 1. 1. 2008Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.

    účinné od 1. 1. 2008Etalony, referenční materiály

    účinné od 1. 1. 2008Závaží o rozsahu hmotnosti <1000mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů.

    účinné od 1. 1. 2008Přístroje a zařízení

    1. účinné od 1. 1. 20081. Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).
    2. účinné od 1. 1. 20082. Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (podle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).
    3. účinné od 1. 1. 20083. Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, například stopky.
    4. účinné od 1. 1. 20084. Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC, apod.)
    5. účinné od 1. 1. 20085. Držáky filtrů.
    6. účinné od 1. 1. 20086. Podpůrné destičky pro podložení filtru.
    7. účinné od 1. 1. 20087. Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
    8. účinné od 1. 1. 20088. Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného zaměstnance (s ohledem na jeho pracovní polohu).
    9. účinné od 1. 1. 20089. Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
    10. účinné od 1. 1. 200810. Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.
    11. účinné od 1. 1. 200811. Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.
    12. účinné od 1. 1. 200812. Petřino misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.
    13. účinné od 1. 1. 200813. Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
    14. účinné od 1. 1. 200814. Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
    15. účinné od 1. 1. 200815. Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.

    účinné od 1. 1. 2008Filtry

    účinné od 1. 1. 2008Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.

    účinné od 1. 1. 2008Membránové filtry (pro vdechovatelné frakci velikost pórů <2,5μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5μm) např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

    účinné od 1. 1. 2008Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.

    účinné od 1. 1. 2008Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

    účinné od 1. 1. 2008Postup zkoušky

    účinné od 1. 1. 2008Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné a/nebo respirabilní frakce, popř. jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.

    účinné od 1. 1. 2008Koncentrace dané frakce se vypočte podle vzorce

    účinné od 1. 1. 2008c = m/V,

    1. účinné od 1. 1. 2008kde
      1. účinné od 1. 1. 2008c - koncentrace frakce (mg/m3)
      2. účinné od 1. 1. 2008m - celková hmotnost prachu (mg)
      3. účinné od 1. 1. 2008V - objem odebraného vzorku (m3)

    účinné od 1. 1. 2008Celková hmotnost prachu se vypočte z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici) podle vzorce

    účinné od 1. 1. 2008m = W2 - W1,

    1. účinné od 1. 1. 2008kde
      1. účinné od 1. 1. 2008W1 - hmotnost filtru před odběrem (mg)
      2. účinné od 1. 1. 2008W2 - hmotnost filtru po odběru (mg)

    účinné od 1. 1. 2008Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - validace).

    účinné od 1. 1. 2008Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočte jako součin průměrného průtoku a doby odběru podle vzorce

    účinné od 1. 1. 2008V = Q.t,

    1. účinné od 1. 1. 2008kde
      1. účinné od 1. 1. 2008Q - minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
      2. účinné od 1. 1. 2008T - doba odběru (min).
      3. účinné od 1. 1. 2008Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).

    účinné od 1. 1. 2008Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T=20°C a p=101,3kPa).

    účinné od 1. 1. 2008V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, například podle vzorce:

    účinné od 1. 1. 2008

    1. účinné od 1. 1. 2008kde
      1. účinné od 1. 1. 2008Q - objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
      2. účinné od 1. 1. 2008T - doba odběru (min)
      3. účinné od 1. 1. 2008pkal - tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
      4. účinné od 1. 1. 2008todb - teplota během kalibrace (°C)
      5. účinné od 1. 1. 2008podb - tlak odebraného vzduchu (kPa)
      6. účinné od 1. 1. 2008tkal - teplota odebraného vzduchu (°C)
    1. účinné od 1. 1. 2008a) Stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné frakce prachu osobní odběrovou aparaturou

      účinné od 1. 1. 2008Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro vdechovatelné frakci podle ČSN EN 481.

      účinné od 1. 1. 2008Přípravné práce

      účinné od 1. 1. 2008Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic,

      účinné od 1. 1. 2008Kondicionace filtrů

      účinné od 1. 1. 2008před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.

      účinné od 1. 1. 2008Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti <1000mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah.

      účinné od 1. 1. 2008Vážení čistých filtrů

      účinné od 1. 1. 2008Filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.

      účinné od 1. 1. 2008Sestavení odběrové hlavice

      účinné od 1. 1. 2008Filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popř. se instalují přímo do odběrových hlavic.

      účinné od 1. 1. 2008Odběr vzorku v terénu

      1. účinné od 1. 1. 2008a) Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu pracovního ovzduší, do jeho dýchací zóny podle příslušné české technické normy ČSN EN 1540.
      2. účinné od 1. 1. 2008b) Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením)
      3. účinné od 1. 1. 2008c) Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popř. jiné parametry než průtok mající význam pro měření.
      4. účinné od 1. 1. 2008d) Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popř. jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.

      účinné od 1. 1. 2008Zpracování vzorku v laboratoři

      1. účinné od 1. 1. 2008a) Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.
      2. účinné od 1. 1. 2008b) Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.
      3. účinné od 1. 1. 2008c) Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
    1. účinné od 1. 1. 2008b) Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

      účinné od 1. 1. 2008Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech.

      účinné od 1. 1. 2008Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popř. jinou frakci podle příslušné české technické normy ČSN EN 481.

      účinné od 1. 1. 2008Celý postup je identický jako u vdechovatelné frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení vdechovatelné, respirabilní popř. jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Vdechovatelné frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.

    1. účinné od 1. 1. 2008c) Stanovení hmotnostní koncentrace vdechovatelné a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou

      účinné od 1. 1. 2008Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na zaměstnance. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb zaměstnanců.

    1. účinné od 1. 1. 2008d) Požadavky na metrologickou návaznost:

      účinné od 1. 1. 2008Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.

      účinné od 1. 1. 2008Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou upraveny zvláštními právními předpisy pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.

      účinné od 1. 1. 2008Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem, či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:

      účinné od 1. 1. 2008Směr toku vzduchu

      účinné od 1. 1. 2008Obrázek
    2. účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivka:

      účinné od 1. 1. 2008Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury!(viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy).

      3. účinné od 1. 1. 2008Vyjádření výsledků

      účinné od 1. 1. 2008Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v % hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.

      účinné od 1. 1. 2008Zaokrouhlování výsledků

      účinné od 1. 1. 2008Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.

      účinné od 1. 1. 2008Validace metody, kontrola stability zkoušek

      účinné od 1. 1. 2008V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle příslušné české technické normy ČSN ISO 3534 -1.

      účinné od 1. 1. 2008Pro validaci metody musí laboratoř ověřit níásledující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku:

      účinné od 1. 1. 2008Rozsah kalibrace: u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.

      účinné od 1. 1. 2008Nejistota kalibrace: vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než ±5% hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ±3%. Používají se váhy s citlivostí 0,01mg nebo lepší.

      účinné od 1. 1. 2008Mez detekce (mez stanovitelnosti) lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).

      účinné od 1. 1. 2008Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k=10.

      účinné od 1. 1. 2008V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (±3s0 ) musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.

      účinné od 1. 1. 2008Shodnost vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku,apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.

      účinné od 1. 1. 2008Strannost (správnost) strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu.

      účinné od 1. 1. 2008Specifičnost je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.

      účinné od 1. 1. 2008Nejistota výsledků je parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.

      účinné od 1. 1. 2008Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:

      1. účinné od 1. 1. 2008a) nejistota vnesená kalibrací měřidel – přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,
      2. účinné od 1. 1. 2008b) vzorkování – v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,
      3. účinné od 1. 1. 2008c) vliv experimentálních podmínek na zkušební postup - vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,
      4. účinné od 1. 1. 2008d) vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference - distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,
      5. účinné od 1. 1. 2008e) další vlivy – chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.

      účinné od 1. 1. 2008Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku se vypočte podle vzorce

      účinné od 1. 1. 2008

      1. účinné od 1. 1. 2008kde
        1. účinné od 1. 1. 2008k - koeficient rozšíření,
        2. účinné od 1. 1. 2008up - dílčí standardní nejistota parametru p,
        3. účinné od 1. 1. 2008uq - dílčí standardní nejistota parametru q,
        4. účinné od 1. 1. 2008ur - dílčí standardní nejistota parametru r.
    účinné od 1. 1. 2008

    Příloha č. 4

    účinné od 1. 1. 2008 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

    účinné od 1. 1. 2008Příkladmý seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu

    1. účinné od 1. 1. 20081. Manipulace s koncentráty olova.
    2. účinné od 1. 1. 20082. Tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární).
    3. účinné od 1. 1. 20083. Výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním.
    4. účinné od 1. 1. 20084. Výroba oxidu olovnatého.
    5. účinné od 1. 1. 20085. Výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám).
    6. účinné od 1. 1. 20086. Výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících olovo.
    7. účinné od 1. 1. 20087. Výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    8. účinné od 1. 1. 20088. Řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu.
    9. účinné od 1. 1. 20089. Výroba olověné pájky.
    10. účinné od 1. 1. 200810. Výroba olověné munice.
    11. účinné od 1. 1. 200811. Výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin.
    12. účinné od 1. 1. 200812. Používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících olovo.
    13. účinné od 1. 1. 200813. Výroba keramiky a hrnčířského zboží (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    14. účinné od 1. 1. 200814. Výroba a práce s křišťálovým sklem.
    15. účinné od 1. 1. 200815. Průmysl umělých hmot používající olověných přísad.
    16. účinné od 1. 1. 200816. Časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru.
    17. účinné od 1. 1. 200817. Tiskařské práce zahrnující používání olova.
    18. účinné od 1. 1. 200818. Odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení (například pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo.
    19. účinné od 1. 1. 200819. Používání olověné munice v uzavřeném prostoru.
    20. účinné od 1. 1. 200820. Výroba a opravy automobilů (v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    21. účinné od 1. 1. 200821. Výroba poolověné oceli.
    22. účinné od 1. 1. 200822. Temperování oceli olovem.
    23. účinné od 1. 1. 200823. Natírání olovem.
    24. účinné od 1. 1. 200824. Regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo.
    účinné od 1. 1. 2008

    Příloha č. 5

    účinné od 1. 1. 2008 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

    účinné od 1. 1. 2008Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení

    účinné od 1. 1. 2008Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěžíúčinné od 1. 1. 2008ČÁST A

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží
    Tabulka č. 1
    Energetický výdejJednotkyMužiŽeny
    Směnový průměrnýMJ6,84,5
    Směnový přípustnýMJ85,4
    RočníMJ16001060
    Minutový přípustnýkJ.min-1
    w    		34,5
    575    		23,7
    395

    účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 2

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2
    Chlapci
    Energetický
    výdej    		JednotkyVěková skupina
    15 až 1616 až 1717 až 18
    Směnový
    průměrný    		MJ5,96,97,9
    Směnový
    přípustný    		MJ6,27,38,5
    RočníMJ139016201860
    Minutový
    přípustný    		kJ.min-1
    w    		26,4
    440    		30
    500    		32,4
    540

    účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 3

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3
    Dívky
    Energetický
    výdej    		JednotkyVěková skupina
    15 až 1616 až 1717 až 18
    Směnový
    průměrný    		MJ3,73,84,8
    Směnový
    přípustný    		MJ4,44,65,0
    RočníMJ8708901130
    Minutový
    přípustný    		kJ.min-1
    w    		20,9
    350    		22,2
    370    		22,5
    375

    účinné od 1. 1. 2008Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží
    Tabulka č. 4
    Průměrnáa)102
    Nejvyšší přípustnáb)110
    Zvýšení nad výchozí hodnotuc)28
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivky k tabulce č. 4:
    1. účinné od 1. 1. 2008a) hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob, pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.
    2. účinné od 1. 1. 2008b) hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota. zvýšení srdeční frekvence nad výchozí (klidovou) hodnotu.
    3. účinné od 1. 1. 2008c) nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě únosná.

    • účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 5

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5
    Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při práci s převahou:
    Převážně dynamické složkyPřevážně statické složky
    Celosměnově průměrnéCelosměnově průměrné
    3010
  • účinné od 1. 1. 2008Vysvětlivka k tabulce č. 5:

    účinné od 1. 1. 2008F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopen zaměstnanec osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze.

    • účinné od 1. 1. 2008Hygienické limity pro počty pohybů

    účinné od 1. 1. 2008Tabulka č. 6

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6
    % FmaxPočet pohybů za
    osmihodinovou
    pracovní směnu    		Průměrný minutový
    počet pohybů za
    osmihodinovou
    směnua)
    727 60056
    824 30050
    921 80044
    1019 80041
    1118 10037
    1216 70034
    1315 50032
    1414 00028
    1513 50027
    1612 70026
    1712 00025
    1811 40024
    1910 90023
    2010 40022
    2110 00021
    229 60021
    239 30020
    249 00019
    258 70018
    268 40018
    278 10017
    287 80017
    297 50016
    307 20015
    316 90015
    326 60014
    336 30014
    346 00013
    355 80012
    365 60012
    375 40011
    385 20011
    395 00010
    404 80010
    414 60010
    424 4009
    434 2009
    444 0009
    453 8008
    463 6008
    473 4007
    483 2007
    493 0007
    502 7007
    512 4007
    522 1007
    531 8007

    účinné od 1. 1. 2008Měření a hodnocení lokální svalové zátěžeúčinné od 1. 1. 2008ČÁST B

    účinné od 1. 1. 2008Měření lokální svalové zátěže

    1. účinné od 1. 1. 20081. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu. Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti.
    2. účinné od 1. 1. 20082. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem. Metoda je pro přesnější měření svalových sil.
    3. účinné od 1. 1. 20083. Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax).
      1. účinné od 1. 1. 20084. Metoda integrované elektromyografie, nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
      2. účinné od 1. 1. 20085. Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti. Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus. Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.
      3. účinné od 1. 1. 20086. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle
        1. účinné od 1. 1. 2008a) velikosti svalové síly,
        2. účinné od 1. 1. 2008b) doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,
        3. účinné od 1. 1. 2008c) pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,
        4. účinné od 1. 1. 2008d) střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
        5. účinné od 1. 1. 2008e) střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event.v jednotlivých měsících během roku.
        6. účinné od 1. 1. 2008f) četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby.

    účinné od 1. 1. 2008Hodnocení lokální svalové zátěže

    1. účinné od 1. 1. 20081. Analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
      1. účinné od 1. 1. 2008a) popis práce se sledováním časových faktorů práce,
      2. účinné od 1. 1. 2008b) režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),
      3. účinné od 1. 1. 2008c) rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby odpočinku,
      4. účinné od 1. 1. 2008d) plnění výkonových norem, nárazové práce s velkou silovou zátěží,
      5. účinné od 1. 1. 2008e) vyhodnocení podílu zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži
      6. účinné od 1. 1. 2008f) vytypování nárazových prací s velkou silovou zátěží,
      7. účinné od 1. 1. 2008g) zaujímání nefyziologických pracovních poloh.
    1. účinné od 1. 1. 20082. Vyhodnocení prostorových podmínek při práci se zaměřením na:
      1. účinné od 1. 1. 2008a) manipulační rovinu a pohybový prostor,
      2. účinné od 1. 1. 2008b) umístění ovládacích prvků stroje nebo technického zařízení,
      3. účinné od 1. 1. 2008c) používané pracovní nástroje a nářadí,
      4. účinné od 1. 1. 2008d) manipulovaný materiál.

      účinné od 1. 1. 2008Hodnocení lokální svalové zátěže musí vždy zahrnovat údaje zda

      1. účinné od 1. 1. 2008a) v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly, % F max),
      2. účinné od 1. 1. 2008b) hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
      3. účinné od 1. 1. 2008c) četnost pohybů za minutu a za pracovní dobu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.

    účinné od 1. 1. 2008Hodnocení pracovních polohúčinné od 1. 1. 2008ČÁST C

    1. účinné od 1. 1. 20081. Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°.
    2. účinné od 1. 1. 20082. Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.
    3. účinné od 1. 1. 20083. Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek č. 1

    účinné od 1. 1. 2008TRUP

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická poloha
    trupu    		Předklon trupu větší než 60°.
    Záklon bez opory celého těla.
    Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°.
    Dynamická
    poloha
    Trupu    		Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů ≥ 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP
    Statická polohaPředklon trupu 40° – 60° bez opory trupu (KROK 2 A).
    Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B).
    Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°.
    Dynamická
    poloha    		Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min.
    (KROK 2 A).
    Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP
    KROK 2:A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný
    čas držení ( v minutách).
    B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra).
    C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní
    směny.

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek č. 2

    účinné od 1. 1. 2008HLAVA - KRK

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP Obrázek č. 2 HLAVA - KRK
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon hlavy větší než 25° bez podpory trupu.
    Záklon hlavy bez podpory celé hlavy.
    Úklon a rotace hlavy větší než 15°.
    Dynamická
    poloha    		Úklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A).
    Dynamická
    poloha    		Předklon hlavy 25°- 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B).
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP Obrázek č. 2 HLAVA - KRK
    KROK 2:A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B) Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní
    směny.

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek č. 3

    účinné od 1. 1. 2008HORNÍ KONČETINY

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP Obrázek č. 2 HLAVA - KRK Obrázek č. 3 HORNÍ KONČETINY
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaNevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté
    rameno) a extrémní polohy kloubů horních končetin
    Vzpažení paže větší než 60°.
    Dynamická
    poloha    		Vzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí
    pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaVzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A).
    Dynamická
    poloha    		Vzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2
    C, B).
    Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí
    pohybů menší než 2/min.
    KROK 2:A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B) Není přijatelná při frekvenci pohybů ≥10/min.

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek č. 4

    účinné od 1. 1. 2008DOLNÍ KONČETINY

    účinné od 1. 1. 2008Obrázek
    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP Obrázek č. 2 HLAVA - KRK Obrázek č. 3 HORNÍ KONČETINY Obrázek č. 4 DOLNÍ KONČETINY
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku.
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B) Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.

    účinné od 1. 1. 2008OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA

    účinné od 1. 1. 2008
    Příloha č. 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží Tabulka č. 5 Hygienické limity pro počty pohybů Tabulka č. 6 Měření a hodnocení lokální svalové zátěže Měření lokální svalové zátěže Hodnocení lokální svalové zátěže Hodnocení pracovních poloh Obrázek č. 1 TRUP Obrázek č. 2 HLAVA - KRK Obrázek č. 3 HORNÍ KONČETINY Obrázek č. 4 DOLNÍ KONČETINY OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní polohy kloubů horních končetin
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyPráce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B)
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B) Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní doby.