Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látekČÁST B

Postup při stanovení přípustného expozičního limitu (PEL) směsi chemických látek se stanoví podle následujících zásad:

1. 1. Jde-li o 2 nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá), pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí přesahovat 1. Výpočet se provádí podle vzorce:
   1. kde
      1. k₁, k₂ až k_n - jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek
      2. PEL₁, PEL₂ až PEL_n - jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek
      3. NPK-P₁, NPK₂ až NPK-P_n - jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek.

1. 2. Vzorec pro výpočet hodnoty NPK-P se používá u látek s výrazným akutním účinkem, například dráždivým nebo narkotickým.
2. 3. Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat, koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P ani PEL.

Postup stanovení PEL při vyšší plicní ventilaci

1. 1. Před úpravou PEL při vyšší plicní ventilaci se zjišťuje
   1. a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,
   2. b) zda jde o práci nepřetržitou nebo přerušovanou,
   3. c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,
   4. d) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.

1. 2. Pro stanovení úprav PEL platí, že
   1. a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
   2. b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.

Postup stanovení PEL pro delší než osmihodinovou směnu

1. 1. Před úpravou PEL pro delší než osmihodinovou směnu se zjišťuje
   1. a) o kolik hodin je pracovní doba prodloužena,
   2. b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,
   3. c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,
   4. d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci a další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.

1. 2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:
   1. a) pokud jsou delší směny odděleny volnými dny nebo osmihodinovými směnami

   1. b) pokud je týdenní pracovní doba delší než 40 hodin při dodržení maximálně 8 hodinových expozic za směnu:

   1. c) pokud následují dny s delší směnou bezprostředně za sebou
      1. PEL_t - je nová hodnota PEL pro jiné doby expozice
      2. t - je doba expozice v hodinách za pracovní dobu
      3. T - celkový počet hodin v expozici za týdenní pracovní dobu.

Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenityČÁST C

1. a. Výroba auraminu.
2. b. Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole.
3. c. Práce spojené s expozicí prachům, dýmům a kapalným aerosolům vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci kuproniklových rud.
4. d. Silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu.
5. e. Práce spojená s expozicí prachu tvrdých dřev, při kterých jsou překračovány přípustné limity.
6. f. Práce zahrnující expozici respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého vznikajícího během pracovního procesu.
7. g. Zpracování nebo opracování výrobků a směsí obsahujících azbest, jestliže při těchto pracích expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,1 respirabilní vlákno/cm³.
8. h. Práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce.
9. i. Práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů.
10. j. Práce s cytostatiky, výroba a některé práce zejména s imunosupresivy, antibiotiky nebo hormony, jsou-li zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté vyhodnocené jako rizikové z hlediska možných pozdních účinků na zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
11. k. Koksárenské a koksochemické zpracování černého uhlí a přímé zpracování černouhelného dehtu a smoly, vysokotlaké a nízkotlaké zplyňování uhlí včetně jeho meziproduktů, zpracování primárních meziproduktů a vedlejších produktů, například chlazení a čištění surového plynu, zpracování fenolových vod, hnědouhelného dehtu a expedice vedlejších produktů.