zákon o pojišťovnictví

§ 26

(1) Předmětem kontrolní činnosti ministerstva vůči osobám podle § 6 odst. 2 je

1. a) dodržování tohoto zákona,
2. b) soulad provozovaných činností s uděleným povolením,
3. c) hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků,
4. d) způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a solventnost pojišťovny nebo zajišťovny,
5. e) plnění opatření vydaných ministerstvem,
6. f) způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

(2) Zaměstnanci ministerstva pověření výkonem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni

1. a) účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny při projednávání účetní závěrky, opatření ministerstva nebo výsledků hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny,
2. b) účastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně nebo zajišťovně založené jako akciová společnost nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo,
3. c) při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu

1. a) účetní závěrku a jiné doklady o činnosti; obsah a formu jiných dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji,
2. b) návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena.

(4) Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(5) Ustanovení odstavců 2 a 4 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně.

(6) Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 27

Opatření k odstranění nedostatků a odnětí povolení

(1) Pokud ministerstvo zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření je ministerstvo oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny

1. a) osoby vykonávající funkci generálního ředitele pojišťovny nebo zajišťovny nebo jeho náměstka,
2. b) v osobě prokuristy,
3. c) člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo
4. d) vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny.

(2) Ministerstvo může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního jmění nebo aby snížila své základní jmění o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního jmění (§ 28).

(3) Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím

1. a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit ministerstvu ke schválení ozdravný plán (§ 29),
2. b) zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu (§ 30),
3. c) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31),
4. d) nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32),
5. e) odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti (§ 33).

(4) Na činnost zahraniční pojišťovny se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije.

§ 28

Snížení základního jmění

Snížení základního jmění lze provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u pojišťovny nebo zajišťovny založené jako akciová společnost nebo snížením hodnoty zapisovaného základního jmění u pojišťovny založené jako družstvo.

§ 29

Ozdravný plán

Ministerstvo nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna

1. a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo
2. b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je minimální míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle § 22 odst. 2, nebo
3. c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního jmění pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.

§ 30

Nucená správa

(1) Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo dosáhne skutečné míry solventnosti nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

(2) Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen „správce“).

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

(4) Správce jmenuje a odvolává ministerstvo, které rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy hrazené z prostředků pojišťovny nebo zajišťovny a její splatnost. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny.

(5) Doručením rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně

1. a) přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva,
2. b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů,
3. c) se pozastavuje nakládání s jejími aktivy bez souhlasu správce.

(6) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva.

(7) Správce je povinen činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajišťovny.

(8) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy podává ministerstvo.

(9) Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce.

(10) Nucená správa končí

1. a) doručením pravomocného rozhodnutí ministerstva pojišťovně nebo zajišťovně o ukončení nucené správy,
2. b) uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení, nebo
3. c) vstupem pojišťovny nebo zajišťovny do likvidace nebo prohlášením konkurzu na pojišťovnu nebo zajišťovnu.

§ 31

Pozastavení oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků

(1) Ministerstvo může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy.

(2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. U zahraniční pojišťovny o tomto rozhodnutí informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

§ 32

Převod pojistného kmene

(1) Ministerstvo může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo pojišťovně nařídilo převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně.

(2) K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání.

(3) Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní jméno a sídlo přebírající pojišťovny a datum, ke kterému musí být převod pojistného kmene ukončen.

(4) Současně s převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků předávající pojišťovny do přebírající pojišťovny ve výši technických rezerv přiměřených předávanému pojistnému kmeni.

(5) Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti:

1. a) dohodu o převodu pojistného kmene mezi předávající a přebírající pojišťovnou; přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají rizika, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem předání,
2. b) důvody převodu pojistného kmene, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny,
3. c) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu,
4. d) předpokládané změny v hospodaření předávající a přebírající pojišťovny jako důsledek převodu pojistného kmene,
5. e) způsob a obsah sdělení pojistníkům, jejichž pojistné smlouvy jsou předmětem dohody podle písmene a), o převodu pojistného kmene, včetně data, do kterého musí být tento převod ukončen.

(6) Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.

(7) Převod pojistného kmene ministerstvo neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2.

§ 33

Odnětí povolení

(1) Ministerstvo odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo, jestliže

1. a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
2. b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené ministerstvem nevedly k nápravě,
3. c) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění,
4. d) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti,
5. e) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení,
6. f) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost,
7. g) o to požádá.

(2) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(3) Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svoje základní jmění podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.

(4) Pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 nebo 3 ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.

(5) O rozhodnutí, kterým bylo zahraniční pojišťovně odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

§ 34

Předběžné opatření

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, je ministerstvo oprávněno při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně

1. a) neuzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,
2. b) nenakládat bez souhlasu ministerstva se svými aktivy,
3. c) nepostupovat bez souhlasu ministerstva podle rozhodnutí představenstva, valné hromady nebo členské schůze.

(2) Rozhodnutí ministerstva o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem vydání.

§ 35

Pokuty

(1) Ministerstvo může uložit pojišťovně nebo zajišťovně pokutu do výše 100 000 000 Kč, jestliže tato

1. a) opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem,
2. b) nesplní opatření uložená ministerstvem k odstranění nedostatků v její činnosti,
3. c) porušuje obsah a rozsah uděleného povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(2) Za provozování pojišťovací činnosti bez povolení podle § 7 může ministerstvo uložit pokutu fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč nebo právnické osobě až do výše 100 000 000 Kč. Za provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře bez registrace podle § 25 odst. 4, za uvedení nesprávných údajů v žádosti o povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle § 8 nebo v žádosti o registraci makléře podle § 25 odst. 4, za porušení povinností podle § 11 odst. 1 a za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39 může ministerstvo uložit pokutu fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč nebo právnické osobě až do výše 10 000 000 Kč.

(3) Za porušení ostatních povinností stanovených tímto zákonem může ministerstvo uložit fyzické nebo právnické osobě pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(4) Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejdéle do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 3, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

(5) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k

1. a) míře poškození zájmů spotřebitelů,
2. b) poškozování dobrého jména pojišťovnictví,
3. c) výši způsobené škody.

(6) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 36

Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení

(1) Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě obsahu projektu stanoveného obchodním zákoníkem záměr obsahuje údaje o

1. a) skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn,
2. b) předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn.

(2) Přeměnu pojišťovny lze uskutečnit pouze v rozsahu právních forem stanovených tímto zákonem.

§ 37

Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny

(1) Nedojde-li ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora.

(2) Likvidátorem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

(3) Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

(4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(5) Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.

§ 38

Řízení před ministerstvem

(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

(2) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; zahraniční fyzická osoba dokládá svoji bezúhonnost i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(4) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 4, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(6) Při prokazování splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 39

Mlčenlivost

(1) Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, nucený správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu práci v jiném než pracovním poměru, (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), pojišťovací nebo zajišťovací makléři a osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

1. a) ministerstva při výkonu státního dozoru,
2. b) soudu pro účely občanského soudního řízení,
3. c) orgánu činného v trestním řízení,
4. d) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je pojišťovna nebo zajišťovna, pojistník nebo pojištěný účastníkem,
5. e) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu,¹³)
6. f) Policie České republiky,
7. g) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
8. h) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení,

za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 obsahuje údaje, ze kterých je zřejmý důvod tohoto vyžádání.

(3) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací nebo zajišťovací makléři a zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících i po skončení pracovního poměru nebo jiného než pracovního poměru. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštních právních předpisů, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, zaměstnance pojišťovny nebo zajišťovny a pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zprostit této povinnosti na základě písemného vyžádání podle odstavce 1 ministerstvo a zaměstnance ministerstva ministr financí.

(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně.

(5) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje výměna informací mezi ministerstvem a orgány dozoru a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace týkající se činnosti zahraničních pojišťoven a zajišťoven na území České republiky nebo pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem na území těchto států, činnosti osob zabývajících se činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností, výměna informací mezi ministerstvem, Komisí pro cenné papíry a Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.¹³)

(6) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.¹⁴)

(7) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 a 3 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí vyplývající ze zvláštního právního předpisu.¹⁵)

(8) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

1. a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění,
2. b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit,
3. c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného,

a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.

(9) Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

(10) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 8 povahu zvláštního právního předpisu.

§ 39a

Informační povinnost pojišťovny

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, je povinna, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, poskytnout ministerstvu na základě jeho písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném ve zvláštním zákoně.^15a) Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle § 39 odst. 1.

(2) V žádosti podle odstavce 1 se uvede doba, za kterou mají být informace poskytnuty, a vymezí se část území České republiky, které se požadované informace týkají.

(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna.

(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

§ 40

Vztah k mezinárodním smlouvám

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví jinak.