zákon o pojišťovnictví

§ 26

(1) Předmětem kontrolní činnosti ministerstva vůči osobám podle § 6 odst. 2 je

1. a) dodržování tohoto zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících,
2. b) soulad provozovaných činností s uděleným povolením,
3. c) hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků,
4. d) způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a solventnost pojišťovny nebo zajišťovny,
5. e) plnění opatření vydaných ministerstvem,
6. f) způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

(2) Zaměstnanci ministerstva pověření výkonem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni

1. a) účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny,
2. b) účastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně nebo zajišťovně založené jako akciová společnost nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo,
3. c) při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu

1. a) účetní závěrku, informace o technických podkladech používaných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv a jiné doklady o činnosti; obsah a formu jiných dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji,
2. b) návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena.

(4) Tuzemská pojišťovna je povinna informovat ministerstvo zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby, o výši pojistného, bez odečtu zajištění, a to podle členského státu a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo je povinno zasílat příslušným úřadům členských států, které o to požádají, během dohodnutého období tyto informace v souhrnné formě.

(5) Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně.

(7) Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 26a

Finanční dozor

(1) Výkon dozoru nad činností tuzemské pojišťovny, je-li tato činnost provozována buď na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, spadá do výlučné působnosti ministerstva. Pokud příslušné úřady členského státu závazku informovaly ministerstvo o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo ji mohou nepříznivě ovlivnit, je ministerstvo povinno bezodkladně ověřit hospodaření pojišťovny a v případě zjištění nedostatků přijmout opatření k nápravě.

(2) V případech, kdy tuzemská pojišťovna provozuje svoji pojišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, je ministerstvo, poté, co nejprve informovalo příslušný úřad členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, povinno provést samo nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenovalo, ověření informací na místě. Jedná se o informace, které jsou nutné pro zajištění finančního dozoru nad činností pojišťovny. Této kontroly se mohou zúčastnit i osoby pověřené příslušným úřadem členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka.

(3) Tuzemská pojišťovna je povinna vypracovávat výroční zprávu, kde budou uvedeny všechny typy činností, její finanční situace a solventnost, periodicky předkládat daňová přiznání a další statistické podklady, které jsou nutné pro realizaci finančního dozoru.

(4) Ministerstvo si s příslušnými úřady vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely finančního dozoru.

§ 26b

Dozor nad činností pojišťovny ve skupině

(1) Ministerstvo vykonává dozor nad činností pojišťovny ve skupině (dále jen „doplňkový dozor“) za účelem zjišťování skutečností ovlivňujících finanční situaci tuzemské pojišťovny,

1. a) která je společníkem nejméně v jedné pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovně z třetího státu,
2. b) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost, zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, nebo
3. c) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností.

(2) Při výkonu doplňkového dozoru je ministerstvo povinno vzít v úvahu všechny skutečnosti, které se týkají přidružené společnosti pojišťovny, jejího společníka a přidružené společnosti společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Ministerstvo může z vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti pojišťovny z doplňkového dozoru vyloučit společnost,

1. a) která má sídlo ve třetím státě, kde jsou právní překážky k předání nezbytných informací,
2. b) která má pro výkon doplňkového dozoru zanedbatelný význam, nebo
3. c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon doplňkového dozoru zavádějící.

(3) Výkon doplňkového dozoru není výkonem státního dozoru ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností nebo zajišťovně, posuzovanými samostatně.

(4) V případech, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z jiného členského státu mají jako svou ovládající společnost stejnou pojišťovací holdingovou společnost, pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu nebo pojišťovací holdingovou společnost se smíšenou činností, je ministerstvo oprávněno uzavřít dohodu s příslušným úřadem členského státu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.

§ 26c

Informační povinnosti

(1) Tuzemská pojišťovna, která podléhá doplňkovému dozoru, je povinna vytvořit přiměřené vnitřní kontrolní systémy, které budou shromažďovat údaje a informace pro potřeby tohoto dozoru.

(2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna sdělovat ministerstvu informace související s výkonem doplňkového dozoru. V případě, že nebudou takové informace poskytnuty, je ministerstvo oprávněno je vyžadovat přímo od společnosti náležící ke skupině a tato společnost je povinna ministerstvu tyto informace poskytnout.

(3) Ministerstvo je oprávněno ověřovat informace uvedené v odstavci 2 přímo na místě, a to u

1. a) pojišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru podle tohoto zákona,
2. b) společnosti ovládané pojišťovnou podle písmene a),
3. c) společnosti ovládající pojišťovnu podle písmene a), nebo
4. d) společnosti ovládané společností, která ovládá pojišťovnu podle písmene a), jestliže má sídlo na území České republiky.

(4) Jestliže příslušný úřad jiného členského státu požaduje od ministerstva ověření informace, která se týká společnosti se sídlem na území České republiky a která je přidruženou společností, ovládanou společností, ovládající společností nebo ovládanou společností společnosti ovládající pojišťovnu, která podléhá doplňkovému dozoru, provede ministerstvo ověření samo nebo umožní provést toto ověření příslušnému úřadu, který o něj žádá, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo ministerstvem pověřená osoba.

(5) V případech, kdy pojišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry nebo obě, jsou přímo nebo nepřímo úzce propojeny, nebo mají téhož společníka, je doplňkový dozor vykonáván v úzké spolupráci ministerstva s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry. Kontrolní skupiny mohou být vytvořeny ze zástupců jednotlivých úřadů. Tyto úřady si navzájem poskytují informace související s výkonem doplňkového dozoru, aniž by tím byla dotčena jejich vlastní odpovědnost. Výměna těchto informací podléhá povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39. To platí obdobně i v případě úzkého propojení tuzemské pojišťovny se zahraniční bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry.

§ 26d

Předmět doplňkového dozoru

(1) Ministerstvo vykonává doplňkový dozor nad obchodními vztahy mezi

1. a) pojišťovnou a
   1. 1. přidruženou společností pojišťovny,
   2. 2. společníkem v pojišťovně, nebo
   3. 3. přidruženou společností společníka v pojišťovně;

1. b) pojišťovnou a fyzickou osobou, která má účast
   1. 1. v pojišťovně nebo jakékoliv její přidružené společnosti,
   2. 2. na společníkovi pojišťovny, nebo
   3. 3. v přidružené společnosti společníka pojišťovny.

(2) Doplňkový dozor podle odstavce 1 se týká zejména

1. a) úvěrů,
2. b) záruk a podrozvahových transakcí,
3. c) obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny,
4. d) investic,
5. e) zajištění,
6. f) dohod o sdílení nákladů.

(3) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu zprávu o významných obchodních činnostech podle odstavce 2 uskutečněných v kalendářním roce, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá, a kdykoliv na jeho vyžádání.

(4) Jestliže ministerstvo zjistí, že činnosti podle odstavce 2 ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost pojišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména splnitelnost jejích závazků, je ministerstvo povinno na úrovni pojišťovny přijmout opatření k nápravě, popřípadě zakázat provádění těchto obchodních činností.

§ 27

Opatření k odstranění nedostatků a odnětí povolení

(1) Pokud ministerstvo zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li tento zákon jinak, je ministerstvo oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny

1. a) fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny,
2. b) v osobě prokuristy,
3. c) člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo
4. e) pověřeného zástupce pobočky pojišťovny.

(2) Ministerstvo může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu (§ 28).

(3) Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím

1. a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit ministerstvu ke schválení ozdravný plán (§ 29),
2. b) zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu (§ 30),
3. c) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31),
4. d) nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32),
5. e) odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti (§ 33).

(4) Na činnost pojišťovny z třetího státu se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije.

(5) Ministerstvo je současně povinno informovat příslušný úřad jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijalo.

(6) Současně s opatřením podle odstavce 3 může ministerstvo omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Ministerstvo je povinno na základě žádosti domovského členského státu omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem.

(7) Nelze požadovat, aby pojišťovna převedla část svého pojistného kmene podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona na státem zřízenou organizaci.

§ 28

Snížení základního kapitálu

Snížení základního kapitálu lze provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u pojišťovny nebo zajišťovny založené jako akciová společnost nebo snížením hodnoty zapisovaného základního kapitálu u pojišťovny založené jako družstvo.

§ 29

Ozdravný plán

Ministerstvo nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna

1. a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo
2. b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle § 22 odst. 2, nebo
3. c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.

§ 30

Nucená správa

(1) Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

(2) Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen „správce“).

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

(4) Ministerstvo jmenuje správce ze seznamu nucených správců, který vede, a zároveň stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a a odpovídajícím způsobem kvalifikovaná. Správcem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má, anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny. Činnost správce je delegovaným výkonem státní správy.

(5) Doručením rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně

1. a) přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva,
2. b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů a ruší prokura,
3. c) se pozastavuje nakládání s jejími aktivy bez souhlasu správce.

(6) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva.

(7) Správce je povinen postupovat v souladu s rozhodnutím ministerstva, kterým se zavádí nucená správa, a činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajišťovny. Plněním dílčích úkolů je správce oprávněn pověřit další osobu.

(8) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy podává ministerstvo.

(9) Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce.

(10) Nucená správa končí

1. a) nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva o ukončení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně,
2. b) uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení, nebo
3. c) vstupem pojišťovny nebo zajišťovny do likvidace nebo prohlášením konkurzu na pojišťovnu nebo zajišťovnu.

§ 31

Pozastavení oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků

(1) Ministerstvo může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy.

(2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. Jedná-li se o pojišťovnu z třetího státu, o tomto rozhodnutí ministerstvo informuje příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

§ 32

Převod pojistného kmene

(1) Ministerstvo může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo pojišťovně nařídilo převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně.

(2) K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání.

(3) Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní firmu a sídlo přebírající pojišťovny a další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv.

(4) S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným ministerstvem.

(5) Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti:

1. a) dohodu o převodu pojistného kmene mezi předávající a přebírající pojišťovnou; přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají rizika, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem předání,
2. b) důvody převodu pojistného kmene, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny,
3. c) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu,
4. d) předpokládané změny v hospodaření předávající a přebírající pojišťovny jako důsledek převodu pojistného kmene,
5. e) způsob a obsah sdělení pojistníkům, jejichž pojistné smlouvy jsou předmětem dohody podle písmene a), o převodu pojistného kmene, včetně data, do kterého musí být tento převod ukončen.

(6) Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.

(7) Převod pojistného kmene ministerstvo neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2.

§ 32a

Převod pojistného kmene v rámci členských států

(1) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu zřízená na území České republiky je oprávněna převést pojistný kmen, týkající se pojistných smluv uzavřených buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby, na pojišťovnu z jiného členského státu, pokud příslušný domovský úřad členského státu potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat podmínky solventnosti.

(2) Převod pojistného kmene týkající se pojistných smluv uzavřených na území České republiky pojišťovnou z členského státu, a to buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby, je pojišťovna z členského státu povinna předběžně konzultovat s ministerstvem.

(3) Bylo-li ministerstvo požádáno o vyjádření svého stanoviska nebo souhlasu k převodu pojistného kmene podle odstavců 1 a 2 příslušným úřadem členského státu převádějící pojišťovny z jiného členského státu, vyjádří svoje stanovisko nebo souhlas do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nečinnost ministerstva se považuje za souhlas s takovým převodem.

(4) Za podmínek stanovených tímto zákonem je tuzemská pojišťovna oprávněna převést pojistný kmen týkající se pojistných smluv uzavřených v jiném členském státě buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby. Ministerstvo schválí žádost pojišťovny o tento převod poté, kdy obdrží souhlas příslušného úřadu členského státu, kde vznikl závazek.

§ 33

Odnětí povolení

(1) Ministerstvo odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo, jestliže

1. a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
2. b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené ministerstvem nevedly k nápravě,
3. c) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění,
4. d) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti,
5. e) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení,
6. f) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost,
7. g) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců,
8. h) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti,
9. i) pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,
10. j) o to požádá.

(2) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(3) Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svůj základní kapitál podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.

(6) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji a Obchodním věstníku do 30 dnů ode dne nabytí právní moci a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V případě tuzemské pojišťovny je ministerstvo povinno o tomto rozhodnutí informovat příslušné úřady ostatních členských států. Společně s těmito úřady přijme opatření nutná k ochraně spotřebitele, zejména s cílem zabránit dalšímu působení pojišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s majetkem pojišťovny.

(7) O rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje ministerstvo příslušný úřad země sídla této pojišťovny.

(8) Odejme-li ministerstvo pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 5c odst. 6, vyrozumí ministerstvo příslušné úřady ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto úřady mohly přijmout příslušná opatření.

§ 34

Předběžné opatření

(1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, je ministerstvo oprávněno při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně

1. a) neuzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,
2. b) nenakládat bez souhlasu ministerstva se svými aktivy,
3. c) nepostupovat bez souhlasu ministerstva podle rozhodnutí představenstva, valné hromady nebo členské schůze.

(2) Rozhodnutí ministerstva o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem vydání.

§ 35

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo
2. b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

(4) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.^12a)

§ 35a

(1) Právnické osobě, která

1. a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo
2. b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39,

lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pojišťovně nebo zajišťovně, která

1. a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s uděleným povolením,
2. b) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem závažně ohrozí splnění svých smluvních závazků,
3. c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou jí ministerstvem podle tohoto zákona, nebo

lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

(3) Pojišťovně, která provozuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví č. 10 písmene a) uvedeného v části B přílohy č. 1, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost provést bez zbytečného odkladu šetření pojistné události a toto šetření ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy mu byla oprávněnou osobou škodná událost oznámena, ukončit a sdělit poškozenému výši pojistného plnění nebo v této lhůtě sdělit důvody zamítnutí poškozeným uplatněných nároků na náhradu škody nebo důvody snížení plnění.

(4) České kanceláři pojistitelů lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu.^12c)

(5) Jiné správní delikty podle odstavců 1 až 4 projednává ministerstvo. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu; vybírá a vymáhá je místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.^12d)

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo, jakož i k tomu, nakolik byly protiprávním jednáním poškozeny oprávněné zájmy spotřebitelů a dobré jméno pojišťovnictví.

(7) Řízení o správním deliktu může být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnostech uvedených v odstavcích 1 až 4 dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(8) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru podle tohoto zákona, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 000 Kč; správní řízení o pořádkové pokutě lze zahájit do 30 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně.

§ 36

Fúze, rozdělení a změna právní formy

(1) Fúze, rozdělení nebo změna právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě náležitostí stanovených obchodním zákoníkem pro fúzi, rozdělení a změnu právní formy záměr obsahuje údaje o

1. a) skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn,
2. b) předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn.

(2) Změnu právní formy pojišťovny lze uskutečnit pouze v rozsahu právních forem stanovených tímto zákonem.

§ 37

Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny

(1) Nedojde-li k fúzi, rozdělení nebo změně právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a, nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10b, a kvalifikovaná v oblasti upravené tímto zákonem. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora.

(2) Likvidátorem nesmí být osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

(3) Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

(4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

(5) Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.

(6) V případě likvidace pojišťovny musí být závazky vzniklé na základě smluv uzavřených prostřednictvím poboček nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby plněny stejným způsobem jako závazky vzniklé na základě jiných pojistných smluv této společnosti. Rozlišování hrazení závazků vzniklých z provozované pojišťovací činnosti podle národnosti, státní příslušnosti, pohlaví nebo podle jiných podobných kritérií je zakázáno.

§ 37a

Likvidace pojišťovny ve vztahu k příslušným úřadům členských států

(1) Rozhodnutí o zrušení tuzemské pojišťovny s likvidací včetně jejích poboček v jiných členských státech je uznáváno bez dalších formalit na území všech ostatních členských států a v těchto členských státech nabývá účinnosti okamžikem nabytí jeho právní moci.

(2) Ministerstvo je povinno bezodkladně informovat příslušné úřady všech ostatních členských států o rozhodnutí zahájit likvidační řízení a o možných praktických dopadech tohoto řízení.

(3) Likvidátor zveřejní rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení a současně zveřejní výtah z rozhodnutí o likvidaci v Úředním věstníku Evropských společenství. V textu zveřejněného rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení se zároveň uvede adresa sídla ministerstva, rozhodné právo a ustanovený likvidátor. Text se uvádí v tom úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde je informace zveřejněna.

(4) Po zahájení likvidačního řízení likvidátor bezodkladně písemně informuje jednotlivě každého známého věřitele, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě. V tomto oznámení se uvedou zejména lhůty, postihy stanovené v souvislosti s těmito lhůtami, orgán pověřený přijímat přihlášení pohledávek nebo připomínky týkající se pohledávek a ostatní přijatá opatření. V oznámení se zároveň uvede, zda jsou věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo věcně zajištěné, povinni své pohledávky přihlásit. V případě pohledávek z pojištění se v oznámení dále uvedou účinky likvidačního řízení na pojistné smlouvy, zejména datum, kdy pojistné smlouvy ztrácejí svoji účinnost, a práva a povinnosti pojištěných osob v souvislosti se smlouvou.

(5) S pohledávkami všech věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy přihlášených věřiteli v České republice.

(6) V případech, kdy známý věřitel drží pohledávku z pojištění, se informace podle odstavce 4 uvedou v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde má věřitel bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo.

(7) Likvidátor má právo vykonávat na území všech členských států veškeré pravomoci, k jejichž výkonu je oprávněn na území České republiky. Při výkonu svých pravomocí je likvidátor povinen dodržovat právní předpisy členských států, na jejichž území působí. Jmenování likvidátora se dokládá ověřenou kopií originálního rozhodnutí o jeho jmenování, popřípadě překladem do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků členského státu, na jehož území správce nebo likvidátor hodlá působit.

(8) V případě činnosti správce se postupuje obdobně.